Může být shoda na energetické koncepci v Česku? Může
K napsání tohoto textu mě inspiroval článek mého kolegy, vědce Vladimíra Wagnera. Chápu to z jeho strany jako první krok k hledání celospolečenské shody na tomto významném společensko-technicko-ekonomickém problému a děkuji mu za něj. Zároveň cítím potřebu přispět k tomuto tématu svou troškou.
Stále se držím názorů, které jsem na tomto webu prezentoval už před několika lety. Ať se to inženýrům-energetikům líbí nebo ne, (elektro)energetika je v první řadě podnikatelská činnost a platí po ni stejné ekonomické zákonitosti jako pro jakékoliv jiné oblasti ekonomiky. Při jakýchkoliv úvahách o tom, jak by měla energetika vypadat a kam by měla směřovat se tyto zákonitosti musí respektovat a vhodným způsobem využívat. Jinak je to buď bezpředmětné duševní cvičení, hra na to jak by si autor/autoři přáli, aby vypadala budoucnost, nebo nebezpečné uvažovaní, které povede jen k průšvihům.
Myslím, že není sporu v tom, jaká je naše představa o budoucnosti (elektro)energetiky. Všichni by si přáli, aby byla čistá, levná, spolehlivá a robustní. Jak toho ovšem dosáhnout z pozice státu a regulátora? Začal bych tím nejjednodušším – levnou energií.
Levné zboží lze v prostředí tržního kapitalismu dosáhnout vcelku snadno, jsou na to po staletí známé postupy. Už v 18. století je dobře znal Adam Smith, otec moderní ekonomie. Je potřeba maximálním způsobem otevřít trh co největšímu množství účastníků, včetně zahraničních, zajišťovat maximálně férové podmínky fungování trhu. Případné „přirozené“ monopoly tvrdě regulovat a jejich podíl na trhu minimalizovat. Za těchto podmínek si trh poradí lépe než všichni centrální plánovači světa dohromady. Pokud má stát nějaký aspekt energetiky podporovat, musí to být otevřené, férové a technologicky neutrální.
Čistá energie taky není problém. Trh je, vulgárně matematicky řečeno, jedna velká optimalizační funkce. Tržní regulace dokáže zásadním způsobem ovlivnit „funkci“, které trh hledá minimum, resp. maximum. Stačí „jen“ zpoplatňovat negativní externality a platit za pozitivní externality energetiky a ono se to vyřeší samo, překvapivě rychle.
Jak zajistit spolehlivost a robustnost systému? V podstatě úplně stačí vystoupit z představy, že energetika je něco extra a podívat se jak se to řeší v jiných oblastech, které jsou pro fungování společnosti neméně důležité. Jak je to třeba s potravinami? Je to v celku jednoduché a bylo to vidět letos v březnu, když se začalo panikařit okolo COVID-19. Vláda dala jasně najevo, že občané se nemají čeho bát, potraviny v obchodech podle zpráv od prodejců budou a pokud by nebyly stát má naskladněné zásoby a může (když je zle) podle zákona převzít kontrolu i nad zbožím ve skladech obchodníků. Proč by to nemohlo být v energetice stejně? Proč by možné potíže v zásobováním elektřinou nemohla řešit (díky Carlosi) Správa státních hmotných rezerv?
Čemu se do budoucna vyhnout a co správně dělat?
- Česko je země, která je naplno zapojená v globálním obchodě. Obrat českého mezinárodního obchodu je přibližně 8 000 miliard Kč za rok. Fakt si někdo myslí, že má smysl hrát si tu na nějakou samostatnost, nezávislost a fangličkaření?
- Centrální plánování je podle klasiků moderní ekonomie věc nemožná. Teoreticky vede sice k lepším výsledkům než volný trh, prakticky ovšem není možné postihnout všechny potřebné údaje, interakce a technický vývoj. Proto nemá smysl se o centrální plánování ani pokoušet. Ne nadarmo se teď dostávají v matematice a technice stále více do módy postupy založené na strojovém učení, genetických algoritmech a multiagentních systémech. Je to replikace přírody a trhu, kde se podobné „neřešitelené“ optimalizační problémy celkem uspokojivě řeší.
- Neměly by se preferovat jakékoliv typy nebo skupiny zdrojů.
- Celá koncepce budoucího vývoje by měla být zaměřená na zavedení procesů, které budou stimulovat směřování k žádaným výsledkům (energetické trilema), jakékoliv úvahy o tom jestli bude budoucí energetika centralizovaná nebo decentralizovaná, jestli v ní budou hrát prim takové nebo makové zdroje, je irelevantní. To ať si vyřeší kapitalisté během konkurenčního boje. ná
Všimněte si prosím, že tohle je jediná věta v celém článku, kde se vyskytují pojmy jaderná elektrárna, fotovoltaická elektrárna, větrná elektrárna, vodní elektrárna, uhelná elektrárna, plynová elektrárna. Je to proto, protože shoda může být založena jen na základě diskuse o obecných principech jak by měl vývoj v energetice do budoucna probíhat. Bytí v tom či jiném fanclubu nějakých zdrojů a jejich protlačování není k ničemu.
Mohlo by vás zajímat:
Pěkné myšlenky. Stačilo by jen pár řádků navíc, aby si člověk udělal představu, jak by to mohlo doopravdy fungovat.
Zkuste definovat pozitivní externalitu energetiky. A prosím ne jako nepřítomnost negativní externality.
Zkuste nastínit podobu úložiště elektrické energie v SSHR. Tedy finálního produktu(stejně jako je tomu u těch potravin), nikoliv pouze surovinu potřebnou k její výrobě. Potřebné výrobní zdroje SSHR vlastnit totiž nebude.
