Domů
Názory
Cesta k dekarbonizaci české energetiky – díl druhý
větrná turbína

Cesta k dekarbonizaci české energetiky – díl druhý

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Tento krátký seriál shrnuje témata související s procesem dekarbonizace české energetiky. Druhý díl je věnovaný existujícím energetickým scénářům.

Přehled energetických scénářů pro ČR

V posledních letech vznikla celá řada studií, scénářů a strategických dokumentů, zabývajících se dalším rozvojem české energetiky. Mezi jejich zadavatele patřily jak státní instituce, tak nestátní neziskové organizace. Mezi zpracovateli lze kromě domácích firem nebo poradenských agentur najít také zahraniční univerzity nebo výzkumná střediska. Přehled vybraných studií je uveden v tabulce 1.

Datum zveřejněníNázevZpracovatelZadavatel
Červen 2012Energetická [r]evoluceGerman Aerospace Center (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt)Greenpeace, European Renewable Energy Council
Srpen 2015
(schváleno v květnu 2015)
Aktualizovaná státní energetická koncepceMPOVláda ČR
Prosinec 201680% snížení emisí skleníkových plynů: analýza vývoje energetiky České republiky do roku 2050Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu
Listopad 2017Global Energy System based on 100% Renewable Energy – Power SectorLappeenranta University of Technology, Energy Watch GroupGerman Federal Environmental Foundation, Stiftung Mercator
Květen 2018Czech Power Grid without Electricity From Coal by 2030EnergynauticsGlopolis, Frank Bold, Hnutí Duha, CEE Bankwatch Network, Aliance pro energetickou soběstačnost
Říjen 2018Czech Power Grid without Electricity From Coal by 2030: Sensitivity Analysis
(Grid study II)
EnergynauticsGlopolis, Frank Bold, Hnutí DUHA
Září 2019Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030DeloitteSvaz moderní energetiky
Prosinec 2019Impacts of Green New Deal Energy Plans on Grid Stability, Costs, Jobs, Health, and Climate in 143 CountriesStanford University
Leden 2020Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu České republiky (NECP)MPOVláda ČR
Červen 2020
(nezveřejněno – interní dokument)
Scénáře budoucnosti české energetikyČEPSUhelná komise
Červen 2020Modernizace evropského hnědouhelného trojúhelníku: Směrem k bezpečné, dostupné a udržitelné transformaci energetikyAurora Energy Research, Forum Energii, Agora Energiewende
Červenec 2020Investing in the Recovery and Transition of Europe’s Coal RegionsBloomberg NEF, Bloomberg Philanthropies

Tabulka č. 1 – přehled vybraných studií, zabývajících se dalším rozvojem české energetiky

Uvedené studie, resp. v nich obsažené scénáře řeší různé oblasti a různé časové rámce procesu dekarbonizace. Jsou mezi nimi práce, které se soustředí čistě na další rozvoj OZE v nejbližších letech (například analýza od Deloitte), ale také studie řešící možnost přechodu na kompletní zásobení z OZE v delším časovém horizontu (studie od Stanfordské univerzity nebo od Lappeenranta University of Technology).

Studie od agentury Bloomberg a její zaměření

V rámci dalších kapitol bude blíže diskutována především studie s názvem Investing in the Recovery and Transition of Europe’s Coal Regions (Investice do obnovy a transformace evropských uhelných regionů) od agentury Bloomberg (konkrétně Bloomberg NEFBloomberg Philanthropies), která je nejnovější z výše uvedených prací. Ta se zabývá možností přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství ve vybraných státech EU, které mají vysoký podíl fosilních zdrojů na výrobě elektřiny, ale přitom stále nemají stanovený termín odstavení uhelných elektráren. Ve výsledku tak modeluje proces přechodu na čistou energetiku pro Polsko, Česko, Rumunsko a Bulharsko (srov. s údaji v grafu 7 v předchozím dílu) v horizontu roku 2030.

Studie porovnává dva scénáře. Prvním z nich je vlastní scénář Bloombergu, který byl zpracován na základě nákladově optimální varianty pro co nejrychlejší přechod k bezuhlíkové energetice. Druhým je referenční scénář, sestavený na bázi dat z Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NECP – national energy and climate plan). Český NECP byl připraven v listopadu loňského roku na základě požadavků nařízení Evropského parlamentu. Obdobné plány byly vypracovány všemi státy EU a jsou dostupné na tomto odkazu.

Uvažovaný vývoj spotřeby

Důležitým parametrem pro modelování dalšího vývoje v sektoru energetiky je očekávaná spotřeba elektřiny. Diskutovaná studie počítá u obou scénářů s jejím mírným poklesem. Výsledná spotřeba by se tak na konci této dekády měla pohybovat na úrovni cca 95 % současných hodnot, viz graf 1.

Očekávaná spotřeba přitom vychází z vlastního modelu, který kromě jiných faktorů bere v úvahu také dopady koronavirové pandemie. Ta by dle kalkulované varianty měla proběhnout v několika vlnách (dosavadní vývoj událostí tento předpoklad pouze potvrzuje).

Graf č. 1
Graf č. 1 – vývoj poptávky po elektrické energii v zemích zahrnutých ve studii Bloomberg. Zdroj: studie BloombergNEF (strana 18 pdf dokumentu).

Pro připomenutí, čistá spotřeba v roce 2018 činila 61 TWh, viz graf 9 v předchozím dílu. V roce 2030 by se tak dle citované studie měla pohybovat na úrovni kolem 58 TWh.

Obecně lze říct, že zatímco pokles (zejména těžkého) průmyslu má za následek snížení poptávky po elektřině, tak postupující elektrifikace v oblasti vytápění (tepelná čerpadla), chlazení (klimatizační jednotky) a dopravy (elektromobilita) poptávku naopak zvyšuje.

Teprve další vývoj ukáže, nakolik se domácí průmysl dokáže vzpamatovat ze současného propadu, nejspíš však nelze očekávat nárůst spotřeby v souladu s dřívějšími predikcemi, viz například studie od EGÚ Brno (strana 48). Zároveň právě průmyslový sektor, který představuje největšího spotřebitele elektřiny, nabízí značný potenciál pro energetické úspory při relativně nízkých investičních nákladech, viz stejná studie (strana 43). Podrobněji se tomuto tématu věnuje například analýza od společnosti ENVIROS, případně starší studie EkoWATTu.

V případě tepelných čerpadel (TČ) sice roste jejich účinnost (respektive topný faktor), ale současně s tím (nebo spíše právě díky tomu, vlivem Jevonsova paradoxu) také roste jejich rozšíření a celková spotřeba. U klimatizačních jednotek je situace podobná. Na druhou stranu zde ale lze do budoucna počítat s krytím spotřeby těchto jednotek pomocí fotovoltaických instalací. To stejné platí v omezené míře i pro TČ. Výsledná spotřeba v oblasti vytápění se bude mimo jiné odvíjet od dalšího růstu instalovaného výkonu TČ v souvislosti s jejich možnou integrací do stávajících soustav centrálního zásobení teplem. V určitých případech mohou TČ figurovat také jako lokální náhrada těchto soustav. Například studie od Aurora Energy Research (strana 32) potom očekává spotřebu TČ na úrovni 5 TWh v horizontu roku 2040.

Pokud jde o elektrifikaci dopravy, tak podle autorových výpočtů by kompletní přechod silniční dopravy na elektromobilitu znamenal zvýšení spotřeby elektřiny o cca 27 TWh. Tato hodnota koresponduje s kalkulovaným nárůstem o 20 TWh v případě osobní automobilové dopravy, případně 28 TWh pro kompletní elektrifikaci a převedení části přepravy ze silnice na železnici (není přitom bez zajímavosti, že vypočtená spotřeba se příliš neliší od českého exportu elektřiny do zahraničí, který se v rozmezí let 2014 až 2018 pohyboval mezi 25,5 až 28,7 TWh). Faktem je, že do roku 2030 bude elektrifikována pouze menší část vozového parku. Dle Národního akčního plánu čisté mobility by v optimistickém scénáři mělo být v roce 2030 v provozu cca půl milionu elektromobilů, což je cca 6 % stávajícího počtu všech silničních vozidel. Ve výsledku tak bude v daném časovém horizontu navýšení spotřeby vlivem přechodu na elektromobilitu spíše marginální záležitostí (dle autora méně než 2 TWh). Současně může integrace elektromobilů do elektrizační soustavy přispět k její stabilitě, viz první pilotní projekty tohoto druhu v Evropě.

V dnešní době je obtížné cokoli predikovat, nicméně s ohledem na výše uvedené skutečnosti se jeví odhad agentury Bloomberg jako poměrně realistický s tím, že zde stále existuje určitý potenciál pro snížení spotřeby v podobě úsporných opatření. Na tomto místě je vhodné připomenout, že naše elektroenergetická náročnost tvorby hrubého přidaného produktu sice vytrvale klesá, přesto jsme v otázce spotřeby energie na jednotku HDP čtvrtí nejhorší v rámci EU.

