Postoje klíčových politických subjektů k energetice
Ve svých volebních programech mají strany a koalice, které do voleb jdou, jen velmi málo konkrétního o své představě budoucího vývoje energetiky. Myslím si, že jde v současné době o klíčovou problematiku, která kriticky ovlivní ekonomický i sociální vývoj Česka i Evropské unie. Alespoň pro mě je to i důležitý faktor při výběru ve volbách. Proto jsem si se zájem vyslechl diskuzi představitelů vyslaných ANO, Spolu a PirSTAN k tomuto tématu ve víkendových Otázkách Václava Moravce.
Diskuzi doporučuji k vyslechnutí každému potenciálnímu voliči. Jako zástupce koalice Spolu byla vybrána Helena Langšádlová z TOP09, za koalici Pirátů a STAN byl v besedě Lukáš Wagenknecht z Pirátů a za ANO Karel Havlíček. V nedávném článku jsem detailně popsal, proč je podle mě zvládnutí současného energetického přechodu tak důležité. Pro Česko, které má dosud velmi vysoký podíl uhelných zdrojů a jeho ekonomická i sociální úroveň je velmi silně závislá na průmyslu, je současný požadovaný přechod k nízkoemisnímu mixu extrémně náročnou výzvou skrývající velká rizika. V odkazovaném článku jsem připomenul, že Česko má jen omezené možnosti pro využití obnovitelných zdrojů a jeho nízkoemisní mix se neobejde bez silného zastoupení jaderné energie.Řešení pro energetiku, které nabídne, a hlavně realizuje, vítězné seskupení sestavující budoucí vládu bude klíčové pro budoucí životní úroveň naší společnosti a její sociální stabilitu. I z toho důvodu je velice špatné, že klíčové politické subjekty mají volební programy v oblasti energetiky velice nekonkrétní a obecné. Je z nich jasné, že ani uvnitř příslušných koalic, jako je třeba Spolu nebo PirSTAN, nemají otázku postoje k jaderné energetice a energetice jako celku vyřešenu. Zároveň chtějí cílit na voliče s protijaderným i projaderným postojem. Proto se konkrétní energetickou koncepci nesnaží vytvořit a už vůbec ne prezentovat a deklarovat ve svých volebních programech.
Nový reaktor v Dukovanech
Proto jsem se zájmem sledoval, jestli v diskuzi o tomto tématu v Otázkách Václava Moravce nebudou hlavně představitelé vyslaní koalicemi Spolu a PirSTAN konkrétnější. A musím přiznat, že jsem byl z jejich vystoupení značně znechucen. Diskuze se v oblasti energetiky koncentrovala na jadernou energetiku a výstavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech. Koalice Spolu vyslala do rozboru této problematiky poslankyni Helenu Langšádlovou, která podle svého vystoupení o reálných technických, ekonomických a dalších aspektech dané problematiky má znalosti minimální. Jedinou její kompetencí bylo, že je správně ideologicky protiruská a zápal v této oblasti. Také ráznost v protiruských vyjádřeních bylo to jediné, co prezentovala.
Projevilo se to hned na počátku, kdy absolutně nerozlišovala mezi tím, že někdo nechce apriori některého z potenciálních účastníku vyřadit, od toho, že chce jeho vítězství v tendru. A i nyní, kdy už to bylo mnohokrát rozebíráno, zase jako důkaz toho, že je tendr nastaven pro Rosatom, uváděla stanovení horní limity pro výkon daného bloku na 1200 MWe. Takže zase musel Karel Havlíček vysvětlovat, že opravdu nejde o svévoli. A už vůbec ne zvýhodnění speciálního dodavatele. Už proto, že fungující blok s potřebným výkonem má i americká firma Westinghouse.
Elektrický výkon odpovídá jistému potřebnému tepelnému výkonu a odpovídajícímu potenciálu chlazení požadovanému v dané lokalitě. V lokalitě Dukovan je toto dostupné chlazení pro zhruba 3200 MWe. Pokud chceme provozovat do roku 2045 současné bloky svýkonem 2000 MWe a od roku 2036 souběžně nový blok, tak je potřeba zmíněný limit. Já bych osobně ještě dodal, že pro velikost našeho energetického systému je vhodnější menší blok i z hlediska regulace a zálohování. Zvláště, když má později nahradit dvojici bloků každý s výkonem 500 MWe.
Senátor Lukáš Wagenknecht zase neustále opakoval, že reaktor bude stát 400 miliard korun a bude to jaderný tunel. Směšoval cenu za elektřinu, cenu bloku bez a se započtením ceny peněz a další pojmy. Po celou dobu se evidentně snažil od výstavby velkého bloku třetí generace odrazovat. Odkazoval, že je možné využít malé modulární reaktory a je potřeba podpořit jejich vývoj u nás. Naznačoval, že by vláda místo stavby velkého bloku v Dukovanech měla řešit energetiku vývojem našich vlastních malých modulárních reaktorů.
Malé modulární reaktory
Sám jsem příznivec vývoje modulárních reaktorů a problematiku velice pečlivě sleduji. Na začátku tohoto roku jsem publikoval přehled současného stavu v této oblasti. I z tohoto přehledu je jasné, že komerční modely, které bychom mohli do nějakého případného tendru pozvat, budou nejdříve na konci desetiletí. Podle mého názoru jsou malé modulární reaktory spíše vhodné pro průnik jaderné energetiky do decentrální výroby elektřiny a tepla, než je funkce náhrady velkých bloků. V každém případě je jejich zavádění do praxe ještě dost vzdálené.
