Výroba paliva z odpadů nebude zlatý důl. To je lichá představa, říká odborník na odpady

Běžná praxe ukládání většiny odpadu na skládku má za pár let skončit. Obce, odpadové firmy a energetici společně hledají jiné cesty, jak odstranit to, co nejde recyklovat. „Odpad z černých popelnic se bude hodit spíš pro palivo pro fluidní kotle tepláren, protože má nižší výhřevnost,“ říká Jakub Kos ze společnosti FCC Environment.

Jednou z hlavních možností, co dělat s takovým odpadem, je přeměnit ho na tepelnou energii. I při spalování ovšem záleží na tom, co se spaluje a jakým způsobem. „Pro spálení v zařízení na energetické využití odpadu nejsou velké nároky na kvalitu odpadu. Provozovatel cementárny nebo fluidního kotle požaduje odpad předupravený drcením a tříděním,“ nastiňuje možnosti energetického využití odpadu Jakub Kos, vedoucí oddělení technických projektů společnosti FCC Environment. Ta je součástí nadnárodní skupiny FCC, která zajišťuje v Česku služby odpadového hospodářství pro 1,2 milionu obyvatel. Kromě toho vyrábí pro cementárny palivo z odpadu už ve třech závodech – v Úholičkách severozápadně od Prahy, v Brně a nejnověji v Lovosicích.

O tuhých alternativních palivech z odpadu, takzvaných TAP, se kvůli zdražení fosilních zdrojů více mluví. Zaznamenali jste o ně větší zájem?

Ano, je znát zvýšení poptávky, především ze strany cementáren. Teplárny a elektrárny dosud palivo z odpadů prakticky nespalují (mohou v kotli spoluspalovat s uhlím velmi malé množství, pozn. red.), tam se jedná spíš o úvahy do budoucna v reakci na současnou energetickou krizi. První projekt kotle na palivo z odpadů se dokončuje v Přerově, jde o teplárnu ze skupiny Veolia.

Bude se komunální odpad výrazně víc využívat coby palivo?

TAP je jednou z cest energetického využití odpadů, druhou možností jsou klasická zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Nový zákon o odpadech stanovil, že se poplatky za ukládání odpadů budou postupně navyšovat až na 1850 korun v roce 2029. Od roku 2030 pak bude platit úplný zákaz skládkování energeticky využitelných odpadů. Proto řada dalších subjektů (včetně odpadových firem jako FCC, pozn. red.) začíná hledat alternativy k dosud převažujícímu skládkování. Cementárny mají poměrně specifické nároky, nicméně palivo ze směsného komunálního odpadu bude možné využívat ve fluidních kotlích v teplárnách a elektrárnách. Znamená to ovšem ve většině případů postavit nové, k tomu uzpůsobené kotle, včetně speciálního čištění spalin na úrovni, jako má zmíněné ZEVO.

První zařízení na výrobu paliva z komunálního odpadu má v polovině příštího roku spustit odpadová společnost OZO Ostrava – pro teplárnu Přerov. Půjde o takzvanou mechanicko-biologickou úpravu odpadu. Nejprve dojde k vytřídění recyklovatelných a inertních odpadů, zbytek se biologicky upraví. Linka vyjde na 280 milionů korun. Bude takových linek vznikat víc?

Aby mechanicko-biologický provoz fungoval ekonomicky, musíte mít zajištěný odbyt – například vznikající a plánované fluidní kotle. Vysoké ceny energií otvírají prostor, aby provozovatelé energetických zařízení požadovali nižší úhradu za příjem paliva než dnes, nebo za něj i platili, takže to může začít dávat smysl.

Alternativní variantou je pouze mechanická úprava odpadu, kdy se zbytková frakce po výrobě TAP dále biologicky neupravuje a předá se do ZEVO. Investičně je podstatně levnější, ale zase s vyššími náklady na likvidaci – zbytek nemůže do teplárny, ale jen do ZEVO.

Palivo z odpadů pro cementárny má poměrně velké nároky na kvalitu. Máte dostatek vhodného materiálu na výrobu paliva?

