Domů
Jaderné elektrárny
Komentář: Výsledek tendru na nové jaderné bloky v Česku
JE Dukovany. Zdroj: ČEZ
Zdroj: ČEZ

Komentář: Výsledek tendru na nové jaderné bloky v Česku

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Česká vláda v těchto dnech rozhodla o výsledku tendru o výstavbě nových jaderných bloků v České republice. Vítězem se stala jihokorejská firma KHNP s reaktorem APR1000. Zároveň vláda rozhodla, že se bude stavět dvojice bloků v Dukovanech a součástí smlouvy bude i opce na dvojici bloků v Temelíně. O využití opce se pak rozhodne v následujících pěti letech. 

Podle mého názoru jde o nejlepší možný výsledek. Nešlo tolik o to, zda vyhraje konkrétní uchazeč. Oba nabízené reaktory jsou z technického, bezpečnostního i provozního hlediska kvalitními reaktory III. generace a plně splňují všechny podmínky, které na ně tendr klade. Obě nabídky mají své výhody i negativa. Kvalitní jsou i firmy, které jsou uchazeči tendru. Připomeňme, že jihokorejská firma nabízí reaktor APR1000 a francouzská firma EDF reaktor EPR1200. V obou případech jde o státní firmy, které mají široké a dlouhodobé zkušenosti s výstavbou i provozováním jaderných bloků.

V čem je nabídka KHNP lepší?

Jako velmi pozitivní se mi jeví to, že podle prohlášení premiéra i vyjádření řady zapojených odborníků byla nabídka firmy KHNP lepší ve všech parametrech. Šlo hlavně o parametry ekonomické a také záruky na splnění časových termínů a finančních parametrů. Já bych možná zdůraznil jeden zajímavý rozdíl v nabídce. Nezávazným parametrem tendru bylo licencování menšího bloku v domovské zemi. Ani jedna z firem neplánuje menší verze svých bloků, které nabízí v tendru, stavět u sebe doma. Jižní Korea má velmi vysokou hustotu populace, velkou elektroenergetiku a málo vhodné plochy, je tak pro ni vhodné stavět větší bloky. Francie sice nemá takovou hustotu populace a nedostatek místa, ale i zde se lépe hodí větší bloky. Licencovat menší bloky tak u sebe doma nemusí. Jen jihokorejská firma se tak k licencování doma zavázala. Pokud je opravdu realizuje, bude mít český úřad pro jadernou bezpečnost SÚJB velmi zjednodušenou práci pro licencování v Česku. A SÚJB bude mít opravdu hodně práce a bude potřebovat razantně navýšit počty zaměstnanců. Takové zlepšení podmínek mu tak hodně pomůže. Osobně si myslím, že lepší parametry jihokorejské nabídky byly také dány větší snahou firmy KHNP o získání zakázky a tím i vyšší úroveň vstřícnosti v oblasti záruk časových termínů a ekonomické nabídky. Zde možná hrálo roli i to, že si právě v těchto oblastech mohla být firma KHNP na základě zkušeností z výstavby svých reaktorů APR1400 v elektrárně Barakah ve Spojených arabských emirátech více jista.

Jasná převaha jihokorejské nabídky v přesně definovaných parametrech tendru je velmi důležitá hlavně v tom, že snižuje riziko napadení verdiktu firmou EDF a vzniku následných právních sporů. Z tohoto hlediska je vypovídající situace s vyřazením reaktoru AP1000 firmy Westinghouse. To byl třetí účastník tendru. I tento reaktor plně odpovídal technickým a bezpečnostním parametrům tendru a firma Westinghouse má také velmi dlouhé zkušenosti s jadernými technologiemi. Důvodem vyřazení reaktoru AP1000 firmy Westinghouse bylo nesplnění požadavku tendru, aby byl dodavatel garantem realizace výstavby a termínů dokončení stavby. Nešlo tedy o nesplnění technických a bezpečnostních požadavků. Že však šlo o nenaplnění zásadní podmínky tendru, ukazuje i to, že Westinghouse toto rozhodnutí nenapadl a respektoval.