Ještě více mě udivilo, že Lukáš Wagenknekt se snažil naznačovat, že bychom neměli naši energetiku řešit současnými velkými reaktory, ale ani budoucími zahraničními malými modulárními reaktory. Měli bychom podle něj naše potřeby jaderných zdrojů pokrýt zaplacením vývoje vlastního malého modulárního reaktoru. Vím o čtyřech projektech malých modulárních reaktorů, na kterých se v Česku pracuje. Sám bych byl velice rád, aby se alespoň jeden podařilo nakonec i zrealizovat. A určitě budu rád, když se daným projektům podaří získat odpovídající finanční podporu ať už ze soukromých nebo státních zdrojů. Je třeba také zdůraznit, že práce na takových projektech, i když se nakonec nebudou masově vyrábět, je v každém případě přínosem. Jde také o podporu daného oboru, jeho technologických možností, vzdělávání odborníků a růst potřebného potenciálu. Ovšem propagace jejich vývoje jako náhrady výstavby nového velkého bloku v Dukovanech panem Wagenknechtem se mi u něj spíše zdá jako jen slabě zastíraný prostředek k úplnému zamezení výstavby nových jaderných zdrojů u nás.
Nevím, který ze zmíněných českých projektů měl Lukáš Wagenknecht na mysli. Prvním z nich je systém, na kterém pracuje firma Witkowitz. Mělo by jít o malý modulární reaktor, který by v maximální míře využil stávající komponenty a technologie, čímž by se snížily nároky na vývoj i licencování. Šlo by o lehkovodní reaktor, který by měl aktivní zónu z palivových souborů využívaných v současných reaktorech VVER. Jejich počet by byl omezený tak, aby se celá aktivní zóna vešla do kontejneru podobného těm, které se používají na uskladnění těchto vyhořelých palivových souborů. Aktivní zóna by se tak vyměňovala a přepravovala na elektrárnu a z ní jako celek a palivové soubory v ní by se vyměňovaly v centrálním závodě. V bloku by byla místa pro dvě aktivní zóny. Po využití několik let v provozu by se aktivní zóna přesunula do spodní části, kde by chladla. Nad ní by se nasunula a spustila nová aktivní zóna. Po skončení využívání této další aktivní zóny by se ta starší odvezla a uvolnila pro ni místo. Spíše si myslím, že pan Wagenknecht neměl na mysli tento projekt, protože je příliš spojen s ruskými technologiemi.
Dalším našim projektem je Teplátor spojený s ČVUT. Jde o těžkovodní reaktor, kde se opět uvažuje o využití palivových souborů pro reaktory VVER. V tomto případě se předpokládá využívání čerstvých i vyhořelých palivových souborů. Použití i vyhořelých souborů umožňuje právě využití těžké vody k moderaci. Těžký vodík méně pohlcuje neutrony a zlepšuje neutroniku systému. Využití vyhořelých článků sice může zlepšit ekonomiku tohoto reaktoru, ale zároveň zvětšuje náročnost na licencování. Připomeňme, že v tomto případě nejde o reaktor k produkci elektřiny, ale čistě k produkci tepla. Mohl by tak být ideální náhradou uhelných tepláren, ale nemůže nahrazovat jaderné nebo uhelné elektrárny.
Na dalších dvou projektech pracuje výzkumná organizace CVŘ s.r.o., která je součástí skupiny ÚJV a.s.. Jde o velmi inovativní modely, které opravdu nelze čekat příliš brzy. Prvním z nich je vysokoteplotní reaktor Energy Well chlazený roztavenými solemi. Kromě výroby elektřiny by mohl velmi efektivně produkovat i vodík nebo vysoké teploty pro průmysl. Druhým je heliem chlazený rychlý reaktor IV. generace HeFASTo, který by měl být dominantně zaměřen pro výrobu tepla a vodíku pro průmyslové provozy. Mohl by pracovat v režimu jako množivý reaktor.
Jestli měl pan Wagenknecht na mysli intenzivní finanční podporu reaktorů, na kterých pracuje dceřiná společnost ÚJV a.s., tak jsem nepochopil jeho další kampaň, kterou prezentoval i u Václava Moravce. A to snaha o vyřazení z veškerého podílu na české jaderné energetice českých firem, které mají podle něj nevhodnou vlastnickou strukturu. Jeho cílem je právě ÚJV a.s. a Škoda JS a.s.. Připomeňme, že Škodu JS a.s. vlastní ruská strojírenská skupina OMZ, která je ovládána Gazprombankou. A Škoda JS vlastní okolo 16 % akcií společnosti ÚJV a.s.. Pan Wagenknecht tak chce vyřadit Škodu JS a.s. a ÚJV a.s. z veškerého podílu na dodávkách pro českou energetiku. Při sledování jeho kampaně mi to začíná připadat, že někteří naši politici místo snahy o co největší podíl českých firem na budování nových českých zdrojů bojují o jejich co nejmenší podíl.
Závěr
Celá diskuze se nakonec místo na prezentaci energetických koncepcí jednotlivých subjektů a hledání společného postupu v řešení jednotlivých problémů, které před námi stojí, zvrtla v politický boj a politikaření. Připadalo mi to, že stejně jako v dobách, na které nerad vzpomínám, zase začínají rozhodovat stále více politici bez znalostí a respektu k faktům, ale s tím správným ideologickým zanícením a schopností politikaření.
V současné době je rozběhnuté bezpečnostní posouzení, z něhož už byly vyřazeny čínské a ruské firmy. Do tendru mohou být pozváni jen dodavatelé, kteří projdou bezpečnostním posouzením. Jak připomenul Karel Havlíček, pokud by se měl do hry opět dostat Rosatom, znamenalo by to nutnost zrušení současného ještě nevyhlášeného tendru a začít zase úplně od nuly.
Nejen podle mého názoru by to nejspíše znamenalo naprostý krach důvěry případných dodavatelů v naše politiky. Už jednou jsme tendr, do kterého jeho účastníci investovaly řadu úsilí i peněz, zrušili. Připomínám, že na přípravě a realizaci tohoto temelínského tendru, ve kterém byly ve finále Rosatom a Westinghouse, se podílely vlády s účastí ODS i TOP09. Zrušení druhého, i když ve fázi, že nebyl úplně vyhlášený, by znamenal těžko překonatelný pád.
