Češi dýchají špatný vzduch stejně jako skoro celá Evropa. Limity EU jsou měkké
Téměř všichni obyvatelé Evropy žijí v oblastech, kde je vzduch vysoce znečištěn jemnými prachovými částicemi. Na spoustě míst jejich koncentrace několikanásobně překračuje limit stanovený Světovou zdravotnickou organizací. Každý rok kvůli nim jenom v Česku umře kolem deseti tisíc lidí.
Prachové částice menší než 2,5 mikrometru (PM2,5) vznikají všude tam, kde se práší. Při spalování uhlí nebo dřeva, na stavbách, v dopravě i v zemědělství. Světová zdravotnická organizace doporučuje, že by jejich koncentrace ve vzduchu neměla překročit pět mikrogramů na metr krychlový. Snižuje se tím totiž riziko, že se dostanou do plic a způsobí tam nemalé problémy. Státy Evropské unie si nicméně stanovily hranici na 20 μg/m3.
Velmi znečištěný vzduch dýchá 98 procent Evropanů, ukázala analýza satelitních dat Copernicus Atmospheric Monitoring Service, na jejímž vzniku se podílela společnost Deutsche Welle s European Data Journalism Network. Výsledky studie ukázaly vyšší koncentrace prachových částic PM2,5 až na výjimky v celé Evropě. Přibližně dvě třetiny lidí žijí v oblastech, kde koncentrace PM2,5 překračuje limit Světové zdravotnické organizace více než dvojnásobně.
Východní Evropa dýchá horší vzduch
Česko normu stanovenou EU plní, ale Světové zdravotnické organizace ne. „Za posledních jedenáct let roční průměrné koncentrace PM2,5 pozvolně klesaly. Oproti desetiletému průměru koncentrací ze všech stanic 19,5 mikrogramu na metr krychlový poklesla podle oficiálních zdrojů Českého hydrometeorologického ústavu roční průměrná koncentrace prachových částic za loňský rok na 14,3 mikrogramu,“ uvádí Michael Lažan, předseda spolku Senzor vzduchu.
„Relativně nízké koncentrace suspendovaných částic PM2,5 v loňském roce lze přisoudit příznivým meteorologickým a rozptylovým podmínkám a pokračujícím opatřením pro zlepšení kvality ovzduší – výměna kotlů, postupující obnova vozového parku a opatření na velkých zdrojích, vysvětluje Lažan.
Největší hodnoty mikročástic naměřily stanice v aglomeraci Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek. „Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 tam byl v roce 2022 překročen na pěti stanicích. Nejvíce v Ostravě-Radvanicích bylo naměřeno 23,4 mikrogramu,“ říká Lažan.
Z výsledků studie vyplývá, že horší kvalita vzduchu je spíše ve východní Evropě. Téměř na celém území Srbska, Albánie, Rumunska, Severní Makedonie, Polska, Slovenska a Maďarska koncentrace PM2,5 překračuje limit Světové zdravotnické organizace. Nejhůře je na tom Severní Makedonie, kde se v hlavním městě Skopje koncentrace prachových částic pohybuje i na šestinásobku limitu. „Špinavostí“ vzduchu se východní Evropě vyrovná jen Itálie. Více než třetina obyvatel Pádské nížiny na severu země dýchá vzduch, který čtyřikrát překračuje doporučený limit zdravotníků.
Nejlépe v analýze dopadly severské státy. Například ve Švédsku žádná lokalita nepřekračuje doporučovaný limit více než dvakrát. Britský deník The Guardian uvádí, že téměř 30 milionů Evropanů žije v oblastech, kde je koncentrace PM2,5 až čtyřikrát vyšší než doporučený limit.
Deset tisíc mrtvých ročně
Evropská unie hodlá do roku 2030 limit pro koncentraci jemných prachových částic upravit. Z dosavadních dvaceti by se měla snížit na deset mikrogramů na metr krychlový. Experti však požadují rychlejší postup a přísnější hranici. Řada studií totiž ukazuje, že prachové částice i při menších koncentracích mají velký vliv na zdravotní stav obyvatel.
The Guardian uvádí, že znečištění vzduchu částicemi PM2,5 způsobuje ročně napříč Evropou až 400 tisíc úmrtí. Výzkumy ukazují, že mikročástice PM2,5 mohou ovlivnit téměř všechny orgány v těle a způsobit velkou škálu zdravotních problémů, jako jsou srdeční, plicní a nádorová onemocnění nebo cukrovka. Znečištěné ovzduší může souviset i s nízkou porodní váhou novorozenců.