Zde je ještě vhodné zmínit licenční spor mezi firmou Westinghouse a KHNP. Vývoj jaderné energetiky v Jižní Koreji je velmi úzce spojen s USA a firmou Westinghouse. Právě tato země byla tou, které USA nabídly mírové jaderné technologie v rámci snahy o dohody o kontrole jaderných zbraní a technologií a rozvoj mírového využití jaderné energie (podrobněji v nedávném článku o jaderných zbraních a jaderné energetice). První tlakovodní energetické reaktory tak byly modely firmy Westinghouse a na jejich základě probíhal vývoj nových jihokorejských reaktorů se stále větším podílem jihokorejských technologií a vylepšení. Probíhala tak postupná naturalizace tlakovodních reaktorů. Vývoj jihokorejské jaderné energetiky jsem popsal v nedávném článku. Názor na stupeň naturalizace a využití amerických licencí se u firmy Westinghouse a KHNP liší. Je třeba zdůraznit, že problém má dva aspekty. Při dodávce jaderných technologií vycházejících z amerických licencí do dalších zemí, musí být schválení amerických vládních úřadů (DOE). Zde je však dramatický rozdíl mezi členskou zemí NATO a spojencem USA, jako je Česká republika, a Spojenými arabskými emiráty. Zde už i americké soudy rozhodly, že stížnost a požadavky Westinghousu nejsou zřejmě oprávněné. Druhou věcí jsou finanční a další požadavky spojené s využíváním licencí. V tomto případě však jde o finanční vyrovnání mezi firmami KHNP a Westinghouse, které českou zakázku neovlivní a KHNP dala záruky, že případné finanční dopady pokryje. Musím ještě zdůraznit, že nejsem právníka a nevidím do všech právních nuancí problému.

Zajímavé je, že základem francouzských tlakovodních reaktorů byla také technologie firmy Westinghouse. Zde už však naturalizace proběhla v plné míře a bloky EPR jsou navíc kombinací toho nejlepšího z francouzských a německých reaktorů. Podrobně o historii a současnosti francouzské jaderné energetiky jsem psal v nedávném článku.

Jak bylo zmíněno, oba uchazeči nabízejí menší varianty svých reaktorů III. generace. V tomto případě mají Korejci výhodu. Jejich model APR1000 vychází z bloku OPR1000. který je II. generace a má stejný výkon, a reaktoru III. generace APR1400 s vyšším výkonem 1400 MWe, který však má všechny vylepšení a parametry reaktoru vyšší generace. Oba reaktory mohou sloužit jako referenční, reaktor APR1000 bude blokem OPR1000 se zahrnutím všech vylepšení použitých u bloku APR1400 a spojených s úrovní reaktorů III. generace. U všech tří reaktorů jde o systém se dvěma parogenerátory.

V případě francouzského reaktoru EPR je výkon referenčního bloku dokonce okolo 1700 MWe. Ten je se čtyřmi parogenerátory. Zmenšená verze EPR1200 bude mít pouze tři parogenerátory. Změny v projektu jsou tak mnohem větší. Jak bylo zmíněno, francouzské i korejské tlakovodní reaktory vycházejí ze stejného historického základu a využívají tak západní typ paliva. APR1000 i EPR1200 budou mít stejný počet palivových souborů, celkově 177.

Výhodou pro Korejce při lokalizaci dodávek je i to, že zde vlastní firmu Doosan Power a předpokládá, že tak bude mít český původ turbína. To by u francouzské projektu nebylo. Nabídka KHNP je až 60 % lokalizace. Uvidíme, jaký bude nakonec reálný podíl.

Souběžný provoz nových a starých bloků v Dukovanech

Dalším rozhodnutím vlády, které považuji za velice důležité a oprávněné, bylo schválení výstavby dvojice bloků v Dukovanech a opce na další dvojici v Temelíně. Společná výstavba dvojice bloků vede ke značným úsporám a urychlení výstavby. Cesta k nízkoemisnímu energetickému mixu není v Česku bez nových jaderných bloků myslitelná. Dva nové bloky v Dukovanech v budoucnu nahradí ty stávající, i když nějakou dobu poběží souběžně. Náhradu dalších uhelných bloků by pak hlavně měly zajistit dva nové bloky v Temelíně. Dnešní rozhodnutí vlády tak je klíčové, odpovídá tomu, co považuji za optimální, a potěšilo mě.

Připomeňme, že v současné době se předpokládá provoz existujících bloků v Dukovanech 60 let, odstavovaly by se tak okolo roku 2045. Pokud se podle plánu dokončí první nový blok v roce 2036 a druhý v roce 2038, bude zde několikaletý překryv provozu. To může přinést problémy s dostupnou kapacitou chlazení. Na provoz jednoho nového bloku spolu se starými je lokalita dimenzována. I to byl důvod, proč bylo v tendru omezení výkonu na 1200 MWe. V případě společného provozu dvou nových bloků se starými by už hlavně v letních měsících nemusela kapacita chlazení stačit.

