Emise nebezpečných látek z českých uhelných elektráren jsou vyšší než před dvěma lety
Největšími znečišťovateli loňského roku jsou v Česku uhelné elektrárny. Vedle emisí oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů jsou zodpovědné za největší množství toxických těžkých kovů vypouštěných do ovzduší, a to včetně rtuti.
Na nejvyšších místech v žebříčku znečišťovatelů za rok 2022 figurují hlavně provozy z Ústeckého, Pardubického, Středočeského a Moravskoslezského kraje. Za nejvýznamnějšího lze označit uhelnou hnědouhelnou elektrárnu Chvaletice patřící společnosti Sev.En Energy vlastněné miliardářem Pavlem Tykačem. Na dalších místech jsou Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Překvapivý je podle expertů také nárůst dioxinů vypouštěných spalovnou komunálních odpadů v Liberci.
Celkové množství většiny škodlivých látek vypouštěných do životního prostředí se podle dat v Integrovaném registru znečišťování mírně snížilo. Špatnou zprávou však je, že zůstalo na vyšší úrovni, než tomu bylo za ohlašovací rok 2020.
Udělené výjimky zhoršily situaci
Zmíněná elektrárna Chvaletice vypustila do ovzduší více než dvojnásobné množství arsenu a o 70 procent více rtuti oproti předchozímu roku a je největším zdrojem těchto dvou látek v Česku. „Nad poklesem vykázaných emisí toxických látek průmyslovými provozy bychom letos mohli jásat, musel by být ale daleko výraznější. To by ovšem musely státní instituce postupovat daleko důrazněji vůči zdrojům toxických látek, jakým je elektrárna Chvaletice,“ říká projektový vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika Jindřich Petrlík.
Elektrárna Chvaletice přitom stále znečišťuje na základě výjimek, které posvětilo ministerstvo životního prostředí ještě za ministra Richarda Brabce (ANO) a vlády bývalého premiéra Andreje Babiše. Například těch rtuťových bylo jedenáct. „Kdyby výjimku neměla, tak by emise rtuti byly několikanásobně nižší. Podobně je to s arsenem, který narůstá, protože elektrárna teď spaluje méně kvalitní uhlí z Lomu Vršany namísto Lomu ČSA,“ dodává Petrlík.
Elektrárna Chvaletice. Zdroj: Elektrárna Chvaletice a.s.
Průmysl navíc vypouští řadu škodlivin, které se vůbec nesledují, například poly- a perfluorované látky neboli PFAS či bromované dioxiny. „Seznam látek monitorovaných a ohlašovaných do Integrovaného registru znečišťování je dvacet let starý a je nutné ho zrevidovat a rozšířit. Proto vítáme, že v něm snad už brzy přibydou PFAS, které mohou významně znečišťovat vody, a že se zpřísní ohlašovací práh pro kyanidy v odpadech,“ dodává Petrlík.
Ekologizace Chvaletic je klamavá reklama
Devět z deseti největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší představují uhelné elektrárny a teplárny (na prvním až devátém místě). Na prvním místě je elektrárna Chvaletice následovaná elektrárnou Počerady (obě patří Sev.En Energy) a elektrárnami Prunéřov a Ledvice (obě ČEZ). Pokud by čtyři největší znečišťovatelé dodrželi v roce 2022 emisní limit platný od srpna 2021, pak by vypustili o 60 procent méně této toxické látky. Na páté místo se dostala teplárna Plzeňské teplárenské. Na šestém místě je elektrárna ČEZ Tušimice, která v roce 2022 limit na dvou blocích již plnila a na dvou dalších téměř a díky tomu srazila emise rtuti o 62 procent oproti roku 2021. Desáté místo obsadila huť Liberty Ostrava.
„Stejně jako u několika jiných škodlivých látek se na první místo dostala elektrárna Chvaletice ze skupiny Sev.En Energy miliardáře Pavla Tykače, když oproti předchozímu roku vypustila o 70 procent více této toxické látky. Ukazuje se, že proklamovaná ekologizace této elektrárny není nic než klamavá reklama. Přitom český export elektřiny v roce 2022 byl trojnásobný oproti výrobě Chvaletic, takže nadměrně znečišťující elektrárna vůbec není pro zajištění energie pro české spotřebitele potřebná, myslí si energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Spolana Neratovice předala loni v odpadech téměř sedm tun rtuti, což je sice desetkrát méně než za rok předchozí, ale ukazuje se, že se stále vypořádává s dědictvím výroby chloru s pomocí rtuti, která v ní probíhala několik desetiletí. Amalgámová elektrolýza pro výrobu chloru, největší zdroj rtuti, byla ve Spolaně ukončena již v roce 2017, odpadu s obsahem rtuti z této výroby se však společnost zbavovala ještě v minulém roce.
Celkové množství dioxinů v hlášeních do Integrovaného registru znečišťování meziročně narostlo především kvůli zvýšení u několika spaloven odpadů, konkrétně Termizo Liberec a tří spaloven nebezpečných odpadů firmy Suez CZ (dnes Recovera ze skupiny Veolia). Třinecké železárny množství dioxinů v odpadech sice meziročně snížily, ale v žebříčku zůstaly na prvním místě. K nebezpečným praktikám spaloven odpadů i metalurgických provozů patří snaha odpady s obsahem dioxinů takzvaně recyklovat do různých stavebních materiálů. Této problematice se věnuje nová studie hnutí Arnika „Spalovny odpadů a životní prostředí“.