Jak velký podíl na trhu je dost malý na to, aby unikl státnímu zásahu proti "přirozenému" monopolu? "Competitive advantage" je jenom jeden z prstů "neviditelné ruky trhu" a tím hned dalším je "economy of scale", který působí přesně v opačném směru.
Vaše srovnání s potravinami je trochu liché. Máslo a mouku rozvezete ke konečným spotřebitelům klidně na trakaři. I kdyby zavřely všechny obchody v republice, je tu šance jak nenechat lidi umřít hlady. Elektřinu do jističe jinak než po drátech nedostanete. Když nebudou "dráty" k dispozici, je vám celá zásoba k ničemu.
ad Pozitivní externality) Negativní emise CO2 (i takové technologie jsou), schopnost fungování v ostrovním režimu, odlehčení jinak lokálně přetížené sítě, využití lokálních primárních energetických zdrojů, pod.
Pokud považujete produkci CO2 za externalitu a voláte po férových tržních podmínkách, musíte zavést platbu za tuto externalitu naprosto všude. Počínaje elektroenergetikou, přes stavebnictví, dopravu, zemědělství a konče dýcháním vašeho psa nebo kočky. Výsledkem by bylo takové zdražení normálního života, že by to většina společnosti dost těžko unesla. Pamatujte na žluté vesty ve Francii, kterým stačilo pár centů navíc za litr benzínu.
Fungování v ostrovním režimu a odlehčení sítě nejsou externality, ale služby, které můžete poskytnout tomu, kdo je za ně ochoten v přísně tržním prostředí zaplatit. Využití lokálních primárních zdrojů není pozitivní externalita, pokud je nelokální zdroj ekonomicky výhodnější. Pokud s tím nesouhlasíte, neohánějte se prosím Adamem Smithem!
A kam by ty všechny peníze prosím tak jako plynuly? Pokud je nepoužijete k odstranění negativních účinků externalit za které se platí, tak je to jenom prachsprosté výpalné uložené jako daň za svobodné podnikání na trhu. Jo lidem jako dividenda za poškozování životního prostředí. No, pak by možná ty zvýšené životní náklady na ten čistý životní styl unesli. Jenom mi to přijde jako pokus ohřát vodu v bojleru tím, že ho budete zalévat horkou vodou z kohoutku.
A budou platit Číňané a Indové nám za to, že jejich čoudící fabriky znečišťují naši krásnou planetu?
ad monopoly) "Přirozené" monopoly jsou v tomto případě hlavně operátoři přenosových a distribučních sítí. O tom, jak si představuji jejich regulaci jsem psal už před dvěma lety v odkazovaném článku.
V tom článku jste se vypořádal s myšlenkou, jak by měla fungovat síťová infrastruktura, která tvoří přirozený monopol. Proti tomu v podstatě žádná námitka. Moje otázka směřoval k tomu, jak se vypořádáte s přirozeným monopolem energetických gigantů, které vzniknou při použití libovolných technologií čistě díky tržnímu fungování koncentrace kapitálu.
Jednoduše, musíte umožnit přístup na trh všem, kdo by jen uvažoval o tom vyrábět. Takže je třeba říct síťařům, že přestanou být kasičkou pro majitele, ale své zisky musí reinvestovat do sítí tak, aby se se svými zdroji mohla připojit konkurence. S tím také souvisí nastavení pravidel, aby byl proces připojování zdrojů férový a transparentní.
Já bych očekával, že to skončí tak jako v normálních byznysech. Bude pár velkých a dobře viditelných hráčů, skupina středních "vah" a spousta drobných producentů, kteří budou umět dobře dělat "speciálky" a nové věci.
Koncentrace kapitálu má i svá negativa. Velké korporace jsou nakonec stejně pomalé, zpátečnické a neefektivní jako ministerstva.
Před chvílí tu vyšel článek o zlepšení koordinace českých sítí ZVN/VVN. Vnímám to jako krok k usnadnění toků nahoru i dolů mezi územími na distribuční úrovni jinak technicky nesjednocenými.
ad SSHR) Zkuste si třeba něco načíst o tom, co extrémně pomáhá po hurikánech v Karibiku a Mexickém zálivu, když je elektrická infrastruktura vážně poškozená, a co je nutné minimum, které se musí zajistit pro fungování civilizace.
Napovím, potřebujete zdroje, které umí fungovat lokálně v místě spotřeby nebo blízko něj, nezávisle na velké síti. Potřebujete udržet v provozu základní infrastrukturu (rádio, mobilní sítě, nemocnice, IZS, ...), lidi potřebují elektřinu na svícení a nabití drobné elektroniky. Vše ostatní je zbytné. Pár desítek Alfonsů na skladě by udělalo velký rozdíl, stejně tak nesmlouvané záložní zdroje.
Nebavíme se tady o událostech typu hurikán, který je potřeba řešit jednou za x let na území v řádech promile či maximálně jednotek procent celkové ekonomiky, která se o něj musí postarat.
Bavíme se tady o zajištění standardní dodávky energie nezbytné pro normální fungování celého státu po dobu, kdy aktuální podmínky znemožňují fungování její normální výrobu. A to nemusí jít jen o přírodní katastrofu. V případě zdrojů závislých na počasí stačí aby bylo pár týdnů ošklivo.
V momentě kdy musí zasáhnout SSHR už nejde o standardní situaci a normální dodávka je nemyslitelná, respektive jsme ve stavu kdy musí nastat omezení.