Jak jsem psal už v březnu, osobně považuji za vhodnější širokou soutěž bez vyřazení ruských a čínských dodavatelů. Pokud však nastala široká politická shoda na jejich nevpuštění do tendru, tak jsem s tím smířený. Myslím si, že v případě tak malého počtu dodavatelů a s tak silnou vahou přisouzenou geopolitickým a ideologickým aspektům, je vhodnější výběr daného dodavatele bez tendru. Tak to dělají například Poláci. Ze zmíněných důvodů jsem však přesvědčen o tom, že jediná cesta k rychlému začátku výstavby i jejímu včasnému dokončení, je nyní pokračování současného postupu a vypsání tendru. Zastavení procesu a opětný start z nuly je obrovským hazardem.
Současné chování politiků všech stran mě bohužel naplňuje obrovskou skepsí. Zdá se mi, že při vítězství libovolného seskupení, které má reálnou šanci, budeme opět svědky permanentního politického boje a politikaření. A šance na strategické kroky k efektivní transformaci naší energetiky je minimální. Je to tragické, protože bude potřeba čelit tlaku od našich sousedů a bude potřeba vyjednat řadu věcí v orgánech Evropské unii. Efektivní spolupráce a alespoň elementární shoda na národní úrovni, které jsou k tomu potřeba, bohužel naši politici nejspíše schopni nejsou. Pochopitelně je to můj subjektivní názor, takže ještě jednou doporučuji si všem nedělní Otázky Václava Moravce poslechnout a udělat si svůj názor.
Mohlo by vás zajímat:
Vážený pane Wagnere,
velmi si Vás vážím za článek, který na základě faktů a ne politicky zabarvených výkřiků, domněnek, polopravd a dokonce i lží, popisuje pragmaticky aktuální stav vývoje a směřování energetiky v ČR.
A já si (trošku) na článku pana Wagnera vážím, že již přiznal, že cituji: "...... by to nejspíše znamenalo naprostý krach důvěry případných dodavatelů v naše politiky. ...". Což by nám mohlo dát naději, že pan Wagner konečně pochopí o co zdejším diskutujícím jde. A sice jde jim o to co již bylo potvrzeno, že žádný systém stvořený lidmi nedokáže vynutit dodržování bezpečnosti provozu JE (jakkoli jsem přesvědčen, že teoreticky je bezpečnost popsána velmi kvalitně již desetiletí.) Prostě někteří již pochopili, že bez politiků to nejde a s nimi v kombinaci s ekonomisty už vůbec ne a lidem jako pan Wagner to doufám dojde co nejdříve. Protože pokud se to bude protahovat, tak budeme lít další a další peníze do nefunkčního a astronomicky drahého projektu.
Zvlášť senátor Wagenknecht se projevil v debatě jako naprostý diletant, když prohlásil, že pokud by cena elektřiny z nového bloku byla 2,5 násobná, než je v současnosti předpokládané maximum 1800 Kč za MWh, tedy 4500 Kč za MWh, znamená to, že se cena nového bloku zvýší ze 160 miliard Kč rovněž na 2,5-násobek, tedy na 400 miliard Kč. To jsem šel opravdu do kolen. Údajně je to "jednoduchý přepočet". :-)
senátor Wagenknecht - Ing. ekonomie obor hospodářská politika, pracoval jako auditor na ministerstvu vnitra a ve firmě Foxconn, 1. náměstkem pro oblast finančního řízení a auditu na ministerstvu financí
Emil Novák -????
Emile trochu pokory...
Díky za potvrzení, že vzdělání a praxi v oboru, o kterém tak "zasvěceně" hovoří ve sdělovacích prostředcích, nemá žádné. V neděli názorně ukázal, že nejen vzdělání a praxi, ale i znalosti.
Když kritizuješ vystudovaného ekonoma, tak nám určitě prozradíš, co jsi vystudoval za vysokou školu ty
To vám určitě neprozradím, protože to je úplně nepodstatné. Jak vidno, vzdělání, navíc v tomto případě mimo obor, ke kterému se tento člověk vyjadřuje, nijak nezaručuje, že nebude tvrdit naprosté nesmysly.
Zrovna vy jste ten úplně poslední, kdo tady může kázat něco o pokoře.
říká, někdo kdo o ekonomii nic neví a před třemi roky nevypočítal ani pravděpodobnost hodu kostkou, že a ještě si arogantně myslí, že je v ekonomii mistr světa a že ho někdo bere vážně...
Fajn, takže fakta vás nezajímají, jen to kdo jakou vystudoval školu, ten má totiž patent na rozum i v oblastech, které nestudoval. A když to nevíte, tak urážíte a ještě lžete (viz házení kostkou).
Emile o házení kostkou nelžu, a ty to víš, ve finále nejde o školu, ale o to, že si dovoluješ zesměšňuješ ekonoma, který toho dokázal v profesním životě tisíckrát víc než ty, minimálně je to trapný, tvojí rodiče udělali v tvé výchově dost vážné chyby
Bláho, pokud vám připadá v diskusi o postojích klíčových politických subjektů k energetice tak podstatné, co kdo řekl před třemi lety o házení kostkou, citujte to včetně zdroje! Vy ale nemáte co citovat, protože oba víme, že zase jen lžete.
Toho ekonoma nezesměšňuji, ten se v neděli úspěšně zesměšnil sám.
ta cena 400 mld nie je az tak uplne nerealna, nie tak kvoli prepoctom, ale kvoli inflacii a velkemu zdrazovaniu surovin v stavebnictve, kde niektore komodity zdrazili o viac ako 100%, spojme si to s dlhou vystavbou a roznymi zdrzaniami... neviem ci v tej cene je uz aj nejaky ten poplatok za likvidaciu reaktoru po skonceni doby zivotnosti, ale to je za 60 rokov, to uz nas nemusi zaujimat, s tym uz nech sa poperu nase deti zejo?
Suroviny ve stavebnictví v té ceně zrovna hrají roli minimální. Napište konkrétně, která surovina zdražila z kolika na kolik a můžeme se bavit o tom, jak se to projeví v ceně.
400 miliard nestál žádný reaktor na světě ani vzdáleně, zvlášť když jde o overnight costs, takže ta cena nereálná je. Hlavně je ale úplně nereálný ten "výpočet", jak se k té ceně pan senátor dostal.
