Domů
Německo
Téměř třetině německých větrných elektráren vyprší v dalších 5 letech podpora, budou bojovat o přežití
Větrná elektrárna světelné signalizace. Autor: naql, Flickr

Téměř třetině německých větrných elektráren vyprší v dalších 5 letech podpora, budou bojovat o přežití

Na konci roku 2020 přijdou o podporu veškeré větrné elektrárny, které zahájily provoz před 31. prosincem 2000 – celkově se jedná o přibližně 4 GW instalovaného výkonu. Do roku 2025 následně podpora vyprší celkem 16 GW instalovaného výkonu, který bude bojovat o výnosy na běžném trhu bez státní podpory. Aktuálně Německo disponuje cca 53 GW výkonu větrných elektráren.

Německo se bude muset vypořádat s poměrně novým fenoménem. Nejenže bude pro dosažení klimatických cílů nutné stavět nové obnovitelné zdroje, ale bude poprvé ve větší míře nutné nahrazovat ty, které již nebudou pobírat podporu a již nemusí být ekonomické je provozovat.

Vypršení podpory se podstatně dotkne také větrných elektráren, na které německá vláda sází především. Jak ukazují data spolku BWE, v následujících pěti letech přijde o podporu až 30 % výkonu stávajících větrných elektráren. Každoročně přitom půjde o cca 2-3 GW. Výjimkou je pouze tento roku, kdy se jedná o 4 GW a rok 2025 (cca 1,7 GW). Celkem tak vyprší podpora 16 GW z aktuálně provozovaných 53 GW instalovaného výkonu.

Vypršení podpory německým větrným elektrárnám po roce 2020
Vypršení podpory německým větrným elektrárnám po roce 2020

V současné době přitom výstavba nových elektráren v sousedním Německu neprobíhá podle představ vlády. Například v loňském roce přibylo pouze 1078 MW instalovaného výkonu. V letošním prvním čtvrtletí sice výstavba mírně zrychlila, ani nyní ale nedosahuje hodnot, na které bylo Německo zvyklé v letech 2017 a 2018.

S ohledem na probíhající pandemii onemocnění COVID-19 ovšem nejde očekávat, že by měl letošní rok být nadprůměrný. Pokud bude výstavba v dalších letech obdobná, jako v minulém roce, pak se nedá vyloučit, že se hodnota instalovaného výkon větrných elektráren bude snižovat.

Současně ani výsledky aukcí nenasvědčují tomu, že by měl být trend brzy zvrácen. Řada vypsaných aukcí pro větrné elektrárny se totiž ani zdaleka nenaplní – například v poslední aukci vypsané v objemu 300 MW uspělo 20 projektů o výkonu 150,1 MW.

Hlavní neznámou aktuálně je, kolik větrných elektráren, které přijdou o podporu, bude nadále schopných provozu. Podle informací BWE je z technického hlediska většina větrných elektráren schopná provozu ještě dalších 5 – 10 let.

Problém ovšem bude mnohem častěji s ekonomickou stránkou provozu. Vlastníci elektráren budou vystaveni cenám na trhu, přičemž podle průzkumů budou pro pokrytí svých nákladů potřebovat ceny alespoň 46 EUR/MWh, aby se jejich provoz vyplatil (v případě elektráren o výkonu do 1 MW, kterých bylo v letech 2000-2005 postaveno nejvíce).

S ohledem na relativně nízké ceny elektřiny na spotových trzích v časech, kdy jsou pro výrobu větrných elektráren příznivé podmínky, bude dosažení ekonomického provozu obtížné. Stejně se vyjadřuje i spolek BWE, který uvádí, že pouze při vhodném nastavení legislativy je možné zajistit výrobu těchto elektráren i bez podpory.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(40)
petr
15. duben 2020, 08:06

Dobrý den jen podotýkám, že naše dvě jaderné elektrárny včetně zisku produkují elektřinu a to

JETE za necelých 34 euro za MWh

JEDU za necelých 11 euro za MWh

a uhelky se vejdou do cca 20 euro...

dále no coment...

Asi podporu nepotřebují, že...

Rastislav
15. duben 2020, 08:36

Po odstavení EDU, ETE, keď prestanú produkovať el. energiu, začnú náklady na likvidáciu JE. Taktiež vzniknú náklady na stavbu trvalého úložiska VJP. A v neposlednom rade vzniknu na desiatky alebo stovky rokov náklady na správu tohto úložiska. To do nákladov nezapočítavate? Rozmýšľam, čo asi povedia naše vnúčatá, že v cene elektriny platia položku z aktivít niekoľko dekád z minulosti?

