Klimatická politika EU 2050 dostává konkrétnější obrysy

Dlouhodobé klimatické plány Evropské unie, které budou podrobněji představeny pravděpodobně v následujících několika týdnech, by mohly být ovlivněny nejednotností mezi vrcholnými představiteli a neúspěchy z minulosti při snaze o prosazení ambicióznějších cílů.

Jak informoval server Euractiv, i přesto, že předseda Evropské komise Juncker a šéf klimatické sekce Cañete podporují net-zero emisní strategii pro rok 2050, z řad dalších hlavních představitelů společenství zaznívají i hlasy podporující spíše přístup business-as-usual. Jaké faktory tedy podobu konkrétních závazných cílů pro celou Unii nejspíše ovlivní nejvíce?

Historie projednávání, polské veto a skepse

V souvislosti s plněním cílů Pařížské dohody nyní komisní experti vyhodnocují různé scénáře pro jejich dosažení (ty zahrnují plány pro snížení celkového množství emisí o 80 % či snížení o 90 % a dosažení stavu net-zero emisí). Dle serveru existuje pro prosazení těchto cílů politická vůle, velký vliv při jejich projednávání ale budou mít především finanční dopady jednotlivých scénářů.

Cíle pro rok 2050 jsou v současnosti pouze indikativní (80% snížení emisí ve srovnání s rokem 1990). V roce 2011, kdy probíhala první jednání týkající se cílů pro rok 2050 a kdy EU navrhovala cíle 40% snížení v roce 2030, 60% v 2040 a 80% v 2050, narazily ambiciózní cíle při projednávání v Evropské radě. Tam je vetovalo Polsko a to v roce 2011 a poté znovu o rok později. Dle některých se nálada v evropském ředitelství pro klima doposud zdá být ovlivněna tímto nezdarem.

Z Unie zaznívají hlasy, které připomínají, že EU se po výstupu Spojených států stává lídrem v boji proti globálním změnám klimatu. Rovněž má nyní potenciál ovládnout vývoj a trh s nízkouhlíkovými technologiemi. Evropská unie má také výrazný podíl na historických emisích, do atmosféry vypustila nejvíc emisí hned po USA (dnes se podílí již jen okolo 10 %). Ke snižování ji tedy vede i jistá historická odpovědnost. Více konzervativní hlasy ovšem připomínají, že po odstupu Spojených států, které může následovat i Brazílie, by se Evropská unie mohla ocitnout při svém „globálním“ boji sama a drahá energetická transformace nedává smysl ve světě, kde další státy nenásledují podobný cíl.

Vágní Paříž a hrozící IPCC

Problémem Pařížské dohody, kterou je EU povinna dodržovat a tedy implementovat do svých opatření, je vágnost ustanovení týkajícího se teplotních cílů. Úmluva stanovuje, že státy mají povinnost udržet nárůst průměrné globální teploty „výrazně pod hranicí 2 °C“ a usilovat o to, aby „nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C“. Při plnění cílů pak ovšem záleží na interpretaci tohoto ustanovení. Dle některých analýz by současná trajektorie směřování evropských klimatických politik tento cíl naplnila pouze s 50% šancí na úspěch, což ale podle některých stačí ke splnění evropského příspěvku k plnění cílů Paříže.

Poměrně zásadní pro další vývoj evropských, ale i mezinárodních (brzy se bude konat další klimatická konference v polských Katowicích) politik může být před týdnem vydaná zvláštní zpráva IPCC, která popisuje, jaké následky bude mít globální oteplení o 1,5 °C a o 2 °C a upozorňuje, že při současném směřování dosáhne Země oteplení spíše o 3 °C. Vliv nově vydané zprávy na nové klimatické plány EU by tak mohl být značný, kdy na závěry IPCC odkazují předchozí klimatické legislativy EU a rovněž i již publikovaný návrh strategie pro rok 2050.

Boj politiků

Kritika se snesla na Evropskou komisi minulý týden, když měla dle některých navrhnout Evropské radě zvýšení cíle pro rok 2030 ze 40 na 45 %. To nakonec navrhnuto nebylo, ředitelství pro klima má však možnost použít 45% snížení jako výchozí hranici při tvoření scénářů pro rok 2050. Do vývoje nových plánů by mohli rovněž výrazně zasáhnout evropští poslanci. Ti již v minulosti navrhovali, aby byl cíl pro rok 2030 zvednut na 55 %. Výrazná vůle k velmi rapidní akci v podobě snižování emisí není u Evropského parlamentu žádnou novinkou, na začátku října například odhlasoval přísnější regule pro snižování emisí u automobilů.

První draft dokumentu nastiňujícího budoucí klimatickou politiku Evropské unie by měl být publikován v listopadu, před klimatickou konferencí v polských Katowicích. Bude mít formu sdělení, tedy právně nezávazného aktu. Dokument pravděpodobně nebude obsahovat specifická opatření, ale pouze rámec pro vytvoření budoucích konkrétnějších legislativ. Kompletní balíček opatření bude finalizován v průběhu let 2019 a 2020.