Tato situace má však řadu možných cest k řešení. Lze optimalizovat doby odstávek tak, že se doba, kdy běží všechny bloky minimalizuje. V létě, kdy bývá nejmenší spotřeba a největší problémy s kapacitou chlazení, by se mohla část výkonu odstavit. Část bloků by mohla běžet na nižší výkon a zapojit se do regulace sítě a zálohování běžících zdrojů. Taková služba bude v té době velmi žádaná. Pokud to bude ekonomicky vhodné, lze provést úpravy systému zadržovaní vody a chlazení, aby se potenciál vody zvýšil a snížila její spotřeba při chlazení. Osobně si myslím, že by co nejdelší provoz starých a nových bloků byl velice užitečný a pomohl by nahradit odstavované uhelné bloky. Určitě by se neměly stávající bloky odstavovat před využitím plného potenciálu svého provozování. Dokonce bych byl pro to, aby se v případě, pokud to bude možné, provozovaly i sedmdesát let. Licenci na takto dlouhou dobu provozování mají dva bloky stejného typu ve Finsku, které byly postaveny dříve než dukovanské. V tom případě by to bylo až do roku 2055.

Jádro – základ české cesty k nízkým emisím

Jak bylo zmíněno, vláda schválila opci pro výstavbu dvojice bloků v lokalitě Temelín. Během následujících pěti let se rozhodne o výstavbě této dvojice. Zároveň bude potřeba vyřešit otázku financování a vyjednání jeho schválení na evropské úrovni. Pokud chce Česká republika přejít k nízkoemisní energetice, je pro ni nezbytné postavit všechny čtyři tyto velké jaderné bloky.

Jak ukazuje příklad Francie, Švédska, Švýcarska, Ontaria, Slovenska i Finska, tak lze vybudovat nízkoemisní elektroenergetiku na základě mixu založeném na jaderných a obnovitelných zdrojích. Naopak, Německo jasně ukazuje, že i s extrémním ekonomickým i finančním potenciálem se k nízkoemisnímu mixu založeném pouze na obnovitelných zdrojích nedobereme. Lze to jen ve velmi specifických geografických podmínkách, jako má Norsko nebo Island.

Česká republika má pro využití fotovoltaických a větrných zdrojů velmi ztíženou situaci i tím, že náš soused Německo, který má většinou podobné počasí, staví extrémně velké kapacity větrných a solárních elektráren. V době, kdy fouká a svítí, potřebuje Německo někde přebytečnou elektřinu udat a ceny se dostávají i k záporným hodnotám. Naopak v době, kdy nefouká a nesvítí, nám Německo nic nedodá, a naopak musí někde samo elektřinu získat. Ceny na společném trhu tak jdou extrémně nahoru.

Protijaderní aktivisté velice často tvrdí, že jaderné bloky nejsou vhodné pro současný energetický systém s velkým výkonem solárních a větrných zdrojů. V době, kdy hodně svítí a fouká, tak je cena nízká a zdroje musí zároveň snižovat svůj výkon. To podle nich zhoršuje ekonomickou efektivitu jaderných reaktorů. Není to však pravda. Jaderné reaktory těží v takovém mixu z vysokých cen v době, kdy nefouká a nesvítí a v dobách, kdy fouká a svítí si mohou nechat platit za regulační služby. Jsou totiž schopné bez ohledu na počasí nejen snižovat, ale i zvyšovat výkon podle potřeby. A nové bloky mají velmi dobrý regulační potenciál. Jejich výkon nezávisí na počasí a je stabilní a dobře předvídatelný. Provozovatel je tak může prodávat i dlouho dopředu a v tom případě získaná cena nezávisí na fluktuacích podle počasí. Dokonce mohou využít i záporné ceny. V případě, že jsou záporné ceny, odstaví část výkonu, která se už prodala a k získané ceně za prodej shrábne i bonus za odstavení daný zápornou cenou.

Naopak fotovoltaické a větrné zdroje se reálně kanibalizují v celém regionu s podobným počasím. A to velice efektivně. Když se protijaderní aktivisté upozorňují, že v tomto případě opravdu nemá cenu stavět stále větší jejich výkony, tvrdí, že vše vyřeší akumulace a produkce vodíku elektrolýzou v době přebytků elektřiny. V současné době však není otázka efektivní masivní akumulace a produkce vodíku vyřešena a je otázka, jestli a kdy se tato výzva vyřeší. Pokud ovšem k tomu řešení dojde, tak je jasné, že akumulovat můžeme stejně dobře elektřinu z jaderné elektrárny jako z obnovitelných zdrojů, a stejně dobře lze z jaderné elektřiny získávat i vodík. Z tohoto hlediska je stavba jaderných zdrojů výhodnější, fungují i v době, kdy nefouká a nesvítí.