Emil
15. duben 2020, 09:01

Zákon č. 263/2016 Sb. (atomový zákon)

§ 51, odst. 2: "Držitel povolení k prvnímu fyzikálnímu spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem je povinen vytvářet rovnoměrně finanční rezervu na jeho vyřazování z provozu podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, pokud odhad celkových nákladů na vyřazování z provozu ověřený Správou přesáhne 300000 Kč, tak, aby peněžní prostředky vedené na vázaném účtu byly k dispozici pro potřeby přípravy a realizace vyřazování z provozu v potřebném čase a výši v souladu s Úřadem schváleným plánem vyřazování z provozu."

§ 111, Povinnosti původce radioaktivního odpadu a držitele povolení k nakládání s radioaktivním odpadem:

odst. 1d: "nést veškeré náklady spojené s nakládáním s radioaktivním odpadem po jeho uložení, včetně monitorování úložiště radioaktivního odpadu po uzavření úložiště radioaktivního odpadu a s potřebnými výzkumnými a vývojovými pracemi; tyto náklady jsou hrazeny formou poplatků na jaderný účet, který je veden u České národní banky (dále jen „jaderný účet“),"

rastislav mesko
15. duben 2020, 09:50

Hm. Taký podobný zakon máme aj na Slovensku. Ale stačí sa pozrieť aká je realita pri odstraňovaní EBO V1

Emil
15. duben 2020, 10:13

"Stačí sa pozrieť", jak dlouho byly tyto bloky v provozu a jak dlouho budou v provozu bloky v Dukovanech. Když jste si je odstavili ani ne v polovině jejich reálné životnosti, tak se pak nedivte, že se vybralo málo peněz na jejich likvidaci.

Carlos
15. duben 2020, 12:45

Pane Emile,

nemůžete plánovat tak že zařízení s deklarovanou životností 40 let bude fungovat 60 a až za tu dobu si vydělá na svou likvidaci. Ne, tu sumu musíte naspořit za těch 40 let a ještě krýt znehodnocení peněz inflací, jak to uděláte je jedno, jestli to dáte do banky na úrok, nebo nakoupíte státní dluhopisy zajištěné proti inflaci, nebo si to budete řešit sám tak že budete zvyšovat to kolik tam dáváte. Prostě k 31.12 daného roku kdy zařízení dosáhlo plánované životnosti musíte mít plný vyřazovací fond. Nebo tak by to alespoň mělo být.

Emil
15. duben 2020, 13:14

Carlosi, já jsem rozhodně netvrdil, že se musí dožít 60 let, aby si vydělal na svou likvidaci. Navíc žádný blok EBO V1 se nedožil ani těch 40 let, ani se k tomu nepřiblížil. Ty bloky byly předčasně odstavené po 26 a 27 letech, navíc s podprůměrným koeficientem využití 72 a 75%.

Josef
15. duben 2020, 23:45

No tak nevím jak na Slovensku, ale tady se z každé vyrobené kWh z JE platí částka, která jde do fondu na vybudování trvalého úložiště....

Hobit
15. duben 2020, 23:29

To je sice pěkné, že je něco napsané v nějakém zákoně, papír snese všechno, ale realita je úplně jiná, jdeme přímo ke zdroji tedy na stránky SÚRAO:

https://www.surao.cz/wp-content/uploads/2019/03/HU_brozura_final.pdf

Máme tu velmi jednoduchou matematickou úlohu pro základní školy vycházející z údajů z výše uvedeného dokumentu:

- v r. 2015 bylo na účtě 25 mld Kč

- každý rok na účet dorazí 1 mld Kč

- počátek stavby HU je v r. 2050

- odhad ceny HU z roku 2011 je 110 mld Kč

Otázka: stačí se vybrat peníze na stavbu hlubinného úložiště?

Odpověď: NE (v r. 2050 tam bude 25+35=60 mld Kč)

Kdo to tedy podle vás asi tak zaplatí, když je v tom dokumentu jasně napsáno, že ODPOVĚDNOST ZA UKLÁDÁNÍ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ RUČÍ STÁT!!!

