Domů
Názory
Realita projektu výstavby jaderné elektrárny Paks II
Vizualizace elektrárny Paks II (zdroj Paks II Ltd).
Zdroj: Paks II Ltd

Realita projektu výstavby jaderné elektrárny Paks II

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

O tom, že se výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech nebude účastnit Rosatom a jeho technologie, je už rozhodnuto. Přesto v rámci permanentního předvolebního boje ideologičtí fanatici potřebuji stále proti této firmě bojovat. Jedním z prostředků je očerňování projektu Paks II a Hanhikivi. Zároveň došlo k odložení rozhodnutí o vydání povolení stavby jaderné části maďarským úřadem pro jadernou bezpečnost HAEA. Proto je rozumné si shrnout reálný současný stav těchto projektů.

O tom, že novinář Lukáš Valášek jaderné energetice nerozumí a snaží se svými čistě ideologickými články vrátit společnost do padesátých let jsem psal nedávno v článku na Neviditelném psovi. Nedávno se zmíněný novinář serveru Aktuálně zaměřil ve svém článku na projekt výstavby elektrárny Paks II. Lukáš Valášek uplatňuje velmi specifický způsob psaní. Dané problematice vůbec nerozumí, takže skládá text z výroků hlavně politiků bez ohledu na to, kdy byly řečeny, v jakém kontextu a s jakým cílem. Nebere v úvahu, jestli u nich nejde čistě o politický boj, jen to, jestli se mu výrok hodí pro jeho ideologickou štvanici.

Podívejme se tedy, jaká je realita ve srovnání s textem Lukáše Valáška. Je to aktuální i v souvislosti s tím, že v pátek prezentoval maďarský úřad pro jadernou bezpečnost HAEA (Hungarian Atomic Energy Authority) odložení rozhodnutí o povolení zahájení výstavby jaderné části elektrárny Paks II. Nejdříve je třeba zdůraznit, že každý vybraný způsob výběru finančního modelu a výběru dodavatele má svá pozitiva i negativa. Každý je také spojen s jistými riziky. To, jak se konkrétní varianta osvědčí, se pozná až na tom, zda, za jakou cenu a v jakém čase se nakonec podaří danou stavbu realizovat. Jestli tedy Maďaři a Finové udělali výběrem Rosatomu za dodavatele dobře, nebo půjde o odstrašující příklad, jak se tvrdí Lukáš Valášek, se teprve uvidí.

Na začátek je třeba říci, že jaderní odborníci i u nás se většinou shodují v tom, že reaktor VVER1200 je z technologického hlediska i z pohledu jaderné bezpečnosti velmi zdařilý projekt. A s tím souhlasí třeba i Dana Drábová, která má jinak k zadání zakázky ruské firmě postoj negativní. Projekt splňuje všechny požadavky kladené na reaktory III+ generace. V provozu už je jich pět, jeden z nich je mimo Rusko, a zatím jsou s nimi velmi dobré zkušenosti. V Rusku má Rosatom rozestavěny dva a v zahraničí pak dvanáct dalších reaktorů typu VVER1200 a VVER1000 (3 Turecko, 1 Bělorusko, 3 Indie, 2 Čína, 1 Bangladéš a 1 Irán). Další stavby se připravují. A mezi nimi jsou i právě zmíněné dva reaktory v elektrárně Paks II a jeden v Hanhikivi. Chystá se i velká čtyřbloková elektrárna v Egyptě. I díky tomu už má Rosatom vybudovány řetězce subdodavatelů, do kterých jsou poměrně hojně zapojeny i české firmy. Ale nejen ony, do projektů nových reaktorů VVER jsou zapojeni i další subdodavatelé. Jako příklad mohou sloužit dodávky turbín firmou GE Power, mimochodem pro projekt Paks II by je měla dodat její maďarská součást, nebo kontrolního systému firmou Framatom.

Jak je vidět, má Rosatom v pokročilém stádiu výstavby řadu bloků v různých státech. V Evropské unii však zatím žádné reaktory nestaví a projekty Paks II a Hanhikivi jsou první vlaštovkou. Úřední pravidla a byrokratické mantinely jsou v Evropské unii velmi náročná. Dají se tak vždy očekávat problémy. Zvláště, když se to týká tak kontraverzního odvětví, jako je jaderná energetika. Proto se pochopitelně dala čekat zdržení. Je to z toho důvodu, že Rosatom zde teprve sbírá zkušenosti.

Nové administrativní centrum pro 300 pracovníků v bezprostřední blízkosti budoucí stavby jaderných bloků Paks II bylo uvedeno do provozu v červenci 2021 (PAKS II Ltd). Nové administrativní centrum pro 300 pracovníků v bezprostřední blízkosti budoucí stavby jaderných bloků Paks II bylo uvedeno do provozu v červenci 2021 (PAKS II Ltd).

Připomeňme si, že v březnu 2009 bylo rozhodnuto o zahájení přípravy výstavby dvou nových bloků v elektrárně Paks. V lednu 2014 pak byla podepsána mezi Maďarskem a Ruskem mezivládní dohoda o výstavbě dvou bloků VVER1200. Rosatom byl vybrán nejen z technologických důvodů, ale také proto, že nabízel možnost financování pomocí mezistátní smlouvy. Cena kontraktu je fixována a zahájení splácení půjčky je dáno až reálným termínem dokončení stavby a zahájením provozu obou bloků. Splácení tak lze realizovat ze zisku zařízení. V dubnu 2021 byla potvrzena dohoda, že splácení nemusí začít dříve, než v roce 2031. Pochopitelně bylo možné si půjčit peníze pro financování projektu jinde, ale pravděpodobně by bylo daleko méně výhodné. Dost absurdní je pak kritika maďarského finančního modelu opozičními maďarskými politiky prezentovaná v článku pana Valáška za to, že je vázán na euro a vystaven tak riziku kurzovních pohybů. Takto by to bylo pravděpodobně u libovolné půjčky ze zahraničí.

Vybraný finanční model začaly posuzovat orgány Evropské unie. Teprve v roce 2017 pak Evropská komise v Bruselu dala povolení k realizaci. Je třeba připomenout, že zatím je toto dlouhé posuzovaní, dané i odporem Rakouska, hlavním zdrojem zdržení stavby. Je to vzhledem k tomu, že teprve po tomto schválení bylo možné zahájit intenzivní přípravu, vyladění a poté podat žádost o příslušné povolení k maďarskému úřadu pro jadernou bezpečnost HAEA. Výstavbu jaderného bloku tak opravdu nebylo možné zahájit podle původního plánu v roce 2018.

Již v roce 2016 dostal projekt kladné posouzení environmentálních dopadů. Na přelomu června a července 2020 předal Rosatom veškerou dokumentaci k projektu maďarskému úřadu pro jadernou bezpečnost HAEA. Stavební povolení by tak měl obdržet na podzim roku 2021, tedy někdy v blízké době. Je to dáno tím, že lhůta na posouzení je 12 měsíců, ale může být v případě potřeby prodloužena o další tři. Na konci listopadu 2020 dostal projekt povolení od úřadu pro regulaci energetiky MEKH. Na jaře 2021 obdržela stavba povolení k zemním pracím, které nesouvisí s výstavbou jaderného ostrova. V srpnu 2021 schválil úřad pro jadernou bezpečnost HAEA plán fyzické ochrany elektrárny a potvrdil, že plně odpovídá požadavkům. Je to další důležitý krok.

Čeká se tak pouze na konečné povolení výstavby jaderné části zmíněným úřadem HAEA. To, že na posouzení bude úřad potřebovat více času, se potvrdilo z prohlášení z 1. října 2021. Úřad deklaroval, že pečlivé posouzení dokumentace, která má 280 000 stran, si vyžádá více času. Nový termín dokončení posuzování úřad nevyhlásil. Je tak stále otázkou, zda opravdu v nejbližší době úřad HAEA povolení pro zahájení stavby jaderného ostrova dá. Může pochopitelně při nalezení nedostatků v dodané dokumentaci rozhodnutí ještě dále odložit a požádat o jejich nápravu. Na jedné straně je odložení jistě nepříjemné, na druhé pak může ukazovat, že úřad přistupuje k posuzování velmi seriózně a preferuje pečlivost a kvalitu.

Na jaře roku 2021 začala výstavba laboratoře pro testování kvality betonu, spolu s betonárkami by měla být připravena před zahájením výstavby bloků (Paks II Ltd). Na jaře roku 2021 začala výstavba laboratoře pro testování kvality betonu, spolu s betonárkami by měla být připravena před zahájením výstavby bloků (Paks II Ltd).

Pokud však rozhodnutí na přelomu roku padne, začne v příštím roce výstavba naplno a betonáž jaderného ostrova prvního reaktoru, která je oficiálním startem stavby reaktoru, bude na spadnutí. Rosatom na příkladu výstavby jaderné elektrárny Ostrovec v Bělorusku dokázal, že umí blok tohoto typu dokončit za sedm let. Samotná výstavba už by neměla být tak silně ovlivněna byrokratickými překážkami v Evropské unii. S využitím zkušeností, jde už o několikátý blok tohoto typu, by mohla být doba výstavby i kratší. Pochopitelně se mohou objevit problémy a vést naopak ke zdržení výstavby. Přesto se dá očekávat spuštění prvního reaktoru mezi léty 2028 až 2030.

Zatím tedy probíhají terénní úpravy, přeložil se teplovod, který přes dané území vedl, budují se potřené kancelářské budovy, betonárky a další stavby tvořící zázemí budoucí stavby. Budují se i příjezdové komunikace s potřebnými mosty. Zároveň se dokončují řetězce subdodavatelů, kteří se budou podílet na dodávkách.

Původně počítalo Maďarsko s velmi vysokou lokalizací stavby. Evropská unie si však stanovila podmínku, že velká část subdodávek musí být soutěžena na úrovni Evropské unie. Míra lokalizace je tak omezena. Může to však být výhoda pro český průmysl. I z důvodů, že je Maďarsko velice blízko, se dá předpokládat, že se do projektu Paks II i Hanhikivi intenzivně zapojí české firmy. V jednání jsou možnosti dodávek od firem Sigma Group, Kabelovna Kabex, I&C Eńergo a ZAT. Pro elektrárnu Hanhikivi už například byly schváleny dodávky kotelen z třebíčské firmy MICo Group, na kterých se už pracuje a brzy by měly být uvedeny do provozu.

Na nejaderných částech a zázemí pro stavbu elektrárny Hanhikivi se velmi intenzivně pracuje (zdroj Fennovoima). Na nejaderných částech a zázemí pro stavbu elektrárny Hanhikivi se velmi intenzivně pracuje (zdroj Fennovoima).

I v případě finské elektrárny Hanhikivi se klíčové rozhodnutí místního úřadu pro jadernou bezpečnost očekává na přelomu roku. I zde by se tak budování samotného reaktoru mohlo rozběhnout už v příštím roce. Pochopitelně ani zde není vyloučeno zdržení, finský úřad pro jadernou bezpečnost STUK je proslulý svou náročností. Pokud však povolení dá, bude mít Rosatom zkušenost a referenci realizace bloku v tom nejnáročnějším evropském prostředí. S dalšími projekty tak už nebude mít s největší pravděpodobností problémy.

Pokud se týká situace u nás, tak zatím nedošlo ani k vyhlášení tendru. I v případě ideálního průběhu se počítá s počátkem výstavby jednoho bloku v době, kdy se dva bloky v Paks II budou pravděpodobně spouštět. Kdyby nedošlo k vyřazení Rosatomu z tendru, rozhodovalo by se o jeho výsledku v době, kdy budou rozhodnutí maďarského i finského úřadu pro jadernou bezpečnost známa. Ať už budou kladná či záporná. Při výběru by tak mohla být zohledněna.

