Projekt North Sea Link byl uveden do provozu. Británii a Norsko nyní spojuje nejdelší podmořské vedení na světě
Nejdelší podmořské přenosové propojení na světě, North Sea Link, zahájilo v pátek komerční provoz, uvedl provozovatel britské přenosové soustavy, National Grid. Toto 720 km dlouhé vedení mezi Norskem a Spojeným královstvím by mělo zajistit větší stabilitu a bezpečnost britské přenosové soustavy.
Vedení North Sea Link v hodnotě 1,6 miliardy eur začne provoz s maximální přenosovou kapacitou 700 MW, během následujících tří měsíců bude maximální výkon navyšován až na 1400 MW.
Stavba 720 km dlouhého stejnosměrného kabelového vedení, na jejímž vývoji se podílel National Grid s norským provozovatelem přenosové soustavy, společností Statnett, trvala šest let. Vedení propojuje britské město Blynth s městem Kvilldal v Norsku.
"V momentě, kdy bude ve Spojeném království nedostatečné množství energie z větrných elektráren, budeme moci importovat energii z norských vodních elektráren. Pomůže nám to zajistit bezpečné a cenově dostupné dodávky elektřiny pro spotřebitele ve Spojeném království," uvádí National Grid."Nejdelší podmořské elektrické vedení na světě je ve zkušebním provozu a poprvé přímo propojuje britské a norské energetické systémy. Díky tomuto vedení se zefektivní využití obnovitelných zdrojů k výrobě elektřiny v obou zemích," uvedla generální ředitelka společnosti Statnett, Hilde Tonneov.
Spojené království je již takto propojeno s Belgií, Francií, Nizozemskem a Irskem. Vyšší úroveň propojení s dalšími přenosovými soustavami má Spojenému království umožnit dosáhnout snižování emisí a zvyšování podílu OZE.
V budoucnu plánuje Spojené království propojení i s Dánskem. Projekt nazývaný Viking Link má propojit tyto dva státy rovněž pomocí podmořského kabelového vedení o délce zhruba 765 km. Přenosová kapacita by měla být 1,4 GW, dokončení projektu je plánované na rok 2023.Mohlo by vás zajímat:
Nové linky sice umožňují na jedné straně integraci více nestabilních zdrojů do sítě, na druhé straně ale zdražují elektřinu a tím blokují vyšší využití el. energie v ekonomice.
Cena vedení jsou buráky, to se nikde moc neprojeví. Pokud jeho uvedení do provozu zvedá cenu elektřiny, znamená to že se spojují trhy a v jednom z nich bylo elektřiny málo v druhém moc. To znamená taky že se vyplatí investovat do nových zdrojů kde je to možné a v Norsku toho potenciálu ještě několik set MW ve vodě bude.
To není pravda těch 41 miliard korun co to vedení stojí se musí zaplatit i s úroky a takové vedení nemá nekonečnou životnost a střídače také ne. Přitom kapacita 1,4GW. Počítejte nějakých 11 eur/MWh + nějaký zisk jako zdražení elektřiny ,která bude tímto vedením přenesena není to smrtící to je jasné, ale zdražení to prostě je a toto cenu musíte přičíst na vrub nestabilních zdrojů nakonec to zaplatí spotřebitel a to jsou právě ty ceny , které jako - by nejsou vidět a ve výsledku el. energie stále zdražuje i když se tady argumentuje levnými OZE. Samozřejmě že potřeba takových vedení neroste lineárně z podílem OZE , ale s mocninou, protože logicky musíte rozvádět dále a dále.
Vidíte, to máte 11 € na MWh mezi trhy, to je už celkem pěkné a je to někde v rozmezí relativně běžných denních výkyvů.
Cena vedení neporoste exponenciálně, ta funkce bude nějaká zajímavá, ale ne exponenciální. Dále bude záležet jak daleko tu elektřiny při takovém výkonu chcete/musíte tahat. Jedna věc je obchodní kabel do GB, druhá věc bude kabel někam do Harzu k případným PVE pro větrníky v Německu.
