Světově nejdelší podmořské propojovací vedení zahájilo testovací provoz
Minulý týden byl spuštěn testovací provoz nejdelšího podmořského kabelového vedení na světě. North Sea Link propojující Spojené království s Norskem má do komerčního provozu vstoupit v říjnu. Informaci uvedl deník Financial Times.
Elektrizační soustavy Spojeného království a Norska jsou od minulého týdne propojeny 720 km dlouhým podmořským kabelovým vedením. Projekt za 2 miliardy eur (v přepočtu ca 51 miliard korun) zahájil minulý týden testovací provoz. Propojení je aktuálně provozováno s nižším napětím, jeho navýšení by mělo proběhnout v příštích týdnech.
Propojení disponuje přenosovou kapacitou 1,4 GW a navýší tak propojovací kapacitu mezi Spojeným královstvím a okolními zeměmi na 7,4 GW. Dalších 5,2 GW má být realizováno do roku 2030.
Propojení s okolními zeměmi jsou klíčovou součástí britské strategie snižování emisí a podpory větrné energie na moři. Právě zvyšování podílu OZE vyžaduje potřebu výstavby nových propojení, která umožní Spojenému království exportovat přebytky výroby OZE a naopak zajistit dostatečný výkon v případě nízké vlastní výroby.
V roce 2019 bylo skrze podmořská propojení importováno přibližně 8 % spotřeby elektřiny ve Spojeném království, přičemž se očekává, že tento podíl během příštích pěti let vzroste až na 19 %.
Nigel Williams, ředitel výstavby North Sea Link, uvedl, že kabel umožní Spojenému království "maximalizovat využití obnovitelných zdrojů energie a rozsáhlé sítě vodních elektráren v Norsku", a nahradit tak elektřinu z fosilních paliv.
Nepříznivé počasí komplikovalo technickou realizaci projektu
Podle Williamse bylo nejnáročnější částí technického projektu položení kabelu přes Severní moře a norské fjordy. Specializované lodě pro pokládku kabelů, schopné přepravovat až 10 000 tun kabelu, nemohou pracovat v nepříznivém počasí.
"Položení kabelu přes Severní moře bylo trochu neznámou výzvou, zejména náklady na inženýrské práce spojené s počasím," řekl Williams.
V rámci projektu bylo také nutné postavit specializovanou platformu pro pokládku kabelu přes odlehlé norské jezero.
North Sea Link je společným podnikem obou dotčených provozovatelů přenosové soustavy, norského Statnettu a britského National Grid. Obě společnosti drží 50% podíl a stejným podílem budou rozdělovány i příjmy z provozu propojení.
Mohlo by vás zajímat:
Jestliže jsou u nás vytipovány další možnosti budování velkokapacitních PE, nemělo by se z jejich výstavbou otálet. S rostoucí výstavbou kapacity OZ budou nabývat stále většího významu i bez podobných podmořských vedení. A není ta výhoda jenom v energetice, ale i v zadržení potřebného množství vody v krajině a zlepšení klimatu v období delšího sucha. Větrníky kolem horních nádrží by měli být samozřejmostí včetně plovoucích fotovoltaických panelů na obou nádržích. Místo toho utápíme čas v debatách o možném bodování nic neřešeného kontraverzního JEDU.
A není ta "kontroverze" vyvolávána uměle OZE aktivistama? Kontroverzní může být cokoliv co se mi nelíbí.
Ne, je vyvolaná lidmi, kteří nevěří, že ta věc má ekonomický smysl.
No vidite, že je to věc názoru. Mě zase JE dává ekonomický smysl. Hlavně z pohledu sobestacnosti, kdy nejsem závislý na dodávkách plynu.
Projekt nové JE v ČR není bez ekonomických rizik. Ale nové PVE v českých kopích jsou ještě vyšší liga ekonomické nenávratnosti. Krátkodobou akumulaci lze zvládat tím, co už je, a mezinárodním propojením, případně se v Alpách najde řada podstatně vhodnějších lokalit, skalnatá poušť bez lesa, kytek nebo zvířátek, s o mnoho větším spádem a menšími hrázemi. Na sezónní akumulaci ale ani takové PVE nepostačí, i cokoli jiného, kromě toho, co už uložila příroda do fosilií.