Česká republika, která byla ve střední Evropě v jaderné energetice a průmyslu na špici se vinou nekompetentních politiků a novinářů, jako je třeba Lukáš Valášek, kteří o oblasti energetiky, a hlavně té jaderné, nic neví a pouze ji zneužívají k politikaření a ideologickému boji, úspěšně propadá na chvost.

Zvláště v době, kdy se v praxi ukazuje, k čemu vede nedostatek stabilních energetických zdrojů a spoléhání na masivní využívání plynových zdrojů, je kritika ceny elektřiny z plánovaného jaderného zdroje Paks II v článku Lukáše Valáška až absurdní. Opírá se pouze o prohlášení opozičních maďarských politiků učiněná v době, kdy přebytek fosilních a uhelných zdrojů a nízké ceny povolenek zajišťovaly s dotovanými obnovitelnými zdroji ve větrných a slunečných obdobích nízké ceny elektřiny. Jejich výroky se opíraly o hesla z kampaně zelených aktivistů, jak bude cena elektřiny díky obnovitelným zdrojům jenom nižší a nižší. Problém je, že tato hesla nemají nic společného s realitou.

Lukáš Valášek spolu s opozičními maďarskými politiky kritizuje zdržení stavby o několik let a její dopady na maďarskou energetiku a ekonomiku. Ovšem mnohaleté zdržení výstavby jaderných bloků u nás a jeho dopady, ke kterým významně přispěly ideologické kampaně jemu podobných novinářů a politiků, ho nevzrušují.

V současné české situaci je podle mého názoru jediné racionální řešení, které by mohlo vést k vybudování bloku v Dukovanech v rozumném čase, dokončení připravovaného tendru a výběru nejlepšího ze tří zbývajících uchazečů podle racionálních odborných kritérií. Zrušení i druhého tendru, tentokrát těsně před jeho vyhlášením, by mělo hodně zničující dopady. To je patrně i důvod, proč zákon, který ruské a čínské firmy z tendru vylučuje, podepsal i přes své pohledy na problematiku, president. Je tak trochu absurdní, když Lukáš Valášek využívá stále tuto kartu pro ideologický boj. Pokud se alespoň nyní nedokážeme v Česku dohodnout na racionálním postupu, můžeme na postavení nových jaderných bloku zapomenout. Současná situace, kdy cena elektřiny nakupované na příští rok překračuje 100 EUR/MWh a aktuální ceny na silových burzách v Německu i okolo překračují i 200 EUR/MWh, ukazuje, kam se bez jádra a při spoléhání na plyn můžeme dostat.

Průběh výstavby bloků v jaderných elektrárnách Paks II a Hanhikivi je pochopitelně pořád otevřenou záležitostí. Počítá se jen reálný čas jejich dokončení a cena. A teprve v budoucnu uvidíme, jak dopadne situace s novými bloky v Maďarsku, Finsku, Česku i Polsku, které jde také cestou přímého výběru bez tendru. Pouze srovnání různých postupů v těchto státech v následujících letech ukáže, kdo se rozhodl správně.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(102)
Čestmír Berka
2. říjen 2021, 13:23

Ještě ostudnější je článek Případ Paks 2. Rusko-maďarská jaderná spolupráce se nedaří tak, jak si ji Orbán naplánoval

2.10.2021 ekonomickydenik.cz/kauza-paks-2-rusko-madarska-jaderna-spoluprace-se-nedari-tak-jak-si-ji-orban-naplanoval/

Z toho ideologie úplně kape ... a když se podíváme, co tento David Tramba psal v minulosti třeba o Dukovanech, tak se člověk nediví...

Milan Vaněček
2. říjen 2021, 16:19

Jako laik ohledně stavby JE musím poděkovat panu Wagnerovi, Valáškovi i Trambovi že jsme mohli získat alespoň nějaké informace o realitě, jak to vypadá s Rosatomem a EU, co se týče stavby nových JE.

Když si přečtu seriozní informaci pana Wagnera, že, cituji:

"pečlivé posouzení dokumentace, která má 280 000 stran, si vyžádá více času."

tak vidím, že stavba babylonské věže kdysi dávno byla jen hračka proti stavbě jaderné elektrárny v současné EU.

A jak to kdysi dopadlo, to víme.

hellokitty
3. říjen 2021, 11:50

ak ma nieco 280000 stran dokumentacie, tak by mozno stalo za to sa zamysliet ci to nie je zbytocne komplikovany projekt, dokumentacia k mojej domacej fve ma asi tak 50 stran, takze miesto toho aby niekto stravil 2 roky jej citanim, mi ju mohli v priebehu 2 dni sprovoznit

richie
4. říjen 2021, 12:35

to hellokitty

nadherne hlupy prispevok a krasny priklad demagogie, kde porovnavame ani nie hrusky s jablkami, ale vodu z pramena s niekolkorocnou sladovou whisky (ved obe vieme vypit)

staviam rodinny domcek a cela dokumentacia pre stavebne povolenie + nasledne jednotlive realizacne projekty (stavba,statika,voda,kurenie,elektrina,zti,..) maju uz urcite viac ako 1000stran (nepocital som to, len odhadujem podla hrubky zvazku).

A som presvedceny, ze dokumentacia potrebna pre postavenie a sprevadzkovanie FVE utility scale bude mat o trochu viac stran ako 50 a aj doba realizacie od pripravy projektu cez schvalovanie, postavenie a sprevadzkovanie bude o trochu viac ako 2 dni.

hellokitty
5. říjen 2021, 06:06

Jj ale urcite to nebude 10 rokov.

A dokumentacia ma stale 280x menej stran, gratulujem

richie
5. říjen 2021, 08:28

to hellokitty

"..Jj ale urcite to nebude 10 rokov."

ked myslite samotnu vystavnu od ziskania stavebneho povolenia, tak ano..ale ten cas do vydania stavebneho povolenia sa moze rozne natahovat ..

"A dokumentacia ma stale 280x menej stran, gratulujem.."

To ako chcete porovnavat rozsah projektovej dokumentacie maleho domceka s projektom na JE ? Ako vazne? .. mal som vyssiu mienku

hellokitty
5. říjen 2021, 10:27

vychadzam z predpokladu, ze utility scale FVE nepotrebuje ziadnu budovu, maximalne tak vyuzije existujucu budovu, pripadne sa postavi ako kryte parkovisko so solarnou strechou, taky projekt skutocne nebude mat 280000 stran, aj keby mal 2000 stran, tak je to stale 140x menej

richie
5. říjen 2021, 10:52

"..vychadzam z predpokladu, ze utility scale FVE nepotrebuje ziadnu budovu, maximalne tak vyuzije existujucu budovu, pripadne sa postavi ako kryte parkovisko so solarnou strechou, taky projekt skutocne nebude mat 280000 stran, aj keby mal 2000 stran, tak je to stale 140x menej.."

hmm, prezentujete ze prevadzkujete vlastne FV na dome (aj so slusnou akumulaciou vraj) tak ma trochu prekvapuje miesanie velkosti instalacie

utility scale rooftop residential

kazda ma ine podmienky a obmedzenia (plocha, pripajacie podmienky,...) a z toho vyplyvajucu narocost, cenu a dobu vystavby .. a samozrejme aj vysledna cena EE

to co popisujete je tak maximalne rooftop kategoria, instalacia v desiatkach az stovkach kWp a realizuje sa to prevazne pre vlastnu spotrebu (vyrobne haly, vacsie prevadzky,.... ) - nenasiel som presnu definiciu, ale utility scale zacinaju niekde nad 2~10MWp

ale priznavam, netusim ako rozsiahla dokumentacia je potrebne pre pripravu a vystavbu takeho zariadenia - reagoval som hlavne na viac ako prehnane porovnanie s domacou FVE...

V.Novák
5. říjen 2021, 15:39

Opravdu se domníváte, že těch 280 tisíc stran si vymyslel Rosatom - a nebo je to požadavek EU?

Víte proč nebyl schválen Sputnik V? Aspoň tedy dle tvrzení EU? Prý výrobce dodal málo dokumentace.

Tady dodal dost - a vy z toho vyvodíte, že je to zase špatně...

Jan Veselý
2. říjen 2021, 16:57

Státem podporovaný projekt nejvyššího významu a po 12 letech se konečně začne stavět. Hotové to bude za nějakých, dejme tomu, 7 let.

To je ve zkratce hlavní problém jaderné energetiky. Všude kolem se divoce rozvíjejí technologie a v jaderné energetice se plánuje na 20-80 let dopředu. Jen, co se to dostaví, už to bude v mnoha ohledech zastaralé.

Emil
2. říjen 2021, 18:31

Stačí se podívat třeba do sousedního Rakouska s podobnou rozlohou a podobným počtem obyvatel. Tam je zase "státem podporovaný projekt nejvyššího významu" stavba OZE, a kolik za těch samých 20 let dokáže postavit zdrojů s odpovídající roční výrobou.

Jan Veselý
2. říjen 2021, 20:18

Zatím mezi roky 2009 a 2020 získali 8 TWh/rok náskok. Cíl mají to roku 2030 přidat ještě nějakých 14 TWh/rok v OZE. Vyjde je to výrazně levněji než těch předchozích 8 TWh/rok. Myslím, že v Rakousku budou v pohodě.

Zatímco Maďarům chybí ~25 TWh/rok nefosilní výroby. A nebyl jste to vy, kdo tu psal, že Paks II je vlastně hlavně náhrada starých VVER Paks I? Takže čistý zisk nějakých 5-6 TWh/rok.

Emil
2. říjen 2021, 21:22

Ve skutečnosti za těch 11 let postavili OZE s výrobou jen 6 TWh, a to neztratili tři roky vyjednáváním s Evropskou komisí, jestli vůbec mohou tyto zdroje postavit. V následujících 9 letech by museli postavit dvojnásobek toho, co dosud stihli za 11 let, takže cíle jsou jedna věc, jak dopadnou ve skutečnosti je věc druhá. Jestli budou v pohodě nebo nebudou hodnotit nehodlám, ale tento příklad dobře ukazuje, že z pohledu rychlosti přírůstků nízkoemisní výroby rozhodně není maďarská strategie nijak horší než ta rakouská. Což ostatně uznávají i sami Rakušené, protože požadují, aby členské státy, které jsou zásadně proti jaderné energii, nemusely splňovat tak přísná omezení CO2 jako ti, kteří jadernou energii používají. Což je svým způsobem přiznání Rakušanů, že jejich strategie ve snižování emisí CO2 je horší.

Dá se očekávat, že nakonec Paks I poběží 60 let stejně jako se to předpokládá u Dukovan, které jsou přibližně stejně staré. V tu dobu bude samozřejmě končit životnost i všem těm současným rakouským FVE a VtE, které jsou podstatně ale novější.

Jan Veselý
2. říjen 2021, 22:54

Dá se předpokládat leccos. Ale ty vaše předpoklady o životnosti Paks I a termínu dostavby Paks II jsou hodně odvážné. Proti tomu je nějaké stavění panelů a vrtulek úplné labůžo.

Emil
3. říjen 2021, 07:11

Ten předpoklad termínu dostavby Paks II je váš předpoklad, cituji: "po 12 letech se konečně začne stavět. Hotové to bude za nějakých, dejme tomu, 7 let". Co vám připadá "hodně odvážného" na předpokladu šedesátiletého provozu Paks I, když u Dukovan se dnes už nikdo nezabývá myšlenkou, že by to bylo méně a finská Loviisa počítá rovnou se 70 lety provozu?

A hlavně, proč do toho Paks I vůbec taháte? Ta elektrárna už teď ušetřila víc emisí CO2, než by dokázaly ušetřit jakékoliv jiné zdroje energie, které by se daly postavit místo ní, a jako každý zdroj jednou doslouží a bude potřeba ji něčím nahradit. A předchozí jasně ukazuje, že i kdyby se rozhodli ji nahradit sluncem a větrem, rychlejší by to nebylo, a ještě by to bylo řešení na třikrát kratší dobu. A to nezmiňuji, že by ji tyto zdroje nahradily leda tak v objemu roční výroby, ale už ne v rovnoměrnosti dodávek.