Navržený energetický mix

Energetický mix navržený ve scénáři Bloombergu vychází z vlastní metodiky, tzv. New Energy Outlook. Bližší informace lze získat např. na tomto odkazu. Graf 2 zobrazuje, jak by se dle zmíněného scénáře měl změnit instalovaný výkon jednotlivých zdrojů do roku 2030.

Graf č. 2
Graf č. 2 – změna instalovaného výkonu mezi lety 2018 (koláčový diagram na levé straně) a 2030 (koláčový diagram na pravé straně) dle uvažované nákladově optimální varianty. Zdroj: studie BloombergNEF (strana 33 pdf dokumentu).

V otázce útlumu uhelných zdrojů je tento scénář relativně konzervativní, neboť např. studie od Energynautics případně Agora Energy Research počítají ve stejném časovém horizontu s výrazně nižším podílem uhelných zdrojů, detaily viz graf 3.

Graf č. 3
Graf č. 3 – porovnání instalovaného výkonu v uhelných zdrojích v roce 2030 dle jednotlivých scénářů.

Stejně tak se od existujících studií liší mírným snížením instalovaného výkonu v plynových zdrojích (většina prací počítá naopak s jeho nárůstem), absencí ukládání elektřiny do bateriových uložišť (narozdíl od scénářů budoucnosti české energetiky vypracovaných ČEPSem) a zejména výrazně vyšším zastoupením větrných elektráren (VTE). Ty mají dle scénáře Bloombergu tvořit v roce 2030 celých 21 % instalovaného výkonu, tedy o málo více než jaderné zdroje s 20 %. Tento fakt vynikne především ve srovnání se scénářem NECP, viz graf 4.

Graf č. 4
Graf č. 4 – porovnání instalovaného výkonu v roce 2030 pro referenční (NECP) i nákladově optimální variantu (Bloomberg). Zdroj: studie BloombergNEF (strana 35 pdf dokumentu).

Zatímco referenční varianta (NECP) počítá „pouze“ s 0,7 GW nově instalovaných VTE, tak v nákladově optimální variantě by mělo v horizontu roku 2030 přibýt 4,1 GW nově instalovaného výkonu, tedy téměř 6krát více. Takový výkon odpovídá necelým 1 400 VTE o jednotkovém výkonu 3 MW.

Vzhledem k uvažovanému nárůstu instalovaného výkonu OZE je vhodné kriticky zhodnotit jejich reálný potenciál v podmínkách ČR. Tomuto tématu bude tedy věnován příští díl tohoto seriálu.

Poznámka: všechny citované grafy ze studie Investing in the Recovery and Transition of Europe’s Coal Regions byly použity s písemným souhlasem společnosti Bloomberg NEF.

Autor je analytikem Výzkumného centra AMO a organizace Fakta o klimatu.

Štítky:Názor
seznam
Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(82)
Ivan Novák
17. říjen 2020, 13:35

Když bude energie z VTE bezdotačně levná včetně záloh pro bezvětří a krajinných externalit, proč by ne (prozradím rozuzlení: nebude).

Hlavně pořád nutno připomínat: vysoká energetická náročnost tvorby českého HDP není platný argument. Je dána čitatelem, tedy nízkou přidanou hodnotou, nikoli jmenovatelem, tedy absolutní spotřebou. Nemáme tu farmaceutické, IT nebo bankovní centrály, ani neinkasujeme globální výnosy komerčně úspěšného výzkumu nebo koncového prodeje. V rozhodujícím rozsahu jsme takoví prostřední dříči, kteří si neumí nebo nemohou lépe zorganizovat své ekonomické prostředí. V takové situaci je nutné být k cizím radám a názorům obezřetný, jsou dobré pro radily ale ne pro adresáty těch rad, toho si všiml např. už Havlíček po pobytu v Rusku před skoro 200 lety.

Josef
17. říjen 2020, 17:30

Poměr HDP / spotřebě je u nás dán také tím ,že nás prostě živí průmysl. Ne turismus, bankovnictví mezinárodní obchod nebo prodej surovin. Prakticky od dob průmyslové revoluce je ČR průmyslovou zemí jiné zdroje nemáme a do budoucna je těžké předpokládat, že se naše ekonomika přetransformuje ono totiž není příliš na co. Spotřeba energie záleží na životní úrovni a klimatu. Když se podíváme na srovnatelné státy, ČR nemá vysokou spotřebu energie, ale spíše nízkou bohaté státy mají mnohdy dvojnásobnou než my. Dokonce i Rakousko má vyšší spotřebu na hlavu než my a to je turistická země, navíc jižně od nás. Naše ekonomika je tedy poměrně úsporná máme stejnou spotřebu jako Němci jsme na tom mnohem lépe než Belgie, která má o polovinu větší spotřebu energie na obyvatele než my.

Milan Vaněček
17. říjen 2020, 14:38

Pane Novák, pochopte že když budou fotovoltaické a větrné elektrárny po velkou většinu roku (ne pořád) vyrábět elektřinu mnohem levněji než nové elektrárny jaderné, a to za méně než polovic, tak nové jaderné elektrárny nemají žádnou šanci v tržním hospodářství prodávat po celý rok svoji elektřinu

(a staré JE mají šanci pouze do prvé havarie v EU).

Řešení od Bloombergu je zcela jednoduché: stavět větrné a fotovoltaické elektrány, a to většinu co nejpozději před rokem 2030 (=co nejlevněji) jako náhradu cca poloviny uhelných elektráren. Stejně to stihnete postavit, jádro nepostavíte v žádném případě.

Tohle samozřejmě ví i všichni lobbysté za jádro a uhlí, a podle toho zvolili taktiku: jakýkoliv boj a propaganda proti větrníkům a FV panelům je dobrá (=pro ně). Jakékoliv obstrukce nových zákonů ve prospěch čistých, bezodpadových zdrojů jsou dobré,

jakákoliv propaganda proti FVE a VtE je dobrá (a dost peněz na ni mají).

A jejich spojenci jsou ti radikální "zelení" co chtějí vše IHNED, jinak KATASTROFA.

Hysterie a špinavé triky vítězí nad rozumnou snahou o čisté životní prostředí, za rozumnou cenu ...

Heap
17. říjen 2020, 15:06

Sám tu u mnoha článků píšete, že v brzké době se začnou vyrábět FV panely s daleko lepší účinností než současné. Tak proč teď co nejrychleji nakupovat a stavět nejlevnější šmejdy z Číny? Hlavně když současná čínská těžba surovin a následná výroba opravdu nemá s rozumnou snahou o čisté životní přostředí nic společného.

A poznámku, že radikální zelení jsou spojenci atomové a uhelné loby ani nemá cenu komentovat.

Jsem pro výstavbu OZE, ale až v době, kdy to bude opravdu rozumné a bez dotací.

Milan Vaněček
17. říjen 2020, 15:21

Píše to Bloomberg v citované zprávě (Fig. 30), říkám to i já:

FVE a VtE v menším rozsahu stavět hned, ale velkou většinu postavit až v letech 2027-30, kdy to bude ještě levnější, než nyní.

Jinak Čína vyrábí především velmi kvalitní panely, převážně na špičkových robotizovaných linkách dodávaných Němci a Švýcary.

Heap
17. říjen 2020, 16:09

Jasně, kašlat na nejnovější technologie a stavět co nejlevněji. Je úplně jedno, že Čína drancuje Afriku na černo provozovanými doly na suroviny, hlavně že my to budeme mít levně, rychle a evro eko.

Milan Vaněček
17. říjen 2020, 16:16

ad Heap: pochopte, to neustále snižování ceny FV panelů je DůSLEDKEM používání nejnovějších technologií, budování ještě větších továren (roční výroba jedné je přes 10 GW panelů, něco nepředstavitelného před 10 lety),

je to následek neustálých každoročních inovací.

Je to zboží, které má jinde nedosažitelnou záruční dobu (typicky 25 let), to Vám na auto ani spotřební elektroniku nikde nedají....

Josef
17. říjen 2020, 18:22

Pane Vaněčku, vy jste to pořád nepochopil FV panely jsou na léto v chladném období roku vyrábějí 1/5 energie co v teplém. Máte v baráku teplo jen díky fosilním palivům a jestli to nechápete, pak je to smutné.

