Evropská investiční banka nerozhodla o konci financování fosilních paliv

Evropská investiční banka (EIB) odložila rozhodnutí o tom, zda bude nadále financovat projekty závislé na fosilních palivech. Spor v rozhodování je především o financování projektů spojených se zemním plynem, které podporují země v čele s Polskem a Německem.

Projekty spojované s fosilními palivy, mezi které lze zařadit především uhelné a plynové elektrárny, čelí dalšímu vážnému riziku. Na úterním jednání Evropské investiční banky sice ještě napadlo finální rozhodnutí o tom, zda bude banka nadále podporovat fosilní projekty, nicméně rozhodnutí by mělo padnout již na dalším jednání v listopadu.

Evropská investiční banka se pod vedením Wernera Hoyera má ujmout vedoucí role v oblasti financování udržitelných projektů. Právě v souvislosti s touto strategií padl v letošním červenci návrh, aby banka zastavila financování projektů spojených s fosilními palivy.

EIB má ve svých plánech podporu i od nově nastupující šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která z EIB chtěla udělat „klimatickou“ banku, která by měla za úkol financovat přeměnu ekonomiky na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Na financování od EIB by tak mohly zapomenout projekty těžby ropy, zemního plynu nebo uhelné a plynové elektrárny. Právě o zemní plyn se vede největší spor, jelikož řada zemí (včetně Polska a Německa) vidí zemní plyn jako přechodný zdroj elektřiny, díky kterému by bylo možné zbavit se závislosti na uhlí a mezitím rozvíjet obnovitelné zdroje a systémy skladování elektřiny.

Na podporu projektů spojených se zemním plynem se postavili zástupci Německa, Polska, Itálie a Lotyšska. Viceprezident EIB uvedl, že odsunutí rozhodnutí bance umožní, aby byla přijata některá specifická pravidla pro vybrané země.

Lze tak předpokládat, že některé země budou mít mírnější podmínky. Mohlo by to být například Polsko, které před sebou má náročný proces transformace energetiky, pokud má podstatně snížit své emise produkované v energetickém sektoru.

Jen v minulém roce EIB pomáhala financovat projekty v hodnotě cca 2 mld. EUR. Od roku 2013 pak profinancovala celkem 13,4 mld. EUR, přičemž na diskutované projekty spojené se zemním plynem šlo více než 9 mld. EUR (tedy cca 2/3 všech prostředků),