Za prachem na Ústecko
Šest z deseti největších zdrojů skleníkových plynů představují uhelné elektrárny. Na prvním místě skončila elektrárna Počerady, na druhém elektrárna Chvaletice. Vedle elektráren jsou v první desítce huť Liberty, chemička Unipetrol patřící skupině Orlen, Třinecké železárny a papírna Mondi Štětí. Emise skleníkových plynů meziročně nejvíce zvýšily elektrárny Počerady a Chvaletice, přičemž elektrárna Počerady o více než 700 tisíc tun a elektrárna Chvaletice o více než 1,1 milionu tun za rok. Celkově však množství ohlášených skleníkových plynů mírně pokleslo.
„Snížení emisí skleníkových plynů je bohužel v Česku stále zanedbatelné. Nové zdroje čisté energie se téměř nestavějí a stále zůstává v provozu flotila zastaralých uhelných elektráren, z nichž ty dvě největší – Chvaletice a Počerady – navýšily v minulém roce výrazným způsobem výrobu. Zvláštní je, že v uplynulých týdnech a měsících řada státních institucí – Správa železnic, Správa Pražského hradu nebo ministerstva práce a sociálních věcí, kultury a obrany – si vybrala provozovatele těchto uhelných elektráren jako svého dodavatele elektřiny, a tím pádem přímo podporují znečišťování ovzduší a prohlubování klimatické krize. Stát by měl jít v této oblasti příkladem, přitom ale selhává, tvrdí mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.
Emise prachu v Česku setrvale klesají, ale ne u všech podniků. Rekordmanem v této kategorii je huť Liberty Ostrava, která meziročně sice snížila emise prachu, ale z první příčky ji to nesesadilo. Mezi další významné zdroje emisí polétavého prachu patří uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice, Prunéřov, Mělník a Ledvice. Čtyři z nejvýznamnějších znečišťovatelů prachem působí v Ústeckém kraji. Elektrárna Chvaletice emise prachu zvýšila o více než 40 tun.
Toxické těžké kovy jsou novinkou
Za skokana roku z negativního pohledu přírůstku rakovinotvorných látek lze označit Saint-Gobain Adfors CZ v Litomyšli, meziročně totiž více než zešestinásobila množství vypoušteného formaldehydu do ovzduší. Před ní skončila Spolana Neratovice, které uniklo téměř totožné množství trichlorethylenu a o něco nižší množství vinylchloridu než v předcházejícím roce.
Cementárna Cemex Prachovice, loňský skokan roku, obsadila páté místo, do ovzduší vypustila o téměř 2,5 tuny méně benzenu než v předchozím roce. Vedle benzenu však nově vypustila i značné množství styrenu (což je potenciální karcinogen, pozn. aut.).
Elektrárna Počerady. Zdroj: ČEZ
Novinkou letoška je žebříček největších znečišťovatelů toxickými těžkými kovy, konkrétně kadmiem, olovem, rtutí, niklem a arsenem. Tuto tabulku bezkonkurenčně vede elektrárna Chvaletice, která meziročně zvýšila emise arsenu o téměř 3,5 tuny, tedy o více, než ho vypustila do ovzduší v předchozím roce (2,1 tuny). Kvůli emisím těžkých kovů se v první desítce žebříčku umístily čtyři čistírny odpadních vod, co do množství vypuštěných těžkých kovů však nemohou konkurovat čtyřem uhelným elektrárnám. První desítku doplňují také dva hutní provozy – Liberty Ostrava a Třinecké železárny.
Žebříčky znečišťovatelů sestavuje spolek Arnika devatenáct let a vychází přitom z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy.
Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.
Mohlo by vás zajímat:
Vše je o penězích. Účinné a ekonomicky ospraveditelné metody čištění spalin se zavedly už dávno a je otázkou, jestli se mají zavádět další, teď už nákladné metody, které už moc zlepšení nepřinesou. Vše totiž nakonec zaplatí odběratelé.
Přesně tak. Jednak ani neexistují technologie na separaci všech měřených látek, které jsou považovány za bezpečné, za druhé, pouhé zachycení většiny rtuti obsažené ve spalinách, vyžaduje takové množství aktivního uhlí, že jeho cena dostává uhelný blok na hranu rentability už dnes.
Myslím, že hlavním tématem společenské debaty dnešní doby by měla být otázka, jakou cenu energie (ale i ostatních průmyslově vyráběných )produktů jsme ochotni platit. A kdyby to bylo pade za kWh a všechno ostatní řádově dražší, možná by nám přestaly hrozit civilizační choroby, ale zase by nám reálně hrozila smrt hladem.
Další věcí je třeba zmínit , že největším znečišťovatelem jsou malá zdroje ,které pálí tuhá absolutně bez čištění spalin. Pokud se má omezovat pak zejména tam a co dělá stát ? Podporuje pálení dřeva v domácích kotlích.
a co mají lidi dělat? "Čistě" zmrznout, nebo zbankrotovat?
Stát by měl přestat podporovat topení tuhými palivy a místo toho podporovat jen tepelná čerpadla , lidé co si kupují kotle na dotace nejsou žádní chudáci. Problém mají ti , co na žádné dotace nedosáhnou.....
Kdyby dřeva... Soused zase topí holinkami :-/
Dřevo je obnovitelný zdroj a téměř CO2 neutrální. Píši téměř, protože nějaké CO2 navíc je při dopravě, těžbě a zpracování.
CO² je ovšem prospěšný plyn. Jeho zvyšující se koncentrace mají pozitivní vliv na růst zelené hmoty. Údajný negativní vliv na klima je velmi pravděpodobně dezinformace.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se