Další věc je že situace kdy bude velká část energie produkována zdroji závislými na počasí nastane tak za 40-50 let, pro nejbližší dekádu až dvě je reálné postupně navyšovat podíl, tam ale pořád bude dostupný poměrně solidní výkon dalších zdrojů, takže to nebude takový problém.
Další věc je nutnost budování silných propojení, v celé Evropě naráz špatné počasí nebude.
SSHR může mít jak nějakou nekonvenční akumulaci, tak může mít v jednom z mých oblíbených projektů vyčleněných X metrů, které si napumpuje a může kdykoliv použít, nebo si s tím poradí ještě nějak jinak.
Bohužel supravodivé smyčkové akumulátory ještě nemáme.
SSHR je ale organizace která bude vstupovat do hry až opravdu v kritické situaci a tam se dají udělat mechanismy, které mohou umožnit i poměrně nestandardní postupy.
Optimalizace strojním učením vyžaduje mnoho pokusů a rychlou zpětnou vazbu. Tož jednu poskytuji: závěr posledního bodu výčtu článku se asi ztratil (nebo patřím mezi ty méně chápavé). Stejně se tak ale najde jen blízký lokální extrém, a jestli někdo promyšleně vylezl na vyšší kopec o kus dál, bude mít konkurenční výhodu.
Zapojit SSHR, která žije ze státního rozpočtu, a současně vyloučit centrální plánovaní, je protimluv už na úrovni axiomů, takhle to K. Gödel nemyslel.
S tou SSHR je to jednoduché, ta je na krizové situace (přírodní katastrofa, válka, sabotáž, apod.), kdy je třeba zasáhnout.
Hoci s článkom súhlasím, je príliš všeobecný a neodráža skutočný stav. Sme v EU a v rámci EU rozhoduje európsky parlament a komisia o smerovaní energetiky, nastavení negatívnych (povolenky CO2) a pozitívnych (prednostný odber, subvencie pre veterné a slnečné elektrárne) externalít. Takže aj keby sme chceli to nechať na voľný trh na Slovensku alebo v Čechách, tak v súčasnosti je to nereálne. A na západe sa už rozhodli.
Mám za to, že technologicky neutrální aukce výroby/výkonu nejsou nijak v rozporu s právem a politikou EU. Už jen proto, že se běžně dělají.
Dobrý den - myšlenka je to velice odvážná - myslím že i správná, ale nejsem si jistý realizací. Vše by byl v podstatě námět na scifi film. Otázka je kdo by měl nést náklad za negativní externalitu - jestli prodávající, či kupující. Ale reálně tu nefungují věci jako jakási silniční daň z emisí, daň z cukru a tuku, daň z hovězího dobytka, emisní daň z pálení dřeva, plynu v domovních kotelnách.....není to hodně levicové - tedy státním aparátem takto získané peníze přerozdělovat? Dá se s takovým programem uspět ve volbách? A jde to skutečně vyčíslit a měla by externalita stejnou hodnotu v Dánsku jako v Burkině Faso?
Za negativní externalitu by měl určitě platit ten, kdo jí způsobuje. Nebyla regulace ekonomiky pomocí daní a pobídek kdysi pravicovou politikou? Tedy politikou "normální" pravice, ne ujetých anarchokapitalistů, kteří se pasovali na jedinou, opravdovou pravici.
Mě osobně se líbí přístup, který byl úspěšně aplikován v kanadské provincii Britská Kolumbie. Veškeré vybrané peníze (z daně na emise CO2) se vyplácí formou dividendy všem občanům, rovným dílem. Tak jako jim rovným dílem patří ovzduší/voda/...
Nebo by se mi líbilo zrušit daň z příjmu fyzických osob (~160 miliard Kč/rok) a nahradit tento příjem zdaňováním znečišťování přírody a ničení klimatu. Přesně podle principu, že daníme to co nechceme, nedaníme to, co chceme rozvíjet. Jako vedlejší efekt by to narovnalo podmínky na trhu práce mezi zaměstnanci a OSVČ.
Principiálně chápu Vaší myšlenku. Ale pro určitou nutnou spravedlnost si myslím, že by bylo potřeba se minimálně podívat na veškerý uhlík - já například nemám tak velký (tzn. žravý) automobil jako soused a nemyslím si, že pohonné hmoty jsou zatížené emisní povolenkou. Dále soused topí plynem a proti mému elektrokotli se také elegantně vyhýbá nepřímé platbě za emisní povolenky. Tím pádem je poměrně značnou finanční částkou přispívám na rozvoj OZE a soused se mi směje. Mne samozřejmě trošku vadí tyto disproporce. Jen si představte tu paradoxní situaci, kdy já odvedl za posledních 10 let cca 60 000 Kč na OZE rozvoj, soused mi tu čoudil pod nos a ušetřil spoustu prostředků. Samozřejmě že aby mne uhlíkově vyprudil, tak velmi často griluje argentinské hovězí burgery. Máte i nějakou představu jakým způsobem by jste například zdanil těžbu vzácných kovů - nebylo by například vhodné při rozvoji podle bilance dovoz mínus recyklace odeslat zemi původu nějakou adekvátní částku za poškození životního prostředí long distančně?
Souhlasím s tím, aby třeba uhlíková daň platila pro všechny, včetně uhlíkového "batohu", který si s sebou nese importované zboží.
S tímto textem se mohu ztotožnit, doplnil bych, že takovou pozitivní externalitou je např. schopnost dodávat stabilní, na delší dobu dopředu predikovatelný výkon s (téměř) nulovými emisemi z provozu zdroje. V souladu s autorem článku musím uznat, že za podobné pozitivní externality je opravdu asi v současnosti nutné platit.