Milan Vaněček
3. říjen 2021, 09:37

Emile, nešiřte desinformace, viz třeba Vaše:

"A předchozí jasně ukazuje, že i kdyby se rozhodli ji nahradit sluncem a větrem, rychlejší by to nebylo, a ještě by to bylo řešení na třikrát kratší dobu."

Emile, ta doba, kdy se dávala záruka na FV panely 15 či 20 let je už dávno pryč,

to jen Vy tady šíříte desinformace o životnosti FVE.

V současné době typická záruka je (to není předpověď, to je záruční doba) 25 let, až bude stát nový PAKS bude už hodně přes 30 let a jak víte věci mají dobře fungovat i po záruce....

Zato jakákoliv velká havarie jaderné elektrárny v EU z důvodů zanedbané údržby či chyby obsluhy v nepředvídané extrémní situaci může způsobit to, co způsobila Fukušima v Japonsku-uzavření všech JE a vyřazení jejich většiny z dalšího provozu.

Emil
3. říjen 2021, 10:36

Vaněčku, jediný kdo tu šíří dezinformace jste vy sám. Já jsem o žádné době "15 či 20 let" vůbec nic nepsal, tak si přestaňte vymýšlet a dezinformovat. Stejně jako se životnost nových fotovoltaických elektráren uvádí 25-30 let, tak se životnost nových jaderných zdrojů uvádí 80 let, u větrných elektráren 20-25 let, takže to ve výsledku skutečně odpovídá tomu trojnásobku. Vaše věštby, co bude až bude stát nový Paks, mě opravdu nezajímají, stejně jako vaše nesmysly o velkých jaderných haváriích. K žádné velké havárii z důvodu zanedbané údržby nedošlo a u dnes provozovaných JE nemůže dojít k velké havárii jakoukoliv chybou obsluhy. Ještě větší havárie na Ukrajině nezpůsobila ani uzavření všech JE ani vyřazení jejich většiny z dalšího provozu, a uzavření všech JE nezpůsobila ani havárie ve Fukušimě.

Milan Vaněček
3. říjen 2021, 12:11

Emile, předpokládal jsem že umíte dělit 60 třemi. Vidím, že ne.

A je rozdíl mezi tím, co "se uvádí"(=co uvádí Emil) a mezi obchodní zárukou na fotovoltaiku.

Jinak Ukrajina není součástí EU, když to nevíte tak Vám to říkám.

A Japonsko po havarii ve Fukušimě skutečně vypnulo všechny své JE a po mnoha letech jich znovu zapnulo méně než 1/4.

Emile, desinformacemi se jen ztrapňujete.

Emil
3. říjen 2021, 13:28

Vaněčku, ztrapňujete se tu jedině vy sám.

1) Uvádím životnost fotovoltaiky 25-30 let, životnost větrníků 20-25 a životnost jaderné elektrárna III+. generace 80 let, tedy skutečně přibližně trojnásobnou oproti kombinaci fotovoltaiky a větrníků. O obchodní záruce jsem vůbec nic nepsal, obchodní záruka o životnosti nic nevypovídá.

2) A Japonsko je součástí EU od kdy, že jste tu s ním začal mávat dřív než jsem zmínil tu Ukrajinu, vy demagogu?

3) K havárii ve Fukušimě došlo v roce 2011 a v roce 2012 vyrobily japonské jaderné elektrárny stále 17,2 TWh elektřiny, tedy nebyly všechny zavřené.

Milan Vaněček
3. říjen 2021, 16:53

Diskuse s Vámi je ztráta času. Vy asi nechápete, že byla zcela rozdílná reakce komunistického SSSR (Ukrajina byla jeho součástí) na Černobyl a demokratického Japonska (podobně demokratická je i EU) na Fukušimu. Naštěstí odpovědní politici to chápou.

A těch trapných 17 TWh, tím bych se nechlubil, když Japonsko mívalo z jádra okolo 300 TWh za rok. To je obrovský rozdíl, to je obrovská národohospodářská škoda odepsat tolik vyrobené elektřiny a muset ji rychle nahrazovat.

Emil
3. říjen 2021, 17:40

Nikdo vás do toho "ztrácení času" nenutí, takže se nabízí otázka, proč ten čas vlastně ztrácíte? Ukrajina se z toho "komunistického SSSR" poměrně záhy vymanila, takže mohla reaktory zavírat kdykoliv poté. Nejen že to neudělala, ale hodlá stavět další.

Odpovědní politici naštěstí chápou, že zavírání reaktorů nic neřeší, naopak to objektivně způsobuje větší škody na životech, zdraví obyvatel a klimatu než všechny jaderné havárie světa.

A těch trapných 17 TWh dokazuje, že vaše tvrzení o zavření všech reaktorů po nehodě ve Fukušimě není pravdivé.

Milan Vaněček
3. říjen 2021, 19:13

ad Emil: je vidět, že nemáte argumenty, nechcete vidět realitu.

Jaroslav Loudil
2. říjen 2021, 17:00

S obsahem článku plně souhlasím. Bohužel, a říkám skutečně bohužel !, nejen my , ale celý Západ v souvislosti s tím, jak začínáme stále více prohrávat v nejrůznějších důležitých technologiích svůj souboj s Čínou , např. Čína právě uvádí do provozu první jaderný reaktor na světě IV. generace ve Shidao Bay, letos přivezla z Měsíce horninu a "na první dobrou" přistála na Marsu, kam vysadila úspěšné marsovské vozidlo, letos zahájila stavbu své obydlené vesmírné stanice , kde už byla na 3 měsíce první posádka, je první na světě v rozvoji mobilních 5 G sítí, fenomenálně zvládla budování vysokorychlostní železnice, kde právě zkouší vlak Maglev pro cestovní rychlost 620 Km/h, úžasné jsou její výkony ve stavbě gigantických hydroelektrárn - např. Wudongde, Baihetan, má nejvíce superpočítačů v žebříčku TOP- 500 Supercomputers,...atd. atd. - tak se stále více začínáme obracet k tomu jedinému co nám zbylo a to k ideologii. Když nezvládáme soutěžit ve vědě - "na férovku", tak povoláme na pomoc ideologii a lžeme, špiníme, zamlčujeme, pomlouváme... to jsou teď naše hlavní zbraně. A je to ubohé.

Matěj
3. říjen 2021, 08:55

Chtěl bych to vaše okouzlení technologickým náskokem Číny trochu korigovat. Současný stav je nesporně působivý. Ale jak se tam soudruzi dostali? Většina technologií, které zmiňujete, byla celkem sprostě ukradená, okopírována. Stojí na ramenou obrů, obšlehli technologie Ruska, Evropy a USA.

A plete se ještě v jedne věci - my v EU nemáme ideologii, ale hodnoty. V Číně je to přesně naopak. Myslím, že byste tam nechtěl žít.

František Kusák
3. říjen 2021, 09:16

Ono to není jen v tom, že Čína buduje nové zdroje jako o závod, včetně těch modulárních JE, ale je dominantním dodavatelem fotovoltaických panelů, největší výrobci větrných elektráren jsou právě v Číně. Já si Čínu neidealizuji, má jistě mnoho problémů, daných překotným vývojem, sociálními problémy nebo geopolitickým postavením. Jedno je ale jisté, jen idioti si myslí, že mohou Čínu ignorovat. A velmi pragmaticky se chovají třeba Němci. My tady vnímáme jen výkřiky liberálních intelektuálů, ale realita vypadá úplně jinak.

Dušan
3. říjen 2021, 15:07

Čína nie je žiadny technologický šampión ... to je stále EÚ, USA, Japonsko, Južná Kórea ....

Čína ani po desiatkach rokov obrovských investícii nedokázala vyvinúť vyspelé letecké motory a musí ich dovážať z Ruska ... a Ukrajiny ...

Samozrejme niekde je na špičke ... však je to obrovská krajina ... ale celkovo je priemerný výkon ekonomiky na obyvateľa dosť slabý ... daleko za nami ...

Richard Vacek
2. říjen 2021, 18:23

V Evropě je jakýkoliv náročnější investiční projekt téměř nerealizovatelný. Je to jev, který se vyskytoval v každé společnosti, která je v úpadku, kde je moc vlády velmi omezená a na druhou stranu roste moc různých nevolených skupin.

Maďarsko v tomto bohužel není výjimkou, protože i tam se projevují rozkladné procesy z Bruselu.

Můžeme jen závidět rozvíjejícím se oblastem světa, kde obdobné investice zvládají levou zadní.

Jaroslav Loudil
2. říjen 2021, 19:21

Právě jsem zhlédl na chvíli Zprávy na ČT- 1, kde se probíralo , jak několik čínských letadel dnes narušilo vzdušný prostor Tchajwanu. A pan komentátor Železný sebevědomě prohlásil, že to prý byly bombardéry s - "jadernými zbraněmi" !! na palubě. Zajímavé ! Pan Železný od někoho "bezpečně ví ??!", že čínské letouny létají nad mořem v době míru naložené až po okraj nukleárními bombami ??

P.S. No, touto další "Fake News" v ČT - 1 jen dokumentuji svůj plný souhlas s obsahem výše uvedeného článku. Ideologie nám vládne stále více, lže se, pomlouvá,... hnus !!

Jaroslav Loudil
2. říjen 2021, 20:52

Je zajímavé, že se do Maďarů za jejich úmysl stavět jaderné bloky "kope" z důvodu ,že je bude stavět Rus a přitom třeba takovou "dojemnou péči" tito pisálkové už nevěnují Polsku, kde je 81 % elektřiny vyráběno z uhlí. "Neuvěřitelný špindíra a smraďoch" ze "století páry" na našich severních hranicích zřejmě nebudí žádnou pozornost, pozornost budí Rosatomu přidělené bloky / V Bělorusku stavěl Rosatom blok VVER-1200 - 7 let , EDF zatím svoje bloky staví 15 let a ještě neběží , USA svoje dva bloky Summer už zrušily , stavba dalších dvou Vogtle se stále prodlužuje prodražuje - přesto je oslavujeme, že jsou to všechno bloky - "ideologicky čisté"- jsou to "bloky svobody". No ,větší blbost jsem neviděl.

JD
2. říjen 2021, 21:42

Soudruhu, kdybyste si místo toho trollování raději sehnal ověřené informace, tak byste zjistil, že Polsko má termín na odchod od uhlí do roku 2049.

Chtějí stavět VTE v Baltském moři, staví na pevnině FVE, plánují výstavbu několika velkých jaderných bloků, a zajímavé je, že se tam několik lidí chce pustit do SMR na soukromé bázi.

Ale právě díky tomu, že mají velký podíl uhlí v jejich energetickém mixu a tradičně silné odbory, tak to pro ně není až tak jednoduché.

Tohle médii proběhlo a např. kauze Turów je pozornosti věnováno docela dost.

A ohledně velkých jaderných bloků rovnou řekli s kým do toho nepůjdou, takže tam není moc co řešit.

Palo
2. říjen 2021, 22:49

Krásný dobrý den!

velmi děkuji za možnost malého ale o to věcnějšího nakouknutí pod pokličku

(pro nás neználky) tohoto třaskavého? tématu.

Ještě by mne zajímalo malé srovnání co cca nabízí ostatní možní dodavatelé.

Hodně zdaru!

Palo

Nefi
3. říjen 2021, 08:31

Hlásím redakci, že se mi přestaly zobrazovat samotné články. Vidím jen nadpis, pod tím jedna reklama a pak diskuse. Ale nevidím samotný text článku.

Matěj
3. říjen 2021, 08:57

Já taky ne. Možná je to budoucí formát. Nadpis, reklama a hádka v diskuzi.