len poznamkak tym prepoctom - ta kapacita vedenia (ak pojde naplno) je len cca 3~6% instalovanych VTE ktore maju "zalohovat"
teda takychto vedeni bude potrebnych minimalne 10-nasobok aby sme vobec mohli zacat hovorit o masivnejsom prelievani/vyrovnavani medzi krajinami - a to sa bavime este o relativne kratkom prepoji - na tahanie EE z druheho konca EU to budu nasobne naklady a nasledne aj zodpovedajuce priplatky k cene
ako ano, da sa takmer vsetko, chce to len peniaze,penize,prachy a cas
Když rozvádíte elektřinu pak jí rozvádíte plošně, takže pokud máte přebytky pak je musíte podle velikosti rozvádět také plošně stejně tak nedostatek energie si stahujete z okolí. Proto náklady stoupají s exponentem. V normální síti to není protože máte natažené linky od oblasti zdrojů k místům spotřeby jenže to v nestabilních sítích neplatí taky se z míst spotřeby stávají zdroje a ze zdrojů místa spotřeby podle počasí nebo denní doby. Takže musíte mít mnohem hustější sítě tzv. mřížové a takové sítě jsou průměrně nevytížené a proto velmi drahé - tento nedostatek OZE prakticky nelze odbourat jinak než dlouhodobou akumulací, která neexistuje a nebo jen přes umělá paliva. Všechny ostatní metody jako řízení na straně spotřeby nebo krátkodobá akumulace fungují nedostatečně a k výstavbě nových linek musí postupně dojít a i taková síť má svoje limity, protože funguje dobře jen když je celkový přebytek výkonu, který umí efektivně rozvádět prakticky odkudkoli kamkoli, ale v případě nedostatku robustní síť nepomůže a musí se zapojit zálohy. Samozřejmě takové sítě zatím neexistují, protože jsou drahé.
S tím se musí souhlasit. Myslím že před pár dny jsem tu viděl článek o FVE na vodárně. Cena celkem 500k, cena výroby v tom byla 10%, cena akumulace byla 50%, 40% byla práce a další materiál.
Takže tohle "levné OZE" je podobné ledovci. Taky ukazují jen 10% ceny a říkají jak je to levné. Takže pokud vezmu že OZE vyrobí EE za 10EUR/MWh a vezmu těch skrytých 90, tak jsem na ceně 100EUR/MWh jako celkové náklady. Zisk obchodníka ... a máme cenu pro zákazníka.
No nazdar
A na kolik let si tak životnost takového zařízení představujete?
Já střídače vidím na ne víc než 15 let, možná jen 7 - 10 let a kabel tak na 20 let.
V norsku se vyrábí elektřina za 18 halířu /kwh. No ale platí evropské ceny :-)
https://blog.aktualne.cz/blogy/yngvar-brenna.php?itemid=40921
Vypadá to že v Norsku zažívají to co my v 90 letech :-)
Souhlasím s Josefem HVDC má svoje výhody ale i nevýhody. Nesmírná komplikovanost a z toho plynoucí zákonitá poruchovost.
Nesmírná komplikovanost? Ha, ha.
Přitom obří komplexy větrných elektráren mění vzdušné proudění a ovlivňují tak srážky. V Norsku již dnes mají kapacitu nádrží vodních elektráren na pouhých 51%, protože málo pršelo. A další a další větrné megaparky v pobřežních vodách jsou připravovány. Takže vodní energie nakonec nebude k dispozici vůbec a když nebude v severních mořích dost větru, tak holt budeme svítit petrolejkami.
Prosím o odkaz na studii, která dokládá Vaši teorii o tom že za změnu srážek mohou VtE. O té oblasti se totiž dějí i jiné věci které by mohly brát zásadní roli v úhrnu srážek.
technologicky složitá propojka sítí a výkon jak jeden a půl jaderného reaktoru. Když už se staví slunečníky a větrníky a zelení mozci chrochtaj blahem, nepomyslel už někdo na nějaký mořský přečerpávací akumulátor? místa by bylo určitě dost..
Jak složitá? Dvě trafa a kabel. Obojí jsou standardizované tovární výrobky.
"nepomyslel už někdo na nějaký mořský přečerpávací akumulátor?" Pomyslel a pak si zjistil jaké svinstvo je mořská voda a co to dělá s turbínami. Tím to skončilo.
Opravdu jen dvě trafa a kabel?
Pane Veselý Viz:" Stavba 720 km dlouhého stejnosměrného kabelového vedení, na jejímž vývoji se podílel National Grid s norským provozovatelem přenosové soustavy, společností Statnett, trvala šest let. "
Nějak nechápu transformaci u stejnosměrného vedení bez střídačů a usměrňovačů. A ta VVN elektronika je výkvět techniky(a ceny).
mořská voda nemusí být hnána přímo turbínami, může být hnána do výšky podtlakem, nebo lze využít hloubku a vztlaku, anebo vyvinout turbínu z materiálů kde by slaná voda nevadila
Techniky naprosto mimo realitu (...podtlakem...).
A materiály odolné vodě jsou, ale nejvíc vadí mořské potvory, co se tam usazují.
Čekám, až se tahle trasa projeví tady: https://www.svk.se/en/national-grid/the-control-room/
Když sjedete níž na stránce, získáte pěkný přehled. Na čí úkor asi půjde ta elektřina do Velikobritaňska?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se