Růst výkonu větrných elektráren si podle skandinávských provozovatelů sítí vyžádá další investice

Přenosové soustavy zemí na severu Evropy si mezi lety 2030 a 2040 vyžádají podle jejich provozovatelů značné investice, aby se dokázaly vypořádat s růstem výkonu instalovaného v obnovitelných zdrojích. Jen do roku 2028 společnosti plánují investovat do rozvoje svých sítí více než 15 miliard eur (zhruba 386 miliard Kč).

Přestože společnosti Statnett, Svenska Kraftnat, Fingrid a Energinet, které provozují přenosové soustavy v Norsku, Švédsku, Finsku a Dánsku, plánují v následujícím desetiletí investovat do svých sítí miliardy euro, tyto investice podle nich nebudou dostatečné pro zabezpečení dostatečné kapacity pro přenos elektrické energie ze severu na jih.

Tyto investice budou nutné pro zabezpečení dodávky elektrické energie pro regiony na jihu, kde se nachází většina spotřeby a rovněž jaderné a další tepelné elektrárny, které budou postupně vyřazovány z provozu. Předpokládanou výši investic společnosti podle agentury Reuters nicméně neuvedly.

„Zdroje, které budou vyřazeny, se nachází na jihu země, zatímco významný podíl větrných elektráren, které úbytek výkonu nahradí, se bude nacházet v severních oblastech,“ uvedli provozovatelé sítí ve své zprávě.

Elektřina tak bude muset téct na delší vzdálenost ze severu na jih regionu, což podle provozovatelů povede k omezením v síti.

Změna v energetických tocích rovněž změní situaci na trhu, kdy ceny elektřiny budou v severních oblastech klesat, zatímco na jihu Skandinávie porostou a budou více spjaty s cenami ve zbytku kontinentální Evropy.

S růstem výkonu v OZE bude severský trh rozkolísaný

Podle provozovatelů severských soustav bude s růstem výkonu solárních a větrných elektráren rovněž růst cenová volatilita na skandinávském energetickém trhu.

„Do roku 2040 se budou až ve 20 % všech hodin ceny elektřiny pohybovat blízko nule a na druhou stranu vzroste počet hodin s extrémně vysokými cenami,“ uvedly společnosti.

Norsko a Švédsko by si měly do roku 2040 udržet pozici čistých vývozců elektřiny, přičemž Finsko, které nyní pokrývá přibližně čtvrtinu svých potřeb dovozem elektrické energie ze zahraničí, by mělo s růstem výkonu v jaderných blocích svůj dovoz částečně snížit.