Co se týče větru nahradí 1 velkou jadernou elektrárnu, potřebuje zálohu plynem a zdevastuje nám prakticky celou krajinu v ČR opět to není řešení. Jediné OZE, které máme jsou tepelná čerpadla tam je největší potenciál , využívány jsou ovšem velmi málo. Vy tady prosazujete OZE, ale sám topíte plynem a z plynem vyhřátého domu tady dáváte rozumy o OZE. Já například už 23 let ohřívám TUV pomocí slunce a před 18 lety jsem stavěl svoje první tepelné čerpadlo. Takže já jedu doma na OZE a mluvím o jejich omezeném potenciálu vy jedete na plyn a mluvíte o tom jak jsou OZE levné a super výkonné. Co jste dělal posledních 20 let že už to nemáte, když je to tak levné a super ?

Milan Vaněček
17. říjen 2020, 19:40

Pane Josef, aby lidé mohli využívat fotovoltaiku musí nejdřív tisíce vědců něco vymyslet, pak desetitisíce techniků a technologů něco realizovat,

pak se musí v továrnách vyrobit miliardy fotovoltaických panelů, jejich účinnost se musí stále vylepšovat a cena snižovat.

Já jsem byl mnoho let součástí tohoto řetězce, řešil jsem asi 10 výzkumných projektů EU v rámci 4.-7. rámcového výzkumného programu, mám tisíce citací ve vědecké literatuře.

To je můj přínos do fotovoltaiky, nyní už jako pensista vše s radostí u srdce sleduji.

Teda s radostí jak to běží ve světě, se smutkem jak to zprznili (ERÚ)a przní u nás (až na řadu světlých výjimek).

Jak jsem psal zde v diskusi, pro ČR, především v zimním období je důležitá větrná energetika a úspory ve vytápění.

Proto ta nenávist pro využití větru od jaderné lobby, vědí že větrné elektrárny udělají jadernou energetiku v EU zcela marginální do 20 let.

A že v po 6 měsíců v roce je v EU nejlepší fotovoltaika kombinovaná s akumulací a pružnou výrobou, o tom snad už nikdo soudný nepochybuje.

Josef
17. říjen 2020, 22:22

1) ano vše sledujete a celý život vesele pálíte fosilní paliva pro OZE jste byl ochoten pracovat jen pro peníze.

2) vítr není řešení, protože potřebuje neustále spalování plynu a navíc za cenu zničení krajiny získáme max pár procent naší celkové spotřeby energie

3) FV elektrárny jsou 7 měsíců v roce prakticky k ničemu neřeší mám vůbec nic naopak vlastně konzervují fosilní paliva jako hlavní zdroj energie.

4) OZE jsou jako celek horší technologie než klasické, protože jsou neregulovatelné a drahé. Je to vidět na cenách energiích v těch státech kde se masově používají jak jsem tady mnohokrát ukazoval. Jaderná energetika je prostě lepší , ale také nedokáže plně nahradit fosilní paliva k tomu se dospěje až časem zejména postupnou přirozenou rekonstukcí budov, implementací podlahových otopných systémů s tepelnými čerpadly země/voda a tím snížení spotřeby energie v zimním období minimálně o 2/3 proti současnosti - tento trend bohužel ještě vůbec nenastal. Místo toho je prosazována tzv. pasivní výstavba, která vede k tomu ,že tyto přímo elektřinou vytápěné budovy mají sice nízkou spotřebu roční, ale velkou spotřebu energie v chladných dnech, kterou ovšem při větším rozšíření těchto budov bude velmi drahé pro pár týdnů v roce rozvádět a vyrábět. Přitom 2 miliony těchto budov mohou mít v chladných dnech příkon, který se rovná dnešnímu maximálnímu zatížení celé sítě. Další problém je to, že tepelná čerpadla vzduch/voda v chladných dnech ztrácejí účinnost, takže opět při vyšším využití je tu velký tlak na síť a zdroje, TČ země/voda dnes netvoří ani 10% instalací a jejich podíl dále klesá, přitom v mrazech spotřebují tyto čerpadla o 60% el. energie méně než systém vzduch/voda.

Přechod od fosilních paliv potřebuje zejména relativně stabilní spotřebu během roku a to do té doby než bude možné levně a efektivně skladovat el. energii. Všechny trendy a koncepce vedou k přechodu na zemní plyn.

Milan Vaněček
17. říjen 2020, 22:36

Pane Josef, oceňuji Váš přístup praktického amatéra ale věda a průmysl fungují jinak, než si představujete.

Josef
18. říjen 2020, 02:19

Já zase oceňuji Vaší pracovitost a pečlivost, protože jinak byste s vašim IQ nedokázal učit na VŠ.

PetrV
18. říjen 2020, 04:04

Na Vaněčkovi jde vidět jeho zaslepenost pro nefunkční fotovoltaiku, protože jej to živí a zbohatl na okrádání spotřebitelů a státu. Nezajímá ho spokojený spotřebitel (hlavně v zimním období), zajímá ho sosat dotace, aby měl plný pupek.

Že mu není jako důchodci, co celý život učil trapně. Měl by se stydět.

Nechce rozumět celému propojení zdroj ee-přenos ee- spotřebitel, což je základ.

Rozumí pouze nespolehlivým OZE zdrojům, které v zimě nejedou. FVE že jsou křikryty námrazou, sněhem, malý sluneční svit, VTE proto, že hrozí na vrtulích námraza a proto je nutné je zastavit, BPE s dovozem krmení pomocí nákladních aut jsou naprosto neefektivní. Jen se spaluje nafta.

Přenosová soustava trpí nestabilitou OZE zdrojů a zaplácává se to klasickými uhlíkovými zdroji, OZE jsou většinou připojeny na 22 kV poblíž zákazníků, tudíž není v té oblasti zajištěna kvalitní ee- při náběhu OZE zdroje dochází k přepětí, při odstavení podpětí. Musí se osazovat chytřejší transformátory s dálkovým vypínáním a dalšími funkcemi. Stejně to ničí elektroniku.

Spotřebitel kouká, trpí, platí jako mourovatý, protože si nějaký hň...up s hokejkovým grafem vymyslel co2 aféru. Vůbec si neuvědomují, že nárůst co2 souvisí bezprostředně s dalekovětším nárůstem obsahu metanu v ovzduší z přírodních zdrojů- především úniku karbohydrátů z moří. Uniklý metan se rychle mění na ,světe div se co2, což je evidováno jako lidská činnost.

V tuto chvíli příchází jev La Nina (součást ENSO). Ten souvisí s vlivem těles sluneční soustavy, především Měsíce a Slunce a má pravidelné cykly.

Při jevu La Nina je v Evropě chladněji, jsou povodně a vyšší spotřeba energií. A nejen v Evropě. Vzpomeňte na roky 2009-2011

OZE v tomto počasí jsou jen kus kovového a skleněného odpadu.

A teď to poslední nejdůležitější:

Vaněček a jiní by si měli přečíst práci paní Ivanky Charvátové o spojitosti pohybu Slunce okolo barycentra (těžiště) sluneční soustavy s vývojem klimatu. Práce je z roku 1981 a je stále platná.

Všimla si, že pokud je pohyb Slunce ustálený poblíž těžiště a vznikají sluneční skvrny, je teplo. Pokud je pohyb rozkolisaný, tak skvrny zmizí a dochází k ochlazování klimatu.

Vykreslila si tedy vše dozadu, kde jí vyšla všechna známá ochlazení.

Vyšlo jí oteplení posledních 40 ti let a hlavně jí vyšlo ochlazení na úroveň malé doby ledové po roce 2035. Toa doba se blíží, je to za 15 let.

Vaněček v té době už bude prdět do hlíny, ale jeho vnoučata jej budou proklínat.

My budeme mít jediný stabilní zdroj ee a to jsou JE. Uhlí zrušeno, plynu budou mít rusové málo, my budeme mít pouze dřevo a možná hnůj v bioplynkách. OZE budou rezavět nefunkční na polích, protože nejsou na extrémní studené podmínky nastaveny.

Lidé budou umrzat...

Problém Evropy není teplo, problém je chlad. Když Vaněček tahal kačera před šedesáti lety, tak předpovídali malou dobu ledovou.

Také zimy v 70 tých letech byly tuhé s posledním blackoutem na našem území viz zima 78/79. JE nejely-nebyly, uhlí zamrzlo ve vagonech, průtok v řekách byl minimální. Lidé umrzali nebo topili dřevem.

Toto se vrátí a to je scénář, na který OZE zloději nemyslí.

Heap
17. říjen 2020, 21:54

Zkusím to ještě jednou. Ptal jsem se proč, když tu u mnoha článků píšete, že v brzké době se začnou vyrábět FV panely s daleko lepší účinností než současné, pořád prosazujete výstavbu současných panelů. Jsou už technologicky zastaralé a jejich nákupem (hlavně dotovaným nákupem) se vlastně brzdí jejich další vývoj. Zatím jsem se akorát dozvěděl, že Čína vyrábí panely nejlevněji.