Všimněte si prosím, že v celém příspěvku není ani jediná věta, kde se vyskytují pojmy jaderná elektrárna, fotovoltaická elektrárna, větrná elektrárna, vodní elektrárna, uhelná elektrárna, plynová elektrárna.
Vím na co narážíte. V tomto případě bych ovšem také trval i na tom ohodnotit jako negativní externalitu i neschopnost/neochotu regulovat výkon směrem dolů, jak je to u těchto "stabilních" zdrojů pohříchu až příliš časté.
V tom nevidím problém, protože moderní "stabilní" nízkoemisní zdroje jsou dnes schopny regulovat výkon směrem dolů (i nahoru) hodně flexibilně, kolem 5% nominálního výkonu za minutu, ve výjimečných případech i více.
Já myslím, že by se v prvé řadě mělo upustit od zavádějících "novinářských" pojmů.
Já zase myslím, že oba víme o jakém pojmu je řeč, v angličtině se označuje jako "dispatchable source". Tento pojem nijak zavádějící není. Jaký je vhodnější český ekvivalent nevím, možná disponibilní zdroj. Pokud máte vhodnější překlad, dosaďte si jej do mého příspěvku za slovo "stabilní" podle libosti.
A to je právě problém toho pojmu "stabilní", je zavádějící a v lidech vybuzuje magické myšlení, že ...
Navíc je ten pojem v energetice "přetížený", používá se na různé věci v různém kontextu.
Osobně si myslím, že by se měly používat přesnější pojmy. Byl by to dobrý úvod do tvorby skutečné energetické koncepce.
A na (ekonomicky) odborné diskusi nechám jestli má smysl tyhle zdroje odměňovat za jejich existenci (kapacitní platby) nebo jestli budou schopné své silné stránky kapitalizovat samy (energy only market) a další platby jsou zbytečné. Nebo se třeba přijde s něčím jiným.
Těžko ovšem vyžadovat používání přesnějšího pojmu, aniž byste sám nějaký přesnější pojem navrhl. Na pojmu "stabilní" nic zavádějícího nevidím, je to zdroj, který je schopný stabilního výkonu bez ohledu na vnější vlivy jako např. počasí. Takhle je to podle mě obecně chápáno. Pochopitelně "stabilní" neznamená, že nemůže být zároveň flexibilní.
Požadavek je aby tyto zdroje byly zároveň nízkoemisní, a jak vidno, do budování takových zdrojů (ať už jim budeme říkat stabilní, disponibilní nebo jinak) na čistě tržním principu se nikdo nehrne, takže se stát v souladu s Vaším názorem rozhodl tyto zdroje "odměňovat za jejich existenci." Zvolil formu garance výkupní ceny.
Emile,
pojem stabilní zavádějící je, evokuje v lidech představu stroje který jede 24/7/365 a zároveň musí na nominální výkon jet stále. A to je problematické, jsme tu v nějaké bublině, takže se nějak pochopíme co myslíme, ale při komunikaci s veřejností se ten pojem dá zneužít k tomu aby se vybudoval i velmi nevýhodný zdroj. (U Současného jaderného projektu vidím celkem značné politické i finanční riziko)
Místo toho by bylo možná lepší používat regulovatelný, nebo ovladatelný zdroj. Ještě s tím že se řekne po jakou dobu musí být schopen dodávat výkon aby se takto dal nazývat.
Souhlasím s autorem, že trh si umí nejlépe poradit. Jenže problém trhu s energiemi je v tom, že je značně deformovaný. Jednak je zde omezený vstup do odvětví a hlavně je strašně zdeformovaný dotacemi. Pokud bychom jednali čistě ekonomicky, tak budeme jednoznačně preferovat uhelné elektrárny, které dovedou nejlevněji produkovat EE.
Každopádně si myslím, že shoda je možná, pokud budeme se snažit naslouchat jeden druhému a nelpět na svých dogmatech. Třeba na tom, jak solární energie je levná. Viz diskuse pod článkem: https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spanelsko-planuje-roku-2040-dekarbonizovat-kanarske-balearske-ostrovy
Ono by hodně pomohlo, kdyby se energetika nestala obětí politiky a rozhodovali by o ní pouze odborníci. Bohužel tomu tak není.
No vidíte, já s vámi nesouhlasím. Protože uhelné elektrárny mohou být zdánlivě levné, protože nenesou finanční zodpovědnost za velkou část škod, které způsobují na lidech/majetku/veřejných statcích. To je taky dotace "jak kráva".
A hlavně jste nepochopil to, že se má opustit myšlení centrálního plánovače, předjímat výsledky a říkat něco to tom, že "my" něco budeme. Ať si počítají kapitalisti a investoři, ti jdou s kůží na trh.
Ti kapitalisté a investoři umí až moc dobře počítat a vždy udělají to, aby na dané věci vydělali bez ohledu na ostatní. Ať se Vám to líbí nebe ne, tak trh s energiemi není volný trh a větší slovo má na něm politika jak zdravý rozum. Ke škoda nás všech.
Trefa. Volný trh je často narušen tam kde jsou obrovské peníze, a tam kde je velká politika. Energetika je spojená s obojím. Článek je principielně pěkný, ale bojím se že jde částečně o utopii, v daném prostředí zdravý rozum často opravdu nefunguje.
Obávám se pane Bizone, že máte bohužel pravdu. Což je více než smutné, že nad zdravým rozumem vítězí bludy jenom proto, aby se pár vyvolených napakovalo.