Poplatek za likvidaci reaktoru po skončení životnosti samozřejmě těžko bude započtený v nákladech na výstavbu, je však započtený ve výsledné ceně elektřiny.
zdrazeli konkretne vsetky, ked si dam vyhladat do googlu "zdrazovani stavebnin" tak namatkou z prveho clanku co mi to vyhodi:
Z údajů skupiny Metrostav vyplývá, že například stavební dřevo od září 2020 do konce května 2021 zdražilo až o 160 procent, betonářská ocelová výztuž téměř o 100 procent, pěnový polystyren EPS o 83 procent.
ceny za sucasne reaktory tu boli spracovane v tabulke napr. taky flamanville 279 mld alebo hinkley point c 260 mld per blok a to je v sucasnosti, za 10 rokov by bola ta realita zas niekde inde
a preco nie je poplatok za likvidaciu reaktora zahrnuty v cene reaktora ale v cene elektriny? ja som recyklacny poplatok za panely zaplatil uz pri kupe, to si mam teraz vyjednat s eonom, ze chcem, aby mi preplacali z prebytkov nejaky fond na likvidaciu panelov? baterky detto, recyklacny poplatok je zahrnuty uz v cene
Takže odpovědi na otázku, "která surovina zdražila z kolika na kolik", jsem se nedočkal, informace o zdražení dřeva nebo polystyrénu nám bohužel nijak nepomůže. Pokusil jsem se tedy dohledat sám, našel jsem např. u oceli, na které by se to zdražení mohlo při stavbě reaktoru projevit asi nejvíce, za poslední rok růst z 489 na 680 Eur za tunu. 1000 MW reaktor spotřebuje cca 36 tisíc tun oceli, takže to zdražení tady odpovídá 6,9 milionům dolarů, tj. asi jedné tisícině předpokládaných stavebních nákladů na nový jaderný blok. Tedy nic, co by se mělo projevit nějakým znatelným zdražením.
Recyklační poplatek za likvidaci reaktoru není zahrnut v ceně, protože to není potřeba. Na rozdíl od panelu nebo baterie je takových reaktorů v ČR jen pár, snadno dohledatelných, nevlastní je žádné pochybné s.r.o., které zítra už být nemusí.
Aneb jak v zemi kde nedokážeme v termínu, v ceně a kvalitě zrekonstruovat 200km dálnice budeme stavět nejsložitější stavbu světa a tvrdit, že to bude v termínu a za dohodnutou cenu.
Případná stavba bude finanční bezedna studna s malou naději na dokončení. Samozřejmě to ale pro mnoho lidí znamená po dobu stavby o obrovský zdroj financí. A o tom je celá diskuze.
Případný výkon JE je z evropského energetického pohledu jen kapka v moři.
Hezký den pane Wagnere,
v podstatě jste si odpověděl na všechno sám. Politická vůle ke stavbě jádra neexistuje. V roce 2012 rozzuřená Nečasova vláda nechala z tendru vyhodit Arevu. Důvody byly samozřejmě někde jinde než byly ty oficiální. V roce 2014 pak čerstvý ministr financí Babiš odmítl poskytnout garance a tendr byl zrušen. Vítězem by byl Westinghouse. Takovouto ztrátu důvěry je možné napravit pouze pevnými garancemi. Místo toho jsme už 4 roky svědky lavírování, ani ryba ani rak, politického PR a veškerá zásadní rozhodnutí jsou odsunována kamsi za horizont dalších volebních období. Potenciální zájemci si musí počkat do roku 2024, jestli se finálně ČEZ a stát dohodnou na garancích nebo ne. Takto se jádro nestaví, takto se nepostaví vůbec nic.
Takhle se lavíruje když něco "musíte" (tlačí vás do toho veřejné mínění a jaderní aktivisté na klíčových pozicích), ale zároveň tušíte, že to bude průšvih a nechce se vám do toho. Jednomu mému kamarádovi takhle 5 let trvalo než šel k zubaři.
Jo, takové pocity v člověku vzbuzují amatéři, kteří se jim montují do oboru. Vždy si na tenhle pocit vzpomeňte až budete taky chtít někomu fušovat do oboru, třeba ekonomům a finančníkům.
Očekávat od jaderného fyzika a samozvaného experta na energetiku RNDr. Vladimíra Wagnera, CSc. jiný postoj, než slepou adoraci velkých jaderných reaktorů je ze světa fantazie. Jen blázen by si podřezal větev, na níž sedí. To vysvětluje i jeho přístup k alternativním nízkouhlíkovým zdrojům energie.
„Chybou“ Malých modulárních reaktorů (Small Modular Reactor - SMR) je to, že jsou vyrobeny v továrně dodavatele v jeho režii bez zásahu expertů zvenku. SMR jsou kompaktní a pro svoji činnost nepotřebují žádný megavelín s tuctem jaderných fyziků. Reaktory jsou přivezeny na místo instalace, usazeny a připojeny k síti. Nepotřebují ohromné chladící věže ani betonové sarkofágy. Mimochodem výroba cementu je jednou z energeticky nejnáročnějších výrob a významným přispěvatelem globálního oteplování. Po dosloužení jsou SMR dodavatelem odvezeny. V tuto chvíli pracují na vývoji SMR na různém principu desítky firem z různých zemí světa. S trochou nadsázky by se to dalo nazvat závodem. Společnost NuScale Power jako první již obdržela schválení designu svého reaktoru od americké jaderné komise a nic nebrání komerčnímu využití. V Utahu bude zanedlouho postavena první NuScale elektrárna. Uvažovaná sestava 12 Nu Scale reaktorů by dávala výkon téměř 1000 MWe. Sestavu budou obsluhovat pouze cca 3 operátoři. Důležitým prvkem je cena. Cena elektrárny sestavené ze SMR bude násobně nižší než cena za klasický jaderný reaktor, za který p. Wagner bojuje. Odhaduji, že cena nového klasického reaktoru se bude blížit 300 mld. korun.
