Domů
Obnovitelné zdroje
Německo: Podíl OZE na vyrobené elektřině dosáhl loni v oblasti 50Hertz rekordních 60 %
Větrné elektrárny, vedení.
Zdroj: TenneT

Německo: Podíl OZE na vyrobené elektřině dosáhl loni v oblasti 50Hertz rekordních 60 %

Tři pětiny elektrické energie spotřebované v přenosové soustavě společnosti 50Hertz a k ní připojených distribučních soustavách v roce 2019 pocházely z obnovitelných zdrojů, uvedl v úterý agentuře Reuters nový výkonný ředitel společnosti, Stefan Kapferer.

„To je o 5 [procentních] bodů více než v roce 2018 a náš vůbec nejvyšší výsledek,“ uvedl Kapferer na konferenci v Berlíně. Tento podíl navíc vzhledem k technologickým zlepšením a řízení volatility pravděpodobně vzroste, dodal Kapferer.

Hodnota 60 % je světovým rekordem pro vysoce volatilní dodávku z větrných a solárních elektráren, tuto hodnotu překonávají země s vysokým podílem vodních elektráren, jejich výrobu však lze předvídat s vyšší mírou přesnosti.

50Hertz, který je z 80% vlastněná belgickým provozovatelem přenosové soustavy Elia, je jedním ze čtyř německých provozovatelů přenosové soustavy. Společnost zaznamenala loni ve svém regionu s 18 miliony zákazníky spotřebu 99 TWh. Téměř 60 TWh pocházelo z větrných a fotovoltaických elektráren uvedl Kapferer.

Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů si vyžádá miliardové investice do evropských sítí

Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny v celém Německu v loňském roce přesáhl 40 %. Tento podíl by měl navíc v následujících letech růst, jelikož náš západní soused v rámci transformace své energetiky do konce roku 2022 odstaví svých šest zbývajících jaderných reaktorů a v rámci odklonu od uhlí bude postupně snižovat instalovaný výkon uhelných elektráren.

Generální ředitel Elia, Chris Peeters, uvedl, že provozovatelé přenosové soustavy se „učí praxí“, například při řešení výzvy v podobě zatmění Slunce v roce 2015, během kterého evropské sítě zvládly prudké změny dodávek z fotovoltaických elektráren.

Ještě asi před 5-10 lety provozovatelé přenosových soustav předpokládali, že pro stabilní provoz elektrizační soustavy podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny může dosahovat maximálně 20-30 %.

„Lépe chápeme, jaká je nyní flexibilita v soustavě, jak můžeme reagovat na signály přicházející z trhu a jak investovat čas do digitalizace. Takže bych řekl, že 70-80 % je další bod zvratu,“ uvedl Peeters.

Jak Kapferer, tak Peeters dodali, že v příštích letech budou evropské elektrické sítě vyžadovat investice v řádu miliard euro. Důvodem jsou mimo rozvoj obnovitelných zdrojů energie také stále rostoucí požadavky Evropské komise na přeshraniční obchodování s elektřinou.

Pro dosažení svých klimatických cílů do roku 2030 plánuje Německo zvýšit elektrifikaci vytápění, dopravy a dalších průmyslových odvětví. Němečtí provozovatelé přenosových a distribučních soustav požadují v souvislosti s tím více finančních prostředků.

„Pokud němečtí provozovatelé přenosových soustav mají do roku 2030 utratit alespoň 60 miliard eur (1,5 bilionu korun), pak by v příštím regulačním období mělo dojít k vyšším výnosům,“ řekl Kapferer.

Další pětileté regulační období začíná v roce 2024.

Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(21)
pave69
28. leden 2020, 10:21

Tak v jejich oblasti (v podstatě bývalé DDR) by mohli dosáhnout i výroby 150% z obnovitelných zdrojů, kdyby si to od nich ti zlí a hloupí Češi a Poláci všechno brali, když zrovna fouká.

energetik
28. leden 2020, 10:50

Ano, bohužel to tu zatím nejde abych nakupoval elektřinu od obchodníka v Německu. Trhy ještě nejsou otevřené.

