Domů
Názory
PODPORA UKRAJINY: ZDROJ ENERGIE PRO VOJNU I MÍR
Přenosová soustava ČR. Zdroj: ČEPS
Zdroj: ČEPS

PODPORA UKRAJINY: ZDROJ ENERGIE PRO VOJNU I MÍR

Názory
4 komentáře
27. květen 2023, 13:25
Jan Žižka
Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Ukrajinská energetika odolala zimnímu ruskému bombardování a dál se vypořádává s důsledky barbarské agrese. V posledních měsících víceméně dokáže pokrýt potřeby země, která ale musí počítat s dalšími neplánovanými výpadky proudu. Válka nekončí a není možné vyloučit, že příští zima bude ještě náročnější. Odolnější energetiku bude Ukrajina potřebovat i později v době míru, hrozba další agrese nejspíš ani pak nepomine.

Málokdo dnes na Ukrajině pochybuje o potřebě silnější decentrální energetiky mnoha menších zdrojů, které se nepříteli hůře vyřazují z provozu než velké elektrárny. To neznamená, že by skončila éra jaderných reaktorů nebo větších hydroelektráren. Vedle nich však sílí poptávka po menších generátorech i kogeneračních jednotkách, které dokáží vyrábět elektřinu i teplo. A to je také jedna z oblastí, kam nyní míří česká humanitární pomoc.

Z TŘEBÍČE DO ČUGUIVU

Do třicetitisícového města Čuguiv v Charkovské oblasti dorazila v květnu první kogenerační jednotka třebíčské společnosti Tedom. Později se tu objeví ještě jedna. Díky české humanitární pomoci obnoví čuguivská kotelna zásobování teplou vodou pro přilehlou městskou část, její bytové domy a další občanskou infrastrukturu. Známý český výrobce, který exportuje do více než padesátky zemí světa, zajišťuje v Charkovské oblasti kompletní dodávku jednotek, včetně projektu, instalace a uvedení do provozu. „Část služeb poskytne také náš ukrajinský partner, společnost NKM Group,“ uvedl regionální obchodní ředitel Tedomu Robert Géc.

Zprostředkovat humanitární pomoc, kterou financuje ministerstvo zahraničí, v tomto případě pomohla únorová výstava ve Varšavě zaměřená na rekonstrukci Ukrajiny (Rebuild Ukraine). Tedom byl jednou z českých firem, jež možnosti setkání se zástupci ukrajinských samospráv, investorů a dodavatelů v polské metropoli využily.

Kogenerační jednotka TEDOM. Zdroj: TEDOM

NADĚJNÝ BIOPLYN

Robert Géc poznamenává, že Ukrajina byla perspektivním trhem pro dodávky kogeneračních jednotek už před válkou. Třebíčská společnost jich tam do různých regionů dodala kolem čtyřiceti, celkový elektrický výkon různě velkých energetických zdrojů se blížil 30 megawattům. Šest jednotek o výkonu dvou megawattů získala bioplynová stanice ve městě Ladyžin, která je jednou z největších v Evropě.

Právě bioplyn může být do budoucna velkou šancí pro ukrajinskou ekonomiku i její obchodní partnery. Ukrajina se chce jako významná agrární země stát zároveň velmocí v produkci bioplynu. Také Tedom už se dlouhodobě zaměřil na výrobu kogeneračních jednotek, které místo klasického zemního plynu využívají bioplyn. Jejich největším odběratelem je Německo.

Tedom by se mohl na Ukrajině výhledově prosadit i s komplexnějšími řešeními. Kogenerační jednotky se stávají v kombinaci s obnovitelnými zdroji součástí agregačních bloků, virtuálních elektráren, jež kromě samotné energie nabízejí také takzvanou flexibilitu – přizpůsobení výroby momentálním potřebám celé elektroenergetické soustavy.

Ještě před ruskou agresí se Tedomu na Ukrajině rýsoval další nadějný směr podnikání. „Válka ukončila projekt na dodávku šesti kogeneračních jednotek o výkonu 1,6 megawattu pro šachty na východě Ukrajiny. Měli už jsme za sebou dva roky projektových příprav, smlouva byla těsně před podpisem,“ dodává Robert Géc. Tedom se nyní podle něj zabývá řadou dalších projektů, zatím převážně financovaných v rámci humanitární pomoci.

Energetika patří ke klíčovým oblastem, na něž se ve vtazích s Ukrajinou zaměřuje ministerstvo zahraničí. „Propojujeme českou nabídku s ukrajinskou poptávku,“ uvedla již dříve Pavla Kačenová, která v rámci odboru ekonomické diplomacie ministerstva vede oddělení služeb pro exportéry. Kromě menších zdrojů má Ukrajina zájem především o pomoc, která přispěje k neustále potřebným opravám přenosové sítě.

Článek byl převzat z webu export.cz
Štítky:Názor
Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(4)
Karásek
27. květen 2023, 23:17

Na Ukrajině by měla především dostat šanci fotovoltaika a vítr. To jsou zdroje všestranně bezpečné. Doufejme, že při válce tam nedojde k jaderné katastrofě.

Ivan Švančara
28. květen 2023, 00:44

este si zabudol dodat k vetru a slnku ostatne idei marxizmu-leninizmu.

energetik
28. květen 2023, 15:16

Ano i Vladimír Iljič Lenin prohlásil, že komunismus rovná se elektrifikace plus moc v rukou sovětů. Velmi odhodlaně se do úkolu zapojila také nově vzniklá Československá republika likvidací malých soukromých elektráren a vytvořením monopolu který ze máme jako kouli na noze dosud.

Nefi
29. květen 2023, 09:46

Z hlediska EU je optimální, aby jeden solární superhub měla co nejvíce na východě, tj. na Ukrajině a druhý, co nejvíce na západě tj. v Maroku. Rozdíl může být i 50 stupňů zemské délky, tj. přes 3 hodiny. Takže když v Německu ještě nevyšlo slunce, tak soláry na Ukrajině už vyrábějí a na druhé straně, když ve většině Evropy již zapadlo slunce v Maroku se ještě vyrábí.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se