Obnovitelné zdroje jsou v očích p. Wagnera „chucpe“. Podle něj má Česko omezené možnosti pro využití obnovitelných zdrojů a zdůrazňuje silné zastoupení jaderné energie. Odkazuje na jiný článek, kde tuto problematiku podrobně rozebral. V odkazovaném článku je místo analýzy jen strohá věta: „Česká republika má velmi omezené možnosti pro využití obnovitelných zdrojů.“ A to je vše. Divoká výstavba solárních elektráren před cca 10 lety byla pouze organizovaná krádež pod taktovkou ČSSD a KSČM. Bohužel to ovlivňuje veřejnost ve vnímání obnovitelných zdrojů i v současnosti. Zkusím uvést jedno srovnání. Např. Belgie je země, jež je velikostí a počtem obyvatelstva srovnatelná s Českem. Slunečné dny v roce se v Belgii dají spočítat na prstech rukou. Belgie má nainstalováno cca 6 GWp solárních elektráren převážně na střechách budov. Uvažujeme-li kapacitní faktor 0,2, rovná se to jadernému reaktoru o výkonu 1,2 GWe. Zatímco u nás máme naistalováno necelých 2 GWp solárních elektráren převážně na zemědělské půdě. A otázka ceny? LCOE je u solárních elektráren násobně nižší než u klasických jaderných reaktorů.
Co říci závěrem? Nejsem apriori odpůrcem klasických jaderných zdrojů. Ano jsou bezemisní, i když problém vyhořelého jaderného odpadu není u nás stále vyřešen. Ale jsou drahé, drahé, drahé a mnoho průmyslových zájmových skupin je podporuje, protože v tom vidí způsob, jak si namastit kapsu.
Takže pane Tome, teď trošku fakta. Vámi opěvovaná Belgie vyrobila v roce 2020 z fotovoltaiky pouhých 5,4 % elektřiny. Jádro ji dodalo 41,3 %. Pokud se týká malých modulárních reaktorů a reaktorů obecně, tak si troufám říci, že o dané problematice vím násobně více než Vy. Co se týká malých modulárních reaktorů (i NuScale), tak jsem začátkem roku uveřejnil rozbor situace s nimi na tomto serveru. Vaše představy o násobně nižší ceně oproti velkému reaktoru jsou velice naivní. Proč se budují stále větší větrné turbíny? Stejně tak je velice naivní i Vaše představa, že nebudou potřebovat chladící věže. Ony jsou i velké reaktory, které nemají chladící věže. A budou i malé modulární reaktory, které je budou potřebovat. Vše bude záviset na možnostech chlazení v daném místě.
Ještě jedno upřesnění. Když už se považujete za takového znalce OZE a fotovoltaiky, mohl byste mít alespoň trochu představu o dosažitelném kapacitním faktoru u ní. Ten je u nás okolo 10 % a v Belgii ještě horší. V daném roce 2020 to v Belgii bylo pouhých 8 %. Vašich 20 % je totální nesmysl.
Kapacitní faktor jaderek byl v Belgii v tom roce 2020 dosažen 65 %, takže fotovoltaika nahradila jen O,7 GWe jaderky. Ono to je tak, že Belgie má 6 GWp fotovoltaiky a 5,7 GWe jádra. Fotovoltaika dodala zmíněných 5,4 % a jádro těch 41,3 %.
Pane Vladimíre, bohužel si nepamatuji přesné rozměry SMR NuScale Power. Ale je to doutník s rozměry max 20m x 8m. I když jich bude v sestavě 12, tak ve srovnání s obludami postavenými v Temelíně nebo Dukovanech, je to mraveneček, který vyprodukuje podobné množství energie. Proto jsou investiční náklady řádově nižší. Nižší jsou i náklady na provoz a údržbu. Likvidace reaktoru je v režii dodavatele. Mimochodem s NuScale Power spolupracuje i ČEZ a JE Kozloduj v Bulharsku reálně zvažuje plán doplnit SMR této firmy do elektrárny. Ale to jistě víte, že?
Plánuje se v Dukovanech reaktor, který nebude mít chladící věže? Jistě jste slyšel o technologii chlazení solí či jiných alternativách.
Belgii neopěvuji, pouze na jejím příkladu vyvracím Vaše tvrzení, že Česko má omezené možnosti pro využití obnovitelných zdrojů. Odhaduji, že Belgie má podobnou plochu střech jako Čechy.
Jistě jste si vědom vysokého tempa inovací a zavádění nových technologií ve fotovoltaice (182mm a 210mm wafers, N-type 12N mono grade polysilicon, perovskite,…). Fotovoltaika má learning curve mezi 20-30 %. Řekněme, že průměrné stáří panelů v Belgii je cca 5 let. Za dalších 10 let, kdy se bude budovat nový zdroj v Čechách, je možné na stejné ploše vybudovat fotovoltaickou elektrárnu o výkonu podstatně vyšším. 99% solárních elektráren v Čechách bylo zbudováno někdy před 10 lety na zemědělské půdě. Jejich kapacitní faktor je cca 10%. S použitím nových a čistějších materiálů tento kapacitní faktor významně vzroste. Navíc pro střešní instalace, kdy je omezujícím faktorem plocha střechy, se používají kvalitnější a výkonnější solární panely. Myslím si tedy, že kapacitní faktor 20% u fotovoltaické elektrárny vybudované na střechách za 10 let je reálný. Již nyní je v některých lokalitách dosahováno u fotovoltaických elektráren kapacitního faktoru 25%. Výkonově by fotovoltaická elektrárna nový jaderný blok plně nahradila.
Pane Tome, prosím Vás, alespoň trochu se dovzdělejte, hlásáte zde totiž totální bludy. Absolutně nevíte, co je kapacitní faktor (koeficient ročního využití výkonu). Ten je dominantně dán geografickou polohou a příliš nezávisí na zvětšování účinnosti a dalších změnách parametrů panelu. Jestliže zvýšíte jeho účinnost, tak se zvedne jeho výkon v píku, ale kapacitní faktor zůstane stejný. Aby na mě někdo nevyskočil kvůli detailům, tak pochopitelně lepší absorpce rozptýleného světla i některé další vylepšení jej může zlepšit, ale opravdu to nemůže být z 10 na 20 %. Abyste měl 20 % kapacitní faktor, musíte být v jiném geografickém pásu (blízko rovníku) a z jiným počasím (daleko méně oblačnosti).