Pokud jde o malé modulární reaktory, tak ty nenahradí velké bloky. Jen velice těžko budou pro sestavení stejného výkonu levnější. My máme v lokalitách Dukovany a Temelín připravené místo pro velké bloky. Pokud se v třicátých letech objeví komerční modely malých modulárních reaktorů, tak je bude pro nás efektivní využít v decentrálnější podobě. Bude rozumné je postavit v místech současných uhelných elektráren a tepláren. A takové jejich využití plánuje i ČEZ. Pouze školící a prototypový blok by se postavil v lokalitě Temelína, kde je pro něj už rezervované místo. Urychlí to licencování a výstavbu prvního takového bloku.

Podle mého názoru by Česká republika neměla připustit odstavení uhelných zdrojů bez jejich náhrady nízkoemisními. Jejich současné vytlačování z trhu je způsobováno čistě cenou emisních povolenek, tedy uměle. Pokud se cena emisních povolenek nesníží, je nutné si vyjednat notifikaci pro kapacitní platby pro uhelné zdroje, jako to udělaly Německo a Polsko. Je to důležité i z dalšího důvodu. Pokud se odstaví uhelné elektrárny, přestane se vyplácet i těžba uhlí. A na uhlí závisí značná část malých i větších teplárenských zdrojů. Výstavba a spuštění na relativně velmi krátkou dobu paroplynových zdrojů, pro které ostatně také nemáme notifikaci, není opravdu smysluplné.

Závěr

Je jasné, že lze těžko garantovat termíny a cenu. Stanovená cena výstavby okolo 200 miliard korun je velmi příznivá. Osobně si myslím, že nějaké navýšení ceny a zpoždění termínu se objeví, ale nemělo by být velké. Bude to však velmi náročné nejen pro samotnou KHNP, ale také pro místní státní úřady, které budou realizovat místní povolení a licencování, samotnou firmu ČEZ a celou řadu subdodavatelů. Je pravda, že KHNP ještě nestavěla jaderný blok v Evropě, ale evropskou licenci EUR pro svůj blok APR1000 má. Nejdůležitější však bude úroveň vzájemné spolupráce všech zúčastněných, a jak si dokáží vycházet vstříc. To bude klíčové.

Pokud myslí Česko a Evropa vážně odchod od fosilních zdrojů a přechod k nízkým emisím, či dokonce k uhlíkové neutralitě, bez intenzivního využití jaderné energetiky se to neobejde. K tomu, aby si zajistily udržení či dokonce růst životní úrovně a ekonomickou konkurenceschopnost v současném světě, potřebují stabilní a bezpečné dodávky elektřiny s konkurenceschopnou cenou. A je jasné, že při současném průběhu elektrifikace v dopravě, dodávkách tepla i průmyslu poptávka po ní bude růst. Připomeňme, že extrémním spotřebitelem jsou velké výpočetní servery a jejich spotřeba s růstem využívání umělé inteligence dále rychle poroste.

Z tohoto pohledu je obrovským paradoxem intenzivní kampaň zelených protijaderných aktivistů proti jaderným zdrojům. Pokud by nedosáhli v Německu uzavření jaderných reaktorů, které ještě řadu desetiletí mohly dodávat potřebnou nízkoemisní elektřinu, mohlo mít Německo už nyní nízkoemisní elektroenergetiku. Oproti Francii by mělo nižší podíl jaderných zdrojů a větší těch obnovitelných, ale emise by mělo dramaticky nižší. Mnohem lepší by byla situace v celé Evropě. U nás se zeleným protijaderným aktivistům jejich cíle v boji proti jaderné energii podařilo naplnit naštěstí jen částečně. Již více než před dvaceti lety jsem v diskuzích s nimi říkal, že se nakonec ukáže, že největšími viníky, proč se Evropa i svět včas nezbaví závislosti na fosilních palivech, budou právě oni. A současná situace to jasně potvrzuje.

Připomeňme si, že o blocích v Temelíně také tvrdili, že se nedokončí, nespustí, a pokud se spustí, budou tak drahé, že se nikdy nezaplatí a nebudou mít konkurenceschopné ceny elektřiny a v konkurenci s obnovitelnými zdroji se budou muset zavřít. Dukovany už by také dávno zavřeli. Nyní vidíme, že jsou Temelín a Dukovany pro ČEZ zlatým dolem. Úplně stejné výroky nyní stejné organizace uvádí i proti novým blokům. Není u nich vidět žádná sebereflexe, poučení z průběhu vývoje a překonání ideologické zaslepenosti.

