Daří se českému státu ovlivňovat energetiku a naplnit jeden z jeho hlavních úkolů, kterým je energetická bezpečnost?   Bývalý generální ředitel ČEZ a ex-zmocněnec pro jadernou energii Jaroslav Míl je přesvědčen, že ne. Stát podle něho selhává například v zajištění dostatečného množství surovin pro rozhodující sektory, ať už jde o plyn nebo ropu. Spoléháme se na Německo, což je podle Míla chyba a tragédie. Podobně závislí jsme na jediné tranzitní trase, což činí Českou republiku zranitelnou. Jak vidí budoucn

#36: Jaroslav Míl: Uhlí končí a náhradu nemáme. Stát hodně mluví, ale nedělá nic

Výbor nepřijal doporučení k návrhům na omezení plateb podporovaným zdrojům

Německo: Státní podpora na OZE by příští rok mohla klesnout pod 20 mld. eur

Provozovatel elektrárny na Českolipsku nemusí vracet podporu, potvrdil NSS

Ekonom: Německo bude na podporu OZE potřebovat dvojnásobek předpokládaných financí

Ochota platit za plochy pro offshore parky klesá, příjmy z aukcí v Německu padají

Kolik obnovitelných zdrojů získá v ČR provozní podporu? Vláda stále nevydala klíčové nařízení

Analýza: Bioplynovým stanicím v Česku bude končit podpora, řešením je biometan

Stát dal loni 24 miliard Kč na 71 tisíc solárních elektráren, více než předloni

Domácnosti a firmy budou od příštího roku opět platit poplatky za OZE

MPO chce přispět na podporované zdroje jen 9 mld. Kč, koncoví zákazníci by tak měli opět platit desítky miliard

V roce 2040 si povíme... A nějaké překlepy.

Slovensko plánuje v příštím roce vypsat tendr na novou jadernou elektrárnu

Za pár let ještě budeme rádi, když nám Slováci vůbec nějakou elektřinu (z jádra prodají). Sice drahou, protože budeme muset přeplácet všechny z okolí, včetně bohatých Němců a Rakušanů, ale aspoň nějakou.
Slováci už mají splněny dopředu závazky na emise z výroby elektřiny, uzavřeli poslední uhelnou elektrárnu. Přitom mají levnou elektřinu. Stačilo pohrozit mimořádnou daní a tamní výrobce je schopen prodávat levnější jadernou elektřinu dokonce v době výstavby nových bloků a nekrtachuje při tom.
Jsou s JE tak spokojeni, že i když není dokončena stavba posledního blouku už plánují další.
V roce 2024 a zvláště za Dunkelflaute si povíme, kdo na tom bude s elektřinou nejlépe. Zda my, Slovensko, nebo Německo.
Ale ono se to ukazuje už nyní. Při nedávné Dukelflaute Němci masivně dováželi a to ze zemí s JE. Hodně i od nás. Jenže s odstavením uhlí v Evropě nebude odkud. Skoro všichni (i my) budou chtít dovážet. Zůstane jen jaderná Francie a Slovensko a potom ti, co mají hodně VE.

Kdyby šlo jen o prostou obnovu, tak by nutné investice byly pořád +- stejné (navyšovány o inflaci). Ten velký růst je nutno připsat na vrub OZE (ale ne všech) a požadavku zvýšené elektrizace. Citát:
"Kromě rostoucích požadavků na přenos velkých výkonů během období s přívětivými podmínkami pro výrobu elektřiny ze solárních a větrných elektráren, se potřeba významných investic objevuje i na nižších napěťových hladinách. V posledních letech se rovněž ke slovu stále více dostávají i malovýrobci. Někdy až desítky let staré distribuční soustavy přitom nebyly na takový provoz projektovány."

Studie: Rozvoj a modernizace elektrických sítí si vyžádají obří investice

Proboha, kdo bude v roce 2040 potřebovat elektřinu z jaderného zdroje? Slováci budou po generace doplácet za dnešní špatná rozhodnutí populistické vlády Roberta Fica.

Cost Manager Senior - nábytek (zástup za MD)

Praktikant CHÚV

SPECIALISTA/SPECIALISTKA PRO TRANSFORMACI

Projektant/projektantka elektro

Manažer/ka prodeje B2B

S pokračujícím přechodem k využívání obnovitelných zdrojů energie a ambiciózními plány na elektrifikaci dopravy, průmyslu a dalších odvětví se v budoucnu očekává značný růst poptávky po elektřině. S rostoucí spotřebou a tedy i výrobou, stejně ja

Po zahájení invaze na Ukrajinu dodávky ruského plynu do Česka téměř ustaly. Nedávno ale došlo k výrazné změně - v listopadu podle lidí z oboru činí až 95 % dodávek plynu právě ten ruský. Důvody zkoumáme s šéfreportérkou SZ Byznys.

Ruský plyn opět dominuje: Další nejistota leží na konci roku, říká novinářka

Energetický regulační úřad na konci listopadu oznámí výši regulovaných plateb za dodávky elektrické energie. Jejich očekávaný vývoj lze vyčíst z již zveřejněného návrhu cenového rozhodnutí. Zatímco na přelomu minulého a tohoto roku došlo ke skok

Regulované platby za elektřinu: Domácnosti s malou spotřebou si v roce 2025 připlatí, jiní naopak ušetří

 Páteční schvalování novely energetického zákona s označením lex OZE III přinese i dlouho očekávanou odpověď, jestli solární projekty přijdou o část provozní podpory. Hospodářské noviny přinesly informaci, že se ve vládě zrodila nová dohoda, kte

Solárníci mají šanci udržet si státní podporu. Má to ale háček, který může mnohé firmy zlikvidovat

Pozměňovací návrhy přidané k aktualizaci energetického zákona známého jako Lex OZE III, kterými by se měli poslanci Sněmovny věnovat pravděpodobně v pátek, nejsou dořešené a stále budí emoce. Debatuje se o nich v kuloárech parlamentu, ale i mezi