Kdyby se místo nesmyslných dotací a garantovaných výkupních cen a podobných nesmyslů, dala alespoň 1/10 těch peněz na vývoj, tak už mohla být fotovoltaika úplně jinde a dávala by smysl. Místo krajiny poseté těmi úžasnými miliardami panelů, jsme mohli mít na domech FV střešní krytiny a omítky, nátěry na chodnících a silnicích ...

Jan Veselý
17. říjen 2020, 22:09

A proč jste si koupil svůj současný mobil/počítač/auto? Vždyť za pár let budou k určitě k dispozici lepší. Aha, vy své potřeby chcete uspokojovat hned, že?

Žádný výzkum a vývoj, ani v té nejlepší laboratoři na světě vám levné zboží nezajistí. Na to potřebujete továrny, techniky a inženýry k nim patřící a konkurenční tržní prostředí. Můžete čekat 20,30,50 let než se to po malých krůčcích vyklube samo, nebo se vám prostě nechce čekat a nalijete do toho prachy, aby se to urychlilo. V případě FVE asi o 20 let. Viele danke do Německa. (Nejen) oni takhle po roce 2000 nalili prachy do vícera technologií, FVE jsou jedny z těch, které prokázaly svou životaschopnost a schopnost rychlého rozvoje. Na jinými se zavřela voda a peníze se odepsaly jako neúspěšný pokus. Akorát tady v Čechystánu se, nevím proč (ale vím :-) držíme toho neúspěšného experimentu s biopalivy první generace.

Heap
17. říjen 2020, 22:34

Jasně, takže dotace zajišťují konkurenční tržní prostředí.

Ty prachy byly rozlity do špatných směrů a tvrdím, že ve výsledku technologický vývoj brzdí. Pan Vaněček tu někde psal, že spolu s kolegy vlasní patent na technologicky pokročilejší a účinnější panely. Proč je nikdo nevyrábí? Díky dotacím na nákup starých typů se to nikomu nevyplatí. To je jak kdyby stát dotoval Škodovce výrobu Favoritů. S dotovanou cenou 10 000Kč za kus by jich bylo tady v tom Čechystánu plno, každý by měl svoje auto, ale byly by to dobře investované peníze?

Jan Veselý
19. říjen 2020, 17:56

Mezi výrobci FV panelů tržní prostředí je, a dost tvrdé. To, že vy jste matla a neumíte rozlišit pojmy a dojmy, je váš problém.

Milan Vaněček
17. říjen 2020, 22:29

Je vidět, že o výzkumu ani o výrobě FV panelů nemáte žádne informace ani zkušenosti. Tak Vám to vysvětlím třeba na nejůčinnějších panelech současnosti (HIT). Po mnohaletém výzkumu patent Japonci dostali asi před 23 lety. Takže na tom dělali jen oni (Sanio). Zatím to bylo méně účinné než standartní články a bylo to drahé. Po 10 letech už se na konferencích presentovaly slibné výsledky, ale bylo to drahé a kryté patentem. Když se blížilo ukončení patentu začala se tím zabývat řada laboratoří i výrobních podniků. Před pár lety začala hromadná výroba a v současnosti se tak vyrábí cca 5% produkce panelů, Číslo roste. Je zde ale několik dalších konkurenčních konceptů.

Před méně než 10 lety začal bouřlivý rozvoj další technologie: články se struturou perovskitu.

No a příští rok prý začne pilotní výroba tandemových článků křemík/perovskit

které ještě nyní nemají takovou účinnost ale teoreticky tato účinnost časem překročí 30%.

Vidíte, že vše je běh na dlouhou trať, ale výsledkem je že kazdý rok se účinnost FV panelů zvýší při zhruba stejných či menších nákladech, tedy klesne cena za Wpeak.

Obrovský pokrok fotovoltaiky je dán obrovským nasazením vědy a průmyslového výzkumu a silně konkurenčního prostředí mnoha různých koncepcí.

To je obrovský rozdíl oproti současné jaderné energetice

Heap
17. říjen 2020, 22:40

Děkuji za pěkný komentář k novým technologiím. Ale tím spíš pořád nechápu, proč tak vehementně prosazujete výstavbu technologicky zastaralých panelů.

A pokud je mi známo, tak vývoj jaderné energetiky jde přesně jak jste popsal ... obrovským nasazením vědy a průmyslového výzkumu a silně konkurenčního prostředí mnoha různých koncepcí.

Milan Vaněček
17. říjen 2020, 23:01

Současné panely jsou na stejné technologické úrovni jako současné vozy formule 1. Za rok budou zase nepatrně rychlejší.

Co se týče jaderného výzkumu, kdyby jste navštívil dřívější obrovská centra jaderného výzkumu v Německu, Belgii nebo Francii, jako já tak by jste na vlastní oči viděl že se už zabývají výzkumem zcela jiným (jako v Německu) nebo z převážně jiným (jako v Belgii a Francii). Všichni řeší OZE.

Tož tak, očité svědectví.

Petr
18. říjen 2020, 10:15

A právě proto je pro Česko nejvýhodnější vytrvat u jádra, na které jsme se desetiletí ve vývoji a průmyslu soustředili. Když evropská konkurence tak ohromně poklesla, takže v EU to budeme umět nejlíp my a Franci. A pokud nastane předpokládané omezení globálního obchodu, tak na tom krásně vyděláme.

Naopak v solárním řetězci Švýcarsko a Německo vyrábí linky na panely, Čína vyrábí panely, a Česko má vyhazovat dotační prachy, aby panely nekončili užitečně v Africe, ale nesmyslně v severním zamračeném Česku, jsme jen prodělečně za idioty.

Milan Vaněček
18. říjen 2020, 10:26

ad Petr: jaderný průmysl u nás neexistuje, ty provozy jsou už dávno zavřené a zlikvidované, existuje akorát servisní organizace (v ruskem vlastnictví) s názvem Škoda JE.

Když teď v Temelíné montovali separátor páry, tak ten byl vyroben v Německu. V místě kde žiji je totálně zlikvidovaný podnik který vyráběl armatury, potrubí, atd pro našejaderné elektrárny.

To je jaderná realita v ČR.

Emil
18. říjen 2020, 12:49

Jinými slovy, troll Vaněček zná z celé řady úspěšných firem českého jaderného průmyslu jedinou, jejíž název ani neumí správně napsat.

Milan Vaněček
18. říjen 2020, 14:31

Policajt E. T. správně upozornil že Škoda jaderné strojírenství má zkratku Škoda JS. Díky.

Ale to je tak jediné v čem má pravdu, jako obvykle. To že firma patří ruskému konglomerátu se sídlem v Nizozemí

rejstrik.penize.cz/25235753-skoda-js-a-s

že když teď nedávno montovala separátor páry či jak se to zařízení jmenuje do Temelína, tak že to montovala dodávku z Německa.

Sama firma totiž snad jen vyrábí kontejnery na jaderný odpad, podívejte se do rejstříku.

Ten totáně zlikvidovaný podnik o kterém jsem psal se jmenoval nejprve Komořanské strojírny (tam nastoupil táta k soustruhu v rámci akce komunistů "inteligence do výroby"), nakonec snad Modřanská potrubní....

A teď se těším na seznam od E.T. těch našich podniků co vyrábějí (jako kdysi v Plzni) reaktorové nádoby a další komponenty primárního okruhu Jaderných elektáren.

Josef
18. říjen 2020, 18:19

Před 10 lety byly běžné FV panely s 16% dnes jsou z 20%. Co se týče cen pak zde:

https://www.elektrinazeslunce.cz/?gclid=CjwKCAjwz6_8BRBkEiwA3p02VV3AjW6hr4NvYoIbkrpKF1WSpMfL2HTx_cz7omr2l4jutBaP18M6KhoCiwwQAvD_BwE

el. o roční výrobě 5MW za 362 000 kč. Taková mi teoreticky ušetří asi 12000 korun ročně, pokud bych tedy chtěl vytápět dům v létě, ale i tak je prostá návratnost při 2% ceně peněz 72 let. Takže reálná cena za 1 KWh z takové el. je okolo 6kč to je zhruba 3 násobek, za který tuto elektřinu kupuji z drahých jaderných zdrojů a mohu jí odebírat jak potřebuji. A pořád se tady nejdou tací hlupáci co budou tvrdit jak je to levné.

JD
18. říjen 2020, 21:53

Pokud nerozumíte významu slova trend, pak se nedá svítit.

Jde o to, kde jsou ceny teď, kde byly před deseti lety a hlavně, kde budou za deset let nebo dvacet let.

Taky je třeba ceny vztáhnout ke kupní síle v jednotlivých zemích.

Ta vaše ekonomická úvaha se totiž mění v čase a cena a návratnost vám bude vycházet za pár let jinak. A když k tomu připočítáte i nabíjení elektromobilu a tedy kolik dlouhodobě ušetříte za pohonné hmoty, tak vám to vyjde ještě lépe.

