Emisní obchodování po roce 2021 aneb nový EU ETS

Evropská rada se zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 40% v roce 2030 oproti hodnotám roku 1990. Jedním z hlavních pilířů politiky, která tohoto cíle má dosáhnout, je evropský systém obchodování s povolenkami EU ETS. Ten i nadále zůstane jedním z primárních nástrojů Unie v boji se změnou klimatu.

1.1.2021 vstoupí EU ETS do svého 4. obchodovacího období. Unie se pro toto období rozhodla novelizovat směrnici 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (směrnice o ETS) tak, aby byl systém robustnější, méně podléhal nestabilitám trhu a skutečně dosáhl takových výsledků, které si od něj EU slibuje.

Nová pravidla 4. obchodovací období, tj. pro léta 2021-2028, byla zveřejněna 19. března letošního roku, a sice v podobě novelizované směrnice o ETS. Její konečné znění bylo předmětem mnohaměsíčních debat a nakonec bylo v únoru schváleno Evropským parlamentem a následně Evropskou radou. Jaké jsou tedy hlavní změny, které revidovaná směrnice přinese?

Jedním z hlavních cílů novelizace je především zajistit trvalý růst ceny povolenky a stanovit cenu uhlíku tak, aby se emitování provozovatelům zařízení skutečně nevyplatilo. Směrnice utahuje takzvaný „cap“, tedy procento, o které musí být každý rok množství emisí snižováno (z 1,74 na 2,2 %) a také například zavádí nové fondy, ze kterých bude možné nízkouhlíkové projekty financovat. Prozatím směrnice nadále nebude zahrnovat mimounijní emise z letectví (v reakci na nástroj CORSIA vyvinutý Mezinárodní organizací pro civilní leteckou dopravu) a lodní dopravy (zde by na nástroji měla pracovat Mezinárodní námořní organizace). Na dílčí aspekty nového znění směrnice se nyní podíváme.

Více povolenek Rezervě tržní stability (MSR) a automatické rušení povolenek

MSR bude fungovat jako jakási centrální banka pro povolenky – s hlavním cílem zvyšovat jejich cenu (Evropská komise předpokládá cenu přibližně 25 Euro v průměru ve 4. obchodovacím období).

Původní legislativa týkající se MSR stanovovala pravidlo 12% stažení množství přebytkových povolenek do MSR, toto číslo bude nyní zdvojnásobeno (a sice vždy na období pěti let) a tím bude redukován přebytek povolenek na trhu. MSR bude mít také možnost uvolňovat povolenky na trh při zvýšené poptávce, pouze ale do určitého množství a tím poskytne možnost lépe reagovat na změny v poptávce a nabídce po povolenkách. V roce 2023 by MSR měla obsahovat povolenky rovnající se objemu až 2,5 miliard tun.

Zároveň bude zavedeno pravidlo, že pokud bude MSR obsahovat větší množství povolenek než množství obchodované prostřednictvím aukcí za minulý rok, objem povolenek tvořící rozdíl bude ze systému odebrán a povolenka tak bude „zrušena“.

Bezplatná alokace – Cross Sectoral Correction Factor a únik uhlíku

CSCF je nástroj určený k zajištění toho, aby celková bezplatná alokace byla víceméně stabilní. CSCF poté určitým klíčem snižuje tuto alokaci všem provozovatelům. Je ovšem dlouhodobě kritizován především zástupci průmyslu, jelikož nereflektuje specifika některých průmyslových odvětví a možnost úniku uhlíku. Reforma nyní zavádí možnost Komise rozhodnout o využití až 3 % povolenek určených k dražbě k bezplatnému přidělení, pokud těchto bude po aplikaci CSCF nedostatek.

Úroveň hrozby nebezpečí úniku uhlíku (tedy ohrožení průmyslu pokrytého EU ETS kvůli možnému nahrazení jeho produktů produkty ze zemí nepodléhajících EU ETS) byla jedním z determinantů bezplatné alokace. Nevhodně ustanovená pravidla ohledně toho, zda určité odvětví do této kategorie spadá či ne, ovšem zapříčiňovala, že i odvětví, kterým únik uhlíku nehrozil, do této zařazována byla. Množství sektorů zařazených bude sníženo z přibližně 150 na 50 (tato změna ovšem nebude mít větší vliv, jelikož největší sektory zůstanou zachovány). Poklesne ovšem množství jim bezplatně přidělovaných povolenek. S výjimkou zdrojů dodávajících teplo do soustav centrálního zásobování teplem na 30 % v roce 2026, až se postupně bude rovnat nule (2030).

Pro bezplatnou alokaci budou rovněž platit nové referenční hodnoty (benchmarks), které určují množství volně alokovaných povolenek. Ty budou aktualizovány a každoročně budou snižovány (nejnižší redukční míra pak zůstává na 0,2 %, nejvyšší byla zvýšena na 1,6 %).

Více finančních prostředků na inovace

Novelizovaná směrnice zavádí Inovační a Modernizační fond. Prvně jmenovaný navazuje na program NER 300, který měl za úkol financovat 300 inovačních projektů po celé EU. Čas ovšem objevil některé jeho slabiny (jako například systém přidělování prostředků na základě úspěchu projektu), pravidla pro něj tedy byla pozměněna a program převeden na tzv. Inovační fond.

Na prostředky z Modernizačního fondu si poté bude moci sáhnout deset nízkopříjmových států (včetně ČR) a financovat z něj investice do modernizace energetického průmyslu či projekty spojené se zvyšováním energetické účinnosti. Fond ovšem nebude financovat výrobu energie z fosilních zdrojů (s výjimkou zdrojů dodávajících teplo do soustav centrálního zásobování teplem členských států s HDP per capita pod 30 % evropského průměru).

Dle Komise by pomocí výše uvedených opatření mělo dojít k vyšší předvídatelnosti vývoje trhu s povolenkami a jeho celkové stabilizaci. To by mělo zajistit mimo jiné lepší atmosféru pro podporu nízkouhlíkových investic do průmyslových sektorů a skutečně motivační nastavení ceny uhlíku. To vše v reakci na fluktuující nízkou cenu povolenky v 1. – 3. obchodovacím období, díky čemuž byl EU ETS často kritizován jako nefunkční a zbytečný.