Jaroslav Loudil
3. říjen 2021, 09:30

Také se mi ztrácí příspěvky, objeví se poděkování za příspěvek a počkání na jeho potvrzení a už se pak ztratí.

Mirek
3. říjen 2021, 10:06

Hlásím ten samý problém. Jen nadpis, další články a diskuze.

Martin Voříšek
3. říjen 2021, 10:26

Pánové, děkujeme za nahlášení. Naštěstí to není nový formát webu, ale obyčejná chyba programátora :)

oEnergetice.cz

Dušan
3. říjen 2021, 15:25

No z článku som pochopil, že autor nemá rád niektorých novinárov a "nekompetentných politikov".

No pripadá mi dosť naivné si myslieť, že novinári zásadne ovplyvňujú svet v odborných veciach.

A tých "nekompetentných politikov" si volia ľudia ...

Michal Šnobr
3. říjen 2021, 16:58

Klasický kovaný jaderník pan Wagner. Všechna čest té zarputilosti a optimismu. Zcela seriózně klobouk dolu. Dokonce se plně ztotožňuji s posledním odstavcem. Jen by právě toto chtělo dopracovat. Níže nabízím krátký přehled:

Všechny země (vyjma Česka), které mají v EU ambice nyní stavět jádro pochopily základ, jak to uhrát v Bruselu. Paradoxem je, že právě model Maďarska se stal základem. Stavět musí 100% stát. Ví to HUN, PL, FIN (vlastní alternativa) ale i RO, BL a dokonce i FRA, kteří uvažují o zestátnění min. části EdF.

Jen hlupáci Češi jdou v EU do ztraceného boje a kombinují model soukromé spol. ČEZ a financování státem (ve snaze zakrýt podvod s cenou) nebo sám stát (vždy bude muset být schváleno EU samostatně což bude stát čas) a to v kombinaci s již mrtvým modelem contract for difference převzatým z projektu Hinkley.

To vše v situaci, kde FRA v EU a britská vláda jednají o modelu RAB (regulovaná báze aktiv). Je to tragické české divadlo z neschopnosti a hamižnosti skupinky ČEZsko, které tu sledujeme! ČEZ se ochránil, že když příprava nedopadne, vše hodí na stát a ten to zaplatí. Jak to dopadne je už dnes jasné. Je vlastně smutné, že skuteční odborníci a bojovníci jako pan Wágner tuto českou tragédii drží svou naivitou nad vodou.

Michal Šnobr

Ivan Novák
3. říjen 2021, 18:36

Dovolím si oponovat - jak to dopadne, tj., jakým novým uspořádáním dosáhneme střednědobé stability, jasné není. Jasné je, že EU způsobila v energetice svým občanům problém, který bude bez změny preferencí v Bruselu (nejen taxonomie) čím dál větší. Přežijeme vše, ale za jakou cenu.

Carlos
3. říjen 2021, 20:05

Nesouhlasím že by to byl primárně Brusel, ale spíš jednotlivé národní vlády a místní energetiky. Jak dlouho prosím víme o tom že uhlí je fuj a že jádro je problematické? 10-15 let? Jak dlouho se ví že Německu nestačí vedení a že je třeba posilovat? Minimálně 8-10 let. Jak dlouho se ví že Německý model přístupu k PVE je vadný? 5 roků?

Nezlobte se, ale nemyslím si že je možné vinit Brusel z toho že Němci nebyli s to roky předělat linky 220 kV na 400 kV a posílit tím kapacitu, nebo že nebyli s to změnit jednu věc v zákonech. Pokud dali úlevy průmyslu co se poplatků za OZE týče, tak pro přečerpávačky měly být zcela zrušeny. Stejně tak na Brusel nemůžeme hodit neschopnost české strany využít existujících jezů, kanálů a další děl ze strany povodí. Ať už formou přímé investice, nebo formou hledání partnerů. Příliš mnoho vody uplynulo v řekách bez užitku.

Stejně tak deset let nebyla pořádná podpora repoweringu a efektivního využívání zdrojů. Proč největší klasická plynová elektrárna na Moravě nebyla předělána na paroplyn? Někde tak do vzduchu musí letě asi 800 MW tepla, jen tak, místo toho aby byl ekvivalent elektrického výkonu vyroben v kogeneraci. Proč se stavěly nové Ledvice jako klasická uhelka a ne jako paroplynka s plynárnou? (A to samé další uhelky včetně Moorburgu)

Proč se v ČR deset let kydal hnůj na OZE včetně odběratelských instalací? Proč se deset let z vysoka... na PVE Orlík?

První velká baterie v ČR se pouštěla do provozu před pěti lety, dodnes se takové nevyskytují ani ve velkých špitálech, kde by se spolu s fotovoltaikou hodily jako systémy pro zajištění energie.

Na Brusel bych to neházel, jeho kroky bylo možné předvídat a děly se za souhlasu značné části států EU, jenže ty státy pak z důvodů různých selhaly v přípravě a implementaci.

Ivan Novák
3. říjen 2021, 20:39

Pro začátek by kromě zrušení taxonomie stačilo, kdyby Komise uznala výrobní segment energetiky za vystavený účinné soutěži v každé členské zemi, a ne selektivně metrem měkčím pro staré členy a projekty mořských farem VTE, jako dosud.

Jakub
6. říjen 2021, 13:53

To Carlos

Prosim Vas mate nejaky blog/stranku alebo niekde prispievate kde mozem Vase clanky precitat?

Dakujem

Milan Vaněček
3. říjen 2021, 19:09

Když ocituji z toho Britského dokumentu:

Box 1: What is a Regulated Asset Base (RAB) funding model?

A RAB model is a type of economic regulation typically used in the UK for monopoly

infrastructure assets such as water, gas and electricity networks. The company receives a

licence from an economic regulator, which grants it the right to charge a regulated price to

users in exchange for provision of the infrastructure in question. The charge is set by an

independent regulator who holds the company to account to ensure any expenditure is in the

interest of users. In the case of a nuclear RAB, suppliers would be charged as users of the

electricity system and would be able to pass these costs onto their consumers who also use

the electricity system."

tak mám silné obavy (když čtu: "typically used in the UK for monopoly

infrastructure assets such as water...")

aby to u nás nedopadlo jako s cenou vody, kdy z ceny 1 Kč/kubík v roce 1990 zdražila na 30-50tinásobek + stočné navrch.

Vladimír Wagner
3. říjen 2021, 19:48

V tom, že privatizace ČEZU nebyla dobrý nápad, se shodneme. Připomeňme, že zkušenosti s výstavbou i provozováním jaderných bloků má u nás právě ČEZ, který vlastní dané pozemky i odborníky. Je tak opravdu nepříliš reálné a hlavně zdlouhavé vytvořit model výstavby jaderných bloků bez ČEZu. A také se shodneme v tom, že dlouhodobě jsou tak největší překážkou v budování jádra v Česku hlavně spekulativní minoritní zahraniční investoři pod Vašim vedením. Ti se intenzivně snaží blokovat jakoukoliv dlouhodobou investici, která by snižovala jejich rychlý zisk, a preferovala dlouhodobý rozvoj.

Uznávám, že já hodně silně a aktivně podporuji výstavbu jádra u nás. A protože mám velice dobrý přehled o stavu jaderné energetiky, tak je mi jasné, že v Temelíně i Dukovanech nebudou malé modulární reaktory opravdu ekonomicky konkurenceschopné a reálné ještě řadu let. Prototypy malých modulárních reaktorů by sice mohly být k dispozici na konci desetiletí, ale komerční nabídka, kterou by mohlo Česko využít, bude až spíše blíže k čtyřicátým letům. A ekonomicky budou spíše konkurovat v decentralizované energetice, než velké energetice v místech, kde se dají postavit velké bloky. Proto si myslím, že by se měly u nás budovat v Dukovanech a Temelíně velké jaderné bloky III. generace.

Pokud si dobře pamatuji naše minulé diskuze, tak před léty jste hlásal v reakci na můj názor, že by se měly co nejdříve jaderné bloky stavět, že Česko má dobrou pozici a dostatek zdrojů. Může tak s stavbou nových zdrojů (a hlavně jaderných) počkat na to, až jak se situace vyvine. Nyní zase hlásáte, že na stavbu jaderných bloků už je pozdě. Dále najednou hlásáte, že by se teď měly co nejrychleji stavět paroplynové bloky (tedy najednou už čas není).

To, jak to může dopadnout, pokud se přesuneme kompletně k plynu, vidíme právě v současné době. Plyn kompletně dovážíme a jsme totálně závislí na jeho dodávkách a cenách. Psal jsem už před více než deseti lety, kdy byl také velký tlak na přechod k plynu, že plyn je velice důležitý pro vytápění (umožňuje vyčistit ovzduší v našich městech a vesnicích -nemyslím na CO2). Pokud bude v nákupu plynu intenzivně soutěžit teplárenství i elektroenergetika, tak vysoká spotřeba povede k rychlému růstu dovozu i ceny plynu s dramatickými ekonomickými a sociálními dopady na obyvatelstvo.

Na závěr mám trochu osobní dotaz. Já vím, že hlavním cílem vaší kampaně proti jádru je zajištění nejvyššího rychlého zisku Vás a Vámi vedených minoritních akcionářů ČEZ. Je mi jasné, že spoléháte na to, že velké bohatství, které i díky vámi predikovaných vysokých cen elektřiny založených na prosazeném plynovém modelu, rychle postavených paroplynových bloků a takto přesunutých financí od obyvatel k vám, vám zajistí budoucnost i při sociálním a ekonomickém kolapsu společnosti, který hrozí z rozvratu energetiky a dramatickému zdražení elektřiny, který bude i vaším výsledkem. Opravdu si však myslíte, že majetek, který nahromadíte, vás ochrání i v případě, že dojde k rozvratu energetiky a tím i ekonomiky a sociální úrovně v Evropské unii kvůli tomu, že podobně jako vy zde akcionáři půjdou čistě po svém bezprostředním zisku a politici čistě po svém bezprostředním politickém zisku?

Carlos
3. říjen 2021, 20:31

Chyba je že se ČEZ nezprivatizoval celý. Pak by stát asi jenom těžko napadlo dělat takové zhovadilosti jako zkouší a kterými zablokoval na deset let rozvoj zbytku energetiky. Na druhou stranu nehažme to jenom na ČEZ. Stát šel dost na ruku i jiným energetickým společnostem když jim dával výjimky na limity škodlivin a pak byl hrozný humbuk když na přísnější limity to už nešlo tak snadno a měla se modernizovat zrovna modernizovaná technologie.

Dále tu chybí 2 až 5 GWp FVE které tu mohly být a ořezávat letní spotřebu a s tím spojených několik GWh baterií na straně odběratelů. Další jsem psal panu Novákovi výše.

Další problém je že není obecný zákon o stavbě JE a vymýšlí se to přes ČEZ. Jenže ani to by asi pro letošek nebylo s to zajistit dost energie o nízké ceně. Na to je ČR příliš zaintegrována do Evropského trhu.

Ty současné modely jsou prostě problematické, navíc máme poměrně nekompetentní vládu která za situace přehřáté ekonomiky (mimochodem v Číně se přehřála taky až do bodu kolapsu dodávek EE), zadlužuje zemi a lije do ekonomiky peníze což táhne ceny nahoru, místo toho aby tam sypala kýble ledu, což situaci nepomáhá. Peníze ze spotřeby by to chtělo vyvést do investic. Což znamená že nebudou asi peníze ani na tu JE, dluh roste rychleji než ekonomika.

Odbočím, problém je že stát ty peníze ani nezkouší prohnat přes stavebnictví nebo modernizaci svého vybavení než je pošle lidem. (vrátily by se mu z nemalé části na daních)

Pokud se tu mají stavět JE, tak hledejme spíš jak udělat podmínky aby s to tu někdo chtěl postavit sám, sehnal si na to investory atd.