Žádnou sebereflexi u nich nezpůsobilo ani dramatické zhoršení bezpečnosti a postavení Evropské unie ve světovém kontextu. Evropa má velmi omezené zdroje surovin a je extrémně závislá právě na vysoké úrovni své vědy a průmyslu a dostatku energie z nefosilních zdrojů. Už v roce 1977 psal Andrej Sacharov, že právě pro západní Evropu a Japonsko je jaderná energetika klíčová. Renezance jaderné energetiky v Evropské unii je extrémně důležitá pro její bezpečnost a udržení demokracie v konkurenci nejen s Čínou. V současné době dramaticky vzrostla aktuálnost otázky, jak přežít ve stínu jaderných zbraní a jak zajistit dostatek nefosilní energie. Tedy otázek, které po druhé světové válce řešil už Robert Oppenheimer a jeho souputníci. Podrobněji jsem tyto otázky diskutoval i s detailním popisem principů a konstrukce jaderných zbraní v nedávném článku.

Štítky:Názor
Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(22)
Milan Vaněček
19. červenec 2024, 12:07

Když Vladimír Wagner píše o technických detailech jaderné energetiky, rád si ho přečtu a beru jeho názory vážně.

Jakmile však sklouzne do svých politických a lobystických názorů, souhlasit nemohu. Protože popírá celosvětový vývoj a realitu.

Uvedu jen 3 detaily:

1)V letech dostavby Temelína (před 2002) byla fotovoltaika v energetice v plenkách, nebyla to žádná konkurence JE nikde ve světě. Podobně to bylo s využitím energie z větru. JE vyráběly o mnoho řádů více TWh elektřiny než FVE a VtE.

V roce před 2040, kdy bude snad postaven korejský reaktor (reaktory) v Dukovanech, ale již elektřina vyráběná ve fotovoltaických a větrných elektrárnách v TWh je již o dost vyšší (roční výroba) než elektřina z jaderných elektráren. TO JE ZCELA NOVÁ SITUACE.

2) říkáte a chválíte "Už v roce 1977 psal Andrej Sacharov, že právě pro západní Evropu a Japonsko je jaderná energetika klíčová."

Opět zde mám zcela jiný názor, zvláště Japonci v praxi poznali, jak nebezpečné je spoléhat na jadernou energetiku. Pravděpodobnost jaderné havarie není zanedbatelná a roste s rostoucím rozšiřováním jaderné energetiky ve světě

3) kritizujete názor, že "...V době, kdy hodně svítí a fouká, tak je cena /z FVE a VtE/ nízká a zdroje musí zároveň snižovat svůj výkon. To podle nich /protijaderných aktivistů/ zhoršuje ekonomickou efektivitu jaderných reaktorů. Není to však pravda...."

To je nejen pravda ale i realita, třeba ve Francii vidí, je nevhodné mít přes 50% výroby elektřiny v jádru, taková rozumná hranice (dle mého subjektivního názoru, viz USA, viz plány Číny) je 20% elektřiny z jaderných elektráren.

Plány a dosavadní vývoj v EU hovoří jasně: výrobní kapacita FVE a VtE vzroste několikanásobně již do doby kdy bude postaven prvý korejský reaktor v Dukovanech. Nové jádro jim CENOVÉ nemůže konkurovat.

Petr prochaska
19. červenec 2024, 12:22

Přesně tak. Ceny baterií klesají, ceny solárních panelů již klesly. FVE bude na nových stavbách povinně, v létě nebudou nové JE potřeba. Nicméně cena nových JE není až tak hrozná. Spíše se čekala o 100% vyšší. Otázkou je jak moc se bude cena navyšovat.

intfor
19. červenec 2024, 14:42

Můžete nám sem napsat kolik bude za 10 let průměrná cena elektřiny? Kolik bude v okamžiku, kdy FVE a VtE nebudou dostatečně vyrábět a jaké budou celkové náklady včetně dotací u FVE, VtE, JE? Abychom si porovnali, zda něco může něčemu konkurovat.

Jaroslav Studnička
19. červenec 2024, 14:48

Zrovna jsem to chtěl psát :-).

To věštění z křišťálové koule se stává oblíbenou disciplínou protijaderných aktivistů.

Když chci něco porovnávat, opravdu je potřeba znát obě strany mince.

Jan Veselý
19. červenec 2024, 19:28

Odkdy je Wagner protijaderný aktivista? Dneska je tu hlavní věštec on.