Za ukládání radioaktivních odpadů ručí stát

Přijetím atomového zákona (č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření) převzal zodpovědnost

za bezpečné ukládání radioaktivních odpadů stát. V souladu s tímto zákonem zajišťuje SÚRAO jako organizační složka státu

řadu funkcí souvisejících s bezpečným nakládáním se všemi druhy radioaktivních odpadů a s výzkumem a vývojem v oblasti

nakládání s radioaktivními odpady. Součástí je i projekt přípravy hlubinného úložiště.

Navíc odhad 100 mld je už 10 let starý, cena v roce 2050 bude o hodně vyšší a já si ani netroufám odhadovat jak bude vysoká. Stačí to jen srovnat s cenou JE současných, kdy je téměř vždy 3x vyšší než první odhady.

A znovu, kdo myslíte, že to zaplatí?

Josef
15. duben 2020, 23:48

No oni i ty peníze na těch účtech se úročí. Jinak jaderné úložiště není jen pro jaderné palivo - většina objemu materiálu pochází z medicíny.... Takže představa že se obejdeme bez úložiště je lichá, spíše dojde k tomu, že vyhořelé palivo se dávat do úložiště nebude a použije se pro JE V generace...

St
15. duben 2020, 09:04

Proč by se Temelín a Dukovany měli likvidovat? Proč by nešli zrekonstruovat tak, aby dál mohli sloužit svému účelu? My nejsme hloupí jako Němci, kteří likvidují něco co dobře slouží.

A co se týče uložení jaderného odpadu, tak tam nijaké dramatické náklady nevidím. Tam je u nás největší problém v tom, že to nikdo u sebe nechce, protože z toho lidi v podstatě nic nemají. Kdyby každý kdo bydlí řekneme v okruhu 10-15 km měl zdarma EE, tak by se lidi bili o to, aby zrovna u nich bylo to úložiště.

Carlos
15. duben 2020, 12:48

Protože Dukovany nemají třeba bezpečnostní obálku. Jediné co byste mohl udělat je postavit té elektrárně nové reaktory, postavit ji kolem současných, někam je přemisťovat... to by neprošlo. Navíc budou mít také najeté své hodiny už.

Ne, stát nemůže nařídit nikomu aby dodával někam elektřinu zdarma. Co ale můžete je platit za provoz státního úložiště kompenzace obcím. Jenže platba této kompenzace zase musí být přenesena na ty, kteří si tam uložení platí.

Ivan Novák
15. duben 2020, 13:57

Dukovany kontejnment ve smyslu "udržení radioaktivity uvnitř" mají taky. Na rozdíl od Temelína stavebně nejde o plnotlaký dóm, ale o srostlici hermetických kobek doplněnou barbotérem pro rychlé snížení tlaku. Efekt ekvivalentní, snad jen, že ty kobky se modelují s menší jistotou, složitější prostor. V1 barbotér neměla, což byl důvod jejího předčasného konce. Při vstupu ČR a SR do EU to bylo západoevropskými dozorci dosti pečlivě posuzováno.

Hobit
15. duben 2020, 23:38

No já tam teda vidím docela dost nákladů. Navíc odpovědnost za Hlubinné úložiště převzal stát!

https://www.surao.cz/wp-content/uploads/2019/03/HU_brozura_final.pdf

Je spousta havarií současných "laboratoří" které zkoumají hlubinná úložiště. A to se ještě ani pořádně nezačalo.

https://m.tzb-info.cz/120414-ostraneni-nasledku-havarie-jaderneho-uloziste-v-novem-mexiku-trvalo-3-roky

A najdete i další havárie.

Milan Vaněček
15. duben 2020, 16:32

Informace "jedna paní povídala", tomu by u Dukovan odpovídaly provozní náklady 4 miliardy CZK za rok (investice z dob bolševika je už zaplacená). Z toho uberte 2 miliardy každoročních investic do modernizací, vemte 1 miliardu na mzdy a zbude Vám 1 miliarda na palivo, daně ze zisku (dle Vás z 11 miliard když počítám prodej po 40 EUR/MWh) a poplatky na uložení jaderného odpadu. Tomu věříte??? Nebuďte směšný.

VK
15. duben 2020, 22:03

Uhelky se to 20 EUR nevejdou ani omylem, kdyz je dnes jen cena emisni povolenky 20 EUR. Trosku pritlacte.

Emil
15. duben 2020, 08:23

"...pouze při vhodném nastavení legislativy je možné zajistit výrobu těchto elektráren i bez podpory", aneb jakou vymyslet podporu, aby se jí neříkalo podpora.