A význam mezních nákladů vám asi taky nemá cenu vysvětlovat. Fosilní paliva dlouhodobě nemají ekonomicky šanci vůči FVE a VTE a žádná zelená ideologie v tom není. Pokud jste výrobcem energie, pak si můžete být jist, že Slunce a vítr vám fakturu nepošlou, narozdíl od těžebních a přepravních společností.

Milan Vaněček
18. říjen 2020, 22:24

Pane Josef, tím co píšete jste se akorát pasoval na, s prominutím, hlupáka.

Nevadí mi překlep v jednotkách, ale když nevíte co s penězi, a chcete využít štědrých státních dotací, tak si ten systém s levnou fotovoltaikou a drahými (zatím drahými) bateriemi kupte.

Nebo když žijete na samotě u lesa bez přípojky elektřiny.

Když jste fanda do fotovoltaiky na střeše a chcete být "in" nebo jste si koupil jako druhé auto elektromobil, tak si to (systém 5 kWp s výrobou cca přes 5 MWh za rok) pořídíte "ze známosti" za cenu dost hluboko pod 150 tisíc CZK. Vašich, bez dotací. Se svépomocí ještě levněji. Bez baterie, tu si pořiďte až zlevní, Gigafactories na výrobu baterií už rostou po světě jako houby po dešti.

Firmy co to staví v desítkách MW výkonu na louce, to dokázaly už před 3 lety stavět pod 20 tisíc CZK/kWp, nebo lépe řečeno pod 20 milionů CZK/MWp. Nyní už zase o 20% levněji.

A ta fotovoltaika na střeše bude určitě o mnoho řádů levnější než malá jaderná elektrárnička ve sklepě.

Když si ale srovnáte velkou FVE (1 GW) spolu s 1GW plynovou elektrárnou (vše za cenu mnohem nižší než ty nové Dukovany) tak jste s cenou Fotovoltaika plus plyn investičně mnohem níže, provozně mnohem níže

a když k tomu přidáte ještě větrníky aby jste toho plynu spálil co nejméně a měl slušné pokrytí po celý rok tak ještě mnohem níže.

Josef
19. říjen 2020, 21:12

Píšete ,že cena by měla být 150 000 korun za 5KW elektrárnu, to je cena materiálu bez baterie, jenže aby to fungovalo potřebujete elektrárnu s baterií. výše uvedená měla zálohu na 1,5 hodiny max. výkonu což je rozumné minimum, při kterém lze elektrárnu používat jako hlavní zdroj el. energie přes léto. Jinak prakticky zcestné argumenty a můj příklad přesně ukazuje, jak nesmyslná je představa decentralizované výroby el. energie v našich podmínkách, že se každý stane výrobcem el. energie bude mít baterie a bude se o to starat. Bude spotřebovávat podle počasí - To je prostě utopie.

Heap
17. říjen 2020, 23:46

To, že některá výzkumná centra byla politickým rozhodnutím změněna neznamená, že výzkum a vývoj zmizel globálně.

Pepik
18. říjen 2020, 21:43

Pane Vaněčku, mohl byste prosím definovat "velkou většinu roku"? Mám dojem, že u nás je cca 1200 hodin slunečního svitu (z 4390 možných) a zhruba stejný čas využitelosti větru (z 8760 hodin). A to většinou v době, kdy EE z nich není moc potřeba.

Josef
19. říjen 2020, 21:19

75% energie dodá FV el. od května do konce září. Říjen-duben je jen 25% energie v průměru to vychází asi na 1/5 výroby v chladném období. Ke stabilním dodávkám prakticky nepoužitelné. Možná pro letní chatu bez přípojky el. energie to může být alternativa. Všechny instalace jsou jen o dotacích.

Emil
17. říjen 2020, 15:53

A za 10 let se s překvapením zjistí, že obyvatelstvo žádné větrníky za baráky nechce, takže 4,5 GW je utopie, jen se zbytečně promrhalo plno času.

Němci jsou ale o krok dál, a tak už německá vláda připravuje zákon, který prohlašuje výstavbu zelených zdrojů za otázku národní bezpečnosti, aby eliminovala odpor místního obyvatelstva v soudních sporech s developery.

www. welt. de/wirtschaft/article217562824/Erneuerbare-Energien-Gesetz-soll-Oekostrom-Sonderstatus-verleihen. html

Milan Vaněček
17. říjen 2020, 16:33

Propaganda lidí jako Emil proti větrným elektrárnám je pro ně otázkou další existence. Všichni jaderníci dobře ví že u nás jsou VtE jejich největší a nejsilnější nepřítel, který je v našem evropském prostoru porazí jako zdroj čisté levnější elektřiny bez radioaktivního odpadu a bez nebezpečí zamoření okolí v případě havarie.

U nás máme zákon ne na podporu stavby VtE ale na podporu stavby dálnic a energetických rozvodů atd atd - taky má stát nástroj na eliminaci odporu místního obyvatelstva...

Ale nejde o eliminaci odporu obyvatel (i když u trvalého úložiště jaderného odpadu u nás zřejmě půjde o tu eleminaci).

Jde o přijetí zákonů, které přinutí developery odvádět část svého zisku obcím na jejichž katastru či v jeho blízkosti se nové VtE budují.

Když budou mít obce, například v Krušných horách či Jeseníkách zaručený slušný roční příjem z větrníků, tak nebudou tak závislé na (velmi kolísavém, jak vidíme) turistickém ruchu.

To samé říkají rakouští vinaři: stabilní roční příjem máme z větrníků, na vinici se někdy urodí ale jiný rok ne.

Jaroslav Novák
17. říjen 2020, 20:03

zdejší "zelení fanatici" si musí odpracovat své odměny a veřejnost oblbovat, ....nic jiného nelze sdělit, plkejte a cena MWh v SRN 3999,-EURO je zatím začátek výkyvů, čím a jak budeme sítě stabilizovat???

Jan Veselý
17. říjen 2020, 20:30

To záleží na vůli regulátora. Dá se toho docílit cenovou regulací, dá se toho docílit maximálním otevřením trhu pro konkurenci. Obojí ověřitelně funguje. Co nepomáhá, jsou hysteričtí křiklouni, hlavně, když vykřikují česky, tou řeší moc Němců nemluví ;-)

PetrV
18. říjen 2020, 04:27

Helmutům pro stabilitu sítě nejlépe funguje dovoz ze stabilních zdrojů z okolních zemí - Francie, ČR, Polsko, Norsko.

Prohlásí to za čistou ee, protože nespálili ani kilo uhlovodíků.

Chce to jednu zimu obdobu 1929 a celý OZE podvod se zhroutí jako domeček z Karet.

Jan Veselý
17. říjen 2020, 20:25

Dnes běželo ve všech možných zprávách, jak partička zlatokopů, pardon podnikatelů, byla na Ještědu donucena občany dodržet nejstarší environmentální regulaci v českých zemích - kdo pokácí strom, musí tři nové zasadit. To, pro informaci, zavedla už Marie Terezie.

Ivan Novák
17. říjen 2020, 21:10

Na tzv. náhradní rekultivace dbal kupodivu i pozdní bolševik, např. v Temelíně. Ale byl s tím občas problém, protože je v naší dlouhodobě prožívané krajině hodně obsazeno jinými zájmy. Tehdy např. u Stropnice došlo na jednu z prvních hádek, cože je zelenější. Jsem zvědav, jakou ti lyžaři najdou holou volnou plochu pro horský les, kde nemá zákonnou povinnost zalesňovat už někdo jiný. Sázet smrky na ornici by byla zvrhlost.

Ivan Novák
17. říjen 2020, 21:31

V Krušných horách a Jeseníkách je chráněna příroda, na tom pohořel i D. Křetínský. Čekám, že umístit tam proto půjde možná jednotky vrtulí, ale velkou farmu sotva. Uvidíme brzy, protože významným důvodem stavby rozvodny ČEPS 400kV Vítkov byla žádost právě o připojení jakéhosi krušnohorského větrného parku.

Už se tu diskutovalo: u severního pobřeží fouká ve stejnou dobu vždy daleko víc. Ty elektrárny se kanibalizují. Vyhrává plyn.

Milan Vaněček
17. říjen 2020, 21:48

Tady je to samej kanibal. Ty plynový elektrárny taky pojedou ve stejnou dobu (když nefouká), taky se kanibalizujou?

Myslíte že Němci odstraní ty své větrné elektrárny na souši když mají ty na moři?

JE taky jedou ve stejnou dobu, když zrovna nestojí. Taky se kanibalizujou? Sluníčko svítí jen s malým posuvem časového pásma, atd atd.

Spíš záleží na tom, co máte doma, blízko, to má výhodu nad tím, co je 1000 km vzdálené. HV DC vedení 1000 km stojí víc než elektrárna.

