Domů
Německo
Zprovoznění německého úložiště nízko a středně radioaktivního odpadu se zpozdí
Zdroj: BGE
Zdroj: BGE

Zprovoznění německého úložiště nízko a středně radioaktivního odpadu se zpozdí

Německé úložiště nízko a středně radioaktivního odpadu Konrad nestihne své plánované spuštění v roce 2027. Příprava úložiště v místě bývalého dolu na železnou rudu má minimálně dvouleté zpoždění. V hloubce okolo 850 metrů pod zemí bude uloženo 303 tisíc metrů krychlových odpadu, který je v současné době v německých meziskladech.

Společnost BGE (Bundesgesellschaft für Endlagerung) oznámila, že její projekt úložiště radioaktivního odpadu Konrad nemůže dodržet původní termín spuštění. Plány z roku 2017 počítaly se zahájením provozu úložiště pro nízko a středně radioaktivní odpad v roce 2027.  Zpoždění způsobené několika faktory bude podle BGE minimálně 2 roky.

Příprava dvou šachet dolu Konrad zahrnuje zejména rekonstrukci stávající infrastruktury a výstavbu nových budov a překládací haly. Zatímco práce na Konrad 1 jdou podle plánu, stavba v Konrad 2 je problematická.

 „Při plnění konkrétních úkolů jsme několikrát zjistili, že jsme podcenili jejich složitost. To platí zejména pro Konrad 2. Jsme však přesvědčeni, že i tuto výzvu s podporou našich dodavatelů zvládneme,“ uvedl Dr. Thomas Lautsch, technický ředitel BGE.

BGE uvedla, že za zpožděním stojí tři hlavní důvody. První překážkou bylo zdlouhavé ujasňování a nastavení smluvních vztahů poté, co BGE projekt převzala. Druhým faktorem je podcenění zpracování nových bezpečnostních požadavků na budovy v souvislosti se zemětřesením po havárii v japonské elektrárně Fukušima. Třetím důvodem zpoždění je pak zdlouhavý proces jaderného schvalování, kterým budoucí úložiště musí projít.

Lokalitu pro vybudování úložiště pro vysoce radioaktivní odpad Německo stále hledá. Rozhodnutí o umístění bylo plánováno na rok 2031, ovšem podle některých zdrojů se opozdí nejméně o 15 let.

Původní důl na železnou rudu

Důl Konrad na železnou rudu v Salzgitteru v Dolním Sasku byl z ekonomických důvodů uzavřen v roce 1976. V té době zároveň začaly práce na možnosti realizace hlubinného úložiště v lokalitě. Územní rozhodnutí však dolnosaské Ministerstvo životního prostředí vydalo až v roce 2002. Dalších 5 let soudních řízení trvalo, než souhlas s výstavbou v roce 2007 potvrdil Spolkový správní soud.

Úložiště pojme zhruba 303 tisíc metrů krychlových jaderného odpadu uloženého zhruba 850 metrů pod zemí. V současné době se odpad nachází v meziskladech ve zhruba 30 lokalitách po celé zemi.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(3)
Karásek
19. červen 2023, 10:15

Ještě větším problémem bude použité jaderné palivo. To se bude muset bez ohledu na slibované další využití, které se skoro nedělá, protože je drahé izolovat od okolí na 100 000 let.

miro novak
19. červen 2023, 10:39

tolko mudrosti v 2 vetach.

Zdeves Pavel
19. červen 2023, 14:07

Bože vy jste chytrý jak rádio Jerevan. Mimochodem na co vznikl příslušný fond, který tyto aktivity financuje. Pro OZE nic takového není a až to dožije zůstane to na louce k tíží daňových plátců. Příklady zničené torza větrných elektráren.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se