St
15. duben 2020, 09:01

Tak to fakt nevymyslíš. I němečtí soudruzi vidí, že bez dotací se větrníky neuživí. Místo, aby přemýšleli o lepších zdrojích EE, tak přemýšlí jak to vymyslet, aby se stavěli nové a nové větrníky. Tomu se říká opravdová ekologie. Jen by mě zajímalo, kdo ponese náklady na deinstalaci.

Emil
15. duben 2020, 09:49

V Německu mají provozovatelé povinnost aspoň nějaké prostředky na likvidaci odkládat stranou. Ovšem samotný Umweltbundesamt přiznává, že tyto prostředky nebudou stačit, a očekává, že pro existující instalace budou chybět stovky milionů Eur - 11 dní stará zpráva.

St
15. duben 2020, 16:01

Takže jak vidno "zelená" energie je výhodná pro někoho a drahá pro všechny.

Jaroslav Studnička
15. duben 2020, 09:23

Bohužel tuto politiku převzal i Brusel a skrze svá nařízení jí bude tlačit do celé EU.

Martin Prokš
15. duben 2020, 10:29

Dobrý den,

Mě vždy když čtu nějakou takovouto zprávu tak naskočí vzpomínka na jednu povídku co jsem četl možná před 15ti lety v Ikarii. Vyprávěl to chlapec/mladík, který vzpomíná jak jeho praděda, průmyslník v potravinách, přestal dávat do těstovin vajíčka. Nazval je bezvaječné a prezentoval je jako zdravější, udržitelnější. A ono se to chytlo a v rámci zdravější, udržitelnější a svobodnější populace se přestalo jíst maso (no bylo zakázané), pak se na stejné bázi přestaly používat průmyslové produkty, léky i oblečení. A končí to jak zdravá a šťastná tlupa udržitelně žijících lidí kulhavě utíká savanou před lvem nebo leopardem. Tehdá mi to přišlo uhozené a totálně jsem to nechápal, já blbec.

A pak byla druhá, z prostředí rybářské vesnice. Z pohledu dívky, která se narodila přespočetná bez povolení. Byla odebraná rodičům a bylo jí přidělené místo v rybářské vesnici. Středobodem byla zeleně-socialistická ideologie dotažená k dokonalosti. Každému podle jeho normovaných potřeb, každý má své přesné místo v pečlivě udržitelném světě s kontrolovanou udržitelnou populací a každý musí být tak šťastný...

Nevíte někdo jak se ty prorocké povídky jmenovaly, kde to dohledat?

Keb
16. duben 2020, 22:42

Na legie.info tam vám zcela jistě poradí

Jiří
15. duben 2020, 11:51

Zajímalo by mě, v čem jsou ty provozní náklady 46 €/MWh. Nechápu, že likvidace elektrárny + cena nového projektu je výhodnější při ceně 46 €/MWh než je nechat prostě dál točit, dávat něco na provoz a údržbu a prodávat za tržní cenu, která je v průměru stejně většinou nad 40 €/MWh.

Martin Hajek
15. duben 2020, 15:44

Protože ten 20 let starý werk má už sám o sobě mizerné parametry a nízkou účinnost danou designem v té době, k tomu vysokou poruchovost, která výrobu dál výrazně snižuje a k tomu vysoké náklady na údržbu, protože výrobce už vám na to nic nedodá, takže co odejde, to musíte někde nechat vyrobit jako kusovku.

Martin Hajek
15. duben 2020, 15:45

Když pak dojedete do stavu potřeby nějaké větší opravy, tak už se jí nevyplatí udělat.

Slavomír
15. duben 2020, 12:32

Sláva levné energetice z OZE.

St
16. duben 2020, 16:02

K tomu nám pomáhej větrník a solární panel.

Kamil Kubů
15. duben 2020, 12:58

Neuvěřitelné. Nic to nespaluje, nic to neštěpí, jenom se to točí jak do toho fouká vítr, který je zadarmo, a stejně to má provozní náklady 46€/MWh. Pozor, provozní náklady, jak přesněji říká odkazovaný materiál, nikoliv produkční cenu za kterou se vyplatí zdroj provozovat!

Proto taky ta studie je zaměřena především na návrhy dalších typů dotací, které by umožnily těmto zdrojům pokračovat ve výrobě. Eufemisticky to nazývají "spravedlivé právní rámcové podmínky".