Je tu milion drobností které se dohromady složily na nemilou situaci.

richie
4. říjen 2021, 12:08

to Carlos

:..Dále tu chybí 2 až 5 GWp FVE které tu mohly být a ořezávat letní spotřebu a s tím spojených několik GWh baterií na straně odběratelů."

Mozete to prosim tutomyslienku trochu viac vysvetlit?

Zatial som to pochopil tak, ze odberatel si bude riesit u seba akumulaciu pre dodavku EE z FVE, co je podla mna absurdne.

Ked si vezmem investiciu ako celok (FVE + rozumna akumulacia + bizuteria okolo),tak samotna cena FVE je mozno len 15~20% z celej investicie (naviac s najdlshou zivotnostou z celej investice). Teda niekto postavi (z dotaciou) FVE a odberatel si k tomu ma postavit (aby mohol vyuzit "lacnu" EE) nasobne drahsiu akumulaciu aj s potrebnou bizuteriu okolo a so zivotnostou ledva 15rokov? Ved je to nezmysel.

Preto si myslim, ze mi nieco uslo a zle som to pochopil. Mozete to prosim konkretizovat?

Carlos
4. říjen 2021, 13:02

Pozor, teď to trochu mícháte.

Pokud píši o odběratelských FVE, tak počítám s modelem že na daném místě máte jak fotovoltaiku, tak baterii, řekněme že máte několik výrobních hal, na ty dáte fotovoltaiku a vedle postavíte kontejner s baterií. A tam je otázka kdo v jakém sektoru si to bude stavět. Myslím je to už celkem reálné pro menší odběry jako domácnosti a malé podniky. Pro domácnosti by se to už mělo nalézat v pásmu kdy to smysl dává.

Co se týče toho chybějícího, výkonu, to se vztahuje k tomu kolik by se jej dalo dneska do sítě ještě napojit pokud budeme uvažovat jen některé drobné úpravy celé soustavy, myslím že to vychází (z hlavy nevím teď přesně), pokud přibude asi 200MW/1.3GWh na úrovni celostátní sítě. A to se dá během pár let udělat. Tam totiž je ještě prostor v krytí spotřeby přímo a ta akumulace je pak potřeba pro krytí večera ev. rána, aby se nemusely startovat plynové turbíny. Na druhou stranu je to ještě nějaký potenciál to krýt z akumulačních vodních elektráren. Byť přes léto jsou na tom spíš hůře.

Jinak se pak tento navýšený výkon bude promítat i v zimním období. Sice málo, ale bude.

jozka
4. říjen 2021, 14:08

To je Carlosova standardni treskuta myslenka, uz ji tu prezentoval vicekrat. Proste presune naklad na nekoho jineho a tvari se, ze je to vyresene.

richie
4. říjen 2021, 14:44

to Carlos

"..Pokud píši o odběratelských FVE, tak počítám s modelem že na daném místě máte jak fotovoltaiku, tak baterii, řekněme že máte několik výrobních hal, na ty dáte fotovoltaiku a vedle postavíte kontejner s baterií. A tam je otázka kdo v jakém sektoru si to bude stavět. Myslím je to už celkem reálné pro menší odběry jako domácnosti a malé podniky. Pro domácnosti by se to už mělo nalézat v pásmu kdy to smysl dává..."

pre domacnosti bez velkych dotacii ekonomicky nenavratne, pre ostatne sektory bez dotaci tiez ekonomicky tazko ospravedlnitelne (ak teda uz neratame s velkymi vypadkami v dodavke EE)

LCOE pre utility scale instalacie:

solar PV 30~40$/MWh

storage (battery) 160~250$/MWh

pre rooftop instalacie (napr. vyrobne haly) su tieto ceny cca 2~3 nasobne

pre residencne instalacie (domacnosti) su tieto ceny cca 5nasobne

Carlos
4. říjen 2021, 21:25

Richie,

bral jsem to přímo z nabídky bez dotace, jeden systém jsem tu měl za 330k, druhý výkonnější (ale s menším přehledem co tam vlastně všechno je) asi za 430k, oboje bez dotace, s velkou dotací to bylo za nějakých 180 tisíc. A to už zajímavě může vycházet, ta degradace baterií nemusí být vůbec tak velká aby bylo potřeba je po 8-10 letech vyhodit. Jestli ta baterka bude mít po osmi, deseti letech ne 7.5, ale 6 kWh možná ani nepoznáte.

Carlos
4. říjen 2021, 21:28

Jožko,

jestli mám elektřinu za 5Kč z FVE, nebo 5Kč ze sítě, mi může být jedno, náklad je to pořád stejný. FVE mi ale proud nezdraží protože se zničeho nic přehřeje ekonomika. To není žádné přehazování nákladů na jiné.

richie
5. říjen 2021, 08:42

to Carlos

"..bral jsem to přímo z nabídky bez dotace, jeden systém jsem tu měl za 330k, druhý výkonnější (ale s menším přehledem co tam vlastně všechno je) asi za 430k, oboje bez dotace, s velkou dotací to bylo za nějakých 180 tisíc. A to už zajímavě může vycházet, ta degradace baterií nemusí být vůbec tak velká aby bylo potřeba je po 8-10 letech vyhodit. Jestli ta baterka bude mít po osmi, deseti letech ne 7.5, ale 6 kWh možná ani nepoznáte.."

preskakujeme cez prispevky, alen evadi - pod inym clankom som daval prepocet navratnosti (v mojom pripade):

- ak je to bez dotacie - tak mi vyslo, ze sa investicia zaplati az po takmer 14-tich rokoch, kedy je uz velke riziko, ze zaujimava cast instalacie bude potrebovat vymenu (typicky striedac a okolita bizuteria) a aj baterie uz budu podla mna mat vyrazne nizsiu kapacitu - ak budem optimistaa zostane im 70% kapacity, tak zvysnych necelych 5kWh mi pokryje cca 30% priemernej dennej spotreby - teda preklenutie kratkeho vypadku, ale uz nie uprsany vikend)

a ano, ak ta cena bola bez dotacie a mate moznost na to zobrat dotaciu takmer 50% - potom ano, vtedy sa to oplati a ja by som do toho urcite isiel (ak by som mal taku ponuku) - ale aj potom stale plati to co som povedal - pre domacnosti bez velkych dotacii ekonomicky nenavratne

hellokitty
5. říjen 2021, 10:34

vychadzate z nejakych teoretickych predpokladov zivotnosti, 7 rokov mala zivotnost moja olovena startovacia baterka vo fosilnom aute, bez akehokolvek BMS, lifepo co mam doma ma za 3 roky pokles kapacity 2%, to mi moc nevychadza ze bude mat za 15 rokov 70% a aj to by bolo dost

navyse za 15 rokov budu ceny baterii pre domace uloziska niekde uplne inde ako dnes, takze si trebars dokupite aj dvakrat tolko kapacity za cenu ako dnes a este vam ostane do zasoby

sa mi paci ako ludia do toho stale miesaju tu ekonomicku navratnost, proti tomu co nas caka pri zmene klimy je ekonomicka navratnost je uplne smiesna vec, bud na to mate, tak si to kupite alebo na to nemate, lebo potrebujete utracat peniaze na konzum... uvidime co potom lepsie okecate pred svojimi detmi ci to, ze ste investovali do ich lepsej (ak vobec nejakej) buducnosti alebo do toho, ze ste sa momentalne chceli mat lepsie, lebo platit za energie ceny, ktore realne odrazaju ich cenu aj s negativnymi externalitami, je pre vas sahanie na nejake svate pravo na pohodlny zivot

richie
5. říjen 2021, 11:12

to hellokitty

"..vychadzate z nejakych teoretickych predpokladov zivotnosti, 7 rokov mala zivotnost moja olovena startovacia baterka vo fosilnom aute, bez akehokolvek BMS, lifepo co mam doma ma za 3 roky pokles kapacity 2%, to mi moc nevychadza ze bude mat za 15 rokov 70% a aj to by bolo dost.."

vychadzam z aktualnych ponuk, kde zatial garantuju max 10rokov, ze neklesne kapacita pod 80%

ak mate presne udaje (o prevadzke a vyslednych kapacitach) urcite uvitaju viaceri taketo info

"navyse za 15 rokov budu ceny baterii pre domace uloziska niekde uplne inde ako dnes, takze si trebars dokupite aj dvakrat tolko kapacity za cenu ako dnes a este vam ostane do zasoby."

tak tu celkom nezdielam ten optimizmus - posledne odhady su ze ceny bateriek pre "utility scale" nasadenia klesnu do roku 2040 o cca 10~20% (v prepocte na MWh) pre male nasadenie to asi nebude lacnejsie

"..sa mi paci ako ludia do toho stale miesaju tu ekonomicku navratnost, proti tomu co nas caka pri zmene klimy je ekonomicka navratnost je uplne smiesna vec, bud na to mate, tak si to kupite alebo na to nemate, lebo potrebujete utracat peniaze na konzum... uvidime co potom lepsie okecate pred svojimi detmi ci to, ze ste investovali do ich lepsej (ak vobec nejakej) buducnosti alebo do toho, ze ste sa momentalne chceli mat lepsie, lebo platit za energie ceny, ktore realne odrazaju ich cenu aj s negativnymi externalitami, je pre vas sahanie na nejake svate pravo na pohodlny zivot.."

tak toto je ale uz pesnicka o niecom celkom inom, je totiz rozdiel, ak niekto bezhlavo tlaci na nasadenie OZE a argumentuje tym, ze je to predsa lacnejsie (a pritom este potlaca ci ignoruje ine nizkoemisne zdroje) a nieco celkom ine ak sa bavime o potrebe rychlo a za kazdu cenu sa zbavit "spinavych" zdrojov spolu s prezentovanim konzekvencii => nasobne vyssie ceny EE a celkove zdrazovanie a s tym suvisiaca aj energeticka chudoba a celkove znizenie zivotnej urovne pre vacsinu - co sa ale nedeje

Milan Vaněček
3. říjen 2021, 20:35

Pane Wagner, snad Vaše katastrofické vize nemyslíte vážně, je to jen rozdmychávání emocí.

Co se týče cen plynu z Ruska, je to jednoznačné: státy co mají dlouhodobé smlouvy s Gaspromem mají cenu mnohonásobně (4-5x) nižší než je teď na burse. Jsou to Německo a Maďarsko. Paradoxem je že to jsou státy které bojovali proti Rusku za druhé světové války. My jsme tehdy bojovali společně s Rusy, proč teď "bojujeme" proti nim?

Jinak jsem zvědav na odpověď pana Šnobra pro Vás, mne i ostatní.... Pan Šnobr není lobbysta,ale ví, jaká je realita.

Michal Šnobr
3. říjen 2021, 22:07

Pane Wágnere, přečetl jsem si váš komentář a znovu. Beru z úctou vaše znalosti i jaderné zaujetí ale opakuji po letech znovu to samé. Nehrajete fair neb jste určitě jaderný odborník, ale nemáte tucha o reálném obchodním světě ani zákonech (ZOK), kterými se musí řídit všechny soukromé obchodní společnosti v Česku ale i všude jinde v EU. Pokud tuto realitu nezačnete vnímat, jsou všechny vaše snahy marné. Bohužel. Není to můj výmysl, já ho jen beru vážně.

ČEZ je soukromá společnost, jejíž majoritní akcionář je stát ale to je vše. ZOKem se řídit musí. ZOK (zákon o obchodních korporacích platný v ČR od 1.1. 2014) kromě jiného umožňuje i každému majoritnímu akcionáři se minoritních akcionářů zbavit (podobně jako uvažuje Francie v EdF). Dokonce by to nebylo těžké. Kdybyste o tomto chtěl něco vědět, je to běžný postup a je celá řada společností včetně obchodovaných na hlavním trhu burzy kde k tomu došlo a dojde. Běžný postup ze strany majoritních akcionářů. Že je stát/vláda v tomto směru neschopná, není můj problém. Dojde na to v O2, došlo v Česká spořitelna, PF Nonwovens, Unipetrol a desítkách dalších...