Filip
29. leden 2020, 12:30

Myslím že v DE v síti provozovatele 50Hz mají podstatně sofistikovanější elektroměry a "HDO" a síťové střídače které tam lze připojit z důvodu umorovani přebytečné energie a stabilizace sítě . Proto bych se rád dostal k typické faktuře německého malého zákazníka abych viděl v jakém poměru je položka za obchodovatelnou část energie a jakâ za tu síťovou ve které jsou zapocitany i kapacitní platby velkých zdrojů a výpomoc ze zahraničí. Bývalý kolega z SMA mi řekl, že na jeho faktuře ta obchodovatelna část dělá asi 20-30%, 5% jsou stále platby a zbytek je vše ostatní co souvisí se síťovýmy službami a OZE. Proto bych to rád viděl doopravdy. V CZ dělá obchodovatelna složka 50-60%, zatím. Teď mám dle vyhlášky 70/2016sb platby VT/NT 2,4/2 a měsíční platbu 407. A Němci jsou cca 3-4x výše

Emil
29. leden 2020, 12:54

Typická struktura ceny elektřiny německé domácnosti s roční spotřebou 3,5 MWh. Cena za kWh v roce 2019 podle dat BDEW:

24,3% síťové poplatky (7,39ct)

23,2% výroba elektřiny (silová elektřina, 7,06ct)

21% přirážka na obnovitelné zdroje elektřiny (EEG umlage, 6,4 ct)

16% daň z obratu (4,86 ct)

6,7% regulační poplatky (2,05 ct)

5,5% koncesionářské poplatky (1,66 ct)

3,3% poplatek na rozvoj offshore větrných elektráren (1 ct)

Dohromady tedy 30,43 ct/kWh, tj. 7,67 Kč

strom-report_de/strompreise/strompreis-zusammensetzung/

Filip
29. leden 2020, 13:33

Díky

Filip
29. leden 2020, 13:39

Takže to odpovídá jak mi to ten Němec říkal.... Silova elektřina stojí cca stejně jako u nás, protože jednotný trh, ale ty ostatní věci jsou masakr :/

Emil
29. leden 2020, 16:40

Ještě bych k tématu doplnil, že se v Německu do budoucna očekává dramatický nárůst právě ceny složky síťové poplatky dokonce až na 40%. Doslova to nazývají "next big 'object of hate'".

www_cleanenergywire_org/news/grid-expansion-will-be-energiewendes-next-big-object-hate-institute-head

Martin Hájek
28. leden 2020, 11:25

Setrvačnost v soustavách díky synchronním strojům bude odpadávat tak dlouho, až se ucho utrhne. Už dnes frekvence v evropských sítích lítá jako blázen, provozovatelé soustav řeší DFD (deterministic frequency deviation) etc. Ale dá se ještě chvíli předstírat, že se nic neděje, podobně jako to šlo na palubě Titanicu.

vinkler
28. leden 2020, 11:35

setrvačnost gd2 větrníku nemůže být řádově menší než parní turbíny

Martin Hájek
28. leden 2020, 13:26

Větrníky se točí pomalu, aby stíhaly síť, musí mít buď převodovku nebo střídač, obojí redukuje moment setrvačnosti, střídač na nulu a má ho většina větrníků.

Josef
28. leden 2020, 22:39

regulaci frekvence provádí jen bloky, které jsou k tomu určeny ( je tato služba objednána). Jinak frekvence v synchronizované síti je všude stejná , německé větrníky s ní příliš nehnou , protože se do regulace zapojují veškeré do toho zapojené evropské zdroje včetně ČR. To jak se mění frekvence sítě si můžete každý změřit multimetrem. Změny jsou minimální ,pokud dojde ke změně přes určitou mez dojde k rozpadu sítě , k tomu už v UCTE došlo - naštěstí došlo jen k rozpadu synchronizace o ostrovy se pak udržely , takže spotřebitelé prakticky nic nepoznaly. Pak se změnila legislativa a větrné nebo FV el. se odpojují do sítě , proto může růst podíl OZE jenže s růstem jejich podílu roste nevyužitá energie , kterou nikdo neodebral a tím i cena. To není tím ,že by se energeticky naučili nějak zázračně řídit síť prostě když moc fouká tak část VTE odstaví a majitelům platí jako by dodávali , to je celé.

Martin Hájek
28. leden 2020, 23:58

Asi jste vůbec nepochopil, o čem píšu. V klasické energetice máte roztočené synchronní generátory, které mají značný moment setrvačnosti. První, co reguluje frekvenci, ve skutečnosti není žádná placená služba, je to právě setrvačnost roztočených generátorů a jejichž odpověď na změny frekvence je okamžitá a tyto změny vždy tlumí. Pokud je postupně eliminujete, bude frekvence podstatně "labilnější", neboli stejná výkonová nerovnováha bude vyvolávat daleko rychlejší změnu frekvence (nahoru nebo dolů) a síť bude podstatně těžší řídit, protože klasické prodpůrné služby mají reakční dobu v desítkách sekund. To bez problémů stačí v síti, která má přirozenou setrvačnost. Pokud ji z té sítě odstraníte tím, že nahradíte synchronní generátory střídači, tak to stačit nebude. Potřebujete úplně nové podpůrné služby (podstatně rychlejší) a potřebujete úplně jinou regulaci. Už je to jasnější?