"Naopak, Německo jasně ukazuje, že i s extrémním ekonomickým i finančním potenciálem se k nízkoemisnímu mixu založeném pouze na obnovitelných zdrojích nedobereme."

Asi se zrovna koukal do křišťálové koule.

Jaroslav Studnička
19. červenec 2024, 23:14

Doporučuji si ještě jednou přečíst, na co jsem reagoval.

Není to tak těžké na pochopení.

Milan Vaněček
19. červenec 2024, 15:14

ad Intfor: lidé přežijí i vysoké ceny elektřiny, přežili toho už hodně. O co jde především, je konkurenceschopnost průmyslu v ČR a v EU vůči světu, jak přežije, když bude naše cena elektřiny (obecně energií) mnohem vyšší než v USA či v Číně.

A to naprosto zbytečně, jen z důvodů určité skupinové hysterie.

A ztráta zaměstnání je horší než drahá elektřina.

Martin Prokš
19. červenec 2024, 21:47

Na tohle lze říci jen: KalteDunkelFlaute

Tichá noc,

Svatá noc,

poslední sirka zbývá...

Petr Hariprasad Hajič
21. červenec 2024, 12:45

Je opravdu velmi povážlivé srovnávat zavedenou, ale v podstatě ustrnulou technologii, jejíž výrobní náklady na kWh každým rokem rostou, s progresívní technologií, která má pořád exponenciální nárůst v oblasti instalací a exponenciální pokles ceny. Problémy intermitentních zdrojů v důsledku nestabilní dodávky jsou vyřešené dostatečně dimenzovanými bateriovými úložišti a paroplynovými zdroji. Náhrada plynu (zeleným) vodíkem je zcela logické vyústění nedostatečné kapacity OZE zdrojů v zimním období. Vývoj ceny vodíku, která je v postatě závislá na technologii, která má progresívní nárůst kapacit a degresívní snižování ceny dává jasnou predikci podobného vývoje i ve vodíku. A ne, nepůjde o tuzemskou produkci. Zemní plyn také dovážíme.

Německo má už dnes v podstatě stejnou cenu za elektřinu, případně nižší než v ČR. Nevím, jaké další důkazy mám přinést, aby jsme konečně začali vnímat trasformaci energetiky v celé komlexitě. Je už jasné, co nakonec převáží. Neříkám, že vyhraje. Jaderné zdroje zde mají pořád svoje místo, ale jen jako stabilní doplňkový zdroj.

JVr
22. červenec 2024, 11:36

Mám tak trochu podeření, jestli to nebude společným trhem. Ještě, že Německo má vyšší fixní platby kvůli tomu, že je potřeba kůli OZE postavit mrtě vedení a držet v záloze mrtě eketráren (uhelných a plynových).. nehledě na to, že ty náklady na energetiku moří jak jen mohou (ve státním rozpočtu), aby se to nepropsalo lidem a firmám na účty...

Takže srovnávat ceny mezi Německem a ČR je stále celkem dost mno zavádějící.

Emil
22. červenec 2024, 12:09

1) Proč by to mělo být "povážlivé"? Zákazníkovi je obvykle srdečně jedno jestli je něco zavedené nebo progresivní, podstatné je kolik platí. A to je prostě s "dostatečně dimenzovanými bateriovými úložišti" mnohem víc, při hypotetické náhradě zemního plynu zeleným vodíkem o ceně ani nemluvě.

2) Německo nemá už dnes v podstatě stejnou cenu za elektřinu, případně nižší než v ČR, má ji mnohem vyšší, viz poslední data Eurostatu. Těžko můžete přinést "další důkazy" něčeho co není pravda, zvlášť když jste zatím žádné důkazy nepřinesl. Jestli jste něco dokázal, tak jen to, že nerozlišujete mezi cenou silové elektřiny a koncovou cenou elektřiny.

Zdeves Pavel
19. červenec 2024, 18:02

Máme cca 2300 MW ve FVE. Kolik pak toho vyrobí za cenu dotaci 40 mld každý rok. Jejich výroba zvyšuje rizika sítí a současně povede k zrychlené degradaci klasických zdrojů včetně JE, které budou vynucený výrazně regulovat síť, protože ty byly stavěny na base load. A takové turbíny(ohřev , ochlazení, zvýšená cyklická zatížení atd.)to opravdu nemají moc rády .