Pane Veselý, můžete mi, prosím, říct, kde na světě a v jakém oboru ekonomiky dnes funguje opravdu svobodný trh? V bankovnictví, potravinářství, médiích, pohybu pracovních sil...? A pak bych ještě potřeboval vysvětlit ty externality? Kdo má určovat ty pro všechny pozitivní a negativní? Jo, a také to, jak se třeba určuje cena zemního plynu, ropy... a třeba emisních povolenek.
Úplně svobodný "trh bez přívlastků" byl v civilizovaných zemích opuštěn jako překonaný koncept už koncem 19. století.
Svobodný trh v mezích zákonů a regulací je v současnosti "normální". Ale ne v české elektroenergetice, tady stát plánuje kde, kolik a jakých elektráren bude a kdo je bude vlastnit. připadá vám to normální?
ad externality - v textu se odkazuju na svůj 2 roky starý výtvor, tam najdete více.
...pak se ale nezaklínejte tržními principy. Svobodný trh buď je nebo není. Neexistuje nic mezi tím! A pokud Vám současné fungování ekonomiky přijde “normální”, nebudeme si rozumět. I tak díky za názor. Z pražské kavárny, do polí a továrny!
Co je to ten svobodný trh přesně? Ona nějaká regulace trhu bude pokaždé, byla pokaždé, v nějaké formě. Pomiňme teď zcela základní regulace jako je užívání jedněch měrných jednotek o oktrojovaných hodnotách, což samo o sobě je regulací jak kr-a. Za každou z těch regulací které tehdy vedly k omezení trhu je nějaký příběh.
Za zákazem arsenové zeleně, velmi populární tehdy, je otrava diplomata na dvoře královny Viktorie, arsenová zeleň byla velmi populární a je to velmi pěkná barva, ale ve vlhku se uvolňovaly do vzduchu sloučeniny, které byly smrtelné. Byla následně zakázána.
Anglii zasáhlo obrovské množství případů nemocí ze zkaženého mléka, z bakterií v něm. Do zkaženého mléka se přidával (myslím) borax, který kyselost zničil, ale bakterie tam zůstávaly přirozeně.
První regulace prodeje v lékárnách vznikly z množství otrav z přehmátnutí se, zavedly se prvně vroubkované dózy na jedy...
Do chelaba se tehdy míchal bentonit a sádra, s uzeninami se dělaly ještě větší psí kusy než dnes (možná tam končily psí kusy, doufejme že jen psí, vzhledem ke tomu co se dělo v tzv. workhouses bych se nedivil kdyby ta vepřová játra nebyla vepřová)
Další věc je jak má svobodný trh fungovat? Je právem na svobodné, trhu eliminovat, i fyzicky, konkurenci? Platí na svobodném trhu užitné vzory a patenty?
Je na svobodném trhu možné konkurovat i neomezeným znečišťováním okolí?
Samozřejmě, lze takový trh akceptovat za jistých podmínek, ale ty podmínky tu dávno nejsou. Zejména na tom neexistuje celospolečenská shoda a ani taková shoda, která by byla výraznou většinou, něco takového byste nemohl prosadit "stojedničkově".
Ne, současný chaos v dotacích není normální, to máte pravdu, na druhou stranu nelze se tvářit, jsou li škody a možné škody z jiných alternativ vyčísleny, se tvářit že tyto nejsou, nijak je nezohledňovat a tvářit se že nejsou.
Proč by možné potíže v zásobováním elektřinou nemohla řešit (díky Carlosi) Správa státních hmotných rezerv?
No protože kWh se dost těžko skladují, pane Veselý. Veškeré "sklady", které u nás máme, stačí pokrýt spotřebu elektřiny tak v řádu minut. To je i podstatně méně, než v případě potravin, kde má stát údajně zásoby na několik dnů. Kdyby vznikla skutečná krize, tak bychom rychle zjistili, že i to fakticky vůbec nic neřeší. Tím je právě energetika výjimečná. A pak také tím, že si bez ní nikdo ani ... Není to tedy běžné odvětví, jak se nám snažíte namluvit. Nic proti tržním principům, ale mají své meze právě ve veřejném zájmu.
Jestli myslíte ty sklady co já, tak ty jsou na hodiny, ale mají jiné mouchy. Ještě je otázka jak to definovat a na co to připravit. Ale je to spíš inženýrský problém s trochou legislativních/politických jak to udělat a pak zaonačit. Bez toho nebudeme schopni říct jak by měly SSHR co se elektřiny týče fungovat.
Ano, možná je energetika trochu jiná, ale pořád to není odvětví ve kterém by to měl plánovat stát, eventuálně ve kterém by si měly rozvodné závody vymýšlet ptákoviny jak hlášení kdy bude odběr, čtvrthodinové maxima a podobně. Pokud je pro ně takový velký problém výkyv, tak ať to řeknou tomu podniku na rovinu, řeknou patřičně to riziko výkyvu ohodnotí a podnik se pak podle toho zařídí, technologie na to už jsou. Stejně tak ať si tu stát nehraje na mikromanažera pomalu do úrovně jestli tam bude elektronka E14 nebo E15 (z podniku Katóda Olomóc), ale nastaví nějaké požadavky jaký zdroj s jakými nejhoršími dopady hledá a pak ať to vyřeší trh.
Bohužel stát teď vede akorát tak skupina mikromanažerů, která si chce prosadit všechno na sílu bez jednání. (Nově teď zase ten jez v Děčíně)
Hele, co v Česku existuje a tohle je jen o pár kilometrů vedle. Mít takhle SSHR na skladě nějaké ty Alfonsy a krize nás nezničí.
V nouzovém režimu by takhle šlo vydržet pěkných pár týdnů. Co, že je nemožné?