A i ta Belgie velice dobře ukazuje, že možnosti fotovoltaiky jsou tam i u nás omezené. Vámi obdivovaný jejich velký instalovaný výkon dává pouhých 4,3 % jejich potřeb. Tedy jsou opravdu pouze doplňkovým zdrojem. A opravdu v Belgii i u nás nikdy nebude kapacitní faktor fotovoltaiky 20 %, bude okolo těch 10 %.
O jaderné energetice a modulárních reaktorech pak nevíte vůbec nic. To, jestli klasický reaktor a reaktor sestavený s malých modulárních reaktorů bude či nebude mít chladící věže, není dáno tím, jestli je to první nebo druhý, ale jaký typ chlazení se zvolí a jaké jsou geografické možnosti pro chlazení. Celkové materiální nároky na odpovídající výkony nejsou u SMR a klasické velké reaktory nijak příliš odlišné.
Pane Tome,
pletete si kapacitní faktor s účinností. A i u té účinnosti by bylo zřejmě dobré další samostudium před tím, než budete prezentovat takto ambiciózní prohlášení (šířka zakázaného pásu u použitých polovodičů a teoretické vs. praktické limity použitých technologií - rekord v laboratoři nerovná se účinnost běžně používaných panelů). Argument "learning curve" je v tomto ohledu přinejmenším dost slabý.
Rovněž nerozumím proč, by měly být SMR výrazně levnější (12x SMR vs "obluda" nedává smysl, ostatně proto šel výkon nahoru).
1) Představu 12 modulů s téměř 1000 MWe investor v Utahu už opustil a momentálně předpokládá sestavu šesti modulů s 462 MWe.
2) O uváděné výhodě v nízkém počtu zaměstnanců u SMR lze s úspěchem pochybovat, NuScale se chlubí údajem 0,7 "operational staff" per MW, tj. přes 300 zaměstnanců na těch 462 MW:
reutersevents. com/nuclear/nuscale-targets-smr-staff-costs-below-nuclear-industry-average
Oproti tomu např. elektrárna Hinkley Point C uvádí 900 stálých zaměstnanců na 3200 MWe, takže docela nepoměr, nikoliv však ve prospěch SMR.
3) "Chucpe" je spíš Vaše podsouvání toho, co je pro koho "chucpe".
4) Tvrzení o násobně nižší LCOE v našich podmínkách je nepravdivé, už tu bylo rozebíráno mnohokrát. Navíc LCOE je parametr, který nijak nezohledňuje dopad zdroje na okolní síť, natož na cenu elektřiny pro zákazníky.
Reakce samozřejmě mířila na Toma, špatně jsem svůj příspěvek zařadil do vlákna.
Ještě k tomu Vašemu tvrzení: "Víte, že je možno generovat pomocí fotovoltaiky elektrický proud dokonce i jen za svitu měsíce?"
Možné je leccos, třeba generovat elektrický proud z pouličního osvětlení. Druhá věc je, jestli to dává smysl. Zatímco kolem poledne bývá sluneční příkon i přes 1000 W/m2, maximální příkon z měsíce při úplňku je 0,0034 W/m2, tj. o šest řádů nižší. Tato čísla jasně ukazují, že to smysl nedává.
Milý Emile, psal jsem, že nové kvalitnější materiály v solárních panelech jsou schopny generovat elektrický proud i za špatných povětrnostních podmínek, o výrobě většího množství elektřiny ani slovo. To znamená, že generují elektrický proud i za takových povětrnostních podmínek, kdy staré solární panely proud negenerovaly. A díky tomu roste kapacitní faktor. Přiznám se, že kapacitní faktor v Belgii mne moc nezajímá, jedná se mi o Čechy. Belgii jsem použil pouze jako příklad na vyvrácení tvrzení, že Česko má omezené podmínky pro využití OZE.
Milý Tome, jestliže jsou nové kvalitnější materiály schopné generovat proud tam, kde to staré schopné nebyly, tak vyrábějí za takových podmínek větší množství elektřiny. To snad rozporovat nebudete. A jestliže takové materiály umožňují vyrábět více elektřiny za špatných podmínek, umožňují více vyrábět i za těch dobrých. Tím pádem roste na stejné ploše i nominální výkon a tím pádem kapacitní faktor neroste. Důvody, proč bude spíš naopak klesat, jsem popsal, tomu jste se ve své odpovědi elegantně vyhnul. Tvrzení, že ČR má omezené podmínky pro využití OZE, se Vám vyvrátit nepodařilo i z toho důvodu, že jste se vyhnul i dalšímu faktu, že výroba FVE je koncentrovaná do období, kdy je zrovna spotřeba elektřiny nejmenší.
Milý Emile, nebudeme se točit na definici kapacitního faktoru. Vy si myslíte, že máte pravdu, já si myslím, že mám pravdu. Každé přidané slovíčko tuto pravdu mění. Umění vyhýbání se odpovědím komentovat nebudu, protože Vy i pan Vladimír jste toto umění ve svých odpovědích nesčetněkrát předvedli. Nebudu se dále rozepisovat o diametrálně odlišné learning curve a CAGR u fotovolatiky vs. velké jaderné reaktory, protože by to byla dlouhá diskuse. Dovolím si jen poslední doušku. Zaregistroval jste, že v Polsku vznikla první soukromá společnost pro výstavbu a provoz SMR?
Děkuji za zajímavou diskusi!
Milý Tome, jestli mě chcete obviňovat z vyhýbání se odpovědím, a ještě k tomu nesčetněkrát, tak byste v první řadě měl předložit konkrétní příklady, kde jsem se těm odpovědím vyhnul, a v druhé řadě byste se neměl těm odpovědím vyhýbat sám. Tím mám na mysli ignorování argumentů, na které nemáte odpověď Vy, přičemž si dál vedete svou, např. o tom kapacitním faktoru v Belgii.
Společnost pro výstavbu SMR v Polsku jsem samozřejmě zaregistroval, nezaregistroval jsem ale, jakou to má mít souvislost s kapacitním faktorem fotovoltaiky v Belgii, s omezeností či neomezeností podmínek pro využití OZE v ČR nebo s dalšími tématy, které jste nadhodil, nebo zda to je jen další whataboutismus vedoucí k nekonečné diskusi.