Dále mne obviňujete, že já něco blokuji. Můžete mi vysvětlit, jak? Mně jako akcionáři neodpoví představenstvo na VH ČEZ pořádně ani na jednu jedinou otázku. Jsem jim tam pro srandu. Odpovídají mi nesmysli a nám akcionářům se hradbami renomovaných právních kanceláří vysmívají. Přijďte se někdy podívat na VH ČEZ, pochopíte co za prolhaný a nekompetentní kvítka sedí ve vedení a dozorčí radě ČEZ. Jak bych mohl blokovat stavbu JEDU? Přemýšlel jste někdy o tom, že vedení ČEZ ve skutečnosti ani stavět nechce a schovává se za minoritní akcionáře???? Kryjí svojí neschopnost. Chápete fakt, že představenstvo (vedení) je právně odpovědné (majetkově a trestně právně)za spravovaný majetek 100% akcionářů? Tomu kdo má 1 ks akcie i tomu kdo má 70%. myslíte, že zákon, který to upravuje (ZOK) jsem vymyslel já a platí jen v ČEZ? Chápete, že všichni akcionáři jen oprávněně požadují v souladu se zákonem, aby jejich majetek byl spravován tak, aby se zhodnocoval (je to povinnost představenstva). To je základní princip, na kterém stojí podnikání. Pokud to představenstvo akcionářům ČEZ prokáže a za takový projekt se postaví a podepíše ho (vezme za něj plnou odpovědnost), pak ani 1000 Šnobrů nezabrání (a ani zabránit nemůže), aby se stavělo. Tak jednoduché to je. I z tohoto důvodu vás opakovaně (a dříve už jsem to několikrát udělal) prosím, vezměte tyto základy obchodního práva, rozum do hrsti, (zapomeňte na bytostnou zášť vůči mé osobě) a přestaňte mě nesmyslně a hloupě obviňovat z něčeho, co není a ani nemůže být pravda. Tlačte na představenstvo ČEZ, nechcte se zvolit do vedení ČEZ a podepiště projekt JEDU. Pokud to doposud nikdo neudělal, věřte že to není kvůli Šnobrovi, ale proto, že to nevychází, že se podvádí s cenou i postupem jak cenové obavy obejít !!!!!! Vtipné na tom je, že i v takovém případě (kdy má vedení strach podepsat) má stát/vláda/ČEZ možnost situaci řešit a dokonce zákonnou cestou. Mohou minoritní akcionáře vykoupit a vyvlastnit (dokonce z velké většiny nikoli za státní peníze, ale za peníze ČEZ), tak jak to určují zákony platné nejen v ČR ale i EU.

Nakonec se zamyslete. Ve všech zemích HUN, PL, FIN, RO, FRA kde budou stavět, chtějí stavět na to půjdou skrze 100% státní společnost. Poláci celý jaderný projekt teprve nedávno vykoupili z obdoby českého ČEZ (PGE), kde jsou také minority. Nemyslíte, že i v Česku je takový scénář - 100% stát možný? Je úplně zbytečné nyní čekat na fiasko modelu ČEZ-stát v Bruselu, jen ztrácíme a ztratíme čas. V tomto jsem násobně projadernější než vy!

Paradox. Možná svou kritikou českého postupu (nikoli jádra) a poukazováním na lhaní o projektu ze strany ČEZ a vlády dělám pro jadernou energetiku více než vy.

Tímto zase na roky diskuzi s vámi končím. Ať se daří. MŠ

Vladimír Wagner
4. říjen 2021, 11:53

Pane Šnobre, děkuji moc za seriózní rozsáhlou odpověď. Mám jen pár komentářů. Jsem jaderný fyzik a mohu se tak se znalostí vyslovovat k reálným možnostem produkce energie a dosažení nízkoemisního mixu. Opravdu nemíním aspirovat na řešení právních otázek okolo možných finančních modelů a už vůbec neaspiruji na účast v představenstvu nějakých společností. Pochopitelně se budu snažit u diskuzí, které se týkají i právních a ekonomických otázek, poukazovat na fyzikální a technologické limity a stav. Právní zákony jsou lidskými konstrukty a lze je měnit, což u přírodních zákonů neplatí.

Jediné, co jsem ve svých článcích deklaroval je, že každý z finančních modelů má své výhody a nevýhody a je velký rozdíl v zaměření na rychlý zisk a dlouhodobou strategií. Nikde jsem netvrdil, že by představitelé ČEZ a politici byli skvělí, spíše tomu je naopak. I to je důvod, proč se u nás státní ekonomická koncepce neplní a energetika je na velmi špatné trajektorii.

Carlos
4. říjen 2021, 13:04

I to je důvod, proč se u nás státní ekonomická koncepce neplní Nemyslel jste spíš energetická? V takové situaci bych spíš viděl za rozumné ten stát z energetiky vyhnat, než mu dávat nějakou větší moc.

Vladimír Wagner
4. říjen 2021, 13:07

Pochopitelně má být správně energetická, díky za upozornění.

Jan Veselý
4. říjen 2021, 14:17

"Jsem jaderný fyzik a mohu se tak se znalostí vyslovovat k reálným možnostem produkce energie a dosažení nízkoemisního mixu."

V tom případě jste textem článku výrazně mimo meze, které jste si sám určil. Pro příště se třeba přestaňte vymlouvat. Za to, že se žádné JE v ČR nestaví může jen a pouze neschopnost těch, kteří by je stavět chtěli. Neplačte nad tím, že vám jiní neumetají cestičky, že celá společnost nedělá to, co byste si přál.

Martin Prokš
4. říjen 2021, 20:21

Dobrý den

Děkuji oběma pánům (Šnobr a Wagner) za veřejnou diskusi. To že se v mnohém neshodnete je sice fakt, ale z Vaší diskuse vyplývá mnoho závažných faktů ke kterým se není jinak jak dostat.

Ještě jednou dík že o tom píšete dosažitelně i pro nás veřejnost.

Martin Prokš.

Michal Šnobr
4. říjen 2021, 20:58

Rádo se stalo. Díky za zájem. MŠ

Pavel Karásek
4. říjen 2021, 10:47

Fiasko, fiasko a zase fiasko. O stavbě bylo rozhodnuto v roce 2014 a ještě se nazačalo stavět. Že bude stavba dokončena do roku 2030 je utopie. Od roku 2031 ale budou muset Maďaři platip půjčku. Podobným fiaském se můžou pochlubit i na Slovensku, v Británii, ve Francii, ve Finsku atd. Je jedno, jaký je dodavatel. To je varování, že máme upustit od Dukovanského tendru.

Milan
4. říjen 2021, 11:54

Vy, aby jste si nerypnul do jaderne energetiky. Cimpak by jste chtel nahradit uhli (plyn), abychom byli energeticky soběstační? Zatím se ukazuje, že fiasko přináši překotné budování OZE bez odpovídající zálohy. Pan Wagner má pravdu.

Michal Šnobr
4. říjen 2021, 12:35

Pardon pane! Já o koze a vy o voze. To co jsem napsal neni o energetickém mixu ani OZE, uhlí atd. ale o právním prostředí, které platí i v byznysu jako je jenergetika. Představte si to jako svíčkovou. Dva kuchaři mají stejné kvalitní suroviny na svíčkovou. Oba mají stejnou šanci udělat skvělou svíčkovou. Jednomu se povede a na druhém talíři bude blivajz. Moje připomínky nejdou proti jádru - dobré svíčkové. Já jen naznačuji, že recept, který chce použít Česko, s vysokou pravděpodobností vytvoří blivajz. Rikam, ze vetsina zemi ten slozity proces planuje obezretneji a lepe - snazi se najit nelepsi recept. My aspirujeme na hvezdnou slavu ministra na MPO, nejake ksefty v CEZ a pro Hrad a to je vse ??‍♂️

energetik
4. říjen 2021, 14:28

Naprostý souhlas s panem Šnobrem. Jak se ten šlendrián veřejně provalí tak to zase svedou na zlou EU která jim rozkopala bábovičky. A Okamura s Komunisty budou mít zase nové volební téma a další záminku k odchodu z EU.

Prvopočátek problému si způsobili tím, že to celé šili na míru Rosatomu a ČEZu bez výběrového řízení. A teď co Rosatom vypadl tak se v tom motají a neví jak z toho ven. Vlastně už jen čekají na to, až tu agonii EU utne aby to nemuseli udělat a přiznat samy.

Pavel Veselý
4. říjen 2021, 21:55

Ten blivajz ještě dorazila vláda, senát a poslanecká sněmovna vyloučením Rosatom. Jestli ještě něco umíme je to technologie VVER. Chtějí stavět s někým, který nemá ani projekt, natož fungující blok, nebo s někým kdo má licenci v USA, kdy systém je na 60 Hz, není schopen ani po 12 letech při Obrovskych nákladech ( v přepočtu 600 mld. Kč) to dostavět. Tady má pan Snobr pravdu, ČEZ to vidí a mlčí a MPO to pošle do slepé uličky.

Carlos
5. říjen 2021, 09:21

P.V.

Moderní elektronika zásadně baští stejnosměr, pohony jsou dneska zhusta přes frekvenční měniče. Zbývá turbína a její subsystémy... Vy si fakt myslíte že pro firmu jako Westinghouse je to neřešitelný problém? Nebo problém jako takový?

energetik
5. říjen 2021, 17:36

To je marná snaha vysvětlit toto někomu z jaderného "byznysu" který již 70 let staví na všemožných výjimkách, úlevách, zbavování zodpovědnosti a kroucení s paragrafy v zákonech podle aktuální potřeby. Pro ně je prostě nějaké právní prostřední nepodstatné a přizpůsobitelné jejich aktuálních potřeb. V tomto kontextu rozumím že se jaderná loby zlobí když se menšinoví akcionáři brání krádeží v dalším jaderném tunelu více, než než je dovoleno spotřebitelům a nedobrovolným akcionářům/daňovým poplatníkům.

Jan Veselý
4. říjen 2021, 14:21

Jak definujete "energetickou soběstačnost"? Pokud tak, že ČR nemá být závislá na dovozu energetické suroviny, jaderná energie ono "energetickou soběstačnost" ohrožuje, protože uran se v ČR netěží a palivové tyče v ČR nevyrábějí. Pokud se "energetická soběstačnost" odvíjí od toho, že elektřina vyla vyrobena v ČR, pak je plyn stejně dobrý jako uran.

richie
4. říjen 2021, 14:51

hmm .. tak to vam potom ostalo len to uhlie..

Jan Veselý
4. říjen 2021, 15:18

Mě? Kdepak.

Emil
4. říjen 2021, 14:54

Stačí si položit několik jednoduchých otázek: na jak dlouho má ČR zásoby zemního plynu a na jak dlouho jaderného paliva? Jak složité by bylo v případě potřeby tyto zásoby zdvojnásobit? Jak reálné je případně změnit producenta těchto komodit? Jak se na ceně elektřiny projeví zdvojnásobení ceny zemního plynu a jak zdvojnásobení ceny uranu? Přijít na rozdíl mezi soběstačností pomocí zemního plynu a jaderného paliva, po zodpovězení těchto otázek, nevyžaduje nijak zvlášť bystrý intelekt.

Jan Veselý
4. říjen 2021, 15:22

Tohle je jenom uhýbání, Emile. Můžete si klást otázky jaké chcete, ale na realitě toho, že palivové tyče do jaderné elektrárny nejsou a dokud se v ČR nebude těžit uran, zpracovávat uran a vyrábět z něj palivové tyče do JE, nikdy nebudou domácí zdroj. Magickému realismu ASEK nepodléhám, uložením palivových tyčí ve skladu z nich domácí zdroj neudělá.

