Domů
Přenos elektřiny
Hansa Powerbridge: 50Hertz má přebytky výroby z OZE přenášet do Švédska
Podmořské kabelové vedení NordLink. Zdroj: TenneT
Zdroj: TenneT

Hansa Powerbridge: 50Hertz má přebytky výroby z OZE přenášet do Švédska

Německý provozovatel přenosové soustavy 50Hertz začal připravovat podmořské kabelové propojení se Švédskem, které má napojit jeho soustavu na Švédskou soustavu s množstvím švédských vodních elektráren. Ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko začaly konzultace s veřejností, na kterých je projekt představován. Stavba propojení, nazývaného také „Hansa Powerbridge“, by měla začít v roce 2023, do provozu má být uvedeno v roce 2026.

Ve snaze zkrotit velké množství větrných elektráren na severu země se Německo uchyluje k dalšímu podmořskému propojení své elektrizační soustavy se severskými zeměmi. V tomto případě se jedná o propojení se Švédskem, které je zatím pouze na papíře.

V případě podzemního vedení do Švédska se jedná o 300 km dlouhé vedení o celkové přenosové kapacitě 700 MW. Celkové náklady oba provozovatelé předběžně odhadují na 650 milionů EUR, přičemž tyto náklady mají nést oba provozovatelé z poloviny.

Aktuálně je totiž již ve výstavbě propojovací kabelové vedení NORD.LINK, které spojují přenosovou soustavu společnosti TenneT se soustavou norského provozovatele soustavy Statnett.

Jakkoliv se jedná o projekt, který dle slov zástupce společnosti 50Hertz podporuje budování společného evropského trhu s elektřinou, nelze přehlédnout, že projekt je velice výhodný i pro soustavu 50Hertz.

Právě soustava 50Hertz se v poměru ke své poloze na severu země potýká s nadprůměrným náporem elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tedy alespoň částečný přístup soustavy 50Hertz k systému vodních elektráren na severu bude pro soustavu výhodný.

Hansa Powerbridge
Ilustrace k propojení Hansa Powerbridge zdroj: 50hertz.com

Ani nové propojení se severskými státy však neřeší hlavní problém, kterým je přenesení výkonu na jih země do místa spotřeby. Částečně však takové propojení bude schopné napomoci ke snížení nákladů na řízení sítě. Dá se očekávat, že vyšší kooperace s vodními elektrárnami bude na trhu lépe reagovat na přebytky výkonů z větrných elektráren.

Nebude tak nutné vynakládat vysoké finanční prostředky na redispečink a nucené odpojování větrných elektráren od soustavy, aby byla soustava udržena v bezpečném chodu. Po zprovoznění zmíněného projektu je tak možné očekávat pozitivní přínos alespoň v tomto směru.

Otázkou však zůstává, zda není řešení ode dnešního dne až příliš vzdáleno. Za předpokladu, že půjde vše podle plánu, bude Hansa Powerbridge v provozu za celých 8 let. Pokud uvážíme, že celé Německo, a to zejména na severu, buduje každoročně alespoň 4 GW výkonu ve větrných elektrárnách, bude situace na trhu za 8 let značně odlišná.

Úvodní obrázek: Kabelové vedení NordLink

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(5)
Martin Hájek
20. červen 2018, 15:59

Tento projekt je z pohledu řešení výkonu z větrníků s občasnou výrobou je příslovečným plivnutím na rozpálenou plotnu a fakticky neřeší vůbec nic.

Stačí si uvědomit, jaký výkon má již dnes Švédsko ve větrných elektrárnách a že soudobost tohoto výkonu s výkonem větrníků na severu Německa bude z definice téměř stoprocentní. Jinými slovy v době, kdy bude mít přebytek výkonu Německo, tak ho již dnes má i Švédsko a za 7 let bude situace v obou zemích ještě daleko vyhrocenější. Takže tento argument je úplně nesmyslný.

Spíš může Švédsko dodat špičkový výkon do Německa v době, kdy nebude foukat a Německo zase může pomoci Švédsku v případě většího sucha. Ale to je tak všechno.

VK
20. červen 2018, 20:58

"soudobost tohoto výkonu s výkonem větrníků na severu Německa bude z definice téměř stoprocentní" - máte pro to prosím nějaká data? Rád bych se na ně podíval. Díky

Jan Veselý
20. červen 2018, 22:00

To jsou samozřejmě prázdné řeči. Ona "téměř stoprocentní" shoda by platila pro švédské offshore instalace v Baltu, hned vedle těch německých, případně ještě na jižním pobřeží Švédska. Ale třeba pro ty velké instalace na severu Švédska (650 MW farma 1250 km daleko od Rujány) rozhodně ne.

Martin Hájek
22. červen 2018, 01:25

S tou jednou farmou na severu Švédska máte pravdu, jenomže jde o velmi osamocený případ. Na severu Švédska není téměř žádné osídlení a tudíž nemá smysl tam stavět velké zdroje elektřiny. Ty rozhodující jsou na jihu (a s Německem budou perfektně korelované) a celkem má Švédsko instalovaný výkon 6,5 GW, takže asi tak.

Petr
21. červen 2018, 13:04

S většinou pozemních větrníků na severu Švédska ta soudobost tak velká nebude.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se