„Limity EU nejsou jen o zdraví, ale berou v potaz i ekonomické otázky. Limity Světové zdravotnické organizace naopak stanovují odborníci, kteří hledí pouze zdravotní stránku,“ uvedl Mark Nieuwenhuijsen, ředitel Institutu globálního zdraví v Barceloně (ISGlobal) pro televizní stanici Deutsche Welle.
Podle zprávy o kvalitě ovzduší Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2019 zemře v Česku předčasně 10,2 tisíce lidí, protože dýchají nekvalitní vzduch. „Kvůli drobnému polétavému prachu dříve zemře 9 600 lidí, kvůli emisím dusíku 240 lidí, nadměrná koncentrace přízemního ozonu způsobí smrt 350 lidem,“ popisuje Lažan.
Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.
Mohlo by vás zajímat:
Toto je typický dezinformace produkovaná EU s cílem prosazovat zelenou ideologii. Stačí se podívat na statistiku úmrtí v Karlovarském a Moravskoslezkém kraji - věk dožití je prakticky stejný , tak kde jsou ti mrtví kvůli špatnému ovzduší v MSK proti Karlovarskému kraji , který je bez průmyslu. Nikde je to proto , že současné znečištění je relativně nízké a nemá měřitelný vliv na celospolečenské zdraví. Je proto nesmysl měnit normy nebo limity stačí přestat podporovat spalování tuhých paliv včetně dřeva v malých zdrojích a také výrobu paliva pro ně to povede k pozvolnému přechodu většiny topenišť k tepelným čerpadlům a tím dojde k postupnému zlepšení ovzduší v obcích. Stát zatím dělá pravý opak podporuje spalování dřeva a tím zvyšuje emise škodlivin dokonce je možné požádat o přechod z plynu na dřevo.
Jediné co EU svou politikou dokázala je, že se můj soused po deseti letech vrátil k topení rozřezanými paletami (zdražení plynu, inflace, nárůst splátek/úroky).
Jenže on, na rozdíl, od místní teplárny nemá měření emisí a není to nikde ve výkazech MPO a MŽP, takže dekarbonizace dle těchto papírů úspěšně pokračuje. Děkuji.
Ono s tím spalováním dřeva by to nebyl problém . Američané neznají pojem nominální výkon a tak testují na ruzné rychlosti hoření paliva s plným topeništěm . A to nikoliv na CO2 ale na prach . Učinnost je nezajímá , ta je na spotřebiteli , kolik tepla pustí do komína .
To v evropě jsou jinačí štramáci . Duležitá je učinnost na nominál a kvalita spalování CO2 . Množství paliva a tedy výkon na nominál učuje výrobce .
Výsledkem jsou zahulené dědiny a města ve smogu . Protože vytápění je o pohodlí a tedy paradoxně o regulování hoření .
Natvrdo řečeno výrobky zde prodávané by se nemohli v americe prodávat.
Pro představu https://www. blazeking.com/product-category/wood/
Vy jste dospěl k názoru, že v EU normy typu EURO5 (v současnosti nejvyšší pro kotle na tuhá paliva) neřeší prach a CO, OGC (BaP apod. zbytkové uhlovodíky)? Tak poprosím o trochu více studia i ten Googe vám vrátí info.
Americké normy neznám, takže nevím jak přísní jsou, zda jsou přísnější či nikoliv ale, nejspíš bude to EURO přísnější.
Co se týká způsobu měření, tak máte pravdu, že to měření tak ano je to na jakou maximální účinnost dosáhl za ideálních podmínek na zkušebně (dle metodiky EU ČSN 303-5:2012). Tady je to to nejlepší čeho kotel dosáhne. K tomu máme ještě jednu normu tzv. EKODESIGN kde se ale pracuje se sezonními hodnotami, ale způsob měření bude obdobný.
Na druhou stranu pokud to v USA dělají tak, že to vyzkouší na různé výkony a měří pouze prach, tak to je podobně k prdu, jako to měření u nás. Prach je to poslední co nás u spalování tíží, prach totiž plíce +/- odfiltrují (a s limity polétavého prachu <10μm v ČR poslední dobou problémy nejsou), problém u topenišť na tuhá paliva je s těmi OGC (BaP chcete-li), které mají tu nepříjemnou vlastnost, že mají velikost menší než <2,5 μm a prochází přes plíce do krve... k tomu jsou rakovinotvorné...