Pane Veselý, podcenil jsem Vás. Jste ještě daleko větší kabaretiér, než jsem se odvážil doufat. Alfonzy nás určitě zachrání :-). S Vámi vést seriózní diskusi o energetické koncepci nemá žádný smysl. Kupte si svého Alfonse, odpojte se od rozvodné sítě a pak nám sdělíte své dojmy. Budu se těšit.
Dobrý den,
Pobavil jsem se. Sice je mi citově blízká myšlenka anarcho-kapitalismu tak jak ho prezentujete, ale realisticky vím že to je nefunkční utopie pro náctileté. Takže jsem konzervativní člověk. Tím chci říci: jsem proti revolučnímu rozkopávání alespoň jakš takš funkčního pískoviště, protože jen málokdy se následně podaří vůbec něco funkčního postavit.
K Vašemu rezervním správci nouzových skladů s elektrickou energií. Tak to mě vážně pobavilo. Moc. Už vidím ty sklady nacpané leydenskými láhvemi a jak mezi nimi někdo běhá a připojuje je a odpojuje a eviduje: tak zatím 2 000 000 035 lahví vyprázdněno za první tisícinu vteřiny dne... Uvědomujete si prosím že elektrický signál/elektromagnetické pole se šíří rychlostí světla? Že elektrické parametry sítě jsou svázané tvrdými fyzikálními rovnicemi kde neexistuje prakticky žádný výraznější nárazníkový/akumulační/tlumicí efekt? Že jediný fyzikální tlumicí efekt je setrvačnost rotujících turbosoustrojí a vše ostatní je nutno sakra rychle a dobře aktivně řídit, pokud chceme udržet na síti rozumné parametry U/I/theta? Akumulace ve velkých objemech je obrovský problém a v současnosti masivnější akumulace získatelná zpět v rámci desítek vteřin je možná prakticky výhradně přes potenciální energii vody?
Proto ta síť vypadá jak vypadá, ta složitost a řízení. Protože kdyby se neřídilo, tak se síť neustále bude rozpadat na jednotlivé nestabilní ostrovy, mezi kterými nebude možná výměna energie a uvnitř kterých budou elektrické parametry lítat velmi chaoticky a spotřebiče i prvky sítě budou pravidelně hořet a nefungovat na přepětí nebo podpětí nebo mizerný účiník.
Ano, současný stav je legislativně v mnoha směrech přeregulovaný a pokřivený. Dotace, dotace, dotace, CO2 odpustky, politické tlaky na finanční diskvalifikaci či naopak protěžování některých zdrojů. Politické zadání že elektřina je automatické právo které nesmí být odepřeno... To vše vede k problémům. To jádro pudla je v politickém zadání. Ekonomika z toho pak vyplývá a je toho odrazem. Zatím žijeme z odkazu minula, toho co vytvořili naši otcové (byť to mělo a má zase jiné mouchy dané dobou), ale fakticky zanedbáváme budoucnost. Odkládáme pragmatickou obnovu a doplňování zdrojů které stárnou. To nás doběhne a nebude to už moc dlouho trvat. A protože ekonomika je politikou tak zřivená, tak holt dost dobře není možné čistě kapitalistické řešení. To by se musely celoevropsky zrušit dotace a rozvolnit pravidla a akceptovat, že nějakou dobu budou excesy než se účastníci trhu naučí a stabilizují situaci protože i pro ně je výhodnější mít trvale připojené zákazníky kteří platí, než nemoci dodávat.
názory autora jsou velmi nebezpečné až zkázonosné, nechápu admina, jak tak zcestné vize lze vůbec uveřejnit na stránce oenergetice??? článek je výplod nemocného pacienta z psychicko-liberální léčebny!!!
Čím přesně?
strategický význam elektřiny pochopíš, až ti ji trh nedodá, kolik mld.Kč zaplatíme za škody a ztráty??? za 72 hodin BlackOutu se rozpadá společnost, .....odpovědnost nesou ministři a politici, ti zvolení učitelé a holiči, ti, kteří rozhodují o strategickém zajištění infrastrukturní komodity neskladovatelné!!!, ignorují ASEK i zákony (Krizový 240/2000 Sb.) a nechtějí míti se Šnobrem+spol. spory o obnově zdrojů v ČEZu=peníze na investice a snížení dividendy!!! Trh do monopolní infrastruktury nepatří, viz nehody na železnici, elektroenergetika ještě jak takž funguje, ale na mezi a konci životnosti jsou mnohé stroje, EDU1234 bez kontejmentu a sílícím teroristickým hrozbám chceme provozovat do r.2045??? Autor je opravdu pacient!!!
Stále jste neodpověděl na to na co jsem se ptal, ale vytáhl jste jen velmi volně související jeden zákon a něco co má právní váhu jídelníčku v ministerské kantýně.
Energetika ani zdaleka není monopolní odvětví, respektive nemusí být. Stejně jako může a nemusí být monopolní kolejová infrastruktura, nebo vodní kanály.
Vy navíc berete zcela extrémní situaci která nenastane, definujte sérii kroků které povedou k naprostému rozpadu soustavy, které uvažujete a které by odstranila monopolizace a státní energetika.
Spíše vidím větší šanci že se něco podělá na centrálně plánované síti s méně monopolními zdroji, než v síti kde pracují stovky větších a menších zdrojů.
Já se rozhodně nepovažuju za anarcho-kapitalistu. Souhlasím s tím, že hlásají nesmysly. Jsem ovšem i proti centrálnímu plánování. Já zastávám názor někde uprostřed, trhu se má dát prostor A ZÁROVEŇ je třeba mít jasně dané a správně udělané, tvrdé regulace tržního prostředí, aby "tržní logika" optimalizovala tu správnou funkci.