Emil
4. říjen 2021, 15:33

No ono naštěstí vůbec nezáleží na tom, co si o tom myslí někdo jako jste vy, pane Veselý.

Jan Veselý
4. říjen 2021, 16:11

Slabý argument, Emile, moc slabý. Vlastně ne, tohle už nebyl ani argument, jen pokus o urážku.

Emil
4. říjen 2021, 17:06

Naštěstí vůbec nezáleží ani na tom, co vy považujete za silný nebo slabý argument.

Jan Veselý
4. říjen 2021, 23:25

A co ještě?

A.O
4. říjen 2021, 17:10

Kontrakt je napsaný tak, že Maďaři začnou splácet až po uvedení elektrárny Paks II do provozu. A pokud se nepletu, tak je cena projektu fixní.

Proto většina Vašich argumentů je mimo mísu. Z těch proti Rosatomu jsou mimo mísu všechny.

Michal Šnobr
4. říjen 2021, 19:38

Tak za 1) ještě nikdy nikomu se nepovedlo postavit blok JE za původní cenu a ta ani když byla indexovaná na inflaci. Ani Rusům v HUN a FIN se to nepovede. Je to zcela nereálné! Trh EU není Rusko, kde se dá podvádět.

2) Maďaři budou po celou dobu platit docela drsné úroky 3) postavit 2 bloky za 12 mld. EUR v této a následné době je nesmysl + cena neobsahuje zásadní finanční náklady (úroky)

Vladimír Wagner
4. říjen 2021, 21:09

Pane Šnobre, apriorní osočování z podvádění je opravdu podivný způsob seriózní diskuze. A pokračovat hned mícháním nákladů na stavbu a náklady financování je také hodně mimo seriózní rozbor. Možnost získání lepších úroků a podmínek půjčky je otázka na hlubší diskuzi.

Pochopitelně je možné, že bude cena bloků v Paks II vyšší než uváděná. Ovšem velice dobře si pamatuji, že jsem v devadesátých letech diskutoval s vám podobnými, kteří tvrdili, že dokončení temelínských bloků bude za situace dost velkého zvýšení ceny ekonomickým krachem a tyto jaderné bloky nikdy nebudou ziskové. A kde by byla nyní česká energetika bez nich? Dokonce velká část zisků, které shrabujete s vámi vedenými zahraničními akcionáři pochází právě od těchto jaderných bloků.

Pochopitelně se mohu mýlit, ale předpokládám, že s novými jadernými bloky to dopadne úplně stejně. Ony vysoce ziskové bude nakonec i to Olkiluoto či Mochovce. To, jestli se mýlím já nebo vy, uvidíme na srovnání situace ve Finsku, Slovensku, Maďarsku či Francii, kde se rozhodli pro rozvoj jádra, a u nás, kde vy a vám podobní prosadí přechod k plynu a OZE. Letošní zima bude takovou ochutnávkou vámi prosazované vize.

Možná jsem k vám příliš ostrý, ale tento váš příspěvek si opravdu nic jiného nezaslouží.

Carlos
4. říjen 2021, 21:55

Pane Wagnere,

pokud neplatíte elektrárnu "v hotovosti", tak ty dvě ceny není možné od sebe oddělit. Cena elektřiny se bude počítat z toho kolik s tím máte ve finále nákladů (a nějaké drobné za lidi a vodu na chlazení).

Česká energetika by byla bez Temelína někde trochu jinde, nejspíš by se tolik proudu nevyváželo, ale jinak by se asi nic moc nezměnilo. I když... možná by bez něj byli lidi více naklonění tomu aby se využívaly OZE, možná by byla větší poptávka po domácích instalacích FVE atd. (Nebudu se opakovat moc s tím co jsem už napsal v poslední době mnohokrát) Jako veřejnost jsme až moc dlouho spoléhali na to že to vyřeší nějaká magická jaderná elektrárna. Jenže tam kde se deset roků mělo stavět roste tráva.

Dovolím si Vás upozornit že letošní zima je výjimečná z mnoha důvodů a je klidně možné že spotřeba energie půjde zase dolu když nastanou problémy kvůli uzávěrám. Jinak problémy může mít Evropa, ale už má Čína a Indie je bude mít celkem brzy. Prostě je narušen dodavatelský řetězec v oblasti energií. Pokud chybí plyn (kterého Rusko už měsíc a něco omezuje dodávky) a uhlí, tak nejsme ve standardní situaci a nemyslím si že to lze brát jako nějakou ochutnávku. Podle Windy má od příštího pondělí začít pěkně v oblasti Severního moře foukat, během dalších deseti dní má hodně pršet v Norsku (kolem 5 centimetrů) na Balkáně přes 12 centimetrů. Nevím jak to přesně spočítat, ale klidně během týdne můžeme jít z počínající krize do stavu kdy zase nebude jak přebytek převádět a bude se muset produkce odstavovat.

Vladimír Wagner
4. říjen 2021, 22:07

Opravdu se mi nezdá, že by letošní zima byla až tak extrémně výjimečná. Vy si opravdu myslíte že střídání několika týdnů s nízkou větrností a velmi vysokými až astronomickými cenami na burze, a týdne, kdy se nestíhá elektřina transportovat, větrníky se odstavují a ceny na burze se dostávají o víkendu k nule nebo do záporných čísel, bude tím ideálním stavem pro evropskou ekonomiku a obyvatelstvo?

Jak už jsem psal panu Šnobrovi, budoucnost rozhodne a uvidíme, kam nás dovede vámi prosazovaná cesta plynu a OZE.

Vladimír Wagner
4. říjen 2021, 22:36

Ještě možná Carlosi doplňující dotaz, vy si opravdu myslíte, že je pro nás ideální stav, kdy naše energetika závisí na tom, jestli zrovna v tomto týdnu v Norsku naprší nebo v Evropě více zafouká?

Carlos
5. říjen 2021, 00:50

Pane Wagnere,

asi jste to špatně pochopil, nemáme klimaticky výjimečnou zimu, byť je zatím podzim, ale po stránce ekonomiky ano. Máme tu rok nahromaděné odložené spotřeby, stále jaksi omezené těžební kapacity a do toho pokusy vlád o "záchranu" ekonomiky, kdy ale jen lijí olej do ohně. Po této stránce ta zima prostě není standardní.

Co se toho deště týče, nebo větru, to je poznámka k tomu že během týdne můžou vypadat titulky úplně jinak. Ten problém který teď máme jsou prostě nižší dodávky, poloprázdné zásobníky. Otázka je co přesně s tím. Jestli zpřísnění pravidel pro zásoby paliv, zlepšení propojení států, to asi ale nepomůže, když nemá nikdo, nebo jestli by se hodilo aby bylo více FVE. Nebo jestli je třeba udělat jižní protiváhu rozvoji v Severním moři... Bohužel nemám nějaká data/tabulku kolik stojí produkce syntetického methanu podle ceny vstupní elektřiny, což by mohlo vytvořit nějaký efektivní horní limit pro ceny plynu v EU, pokud vzniknou takovéto plynárny, což zároveň omezí spodní cenu elektřiny...

Tady ten problém je takový ježek který když mu zatlačíte jednu bodlinu, ostatní vylezou ven a bylo by třeba aby trčely všechny pokud možno stejně. Nebo spíš ty nejhorší byly zatlačené a trčely ty ostatní.

Vladimír Wagner
5. říjen 2021, 07:54

Pane Carlosi, vy si opravdu myslíte, že by větší instalovaný výkon FV v současné době pomohl? Pokud ano, tak to je hluboký omyl. První půle roku byla sice méně větrná než v některých větrných letech, ale opravdu to nebyl žádný extrém. Ve svém výčtu důvodů, které vedly k současné situaci, jste zapomněl na ten nejpodstatnější. Tím je odstavení řady uhelných a jaderných bloků, A v tomto směru se situace zlepšovat, ba naopak.

Prosím, podívejte se v jakém stavu je technologie syntézy umělého metanu, než začnete hlásat, že je řešením. Pochopitelně je možné ledacos pro zmírnění problému v příštích letech udělat, ale pokud půjdeme vámi propagovaným směrem využití pouze plynu a OZE, tak to podle mého názoru problémy nevyřeší.

Vladimír Wagner
5. říjen 2021, 07:56

... zlepšovat nebude, ba naopak.

Carlos
5. říjen 2021, 09:46

Pane Wagnere,

psal jsem že bych se na tu syntézu musel podívat jak na tom přesně je, ale myslím že do nějaké relativně rozumné doby by mohla být použitelná.

Vyšší podíl FVE, ev. jiných OZE by umožnil snížit spotřebu importovaných paliv, to by vedlo k teoreticky, plnějším zásobníkům plynu. (připomínám seznamzpravy. cz/clanek/proc-je-plyn-drahy-zasobniky-jsou-poloprazdne-a-rusove-nestihaji-173867)

Problém je že nemáme žádnou stříbrnou kulku, nemáme řešení které by pro příštích dvacet až třicet let nezahrnovalo plyn. Je jedno jestli půjdeme do OZE, nebo JE, ale plyn (ev. uhlí tedy ještě, ale...) bude hrát v obou případech dlouho hlavní roli. Podívejte se na to jak vypadá výstavba a kolik by toho bylo potřeba. Navíc i kdyby se v pondělí rozhodlo že se JE bude stavět, tak první proud dodá někdy na začátku 30. let, pokud byste chtěl aby na konci maximální životnosti EDU 1234, což by mohlo být někdy v polovině 40. (předstírám optimismus), nahradily novým zdrojem kompletně, musel by se nový reaktor začít stavět někdy 2030? Do toho byste musel mít rozestavěné minimálně další dva v Temelíně. I kdyby to byly EPR, tak do 40. let to bez plynu nepůjde. A to počítám pro Dukovany velmi optimisticky 2x1300 MW a pro Temelín 2x1600 MW (nehrajme si pořád na národním písečku, jsme v EU, sítě jsou propojené, byť by to mohlo být lepší). Minimálně dvacet let by hrál plyn i v jaderném scénáři zásadní roli. Neříkejme že ne a i pak je třeba řešit dalších 7000 MW výkonu navíc pro zimní provoz s rezervou na výpadek bloku.

Bez plynu to nepůjde, dobrých dvacet let.

Rozdíl ale může být v objemu propáleného plynu za tu dobu, nebo i v rychlosti jeho náhrady mezi oběma scénáři.

Každopádně ani jaderný scénář, ani OZE scénář není řešením pro letošní zimu a dalších 5 let (jak to bude dál je otázka, záleží na mnoha faktorech). Tam se vlezou maximálně malá opatření jako by mohlo být třeba preferování dodávky biomethanu do plynofikace místo výroby EE v BPS, repowering plynových zdrojů přestavbou na paroplynové a kogeneraci. Posílení nezávislosti dovozem z jiných oblastí než z Ruska. Odběratelské FVE systémy. To je co se udělat.

Ani jedna z možných koncepcí však nemá potenciál v takto krátké době nahradit plyn, nebo řešit naše letošní problémy.

Co se týče ČR, tak tady nejsme s to deset let nějak pohnout s energetikou, zařízli jsme si fotovoltaiku, ale s jádrem jsme po uši v bahně a nevíme se z toho dostat ven. Přitom běží čas. (Problémy máme ale i v jiných ohledech, například dopravní infrastruktuře nebo digitalizaci státu)

Vladimír Wagner
5. říjen 2021, 12:37

Pochopitelně řešení pro nás je. Nespěchat s odstavováním uhelných bloků (řada z nich může běžet klidně do roku 2038 i déle), zajistit 60 let provozu stávajících Dukovan a urychleně stavět náhradu uhelných bloků i starých Dukovan, tedy nové jaderné bloky i obnovitelné zdroje a akumulaci. Máte pravdu, že bez plynu se neobejdeme, ale dostačuje jej využívat v rozumné a odpovídající míře.