Pokles výroby v oblasti automobilového průmyslu s sebou nese pokles produkce odpadů, z nichž se část používala jako vstup pro TAP. Do určité míry je možné používat zbytky, výměty, z dotřiďování barevných popelnic. Společnost FCC letos v Brně modernizovala linku na TAP, která umí mimo jiné vytřídit PVC – to nesmí do paliva přijít. Tím se nám výrazně zvýšila možnost využívání výmětů. Současné problémy s cenami a dostupností energií sice na jednu stranu zvyšují poptávku po palivu z odpadů, na straně druhé je samotná výroba TAP poměrně energeticky náročná. Výrobci čelí razantnímu nárůstu cen elektřiny, u nás konkrétně až pětinásobnému, dále zdražení náhradních dílů a pohonných hmot. Představa, že výroba TAP teď bude „zlatý důl“, je lichá.

Cena paliva z odpadů na trhu bývá i záporná. Přitom vyrobit z odpadu palivo představuje značné náklady na dopravu a energie. Jak to může ekonomicky fungovat? Není levnější ho spálit bez úpravy?

Pro spálení v ZEVO odpad není třeba upravovat a nejsou velké nároky na kvalitu. Určitou daní za to je, že k tomu potřebuje provozovatel investičně náročnější zařízení, což se odráží na ceně za převzetí odpadu, tedy za likvidaci. Provozovatel cementárny nebo fluidního kotle nemusí investovat tolik, ale požaduje odpad předupravený drcením a tříděním, nesmí obsahovat chlor a tak dále. Nabízí nižší cenu za přijetí, ale značnou část nákladů přenáší na výrobce TAP. Ve finále jsou náklady na likvidaci nebo přesněji energetického využití jedné tuny odpadu podobné.

Proč se vozí na skládku odpady, které by se daly energeticky využít? Ze zákona se využitelný odpad přece nesmí ukládat na skládku už dnes.

Odpady, které se dají využít jako TAP – tedy splňují jejich kvalitativní požadavky – se na skládky většinou nevozí. Pokud ano, je to spíš kvůli nedostačující kapacitě výrobních linek na TAP, popřípadě kvůli dopravní vzdálenosti. Jiné je to s energetickým využitím směsného komunálního odpadu, toho z černých popelnic. Ten se bude hodit spíš pro palivo pro fluidní kotle tepláren, protože má nižší výhřevnost. Zařízení na výrobu TAP ze směsného odpadu je poměrně investičně i provozně náročné a ekonomicky v tuto chvíli vychází skládka levněji. S postupným růstem poplatků a následným zákazem skládkování se to bude měnit.

Zmínil jste rostoucí výši poplatku za skládkování – z dnešních 500 Kč  za tunu se má vyšplhat na 1850 korun v roce 2029. Nicméně pokud obce dodrží podmínky a získají třídicí slevu, budou příštích několik let nadále platit jen 500 korun. To zatím příliš možností pro konkurenční způsob likvidace směsného komunálního odpadu neotevírá.

Výše poplatku hraje roli, ale zásadní je takzvaný zákaz skládkování od roku 2030. Nebude možné skládkovat odpady, které mají výhřevnost vyšší než 6,5 megajoulu na kilogram v sušině a biologickou aktivitu AT4 vyšší než 10 mg na gram sušiny. To postihne nejen směsný komunální odpad, ale i většinu ostatních odpadů, které se dnes skládkují.

Nenastane do té doby problém s nedostatkem místa na skládkách?

Nedovedu říct. Nové skládky již povolovány nejsou, pouze rozšiřování některých stávajících. I po zmíněném zákazu skládkování budou určité kapacity pořád potřeba na odpady, které už nelze nijak využít, například škváru ze ZEVO.

Aktuálně se čeká na vyhlášku k TAP. Co má přinést zásadního?

Dvacet let fungovala praxe, kdy většina tuzemských výrobců dodávala TAP jako výrobek podle vnitropodnikových norem vycházejících z těch evropských. A stačilo, aby to bylo schválené krajským úřadem. Nový zákon o odpadech ale nastavil nová pravidla pro přechod odpadu do režimu výrobku. Musí vzniknout speciální předpis – vyhláška k TAP – aby byl přechod možný. Návrh, který dosud předložilo ministerstvo životního prostředí, stanovuje tak přísné kvalitativní požadavky, že je prakticky nikdo nebude schopen plnit. Pokud takto vyhláška projde, TAP se bude vyrábět i spalovat dál v cementárnách, ovšem v režimu odpadů. Nicméně z hlediska rozvoje využívání TAP to může do budoucna omezovat především jeho širší uplatnění ve fluidních kotlích.

Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.