Vladimír
29. leden 2020, 05:19

Základní charakteristika točivých strojů je nerovnoměrnost 5%. To znamená pokud dojde ke změně provozních otáček o +-5% stroj uvedené procento změní svůj výkon o výsledné procento z jmenovitého výkonu. Tak že např. TG 100MW provozovaný na 3000 ot/min při poklesu otáček (frekvence ) o 50 ot/min zvýší výkon o 30 MW s limitem maximálního výkonu. Této funkce se též využívá při sjetí na vlastní spotřebu. To znamená po odpojení výkonového vypínače pokud je vlastní spotřeba napojena před tímto vypínačem.

energetik
29. leden 2020, 06:39

Martin Hájek

vím o sítích kde žádný roztočený generátor není, maximálně jen jako nouzový zdroj a přesto fungují. A spotřebitelné nepoznají rozdíl v tom jestli jejich spotřebiče berou energii z této sítě nebo ze sítě s rotačními generátory.

Dnešní střídače dokáží plně nahradit rotační generátory a navíc poskytují ještě další funkce a ve vetším rozsahu než rotační generátory.

Pepa
29. leden 2020, 13:29

Jak tedy podle vás fungují DC/AC měnírny na UHVDC trasách, kde jsou jsou stovky MW rozkmitávány pomocí polovodičů??

Martin Hájek
29. leden 2020, 20:37

Milý energetiku, ano existují střídače, které umí řídit frekvenci a leccos dalšího. Kolik stojí? Za druhé jak je řídit s odezvou v řádu jednotek sekund v rozlehlé síti s paralelním provozem statisíců zdrojů. A za třetí, i když se to podaří, nebude celý systém nesrovnatelně více zranitelný (třeba z pohledu kybernetické bezpečnosti)?

Vinkler
29. leden 2020, 06:27

No mají-li střídač, tak máte recht.

vinkler
29. leden 2020, 06:22

nerovnoměrnost 5 % znamená, že je-li žádaná hodnota frekvence na 52,5 Hz jede výkon stroje na 50% při 50Hz, výkon na 100% při 48,5Hz a výkon na 0% při 52,5 Hz.

To je samozřejmě zjednodušený popis.

Vinkler
29. leden 2020, 06:54

Opravuji, odpověď v číslech je na nerovnoměrnost od Vladimíra,tj. +-5% což je nerovnoměrnost 10%. Obyčejně se staví 3-5% Tj. maximum výkonu při poklesu o 1,75Hz, minimum při nárůstu o 1,75 Hz proti nastavené (žádané) hodnotě

Vinkler
29. leden 2020, 07:23

Energetik.

Jako vždy, opakem pravdy není lež, ale pravda jiná. Popisujete izolovanou síť. Každá izolovaná síť za měničem například motor napájený z FC tak funguje, bez problémů - to je jeden regulátor frekvence v izolované síť.

Nicméně tisíce regulátorů frekvence do jedné sítě není jednoduché. Často- přečasto se takové regulátory přetahují a rozkmitávají. S řízením sítě ve které je tisíce zdrojů s regulátory a žádný z nich není Mastr = dost mocný, nemám zkušenost.

Sranda to ale určitě není.

Martin Hájek
29. leden 2020, 20:31

Díky, že jste panu energetikovi odpověděl, paralelní provoz statisíců zdrojů v rozlehlé síti je úplně jiný příběh než izolovaná síť. Navíc nikdo neříká, že střídače neumí střídat. Pouze jsou to principiálně měkké zdroje, které frekvenci nedrží, ale naopak se jí přizpůsobují. Samozřejmě lze i tuto funkci doplnit, ale není to zdaleka snadné - hlavně v tom řádu sekund, aby to skutečně fungovalo. Synchronní generátory takto fungují "od přírody" a nemusí se nijak koordinovat (v té okamžité odezvě v řádu sekund). Také nikdo neříká, že to nejde. Asi to nějak půjde, otázka je, co to bude stát. Ale nevyřešíme to tím, že budeme tento problém ignorovat, jak se dnes děje i ze strany některých provozovatelů přenosových soustav, což považuji za trestuhodné.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se