A k té regulaci sítě, všiml jste si, že ona regulace už je dnes dělána na tržním principu? Regulační kapacity/výkon se kupují v aukcích. Já bych jen šel ještě dále a změnil pravidla jeho fungování tak, aby se regulačních služeb mohlo zúčastnit mnohem více "hráčů". Fakt mi připadá hloupé, aby tahle služba byla rezervována pro tepelné/vodní elektrárny o výkonu >10 MW a soutěžilo se jednou za 3 roky. proč jdou v jiných zemích dělat online aukce po 15 minutách a tady ne?
Zatáhnout SSHR do zálohového zdroje není úplně scestná myšlenka, pro konkrétní příklad Prahy:
Křetínský zlikvidoval veškerou rozumnou výrobu elektřiny a nemá zájem financovat do zdroje s black startem
PRE Distribuce do toho chtělo jít ale z důvodu jako Křetínský do toho nejdou
Lokality pro výstavbu jsou vytypované jedna - Třeboradice má dokonce EIA, je to jen o penězích proč by to nemohla financovat SSHR
Elektřina je velmi velmi důležitá komodita. Bez jídla vydrží člověk 30 dní, bez vody 3 dny, bez elektřiny ve městě?
Bez elektřiny nebude v Praze plyn, voda, teplo a statisíce lidí zavřených ve výtahu a metru to ihned. No voda ještě tak hodinu někde poteče někde než vyteče z vodojemů.
BEZ elektřiny jsme v Praze nedaleko Vltavy vydrželi týden za povodni 2002, důležité byly jen pitná voda a jídlo. Plyn fungoval. To co říkáte jsou kecy. Dopravu zajišťovala železnice(diesel) a auta.
Abychom nehledali, co už nalezeno: SSHR nedrží v záloze roztočené generátory, a myslím, že je ani držet nemá. Ale má nouzové zásoby uhlovodíkových paliv, které jistě lze použít pro oprávněně netržní, decentrální a ostrovního provozu schopné zdrojíky v nemocnicích apod., kde už zpravidla jsou.
Záložní elektrárna v Třeboradicích byl skrytě komerční projekt. Slohové cvičení k vytvoření investičního cecíku z veřejných rozpočtů, v němž chyběla právě část s důsledným zhodnocením síťových rizik, která se údajně měla eliminovat. Paradoxně, kdyby se do toho PRE bývala pustila i přes cecíkový nezdar, nyní by při vysoké ceně CO2 povolenky a nízké ceně plynu asi vyráběla a vydělávala.
Vidíte jak už se nám ta shoda klube. Osobně bych nic neměl, kdyby SSHR platil soukromníkům za to, že budou dělat jeho práci a budou provozovat/vlastnit zdroje, které budou cenné při krizových situacích. Ďábel ovšem bude v detailech při správném nastavení parametrů a procesů jak to dělat.
Viz níže...
Viděl bych třeba možnost vybudovat na státní útraty vedení kolem Moravy eventuálně Dyje a spojit místní MVE na jedno a to pak napojit na kritickou infrastrukturu.
Například, když vezmu Dyji, natáhnout takovéto vedení od Nových Mlýnů přes Bulhary do Břeclavi kde "Na Špici" se udělají úpravy na současném vedení tak aby šla izolovat trasa do úpravny vody a nemocnice a zřídí se odbočka na Splav a Cukrovar (menší elektrické zdroje), zároveň se udělá odbočka na MVE Lednice. V případě krize pak bude z VDNM odpouštěno 40-45 kubíků za vteřinu, tím bude možné vyrobit kolem 4-5MW elektrické energie a zásobovat kritickou infrastrukturu. Byť to by se asi použilo jenom za války nebo velkých problémů a vyžadovalo by to nějaké drobnější úpravy Zámecké Dyje, zejména asi vyčištění.
Toto se dá samozřejmě provést i na Vltavě, Labi atd. Pak samozřejmě by šlo podobně postupovat i u BPS atd.
Ale to už dneska je ale nedělá to SSHR ale ČEPS s OTE
Asi nějak tak. K tomu by jí k ruce měly být elektrárny v majetku jednotlivých povodí a jsem si jistý že by se našlo i dost menších a středních firem, které by se SSHR za nějaký menší poplatek rády spolupracovaly mají-li k dispozici výrobnu elektřiny. Ale to by znamenalo plánování a jiný přístup. Například bych si uměl představit že u MVE (kolem 1MW) bude k dispozici plocha pro přistavení spalovacího agregátu, který se v případě krize přiveze a připojí na síť paralelně k MVE a takto se bude zásobovat část sítě a budou na to navěšené kritické provozy v okolí.
Přece jenom v krizi lidé fungují jinak než za normálních okolností. Viděli jsme to s rouškami, stát byl neschopný a lidi se sami zorganzovali, šili roušky, další skupina vyráběla masky, přechodky na filtry... a stát vedle toho první týdny stál jak svatý podoj. A pak se do toho začal plést a dopadlo to pár fiasky. (Chytrá karanténa na kterou dostal appku zdarma a stejně z toho nic není)
Mnohdy nepotřebujeme stát s velmi detailním postupem a mikromanagementem, ale jenom nějaký rámec a koordinaci, ale to bude zase asi líp dělat kraj a obec, než vláda v Praze. Stejně tak jsou lidé ochotnější udělat něco pro místo kde žijí než jenom odevzdat prostředky k redistribuci někde v centrálním skladu bůh ví kde.
