IEA: I malý nárůst investic výrazně zlepší kvalitu ovzduší a sníží předčasná úmrtí

Nová strategie IEA, založená na existujících technologiích a praktikách, dokazuje, že i relativně malé navýšení investic do energetiky může přinést až 50% snížení nebezpečných emisí do roku 2040,  a tím i snížení předčasných úmrtí u více než 3 milionů lidí ročně. Nízká kvalita ovzduší je přitom podle WHO čtvrtá nejvyšší hrozba pro lidské zdraví.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) zemře každý rok 6,5 milionů lidí z důvodů znečištěného ovzduší. V nadcházejících desetiletích by toto číslo mělo navíc ještě narůst, přestože je obecně  vytvářen tlak na snižování emisí. Problém znečištěného ovzduší se dotýká nejvýrazněji rozvojových zemí a chudých obyvatel, ale i vyspělé země mívají s kvalitou ovzduší problémy. Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) je až 80 % populace žijící ve městech vystaveno vzduchu, který neodpovídá standardům WHO.

Předčasná úmrtí způsobená venkovním znečištěním ovzduším by tak měla narůst z dnešních 3 milionů na 4,5 milionů v roce 2040, přičemž nejhorší vývoj se předpokládá v rozvíjejících se částech Asie. Předčasná úmrtí z důvodu nekvalitního vzduchu uvnitř budov by měla naopak poklesnout z dnešních 3,5 milionů na 3 miliony v roce 2040.

Problém bohatých i chudých

Jde o první hloubkovou analýzu kvality ovzduší provedenou ze strany IEA, která jasně označuje propojenost mezi energetikou, znečištěním ovzduší a zdravotními dopady. Kvalita ovzduší je přitom hodnocena jako čtvrtá nejvýznamnější hrozba pro lidské zdraví po vysokém tlaku, nevyhovující stravě a kouření. Dle studie je nejvýznamnějším zdrojem znečištění vzduchu energetické využívání neregulovaného a neefektivního spalování, které se podílí na 85 % prachových částic a téměř veškerém znečištění ve formě NOx a SOx. Celkem 2,7 milionů lidí je totiž stále závislých na neefektivních kotlích a ohništích, kde se využívá primárně dřevo, biomasa a uhlí pro přípravu jídla.

Výhled vývoje těchto emisí má sice dle zprávy mírně klesající trend, který je zajištěný především poklesem emisí v rozvinutých zemích, ale naopak velmi silný nárůst emisí se očekává v zemích jihovýchodní Asie, Afriky a Indii, kde je obecně očekáván silný nárůst poptávky po energiích.

„Čistý vzduch je základní lidské právo, které ovšem většině populace chybí. Žádná ze zemí, ať již bohatých, nebo chudých, nemůže říci, že se již se znečištěním ovzduší vypořádala. Přitom vlády mají dostatečné pravomoci a měly by jednat již nyní. Již dnes známe technologie, které mohou výrazně omezit znečištění ovzduší, a tím přinést řadu zdravotních výhod, poskytnout širší přístup k energiím a zlepšit udržitelnost.“

Generální ředitel IEA, Fatih Birol

Ověřené strategie a praktiky

Zpráva IEA nabízí různé strategie, vytvořené pro rozličné typy zemí tak, aby mohlo dojít ke zlepšení kvality ovzduší. Scénář „Clean Air“ například ukazuje, jak 7% nárůst celkových investic do energetiky může znamenat snížení úmrtí z důvodu kvality ovzduší až o 3,3 milionů lidí ročně, ve srovnání s referenčním scénářem. Další výhodou aplikace navrhovaných opatření je i celosvětové snížení spotřeby energií o 13 %.

Strategie počítá se zavedením řady prověřených politik a řešení. Jde například o výměnu zařízení pro vaření u zhruba 1,8 milionů lidí, změnu paliv, zvyšování energetické účinnosti, emisní kontroly, nebo zavedení emisních standardů v dopravě.

Tři klíčové oblasti, kterým by podle IEA měly vlády věnovat pozornost je možné shrnout následovně:

• Stanovení dlouhodobých cílů v oblasti kvality ovzduší
• Komplexní politika ochrany ovzduší v oblasti energetiky
• Monitoring, vynucování, hodnocení a komunikace daných strategií

IEA svoji zprávu nabízí volně k dispozici na svých webových stránkách.