Jan Veselý
19. červenec 2024, 21:08

Já tedy nevím, ale nazývat tu cenu 200 miliard Kč za reaktor plus 85 miliard ze státního fisku, jen aby se mohlo začít stavět, to mi vůbec nepřipadá jako dobrá cena. Možná na to nejsem dost veliký jaderný nadšenec jako pan Wagner nebo trouba politik, který se v tom nevyzná, jako premiér Fiala.

Číslo 485 miliard nákladů samo o sobě nic neznamená, nějaký význam začne mít až v okamžiku, kdy se uvede do kontextu. Předpokládaná cena nových jaderných bloků je cca 8600 USD/kW, resp. cca 10450 USD/kW při započtení nákladů státu s výstavbou.

Pikantní je, že KNHP postavila JE Barakah spojeným arabským emírům za cca 4500 USD/kW. To je dobrá cena, kdyby Korejci za stejných podmínek stavěli u nás, vyšla by výstavba jednoho bloku na cca polovinu.

Na tom jde vidět jakou obrovskou rezervu si Korejci nechávají na možné průšvihy.

Fakt je to tak výhodná cena?

Emil
19. červenec 2024, 21:23

@Veselý: Přestaňte si vymýšlet, není to žádné "200 miliard Kč za reaktor plus 85 miliard ze státního", těch 85 miliard je samozřejmě součástí těch 200 miliard Kč za reaktor. Takže to není žádné číslo 485 miliard nákladů.

V SAE stavěli jiný typ reaktoru, stavěli čtyři bloky, stavěli u moře, takže s levnějším chlazením bez chladicích věží, jednodušší dopravou, mezi oběma projekty dost značná časová rezerva, tím pádem i inflace, takže srovnáváte hrušky a jablka, a ano, fakt je to výhodná cena. Zvlášť když tu řada "mudrců" házela biliony, které to údajně bude stát.

Jan Veselý
19. červenec 2024, 21:42

Umíte nějak doložit, že těch 85 miliard Kč je součástí oněch 400 miliard za jaderné bloky? V médiích to vypadá úplně jinak.

A těch 200 miliard za blok je ubohost, cca 6x dražší na výstavbu než VtE, 8x dražší než paroplyn, 10x dražší než velké FVE. To je ubohost. A za 15 let, až se to bude uvádět do provozu, bude ta ubohost ještě okatější. Jestli nic lepšího jaderný průmysl, ČEZ a český stát nezvládnou, tak ČEZu přeju, aby dopadl jak Český Telekom. Nic lepšího si nezaslouží.

Emil
19. červenec 2024, 21:52

Ano, umím to doložit úplně jednoduše, pusťte si např. rozhovor s Petrem Závodským na Radiožurnálu, kde přesně na tuto otázku odpovídá a vysvětluje to: podcasty.seznam.cz/podcast/cesky-rozhlas-rozhovory/dvacet-minut-radiozurnalu-hostem-je-petr-zavodsky-ktery-ma-ve-spolecnosti-cez-na-starosti-vystavbu-novych-jadernych-bloku-363592

Emil
19. červenec 2024, 21:56

P.S.: "Ubohost" je spíš srovnávat investiční náklady jaderné elektrárny např. s FVE nebo paroplynovou elektrárnou, když se v prvním případě naprosto zásadně liší koeficient využití, životnost, disponibilita a další parametry, a v druhém případě se zase naprosto zásadně liší provozní náklady, navíc jde o fosilní zdroj, kterých se zbavujeme.

Jaroslav Studnička
19. červenec 2024, 23:18

"A za 15 let, až se to bude uvádět do provozu, bude ta ubohost ještě okatější."

A jéje, další s věšteckou koulí :-).

Pane Veselý, jak to bylo s tou vaší předpovědí cen emisních povolenek?

Petr Hariprasad Hajič
21. červenec 2024, 12:54

Ano, to okatější opravdu bude, i kdyby to bylo za 15 let, tak zapláčene, ale ono to bude spíš za 25 let. JE se staví strašně pomalu a dokud to celé není hotové, tak to nevyrobí ani Watt. Škálovatelnost je nula.

Emisní pvolenky? Cena půjde pořád nahoru. Od toho jsou emisní povolenky, aby znevýhodňovaly znečišťovatele. Každé období daklší dochází k devalvaci. Až bude vydaná poslední emise, tak zůstavou jen pokuty a ty budou hodně bolet. V podstatě se dá predikovat, že to bude nastavené tak, aby se to čmoudění nevyplatilo. Čili ne zákaz spalováků a UE, ale vysoké pokuty.