Vážení pánové Emile a Vladimíre, bohužel není v nabídce odpověď na Vaše poznámky. Odpovídám alespoň takto a pouze jedním příspěvkem, ve kterém se pokusím reagovat na Vaše připomínky. Ušetřím čas sobě a jistě i Vám. Kromě toho si myslím, že oba pracujete ve stejném ústavu.
Pane Vladimíre, na úvod vás žádám, zdržte se invektiv. Je to nedůstojné.
Použijí-li se do solárních panelů nové kvalitnější materiály, které jsou schopny generovat elektrický proud i za špatných povětrnostních podmínek, zvýší se kapacitní faktor? Bingo! Zvýší! Chtěl bych zdůraznit, že 99% solárních elektráren v Čechách bylo nainstalováno okolo roku 2010, kdy se čínský solární tygr teprve rozbíhal a na pořadu dne byla kvantita a ne kvalita. To přišlo později. Víte, že je možno generovat pomocí fotovoltaiky elektrický proud dokonce i jen za svitu měsíce?
Je v Belgii nainstalováno 6 GWp solárních elektráren na střechách? Je! Je možné nainstalovat v Čechách cca 6 GWp solárních elektráren na střechách? Je! Pak Vaše tvrzení, pane Vladimíre, že Česko má omezené podmínky pro využití OZE, není pravdivé. V tuto chvíli nebudu rozebírat nové možnosti jako např. agrovoltaika. To by bylo nadlouho.
Na volbě možnosti chlazení SMR se shodneme. Tedy je možné SMR chladit i jiným způsobem, než s pomocí gigantických chladících věží.
Pane Emile, ceny pro průmyslové podniky jsou deformované ještě z doby, kdy Československo bylo průmyslovým srdcem RVHP. Po roce 1989 se toho mnoho nezměnilo. V případě jaderných reaktorů se jedná např. o to, kdo staví a vlastní infrastrukturu, o cenu spotřebované vody, kdo platí za likvidaci JZ, kdo platí za likvidaci vyhořelého paliva,… Pročpak asi se Čechy a Slovensko staly centrem výroby automobilů v Evropě? Odpovím si sám, protože pro montovny měly nejvýhodnější podmínky. Nebo si snad myslíte, že je normální stav, kdy horníci odcházejí do důchodu v 55 letech a důchod dostávají ze společného důchodového pojištění?!
Nastavení cen pro spotřebitele je v rukou národního regulátora. To nemá s LCOE nic společného. Také bych rád věděl, co se skrývá po položkou regulované služby, které představují cca 2/3 ceny elektřiny.
Milý Tome, kromě jiného se pletete i ve svém úsudku, že "oba pracujete ve stejném ústavu". Já v žádném ústavu nepracuji.
Jestliže použijete "do solárních panelů nové kvalitnější materiály", které za špatných podmínek vyrobí více elektřiny, vyrobí více elektřiny i za podmínek dobrých, jinými slovy se zvýší účinnost panelu a kapacitní faktor se nijak podstatně nezmění. Takže Vámi vysněný 20% kapacitní faktor je v Belgii nedosažitelný. Pokud se nějak změní, tak spíš opačným směrem než očekáváte, jelikož se budou panely instalovat nejen s ideální orientací na jih jako dosud, ale stále více i v orientaci západ-východ, nebo dokonce svisle, kde je pochopitelně využití nominálního výkonu nižší.
Nikdo netvrdí, že v ČR není možné nainstalovat 6 GWp solárních elektráren, možné je jich nainstalovat i výrazně více, ale vzhledem k tomu, že je jejich výroba koncentrovaná do období, kdy je zrovna spotřeba elektřiny nejmenší, tak to na tvrzení, že možnosti fotovoltaiky jsou v ČR omezené, vůbec nic nemění. Jiná situace je samozřejmě v zemích, kde je spotřeba naopak nejvyšší v létě, kdy je slunečního svitu nejvíce, ale to není případ ani ČR ani Belgie.
SMR je možné chladit i jiným způsobem, než s pomocí gigantických chladících věží, stejně to ale platí i u velkých bloků.
Kdo platí za likvidaci JZ a kdo platí za likvidaci vyhořelého paliva je napsané v atomovém zákoně, je to provozovatel jaderného zařízení.
Nastavení cen pro spotřebitele je to hlavní co spotřebitele zajímá, protože to pak skutečně platí. Národní regulátor si ceny nenastavuje podle své libovůle, ale tak, aby v cenách byly zohledněny veškeré náklady. Samozřejmě v případě, že nejsou tyto náklady zmírňovány dotacemi ze státního rozpočtu.
Pane Emile, o počtu zaměstnanců jsem se dozvěděl, myslím, v některém z článků p. Vladimíra. Více k tomu nemohu říci.
LCOE je parametr, kterým se při investování řídí největší investiční banky. Diskusi na toto téma jsem nezaznamenal. I když si dokážu představit, že tvrzení o násobně nižší LCOE u OZE v naších podmínkách je nepravdivé. Důvodem jsou zjevné a skryté dotace pro fosilní a velké jaderné zdroje přetrvávající z doby výstavby rozvinutého socialismu a nedanění externalit.
Důvodem, proč je nepravdivé tvrzení o násobně nižší LCOE u solárních elektráren v našich podmínkách než u klasických jaderných reaktorů, rozhodně nejsou zjevné a skryté dotace pro fosilní a velké jaderné zdroje. Nejsou žádné zjevné ani skryté dotace, které by jaderné zdroje měly dostávat a solární nikoliv. Je to přesně naopak.
S tím že LCOE je parametr, kterým se při investování řídí největší investiční banky, se určitě dá souhlasit, v tom je ale zároveň ten problém, tedy pokud nejste bankéř ale spotřebitel.
Pane Tome, ale v tom mém článku je řeč o počtu operátorů na směně a ne o počtu zaměstnanců. Většinu Vašich ostatních přehmatů už komentoval velice fundovaně pan Emil. Ukazuje se, že dané problematice vůbec nerozumíte.