Podívejme se na situaci u nás a v USA, tady se dělají roušky, tam se kupují zbraně. U nás se povodně řeší odspodu, jsou připravené plány a dělá se tak nějak bez ohledu na to jak se vyspí vrchní mikromanažer, v USA plány na povodně nemají (nebo ještě před deseti lety neměli a asi se to moc nezměnilo) a čeká se na řešení od centrální vlády a to je pomalé, ať už to bylo New Orleans, nebo novější povodně na Mississippi.
Ano, pořád se tu u nás hádáme, štěkáme a děláme si naschvály, ale pokud se něco podělá, tak to z ničeho nic funguje jinak.
Skrytě Agrofert protože jako start to bylo na líh od Babiše
V principu bych souhlasil, obávám se ale, že nastavit rozumnou regulaci nebude možné. Například žádná soukromá firma nemůže zaručit bezpečí jaderného paliva po desítky tisíc let. Tady musí nastoupit stát a nastavit pravidla. Stejně tak žádný soukromý investor nebude stavět JE, pokud mu někdo nezaručí stabilní prostředí. Bez toho by taková investice byla příliš velká a riziková, vždyť JE se dneska staví na 60 let a více.
Pokud by snad někdo chtěl postavit přehradu, tak bez možnosti vyvlastnit poslední kousek pozemku ji taky nepostaví.
Jinými slovy by šlo investovat pouze do menších zdrojů typu FVE a plynu, biomasy. Vítr má problémy s NIMBY už teď a jádro by taky vypadlo ze hry.
Ve většině se shodneme. Já považuji existenci rozumné regulace za možné, ale obtížné. I u toho by bylo důležité stanovit nějaký "iterační proces", kdy se budou průběžně vyhodnocovat efekty oné regulace a odstraňovat chyby.
Taky souhlasím s tím, že je už pryč doba, kdy stát přišel a poslal lidi do ..., protože tam bude státní podnik/soukromník těžit uhlí/stavět přehradu/elektrárnu. A je to dobře. Pomníků, kdy se ve jménu pokroku udělalo více škody než užitku, máme i v ČR dost.
I tak existují lokality, kde JE můžete postavit, lokality, kde místním vrtule zas až tolik vadit nebudou. Jde jen o to se před problémem nepodělat a najít lidi, kteří řeší problémy, i ty těžké.
Tohle všechno jsou jen plané řeči a chození kolem horké kaše. Nakonec stejně skončíte u toho, že si vyberete nějaký scénář a pokusíte se odhadnout jak to bude po jeho uskutečnění vypadat a z toho odhadnout, jestli požadovaný scénář vede k danému cíli.
Fajn, vezměmež scénář zde nedávno zmiňovaný, postavený na 15,4 GW FVE a 4,6 GW VTE jako základu našeho mixu. Co v něm bude dál? Kapacitní faktor těchto zdrojů na našem území je naprosto tragický. Podle statistiky ČEPSu to u FVE dělá nějakých 11,3% u VTE se to neustále zhoršuje a po instalaci tak velkého množství by zakotvily tak někde u 12% a to jim opravdu fandím. Kolik že to vyrobí energie za rok. Hezkých 20 TWh. To je cca polovina toho, co dnes vyrobí elektrárny spalující pevná fosilní paliva, aka uhlí. Takže zbylých 60 TWh vyrobíme kde, když jaderky jsou fuj? No přeci v plynu, kde jinde? Jaký tedy bude náš úžasný mix postavený na moderních a vysoce ekonomicky výhodných technologiích? Namísto poloviny budeme z fosilu vyrábět tři čtvrtiny, ale budeme na tom o moc líp než dnes, protože místo důlních jam na uhlí bude podhůří Krušných hor jedno velké lesklé zrcadlo.
No, neberte to, za těch pár kaček co to bude stát.
To co říkáte jsou plane řeči, já říkám kecy. Vše chce čas, za 30 let bude jen na strechach tech 15 GW levné fotovoltaiky
To klidně může být. Jen prosím řekněte kdo bude vyrábět ten zbytek, jakým způsobem a čeho jsme tím dosáhli.
Když tak zpětně pročítám diskusi, kde autor konkretizuje svoje obecné teze z článku, tak mu musím dát za pravdu v odpovědi na otázku vyřčenou v titulku. Opravdu se zřejmě podařilo najít na energetické koncepci poměrně širokou shodu, a sice tu, že tudy opravdu ne.
Nebýt jadernou lobby vyvolané hysterie " musíme včas postavit nové jadro" tak by si naše energetika shodu našla. Stavělo by se rychle a levně co by bylo třeba. Protože vsak v EU trvá několik desetiletí postavit JE tak jsme tam kde jsme. NESHODA, SILOVÉ URYCHLENÉ PROSAZOVÁNÍ JÁDRA
jeden BlackOut nám všem ukáže, jak se ve své diskuzi mýlíme s trhem = liberální pojetí monopolu elektřiny, když ČEPS odvracel Black Out tak 1MWh nás stála 30 000Kč!!! Kolik jsme jich nakoupili u Rakouských sousedů??? 50 000 MWh = 1 500 mil. Kč, chceme platiti sousedům, nebo sami sobě vybudovat další Dlouhé Stráně???
Pane Novák mohl by jste uvést co bylo bezprostřední příčinou toho možného blackoutu? Zdá výpadek 1 GW nebo naopak přetížení z VtE nebo neco jineho? Dekuji.
Soběstačnost v elektřině není nutná stejně jako v potravinách.
Pokud bude VW nebo kterákoliv automotive potřebovat elektřinu tak ať si jí doveze ČEPS , OTE, distributoři fungují.
Není žádný důvod na dostavbu EDU vydávat peníze ze státního rozpočtu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se