Richard Vacek
15. duben 2020, 14:15

"Zelené" zdroje patří do rozvojového světa, kde není k dispozici distribuční síť. Elektřina z 1 FV panelu umožní domorodci dobít si mobil a poslechnout si rádio. Bioplinka z většího sudu umožní domorodci upéci si tropickou veverku. Znehodnocovat si životní prostředí "řídkými" zdroji energie by mělo být ve vyspělém světě trestné.

Richard Vacek
15. duben 2020, 14:16

Bioplinka je zajímavá, ale opravuji to na bioplynka.

St
15. duben 2020, 16:05

V pohodě. Chybička se vloudí. Jinak máte naprostou pravdu. Navíc je něco jiného pěstovat biomasu tam, kde je možno mít několik úrod do roka, kde je dovoz ropných produktů drahý. Něco jiného je plundrovat přírodu chemií u nás.

Martin Hajek
15. duben 2020, 15:51

"Vhodné nastavení legislativy", co to asi bude? Že nebudou větrníky odpovídat za odchylku, kterou způsobí? A co se asi bude dít s vrtulemi těch vyřazených větrných elektráren? Něco mi říká, že skončí na skládkách... To pak budou docela pěkné fotky konce ekosnu. To nemluvím o tom, že v krajině mohou zůstat torza rezavějících elektráren, protože jejich odstranění bude nákladnější než hodnota získaných surovin a odpovídající fondy na likvidaci vytvořené nejsou.

St
15. duben 2020, 16:07

Vhodné nastavení legislativy znamená jen jediné, že se systém tak vhodně nastaví, aby se penízky pěkně sypali nehledě zdali fouká či svítí slunce. Hlavně, že snižujeme CO2. Ať to stojí, co to stojí.

A že to stojí pořádný ranec, jde vidět na každém vyúčtování EE.

Milan Vaněček
15. duben 2020, 16:38

Myslím že je to pro větrnou energetiku v Německu positivní zpráva. Staré nemoderní stroje, které si na sebe už mnohonásobně z dotací vydělaly odstraní a na místo nich postaví nové (žádné problémy s povolením), mnohem kvalitnější, tíšší, o výkonu více než dvojnásobném.

Na tom Německo jen vydělá. Místo 16 GW budou mít hned 40 GW, to je 24 GW navíc.

Jóžin z Bažiny
15. duben 2020, 21:35

"si na sebe už mnohonásobně z DOTACÍ vydělaly" a nevyplatí se je dál bez dotací provozovat, aha?. Mají tedy provozní náklady vyšší než klasické zdroje. Protože jde jen a pouze o DOTACE. Někdo tu tvrdil, že slunce svítí zadarmo, vítr fouká zadarmo.... jojo a pak že to nejde, stačí ZADOTOVAT, a lidi budou umírat, protože nezbude na plicní ventilátory, na zdravé jídlo, na péči. Ale OZE, o kterém jste tvrdil, že bude v roce 2020 už bez dotací, nefunguje ani u již z DOTACÍ zaplacených větráků. Jinak Vám přeji, ať ten plicní ventilátor nepotřebujete.

Filip Kondapaneni
15. duben 2020, 22:35

Nové zdroje budou určitě výkonnější, větší, vyšší , takže staré základy kvůli větším rozestupum stožárů nepůjde využít a budou se dělat nové, hmmm. Bude jich sice méně ale zato výrazně větších. Z tohoto hlediska jsou FVE zlaté.....

Martin Hajek
16. duben 2020, 19:30

A nebo taky houby s octem, pane Vaněčku. On totiž ten repowering v řadě lokalit nebude z různých důvodů možný. Například pokud jste měl původně 3x0,5 MW a síť víc neunese, tak máte smůlu, 2 MW už tam prostě nepostavíte a 1,5 MW už vám nikdo nedodá. Ty staré větrníky měly také podstatně menší stožáry, takže nemusely tolik vadit, s dnešním stometrovým stožárem jste někde jinde. Takže spíš bude realita taková, že ze 16 GW bude 8.

Milan Vaněček
16. duben 2020, 20:47

Uvidíme. Ale myslím, že němečtí inženýři nejsou blbci a že nehlásají: to néééjde.

Martin Hajek
17. duben 2020, 12:22

Tohle opravdu není o nějaké neschopnosti německých inženýrů.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se