Ivan Novák
17. říjen 2020, 22:49

Jestli háček nebude v tom, že VTE pracují podle toho, jak fouká, kdežto ty ostatní podle toho, jak je třeba.

Vladimír
18. říjen 2020, 05:56

V celém povídání je opomenut jeden faktor. Regulace výkonu jednotlivých výrobních zařízení. Jaden střídač zapojený na jeden spotřebič funguje opravdu perfektně. Ale více střídačů zapojených do sítě bez regulačního elementu nikde nefunguje. Jaká je jejich regulační charakteristika? Jak je zajištěno že celý systém nebude kmitat?

Bizon
18. říjen 2020, 13:41

VTE aspoň mají průběh výkonu který relativně kopíruje naši spotřebu, FVE mi příjdou daleko víc kontroverzní (ještě mají celkově nižší koeficient). Taky se ale směju když některým tady vadí že jaderné elektrárny jedou ideálně pořád naplno a za cenu finančních ztrát se dají regulovat, ale OZE které se zapínají pseudo-náhodně jsou naprosto v pohodě, ekvivalent plného výkonu nepřekročí 10-30% času...

Střídače poslední dobou hodně pokročily, na regulaci výkonu i účiníku už spolupracují solidně. Potenciální rozkmitání se ale samozřejmě musí řešit, vrací se kvůli tomu do módy rotační kompenzátory/synchronní kondenzory. Ony zároveň regulují účiník, stabilizují frekvenci, pár sekund podrží zkratový proud, a navíc absorbují vyšší harmonické rozkmitání z měničů i kondenzátorů obecně. Tím pádem poslouží jako spojitý plynulý frekvenční standart kterého se spínané měniče můžou chytit. UK síťový operátor o tom už vydal zprávu, nejvíc toho staví na místech kde vypadlo hodně rotačních zdrojů.

JD
18. říjen 2020, 17:01

Víceméně souhlas. Jenom u toho HVDC vedení a přenosové/distribuční soustavy obecně je to trochu složitější. Nedá se to zjednodušit jen na cenu postavení nové elektrárny vs cenu postavení nového vedení. Význam a přínos vedení je daleko vyšší díky tzv. síťovému efektu známému z ekonomiky a počítačové vědy. Narozdíl od elektrárny, která je jen zdrojem energie.

Nejlepším příkladem je internet. Jeho ekonomický přínos je neoddiskutovatelný (e-commerce, média a komunikace, digitální distribuce v oblasti zábavy, vzdělávání atd.). Je to díky tomu, že umožnil plno nových věcí a nelze se na to dívat jenom jako na medium datového přenosu od centrálního zdroje ke konzumentovi.

Uvedená odvětví byla první, která se s touto změnou potkala a prošla si jí. Automobilový průmysl, finanční služby, energetika atd. touto změnou prochází, nebo tam směřují.

U distribuovaných a decentralizovaných systémů to funguje jinak, čemuž určité struktury společnosti nerozumí a snaží se tomu iracionálně bránit a udržet neudržitelný status-quo. To bohužel ve vztahu k ostatním znamená technologické a sociální zaostávání a možnou ekonomickou irelevanci v budoucnu.

Klíčem k vytvoření energetické bezpečnosti a soběstačnosti je dostatečná diverzifikace zdrojů, dostatečně distribuovaný přenosový systém napojený na okolní strany a opuštění nákladných zastaralých technologií. A ne izolacionismus vedoucí k drahým zdrojům energií v rámci omezených lokálních možností.

Ekonomika jaderné elektrárny se tak musí posuzovat podle jejího budoucího využití (celoroční baseload nebo sezónní záloha).

Ekonomika HVDC nebo jiného vedení se tak musí posuzovat vzhledem k ekonomickým možnostem, které nad tím vznikají.

Jaroslav Studnička
17. říjen 2020, 20:55

Vám ti podnikatelé nějak leží v žaludku, budeme znárodňovat?

A mimochodem toto není žádná novinka, v médiích o této dohodě psali již dříve.

PetrV
18. říjen 2020, 04:20

Kdo by chtěl ten šrot na polích?

Celý OZE podvod je na vodě.

Bohužel na chladnější období vývoje klimatu nebudeme připraveni.

Celá tunel OZE stojí na nesmyslném hokejkovém grafu, který byl vyvrácen.

Pane Studnička, vy v zimě umrznete jako mnoho dalších...

Jaroslav Studnička
18. říjen 2020, 09:10

To PetrV:reagoval jsem na příspěvek ohledně Ještědu, který psal pan Veselý. To myslím nesouvisí s OZE.

T
18. říjen 2020, 05:35

Jednou z moznosti je cesta nezatezovat sit.Ja uz leta provozuju NTB na 12V.Nabijecka 40W,pote jsem presel na adapter POWER LSD 80W,ktery zivim 12V ze zasuvky,spotreba 0.04A cca 9.5W, to je cely prikon pocitace i pri zatezi.Kolik mame pocitacu v CR??? Nikomu to nevnucuju,ale mozna je to namet pro inpiraci pro nekoho...

johnz
18. říjen 2020, 12:16

Je zbytečné se dohadovat, která z metod získávání energie je horší, všechny tyto primitivní metody vedou jen ke zvyšévání ceny energijí. Jediný neomezený zdroj opravdu laciné a čisté energie je fízně-anihilační reaktor, ten přeměňuje hmotu přímo na energii E=mc2, je 30000 krát účinnější než současné jaderné zdroje a zároveň 1000 krát lacinější. Tento reaktor ale může nahradit všechna fosilní paliva včetně ropy, neni to termální reaktor, ale antigravitační. Metr velký reaktor generuje 600MW energie, dokáže zvednout desítky tun a akcelerovat s tím v atmosféře na 9 machů, v kosmu na rychlost světla. Lze takto přepravit desítky tun, do hodiny kamkoli na zemi, bez emise jakýchkoli splodin. Možná si říkáte, že jste o této technologii nikdy neslyšeli, ale už se tajně testuje 75 let pod krycím názvem UFO, na zemi je však 10000 let, stejnou antigravitační technologijí byli postaveny pyramidy. Bez této technologie se naše civilizace do 30 let zhroutí.

Milan Vaněček
18. říjen 2020, 14:40

Měl bych jednu konkrétní poznánku na autora tohoto článku. Co se týče fotovoltaiky, ta předpokládaná instalovaná kapacita FVE (Bloomberg, Fig. 34) bude zcela jistě hodně překonána, jen v samotném Polsku.

Podívejte se třeba sem

pv-magazine.com/2020/10/16/poland-added-421-mw-of-pv-in-august-september-period/

Cituji z článku:

"Poland reached 1.29 GW of cumulative solar capacity at the end of last year, up from around 1 GW in late September 2019, and from just 486 MW at the end of 2018.

It may reach its 2030 target of 7.8 GW of solar by the middle of the decade, as outlined in the National Plan for Energy and Climate, according to a new report by the Instytut Energetyki Odnawialnej (IEO). The organization initially predicted that solar would have reached just 2.5 GW by the end of the year"

"The country’s cumulative installed PV power hit 2.68 GW at the end of September. Newly installed capacity for the first 10 months of the year has surpassed 1.3 GW."

Pepik
18. říjen 2020, 21:58

Ty GW vypadají jistě velmi impozantně, ale bylo by dobré uvést i TWh za rok.

Milan Vaněček
18. říjen 2020, 22:34

Máte pravdu, to už je slabší, ale stejně vyrobíte z těch 7,8 GWp fotovoltaiky více elektřiny za rok než z 1 GW jaderné elektrárny, bude to investičně levnější, bude to aspoň o 10 let dříve vyrábět elektřinu s bezkonkurenčně nízkými provozními náklady, za bezkonkurenční cenu, nebudete potřebovat úložiště nebezpečného odpadu....

a poláci si to doplní větrnými elektrárnami....

Rostislav Žídek
23. říjen 2020, 02:15

Jo vyrobite...

Ale v dobe kdy je ji prebytek a pak nemate odkud brat jak je nedostatek.

O tom to cele je.

Myslim ze bychom se mohli konecne shodnout na tom, ze tu jednu nebo dve katedraly (JE) potrebujeme, a ze se budou stavit dlouho tak uz to nebudeme odkladat.

A na prelomu 27-30 dostavime 20GW v solaru.

Vrtule stavet nemusime, tech postavi dost polaci a nemci, nam staci jen posilit vedeni sever-jih.