Carlos
5. říjen 2021, 14:29

Pane Wagnere,

obávám se že Vaše řešení není úplně reálné, minimálně jeho uhelná část. I když tu nebude stanoven termín odklonu od uhlí, tak ČR je členem EU a trhu s emisenkami. Éru uhelných elektráren v ČR tak může ukončit během pár let kdokoliv pokud bude cena emisenek dostatečně vysoká. Na nějakou obezličku, úlevu nebo nevím, výjimku, prostě spoléhat nelze. Tak se může ČR ocitnout v mnohem horší situaci než pokud by si dala závazek třeba do roku 2035 se uhelných elektráren zbavit.

Samozřejmě, Dukovany se do poloviny 30. ev. 40 let asi provozovat dají, pokud se neobjeví nějaké závažné skutečnosti. Ale zase není možné na to spoléhat.

Velký problém je že se tu vytvořil psychologický a dost možná faktický blok nestátní výstavby v energetice. Což teď představuje problém. Toto je třeba změnit, jenže k tomu bude třeba změna narativu ve veřejné diskusi. A to bude dost trvat a bude třeba velké úsilí. Stejně tak by to možná chtělo ukončit tu energetickou železnou oponu. Když si vezmu mapu ENTSO-E, tak nevím kde nakreslit v západní Evropě hranice, Česko Slovensko mi z toho ale trčí, stejně jako Polsko a i to Východní Německo bych podle ní našel.

Vladimír Wagner
5. říjen 2021, 15:45

Pane Carlosi, zdá se, že nesledujete situaci v energetice v současné době. Jinak byste věděl, že elektrárny v blízkosti uhelných zdrojů (což jsou ty naše), které nenakupují černé uhlí v zahraničí, opravdu nemají s ekonomikou provozu při současných cenách elektřiny problém a plynové elektrárny jim opravdu ani při současných cenách povolenek nemohou konkurovat. To by musely povolenky narůst ještě dramatičtěji. Případně by musely dramaticky klesnout ceny plynu. Je pochopitelně otázkou, jak se budou vyvíjet ceny plynu v budoucnosti, ale při jeho rostoucí spotřebě asi nebudou moc nízké.

Carlos
5. říjen 2021, 16:46

Pane Wagnere,

sice nemám tolik času jako bývalo, ale situaci se snažím sledovat jak to jde. Ale znovu opakuji, z jednoho kvartálu, nebo roku není možné dělat úplně závazné pravidlo a loňský, letošní a dovolím si tvrdit že i příští rok nejsou úplně standardními. Zejména co se plynu týče.

Další věc je že nevíme, ani jeden z nás, co se s trhem s emisenkami stane v nadcházejících letech, ale to nevíme ani o plynárenském. Na druhé straně zatímco trh s emisenkami má (myslím)jednoho emitenta emisenek, trh s plynem má poměrně větší množství producentů a každý takovýto výkyv vede, nebo v minulosti vedl, na nové vrty a produkční kapacity. U emisenek bych řekl že bude snaha buď je nasadit na dovozy a všechny paliva skrz ekonomikou. To ale není možné dělat pokud by se jejich objem dále snižoval.

A.O
4. říjen 2021, 22:43

Dle toho, co jsem si napočítal, tak celkový přeplatek na útocích na dluhu vůči Rusku bude cca. 430 miliónů eur (jestli správně rozumím dostupným informacím počítá se od začátku splácení).

Dále se podívejme na fakt, že za 7 let, i přes všelijaké průtahy, hlavně že strany EU, nedošlo ke zvýšení předpokládané ceny. Jak to bude vypadat na stavbě nevíte ani Vy, ani já, nebo vy snad vlastníte křišťálovou kouli?

Podotýkám, že se bude jednat o první pořádný projekt Rosatomu na území EU (přímo Rosatomu), takže nikdo nemůže říct, jak se s tím Rusové v Maďarsku poperou. Jak, ale nemůžeme nikdo předvídat.

Můžeme odhadovat EdF a Westinghouse, kteří mají všude, mimo Čínu, velké problémy.

hellokitty
5. říjen 2021, 10:40

k zvyseniu ceny nedoslo, lebo sa este nezacal ani liat beton na zakladovu dosku, k navysovaniu ceny dochadza vacsinou az pocas vystavby

A.O
5. říjen 2021, 14:58

Samozřejmě většinou to tak je, ale není úplnou výjimkou, že už v projekční fázi se zjistí navýšení ceny.

Jimi
5. říjen 2021, 14:58

Já to kdysi počítal a není to 430 milionů eur na úrocích. Vyšlo mi to po přepočtu na koruny na 265 miliard korun za jeden reaktor (zpětným přepočtem tedy cca 10 miliard eur za kus, čili úroky 4 miliardy eur k ceně 6 miliard).

Dále mě celkem udivuje, že se nikdy nemluví o provozních nákladech jaderné elektrárny. Většinou se to odbude větou "uran je levný". Ale zas tak jednoduché to není. Dle dostupných informací stojí mzdy pracovníků v jednom bloku Temelínu cca 1 milion dolarů ročně a to samé i palivo (opět počítáno kdysi, takže dnes je to zřejmě už jinde).

Co jsem se nikde moc nedozvěděl je cena údržby a jednotlivých oprav co probíhají pravidelně. Našel jsem kdysi jednu diplomovou práci ( https://core. ac. uk/download/pdf/47178863. pdf ), kde se zmiňuje údržba dvou bloků po dobu životnosti na 700 miliard korun! To je víc než pořizovací cena.

Vladimír Wagner
5. říjen 2021, 22:12
Martin Prokš
5. říjen 2021, 23:17

Dobrý den

Zaspekuluju si k dotazu Jimi(ho) ohledně nákladů jaderky.

Náklady neznám, ale je např. známo, kolik vyrábí elektřiny Temelín. Loni to bylo 15,7TWh - viz třeba wikipedie jako otevřený zdroj. Nebo si to najděte kdekoli jinde. Za kolik prodává ČEZ 1MWh lze jen odhadovat, ale je veřejně známo, že předprodává produkci na rok až dva dopředu. Takže lze odhadovat, že aktuálně dodává za řádově 40E/MWh. Což podtrženo sečteno dává tržby za elektřinu z obou bloků Temelína dohromady cca 15,7 miliardy Kč. Kolik mohou být náklady na cca 1000 kmenových zaměstnanců - takové 1,5 miliardy Kč? Těžko říci kolik můžou být náklady na palivo a další náklady na servis, vodu, oleje, vodík a vůbec provozní další výdaje a investice. Možná dalších 5-6 miliard Kč jen tak od boku? Takže lze přibližně nastřelit, že náklady by mohly být k 7,5 miliardám Kč proti tržbám 15,7 miliard Kč. Rozdíl si snad umí spočíst každý sám.

A to jsou tržby založené na prodejní ceně přede dvěma lety. Elektřina je dnes přes 150 E/MWh za base load 2022 a přes 90E/MWh za base load 2023. Inflace určitě mzdy a náklady nezvedne za dva roky o stovky procent (teda doufám že nás nečeká hyperinflace), takže za dva roky bude vývar ještě násobně větší i kdyby příští rok cena za silovku začala zase klesat (kéž by, byť tomu moc nevěřím).

A další spekulace, fakt s ČEZem nemám nic společného a vím jen co vidím v novinách a zde v diskusích a snažím se o tom všem přemýšlet:

Drtivou většinu z toho si stáhne stát v daních a dividendách (a akcionáři se svezou). Kdyby se těch 10 let, co tu vedeme žabomyší hádky o tom jestli stavět nebo nestavět nové bloky, se půlka toho odkládala bokem do fondu nové výstavby, tak už je na účtě pěkný balík do základu někam ke 40-50 miliardám Kč. Jenže to by ekonomicky nedávalo smysl, protože inflace 2procenta ročně by znamenala znehodnocování úspor v řádu vyšších stovek milionů Kč ročně. Takže volné peníze neukládat do banky, ale investovat, investovat a investovat i za cenu rizika že se to občas nepovede. Za 10 let určitě nebude provar miliardy jako by byla ztráta inflací, kdyby to leželo na účtech v bance. Nojo, jenže investované peníze nelze obvykle zpeněžit obratem. A když se to zpeněžit ve větším měřítku zkusí, tak obvykle s výraznou ztrátou a stejně to nějakou dobu trvá. A jak se to pak objeví na účtě, tak je to započitatelný jednorázový zisk zahrnutelný do dividend. Takže pokud možno nezpeněžovat a nespořit. Jenže když nespoříte, nemáte vlastní zdroje na rozvoj a musíte si půjčovat a tam vás zase budou škrtit úroky a investice musí být zaručeně výdělečná a včas a přesně dle plánu, protože jinak úroky vás utopí...

Takže jsme kde jsme v ekonomické rovině. ČEZ je na jednu stranu neskutečně bohatý a peníze stříkají na sponzoring, právní výpomoci a podobně, ale na druhou stranu musí škudlit a nemá naspořeno vlastní zdroje na opravdu velké investice v řádu stovek miliard i když by na ně teoreticky měl být schopen vydělávat v řádu desítky let. Začarovaný kruh daný celospolečenským nastavením celého našeho "západního" světa s řízenou inflační politikou.

Plus samozřejmě všechny ty dílčí zájmy a názory jednotlivých vlastníků od nejmenších, po stát jako majoritního vlastníka a politiků zastupujících a řídících stát.

Micha Staša
4. říjen 2021, 12:51

Jak může novinář z Aktuálně za to, že se JE nevyplácí? Svět se posunul pane Wagnere, přiznejte si to už.

Milan Vaněček
4. říjen 2021, 16:47

To je přesný zásah, pane Stašo. Když srovnáte například stavbu 4 jaderných reaktorů v SAE, od jednoho z uchazečů o Dukovany 2, tak vidíte, že v době rozhodování-okolo 2005 to vypadalo jako dobrá volba, FVE byly mnohonásobně dražší.

V roce 2020 (část rektorů již postavena) jsou ovšem FVE zdaleka nejlevnějším zdrojem elektřiny v této oblasti, produkují 1kWh za 1 americký cent. Nejnižší cena na světě.

Vidíme, že to co se zdálo při rozhodování v letech okolo 2005 dobré řešení, jsou ještě před uvedením jaderné elektrárny do komerčního provozu vyhozené peníze.

Technický pokrok nezastavíš.

Poučíme se z toho?

Vladimír Wagner
5. říjen 2021, 07:42

Pane Vaněčku, hluboce se mýlíte. V SAE si nyní blahořečí, že už jim dva jaderné bloky běží a za chvíli poběží další dva. Mohou tak místo pálení ropy a plynu pro výrobu elektřiny ji od sebe za pěkný peníz posílat do Evropy a jihovýchodní Asie. Víte, vysoké teploty a písečné bouře nejsou opravdu pro fotovoltaiku ideální, má to vliv na účinnost, provozní náklady i životnost. Vaše představy, jak je hodně laciná, jsou značně nadnesené.

Čestmír Berka
4. říjen 2021, 19:40

To pošklebování se Rusům a Orbánovi je trochu nemístné. V té elektrárně mají zájmy i západní firmy "Podle podepsané smlouvy bude mít konsorcium Framatome-Siemens na starosti výrobu a dodávku řídicího systému technologických procesů a také provede jeho certifikaci a kvalifikaci, včetně prověření souladu s požadavky na kybernetickou bezpečnost."

Turbínu dodá GE Hungary, maďarská pobočka americké společnosti General Electric.

Co se týká jiných energií, jinde si s ruskými dodávkami nedělají takové starosti: Rusko se stalo oblíbeným zdrojem pro výrobce paliv v USA, a to především proto, že vyrábí dostatečné zásoby polorafinovaných olejů, jako je mazut 100. Je druhým největším dodavatelem ropy do USA." Russia Captures No. 2 Rank Among Foreign Oil Suppliers to US" Bloomberg 4.8.2021

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se