Jan Růžička
21. červenec 2024, 12:15

V článku se píše že, jaderné elektrárny mají dobrou regulaci výkonu a mohou tak poskytovat regulační služby pro DS. Já jsem bohužel nikde nenašel co to v praxi pro APR 1000 (resp. APR 1400) znamená. Jak rychle může měnit výstupní výkon? A v jakém rozsahu? Stejně tak jsem měl za to, že odstavení a následný náběh trvá dny. Je tedy možné pokud budou ceny v záporných číslech reaktor odstavit? A nebo se jedná spíše o plánovanou letní odstávku? Díky za odpověď.

Vladimír Wagner
21. červenec 2024, 13:59

Úplné vypnutí reaktoru a jeho nový náběh je opravdu otázka dnů. Ale při využívání záporných cen nebo zapojení do regulace nejde o úplném vypnutí reaktoru, ale změny v určitém rozsahu. V případě mezi 50 - 100 % je rychlost změn omezovaná čistě tepelným namáháním a rychlost změn u jaderných zdrojů je blízká jiným tepelným elektrárnám. A to úplně stačí. Protože navíc můžete využívat více bloků.

Jan Hruškovič
23. červenec 2024, 14:02

Dobrý den, rád bych se tu krátce vyjádřil a přidal svůj komentář ke dvěma bodům z článku. V Jižní Koreji jsem vystudoval dvouletý magisterský obor jaderného inženýrství a nyní pracuji jako jaderný inženýr v korejské firmě, která s KHNP velmi úzce spolupracuje, zejména v oblasti návrhu, bezpečnostních analýz a bezpečnostního zhodnocení, a to jak pro klasické bloky (OPR1000, APR1400, APR1000), tak i malých modulárních reaktorů (i-SMR). Myslím si, že tedy mohu poskytnout vhled z korejské strany.

První bod - korejský projekt reaktoru a spor s Westinghouse (WEC). Je sice pravda, že první jaderné elektrárny v Koreji dodal Westinghouse, klasické "staré" 600 MW, 1000 MW bloky, nicméně projekt korejských reaktorů z nich nevychází. První korejský reaktor, OPR1000, kterých je mimochodem v Koreji v provozu celkem 12, vychází z Projektu 80+, což je koncept americké firmy Combustion Engineering (CE) - dvě smyčky, každá s jednou horkou a dvěma studenými větvemi a každá se dvěma HCČ. Tento projekt od CE v minulém století Korejci odkoupili a na základě něj vyvinuli reaktor OPR1000 (a později optimalizací a vylepšeními APR1400...). Firmu Combustion Engineering nicméně poté odkoupil právě Westinghouse, na který tak přešly patenty a duševní vlastnictví od CE. Včetně některých, které se týkají jaderného projektu System 80+, tedy ty části, které nyní používá KHNP ve svých blocích. Laicky řečeno k tomu WEC přišel "jako slepý k houslím", tohle patří hodnotit spíše právníkům než nám jaderným inženýrům, kde je vlastně pravda a kdo má na co nárok. Ale je to minimálně úsměvné.

Druhý bod - licencování reaktoru APR1000. Reaktor APR1000 vychází výkonově z reaktoru OPR1000, ale díky optimalizaci a vylepšením (zejména z hlediska bezpečnostních systémů) je spíše podobný novějšímu typu APR1400. Navíc, a to i oproti APR1400, obsahuje reaktor APR1000 nabízený pro Dukovany další systémy zejména pasivní bezpečnosti. Jedná se například o Passive Auxiliary Feedwater System (PAFS), který pomocí odvodu a následné kondenzaci páry ze sekundárního okruhu (za parogenerátorem) dokáže uchladit blok například v případě ztráty napájení. Dále Passive Containment Cooling System (PCCS), který v případě havárie typu LOCA dokáže odebírat teplo z kontejnmentu. Oba tyto systémy jsou zcela pasivní a jejich (dlouhodobá) funkce nezávislá na neustálém přísunu elektřiny (fungují na jednoduchých fyzikálních principech, například přirozené cirkulaci). Tento reaktor APR1000 již loni dostal certifikace evropského regulačního úřadu EUR, na čemž se významným dílem podílela i naše firma. Reaktor je tak kompatibilní jak s jadernými předpisy v Evropě, tak i s místními normami (codes and standards). A ano, je pravdou, že od letošního roku nám v Koreji běží projekt na tzv. SDA (Standard Design Approval), tedy korejskou licenci pro APR1000 u místního regulátora. Což, jak je zmíněno v článku, je skvělá zpráva, protože to může budoucí licencování v ČR docela významně usnadnit.

Ať se štěpí! Z Koreje srdečně zdraví JH.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se