:) hura, vyreseno odsouhlaseno a makame nekecame :p

blaha.p
19. říjen 2020, 07:29

V komentářích má spousta "odborníků" jasno, že OZE je k ničemu, hodnota těchto názorů je nulová, možná jako jejich vyplnění času ke kávě, pro napsání svého laického pohledu na energetickou situaci, fajn. Ale je to dost daleko od reality a budoucnosti energetiky v celém světě. Přikládám nejnovější předpověď IEA o obrovském nárůstu FVE.

https://www.solarninovinky.cz/potvrzeno-fotovoltaika-se-stane-hlavnim-zdrojem-energie-do-roku-2025/

FVE čeká obrovský boom včetně ČR, velké FVE parky se staví bez dotací, ve velkém se budují střešní FVE na RD a firmách, viz např. nově spuštěná střešní FVE továrny Audi v Maďarsku = 10 GWh/rok. Dále čeká rozvoj FVE na vodní ploše a bifacialích stěn viz článek níže. V blízké budoucnosti nás čeká velká expanze u perovskitové FVE. Jen pro představu v pokroku FV panelů, v roce 2010 měl nejlepší panel výkon 250 Wp, po deseti letech mají nejlepší panely výkon přes 500 Wp = na výrobu 1 MWh v ČR bylo potřeba v roce 2010 = cca 5 panelů, dnes 2 panely.

Kamil Kubů
19. říjen 2020, 09:31

No, to se budeme mít úžasně. Už se nemůžu dočkat.

blaha.p
19. říjen 2020, 10:07

chápu, že se někoho změny v energetice děsí, ale to je tak jediné, co s tím může dělat, i kdyby se tady popírači změny upsali k smrti, tak celý energetický svět směřuje opačným směrem, než oni si přejí, navíc ta změna každý rok zrychluje, jestli navíc za 14 dnů vyhraje US volby Biden, po 4 rocích silného brzdění ze strany Trumpa, tento proces ještě akceleruje

Kamil Kubů
19. říjen 2020, 10:31

Celý energetický svět směřuje opačným směrem, protože si na tom všichni neuvěřitelně mastí kapsy bez ohledu na důsledky pro koncového spotřebitele. Jejich zisky jsou přitom kryty dotacemi a nesmyslnými regulacemi, které mají za cíl úlitbu moderními ekologistickému náboženství. Přitom celkový vliv na proklamovaný cíl snížení emisí oxidů uhlíku je naprosto marginální a za utracené peníze by se dalo podniknout něco daleko vhodnějšího.

Někdy v budoucnosti se naši následovníci ohlédnou směrem dozadu přes lány solárních panelů a síto vrtulí a budou marně přemýšlet, co že jsme to vlastně chtěli pro tu planetu udělat dobrého.

Jan Veselý
19. říjen 2020, 11:48

Sorry, ale tady prodáváte jen demagogické výkřiky (ekologistické náboženství) a dojmy, které se argumentačně rozpadnou po prvním rýpnutí (lány solárních panelů). Byli lidi, kteří si dali tu práci a spočítali třeba kolik větrných turbín by v USA bilančně pokrylo veškeré energetické potřeby jejich energeticky rozežraného národa. Bylo by jich míň než je v současnosti studní na těžbu ropy tamtéž. Na pokrytí toho samého pomocí FVE by stačil ekvivalent čtverce o straně ~150 km. Na poměry USA tedy prakticky nic.

Stejná čísla jsou k dispozici pro Evropu, najděte si to.

A to nemluvím o střechách pro FVE a mořským mělčinách pro VtE, tam to nezabere vůbec žádné plochy. A budete se moct dále kochat bukolickou idylou s nedozírnými lány a plantážemi na dřevo. Jen ty gigantické, z vesmíru viditelné, jámy v SZ Čechách nové vznikat nebudou. Ani nebudou vznikat velká neobyvatelná území, jako je například to mezi Fryštákem (dnes Karviná) a Orlovou.

Kamil Kubů
19. říjen 2020, 12:48

Odhlédněte od proklamací o nějakých průměrných hodnotách a soustřeďte se na tvrdá čísla o tom, kolik nás tahle sranda stojí. A byť by nás stála tolik, ale bylo to skutečně k užitku, pak by se dalo připustit, že to má svojí hodnotu.

Ale tady se vyhazují peníze oknem za naprosto mizivého účinku pro dosažení proklamovaného cíle a po cestě zůstávají akorát napěchované kapsy novodobých zlatokopů.

Ty peníze by se daly využít lépe.

Milan Vaněček
19. říjen 2020, 13:05

Pane Kubů, nyní můžete vyhazovat peníze už jen na stavbu nové jaderné elektrány. Všechno ostatní je už nyní levnější, vyrábí to čistou elektřinu, je to recyklovatelné, neprodukuje to nebezpečný odpad, který nikdo nechce.

Místo frází "co že jsme to vlastně chtěli pro tu planetu udělat dobrého" je lépe přemýšlet, jak planetě a lidem co na ní žijí NEŠKODIT.

Kamil Kubů
19. říjen 2020, 14:02

Všechno ostatní je nyní levnější tak nějak nekoresponduje z údaji z článku o zastropování OZE příspěvku v Německu, který tady vyšel nedávno.

Z dokumentu, který je v něm odkazován, vyplývá, že cena OZE zdrojů v Německu je cca 135 €/MWh. Velmi rád se tady rozčilujete nad nehorázným požadavkem Hinkley Point C na úrovni 100 €/MWh a používáte ji jako důkaz nekonkurenceschopnosti JE, ale 35 éček navíc pro OZE v Německu tvrdí opak.

A nesnažte se tady zase vytahovat nějaké ojedinělé PPA kontrakty, u kterých neznáte cenová ani provozní ujednání.

Milan Vaněček
19. říjen 2020, 14:48

Pane Kubů, cenu po Vás kontrolovat nebudu. Ale to je stará, historická cena až 20 let nazpět, cena zaplacená Němci za to, že si mohli uskutečnit svůj cíl-zbavit se jaderné energetiky. V té ceně je vysoká cena z roku 2001, 2002, 20003, 2004,...CHÁPETE TO.

Nové, velké fotovoltaické elektrárny se už NYNÍ v Německu staví BEZ dotací, i když současná cena elektřiny je velmi nízká.

Stejně podobně u nás operujete s cenou nesmyslně stanovenou ERÚ v roce 2009 a 2010. Ta nemá se současnou cenou nic společného, ale Vaši kolegové stále DEMAGOGICKY LŽOU, že to je cena elektřiny z fotovoltaiky (a s touto cenou je prý nutno srovnávat fiktivní cenu budoucí elektřiny z jádra).

Už jste s tou svojí demagogií směšní a naprosto nevěrohodní. Smiřte se se SOUČASNOU realitou, energetika ve světě a zvláště v EU se už změnila.

Jaroslav Studnička
19. říjen 2020, 15:01

Pane Vaněčku, proč tedy v ČR roste instalovaný výkon ve FVE v řádu pouze několika desítek MWe a jsou to instalace pro které platí investiční podpora? Proč např. Komora OZE stále požaduje provozní dotace pro rozvoj nových instalací?

Kamil Kubů
19. říjen 2020, 15:19

Pane Vaněčku, v té ceně je 28 mld. € jen za rok 2019. A ta cena se každý rok zdvihá, v tom dokumentu je krásně vidět v tvrdých číslech. Jinak by nepřikročili k omezením. Nesnažte se nás tady oblbnout.

Ano, utility scale PVE se staví "bez dotací". Za prvé proto, že pro jejich velikost dotace neexistují. Za druhé proto, že že jsou financovány z PPA kontraktů. Jenže jejich cenu neznáte a tak nemůžete operovat s tím, že by jejich cena byla nízká. typicky si pomocí PPA kontraktu koncový spotřebitel zajišťuje nižší cenu než je cena pro koncového zákazníka, protože se zbaví rizika volatility spotové ceny na volném trhu plus pravděpodobně získá nějaké další výhody (finanční) díky průkazu původu. Nicméně se dá celkem jednoduše usoudit, že cena v kontraktu rozhodně nebude nižší než je nějaký průměr silové elektřiny v tarifech hlavních dodavatelů na relevantním trhu. A to je opravdu o dost víc než to si malujete jako "levnou" elektřinu z OZE.

Milan Vaněček
19. říjen 2020, 15:23

Pane Studnička, na to se zeptejte jiných. Těch v ERÚ, vládě a parlamentu co umožnili megatunel 2009-10, těch co další instalace "zařízli". Těch co u nás v energetice stále udržují "mentalitu RVHP". Těch, co bez státní podpory neinvestují...

Pepik
19. říjen 2020, 15:39

To Milan Vaněček

19. říjen 2020, 14:48

Pane Vaněčku, pod tím článkem (Německo zastropovalo příspěvek na podporu OZE, hrozil jeho prudký růst) jsou tři Vaše komentáře. To jste ten článek ani nečetl, že si vymýšlíte povídačky o cenách 10 let starých atd. Ragulin blahé paměti by Vám asi záviděl.

Jaroslav Studnička
19. říjen 2020, 16:03

Pane Vaněčku, já jsem se ale neptal na minulost, ale na současnost a tu skutečnost, že Komora OZE podmiňuje další rozvoj OZE opětovným zavedením provozních dotací.