Ať klidně běží přípravy na blok v Dukovanech.
Nejde o žádný odpor k jaderné energetice nebo jakýsi zelený protijaderný aktivismus. Bohužel ekonomická stránka věci nemá v této záležitosti místo, pouze klientelismus a nekonečné blábolení politiků o jakési národní soběstačnosti, kterou si podniky a domácnosti beztak zajistí jinak, pokud budou chtít, a stát jim v tom nebude moci nijak zabránit.
Je pravděpodobné, že ta věc bude nekonkurenceschopná nejen v roce 2036, kdy má jít do provozu, ale možná už i v roce 2029, kdy se má začít stavět. A zaplatit by to měli spotřebitelé.
Ale do té doby zbývají ještě minimálně dvě volební období a tedy necelá dekáda, ve které se více vyjeví vývoj energetiky, a směřování k disrupci.
Ukáže se, jak moc poklesne cena FVE, VTE a baterií, a jestli jejich kombinace a konvergence nákladových křivek bude opravdu likvidační pro tradiční zdroje (i v baseloadu). Zatím to tak vypadá.
Dojde také k určitému pokroku v SMR, ve vodíku a různých druzích akumulace.
Většina uhlí u nás se odstaví a nahradí OZE a částečně plynem.
A pokud bude u moci soudná vláda, podívá se na celou věc pragmaticky a zjistí, že velký jaderný blok je ekonomický nesmysl, tak to případně zruší, a zvolí se jiné řešení. Pokud to v té době ekonomický smysl dávat bude, bude připraveno, a může se stavět.
Důležité je, aby rozvoj v ostatních oblastech nezaostával, a dalších deset let se tu nečekalo na výstavbu spásného jaderného bloku, a nic dalšího se nedělo.
Podobně jako v těch uplynulých vice než deseti letech.
Je neuvěřitelné, jak zelení fanatici všechno vědí dávno dopředu a s naprostou jistotou. Rovni Bohu jsou si jistí, že všechno vyřeší technologický pokrok a jejich víra! Technologický pokrok zatím nevyřešil vůbec nic a hned tak nevyřeší! Od doby, co se začalo se zelenou elektřinou letí její cena neustále nahoru a v budoucnu tomu nebude jinak, protože OZE stačit nebudou a ostatních zdrojů bude kritický nedostatek!
"Je neuvěřitelné, jak automobiloví fanatici všechno vědí dopředu a s naprostou jistotou. Rovni Bohu jsou si jistí, že všechno vyřeší technologický pokrok a jejich víra ! Technologický pokrok zatím nevyřešil vůbec nic a hned tak nevyřeší ! Od doby, co se začalo s automobily letí cena dopravy neustále nahoru a v budoucnu tomu nebude jinak, protože automobily stačit nebudou a ostatních dopravních prostředků bude kritický nedostatek."
Neznámý provozovatel koňské dopravy, počátek 20. století.
Zkuste si najít třeba přednášku Andrease Antonopoulose s názvem "Failing to scale" o vzestupu internetu, a kterou měl v Praze. Možná vám to pomůže pochopit, jak podobné věci fungují.
A taky pozor na zelené fanatiky. To víte, jsou všude okolo nás.
:-))) Opravdu argument, který nejde vyvrátit. On je totiž tak nesmyslný, že je nevyvratitelný! Automobilismus si totiž našel a vydobyl cestu sám bez nucené politické podpory. zatímco zelená energetika je protěžována politickým násilím a energetika jako taková je znásilňována naprosto neuvěřitelným způsobem. Já nepotřebuji vaše uznání, jestli mám nebo nemám opravdu. On to totiž ukáže čas a to velice brzy! Němci se svojí zelenou politikou pálí víc a víc uhlí a plynu, protože jinak by chcípli zimou a hlady!
@Zbyněk Poisl
Jako správně přesvědčený produkt politického marketingu si vaší pravdu klidně a svobodně nechte, nikdo vám jí nebere. Akorát opatrně až s ní vyrazíte do světa, protože je podepřena argumenty z viňasu Na Růžku.
Co takhle data ?
https://www.cleanenergywire.org/factsheets/germanys-energy-consumption-and-power-mix-charts
"...... Od doby, co se začalo se zelenou elektřinou letí její cena neustále nahoru ....."
Lžete!
Mezi roky 2008 a 2016 (kdy bylo relevantní ovlivnění ceny rozvojem OZE) cena energie klesala. Na původní úroveň se dostala až letos. (kurzy cz/komodity/cena-elektriny-graf-vyvoje-ceny/?dat_field=01.08.2008&dat_field2=28.08.2021 )
Pan Poisl nepsal o ceně silové elektřiny, zjevně měl na mysli konečnou cenu pro spotřebitele, takže vaše reakce je dost mimo.
Energetická politika EU není nic jiného než sebevražedné šílenství. Výstavba jaderných elektráren je naprostá nutnost, jinak skončíme všichni v hluboké energetické krizi. Pokud EU nezmění přístup k energetice, pak ceny elektřiny brzy překročí 4,- Kč. za kWh a v takovém případě se už jádro vyplatí i při nejčernějších cenových scénářích! V současné době jsme už přes 2,- Kč. za kWh a cena každým dnem leze výš a výš! Zima s cenami zatočí ještě rychleji.
Těm, kteří amortizují své FVE pouze zkrátí dobu návratnosti. Neptat se a nelamentovat na to kdo, ale pomoci si sám!
S vyšší cenou elektřiny přijdou větší motivační snahy o její úsporu. To zase naopak může vytvořit tlak na snížení potřebné kapacity. A tím se to dostane do potřebné rovnováhy. Začne fungovat pozitivně potřebný trh. To je stav, o který by se mělo postupně usilovat. Je to běh na dlouhou trať, navíc zatížený vlivem změny klimatu a potřebných opatření v podobě dotací a emisních povolenek. Prioritou by mělo být takové opatření, které sleduje záměr o eliminaci všech dokazatelných vlivů na tento neutěšený vývoj, spojující vše životaschopné na této planetě.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se