Mi je zahadou, proč se nestaví PVE u nás a ještě větší v GB. Mají jezera a kopce. Skptsko je liduprazdne. To utratí peníze za kabel, norskou elektřinu preplati Němci a švédi.
To asi myslíte že se v zimě oteplí a bude den dlouhý jako v létě aby fungovaly FV panely nebo jak si představujete že vyrobíte 30 MWh energie na obyvatele ročně což je současná spotřeba.? Už jsem Vám psal pane Veselý že OZE jako hlavní zdroj u nás jsou nesmysl argument proti tomu nemáte žádný , ale na svém názoru stále trváte.
Nemyslím, že Angličanům jde primárně o přečerpávací elektrárny. I ty největší PVE se hodí tak leda na vykrývání výkyvů v rámci denního diagramu případně na regulační služby pokud jedou v méně ekonomickém paralelním režimu pumpa-turbína. A samotné Norsko není žádným rájem PVE, aktuálně instalovaný výkon je "pouhých 1000 MW", z čehož určitě velkou část potřebují pro vlastní soustavu.
Dle mého soudu primárně hledají mechanismus, jak do Norska dovážet přebytky z VE v anglických šelfech, tím konzervovat zásoby v nádržích klasických VE a ty pak čerpat v okamžiku, kdy vítr nad Severním mořem utichne a Anglie bude "na zhasnutí". Je to ten asi nejvíce ekonomický dlouhodobý cyklus ukládání přebytků, který je možné ale realizovat pouze někde a má velmi omezený potenciál.
PVE nikdo stavět nechce, jen tahat kabely. Z nemecka, GB. Kdyz nepojedou vetrniky 8.1., tak ani smrt nebere.
Přečerpávací elektrárny v budoucnu nahradí baterie. Ty neustále zlevňují a narozdíl od přečerpávacích elektráren mají vyšší účinnost.
Pro přebytky v létě se bude vyrábět vodík, tam je ale účinnost zpětného převodu na elektřinu jen 30%. Nicméně to je hudba vzdálené budoucnosti.
Proč bychom si měli zbytečně hyzdit krajinu dalšími PE s mizernou účinností, když budeme moct kupovat levnější a bezemisní energii ze zahraničí?
Ty přečerpávačky se právě využijí pro přebytečnou levnou energii třeba i z toho zahraničí. Je třeba vzít v úvahu i zadržení vody v krajině a co se tyká životního prostředí, tomu to víc pomůže než naopak. Takže nějaká ta PE navíc by rozhodně na škodu nebyla, ale právě naopak. (80% je více než 30% H2)
PVE, PE jsou parní elektrárny. A z pohledu zadržení vody v krajině bude jejich efekt asi poměrně malý, potřebujete na ně totiž jenom realtivně malé nádrže které možná pomohou na nějakém místním potoce, ale to je tak vše. Pokud je postavíte na současných vodních dílech, pak efekt bude mizivý.
Pokud jde o zdražení vody v krajině, pak je třeba primárně se zaměřit na různé obnovy starých nádrží, rybníků a na revitalizaci vodních toků, opětovné umožnění rozlivu v místech kde to nebude ohrožovat obyvatelstvo a průmysl, obnovu jezů a pod. To zpomalí odtok z krajiny, zvýší vsak a hladinu spodní vody.
Nic proti tomuto názoru, který má opodstatnění a smysl rozvoje , avšak s větším rozvojem předpokládaných FTE a VTE bude větší potřeba stabilizace sítě. Dokazuje to každoroční navyšování výroby z těchto zdrojů PE, kdy ještě zdaleka nedosahuje kapacita VTE a FTE takového výkonu. Jako doplnění portfolia akumulace by svojí úlohu ještě nějaká ta PE efektivní uplatnění určitě v budoucnu našla.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se