Milan Vaněček
19. říjen 2020, 16:21

Tak Pepíku, musím tedy pokračovat, aby jste to pochopil:

Znovu kopíruji:

"Ale to je stará, historická cena až 20 let nazpět, cena zaplacená Němci za to, že si mohli uskutečnit svůj cíl-zbavit se jaderné energetiky. V té ceně je vysoká cena z roku 2001, 2002, 2003, 2004,...CHÁPETE TO?"

A pokračuji, Pepíku: 2005, 2006, 2007, 2008, 2009,....

Výše dotace se vyplácí podle roku, kdy byla (na 20 let) přiznána. A samozřejmě stát dostává i protihodnou=tržní cena elektřiny v té době.

No a léta ubíhají, staré dotace se splácejí, když je cena elektřiny vysoká, tak skutečná dotace (FiT-tržní cena) je nižší, než když kvůli Covidu tržní cena spadne dolů.

I když Němci už přestanou vyplácet dotace, pak dotační cena ještě bude doznívat 20 (15) let.

Teprve pak budou mít Němci nejlevnější, čístou (bez jádra a uhlí) elektřinu (okolo 2040), a novou moderní, exportně orientovanou energetiku

a my teprve budeme dokončovat drahé Dukovany II, které budou produkovat tak drahou elektřinu, že ji ČEZ prodá jen když mu stát na ni přispěje (20, 50, či 80 EUR/MWh vyrobenou). Bude to mít smluvně zajištěno, ten ČEZ.

=Tunel nový jaderný, a ten se potáhne 30 let (resp do předčasného ukončení provozu Dukovan.

Kamil Kubů
19. říjen 2020, 16:39

A můžete klidně pokračovat dál, pane Vaněčku: 2010, 2011, 2012, .... Jasné?

Konkrétní údaje ze statistiky BNetzA, která se jmenuje EEGinAnzahlen:

2006 ..... 5809 mil €

2007 ..... 7879 mil €

...

2017 ..... 26033 mil €

2018 ..... 25706 mil €

Protože výkon dříve instalovaných elektráren neroste (slunce víc nesvítí, vítr víc nefouká), je logické předpokládat, že podíl "drahých" smluv z let Vámi uváděných tvoří zhruba 1/4 vyplácených dotací. Naprostá většina pochází z let pozdějších.

Zkuste trochu lepší argumentaci a přestaňte všechny obviňovat z používání špatných argumentů, když to hlavně děláte vy sám.

Milan Vaněček
19. říjen 2020, 18:02

Jsem rád že už Vám to docvaklo a pochopil jste část mé argumentace. Ještě ji zkuste pochopit celou. A doklepejte si moji řadu až do 2020.

Kamil Kubů
19. říjen 2020, 20:20

Tak znovu, pane Vaněčku.

Uvedl jsem, že podle dokumentu uvedeném v předchozím článku na tomto webu, je cena za elektřinu z OZE v Německu velmi drahá. Vycházel jsem z tam uvedených čísel, která zněla 33,968 mld € za 228,272 TWh. Uvedený poměr činí cca 148 €/MWh a je dokonce ještě mnohem vyšší než mnou uváděné číslo. Díky nastavení stropu na výši podpory se ta celková částka sníží na cca. 28 mld. € a dosáhne tak 131 €/MWh. Ale pozor. To není konečná cena EE, to je výše vyplacených podpor!!!

Vy jste mne obvinil, že argumentuji starými cenami z roku 2001, které už dávno neplatí. Snažíte se se argumentovat, že vysoké jednotkové podpory pokřivují současné průměrné ceny vyplácených podpor nebo možná se snažíte ukázat něco úplně jiného.

Já jsem však uvedl, že v roce 2006 a 2007 ty podpory tvořily cca 1/4 současné výše vyplácených podpor, takže těžko ty vysoké jednotkové podpory stále vyplácené dnes mohou ovlivňovat tak významně současnou výši vyplácených podpor. Skutečnost podle odkazovaného dokumentu je taková, že FiT tarify z dřívějších i nynějších let mají výši cca 10,5 mld. €, což je třetina náležející podpory bez zastropování. Takže můj odhad nebyl až tak docela mimo.

Tak mi tedy laskavě vysvětlete, jaký výsledek očekáváte že dostanu, když si Vaší řadu doklepu až do roku 2020. Ať počítám jak počítám, Německo vyplácí jenom na podporách na OZE zdroje jednotkovou cenu cca o 30% vyšší než je požadovaná fixní cena pro JE Hinkley C. A neúměrně vysoké FiT dotace na tom mají jen pramalý podíl. Zkuste napsat svůj argument srozumitelně a jasně bez vytáček, a pokud možno jej opřete o nějaká fakta.

Kamil Kubů
19. říjen 2020, 20:53

Ještě dodám, že pokud by nedošlo v Německu k zastropování podpory, tak by podle prognózy došlo k neuvěřitelnému zvýšení jednotkové ceny za novou energii dodanou do systému.

Podle prognózy by měl být vyrobený objem cca 228 TWh a podpora ve výši 33,968 mld. €. Když to srovnáme s rokem 2018, kdy podle reportu BNetzA zaplatili 25,7 mld. € za 195 TWh, tak je těch 33 TWh navíc vyjde na bratru 8,2 mld €. To je nějakých 250 €/MWh jestli dobře počítám. A to už fakt není žádná sranda.

Tím omezením poplatku to stáhli na nějakých 67 €/MWh, ale za cenu toho, že začnou řezávat příspěvky se kterými ti investoři počítali. Jsem zvědav, jestli i u nich se zvedne vlna žalob na Německý stát kvůli okrádání důvěřivých investorů.

Emil
19. říjen 2020, 21:06

Já bych doplnil, že zastropování podpory neznamená, že by začali ořezávat příspěvky, ale že chybějící prostředky dorovná státní rozpočet, podobně jako to funguje u nás.

Milan Vaněček
21. říjen 2020, 19:24

Dnes jsem zrovna narazil na přesnou kvantitativní odpověď pro pana Kubů o ceně elektřiny z PPA kontraktů v USA,

pv-magazine.com/2020/10/21/solar-ppa-prices-in-the-us-rise-for-the-second-consecutive-quarter/

cituji z ní tento údaj:

"Utility-scale solar power purchase agreement (PPA) pricing is on the rise for the second straight quarter, settling in at an average of $29.3 per MWh, according to LevelTen Energy’s Q3 2020 PPA Price Index report, which tracks PPA offer prices made on the LevelTen Marketplace over the quarter.

To je 672 CZK za MWh. Pěkná cena.

Emil
21. říjen 2020, 20:34

Dlužno dodat, cena 29,3 $/MWh je dosahována díky dotaci zvané Solar Investment Tax Credit (sleva na dani) ve výši 26%. V loňském roce tato sleva na dani činila 30%. Jak se píše v článku, snížení slevy na dani o čtyři procentní body je jedním z důvodů nárůstu průměrného PPA o 7,4 % od začátku roku.

Rostislav Žídek
23. říjen 2020, 02:18

O vyrobu tady vubec nejde.

Tady jde naopak o ne-vyrobu.

= POZE jsou levne, o to se nikdo nepre. Ale potrebujeme preklenout zimu a na tu prozatim nemame dostatecne vykonne/ekonomicke akumulacni technologie...

Dokud se to tedy nezmeni... tak pojdme stavet zdroje ktere nemusime takto akumulovat... odpojit od site jde vzdycky...

Milan Vaněček
23. říjen 2020, 04:52

Na překlenutí zimy potřebujete vítr a zemní plyn. To jsou 2 nejdůležitější nejlevnější zdroje. Jiné cesty (je jich několik) jsou mnohem dražší (třeba jádro nebo velkovýroba vodíku).

Milan Vaněček
19. říjen 2020, 14:50

a to 20003 je překlep

(to píši aby E.T. nezačal zase křičet jak Vaněček lže)

Milan Vaněček
19. říjen 2020, 20:23

International Energy Agency ve svých předpovědích mnoho let nedoceňovala možnosti fotovolaiky. Ale konečně zmoudřela, viz

pv-magazine.com/2020/10/14/solar-is-the-new-king-of-energy-markets/

Kdy konečně zmoudří i dnešní diskutéři zde,

kdy konečně zmoudří i naši energetici?

můj tip je že nejpozději v roce 2025.

Kamil Kubů
19. říjen 2020, 20:41

To se nám to kraluje, když nám lidi cpou peníze. :-) A nemají na vybranou

Josef
22. říjen 2020, 21:40

Slunce nemá potenciál v chladném klimatu nám může být s prominutím ukradené jestli Brazílie nebo Indie bude více využívat FV panely. Článek je o české energetice. Jinak chápu, že když zprůměrujeme možnosti Egypta a ČR, že FV panely nedopadnou špatně.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se