Co se týká toho měření na částečný a nominální výkon, tak toto má u nás v EU také svá specifika, např. z kotlíkových dotací jsou dotované manuální kotle (nemluvím o automatech), pouze pokud mají odpovídající akumulaci, v takové situaci vám nic nebrání je provozovat na nominální výkon, protože akumulaci nemá smysl natápět na snížený výkon. Po naplnění akumulace můžete zdroj v klidu vypnout a jet z akumulace s tím, že znovu zatopíte až vám naakumulované teplo dojde.
V USA nevím jaké mají k akumulaci pravidla, ale tipuju, že to neřeší. Tzn. topení na snížený výkon v manuálních kotlích není nic zvláštního. Např. v USA je i zakázáno topit měkkým dřevem (nevím kde všude mám pouze info známého z USA z jednoho státu), vysvětloval mi, že to je protože měkké dřevo má větší tendenci dehtovat a leckdo si tím kompletně ucpal komín a vyhořel - pojišťovny z toho nebyly happy, a tak se topení měkkým dřevem omezilo. Říkám mu u nás se to neděje, ale máme povinné kontroly komína kominíkem, jinak pojišťovna vyhoření nezaplatí.
Jak se říká jiná země jiné mravy, ale je třeba znát kontexty jinak si leckdo udělá špatný názor.
No máte pravdu. Co jsem hledal tak kotle na tuhá v Americe neřeší, protože kdo má na teplovodní rozvod , tak je bohatý a tedy topí naftou či plynem nebo elektřinou.
Právě problém je tam lokální topení a tedy důležité jsou pro ně testy na krby .
A ty se naopak testují na borovici co dehtuje. Tudíž musí to čistě hořet i když to dusite .
Stejně to mají Australané či seveřani u nás. Také mají testy podobné.
A jak jsem pochopil z diskuzí smog je prach a toho se lehko zbavíte. Prach je většinou uhlik ( saze) C a ten potřebuje kyslík O a vznikne oxid uhelnaty. Ten hoří až nad 600st.C a ten se slouči s dalším kyslíkem na oxid uhličitý.
Takhle to tam tedy prezentují.
Tudíž prodávají tam velká topeniště co jsem dal odkaz co topí na pár kilowat klidně desítky hodin . A ty se prodávají nejvíce v Kanadě, Aljašce kde mají pouze mekke drevo.
ale bruselski byrokrati sa budu moct potlapkat po pleciach, ze aki su geroji a ako zachranuju prinajmensom cely svet
Neuvěřitelný blábol. Takže si stanovíme přísnější normy a přinutíme přírodu aby foukalo méně a pokud možno ne z polí a luk. Zdá se, že tito alarmisté chtějí žít ve sterilním prostředí a budou strašit, dokud toho nedosáhnou a nebo je někdo nesrovná do latě.
Tohle je v reálu demonstrace toho obrovského úspěchu, kterého se podařilo v ČR za posledních 30 let dosáhnout. Dostat se na evropský průměr z toho komunistického hnusu, to je na pomník všem těm "neviditelným", kteří se o to zasloužili. A dosáhli toho zatímco všelijací "chytráci" měli pro ně jenom urážky.
Vy radši nic nepočítejte a neodhadujte. Při posuzování vlivů na zdraví jsem viděl v reálné akci skutečné odborníky a vím jak je složité ze zdravotnických statistik separovat jeden konkrétní vliv z mnoha. Při tom vašem srovnání si například spokojeně ignorujete X dalších vlivů na zdraví a úmrtnost populace. A taky jaksi opomíjíte rozdíl mezi Moravskoslezským krajem a O-K-FM aglomerací.
No, hlavně, že si můžete plivnout na jakousi "zelenou ideologii". Ať už je to co je to.
To byla na pana Motyčku.
Vážený pane Veselý , když někdo tvrdí že 10,2 tis lidí zde zemře předčasně tj cca 8% populace a pak to na není mezi krajem s nejhorší ŽP a nejlepším znát , pak je to prostě účelová zelená lež. A vypovídá to o úrovni Evropské agentury pro životní prostředí a lidí tam zaměstnaných to je ovšem obecně problém i humanitně zaměřených lidí , tak něco se nabiflovat to zvládly vlastní úsudek to je problém.
Víte, že ekologie není humanitní věda? Krom toho, že celý výpad vůči humanitním vědám je hovadina.
To není ani ekologie, to je epidemiologie, podobor lékařství. Je to empirická přírodní věda provozované zvláštní sortou lidí zvládajících zároveň medicínu a hodně náročnou matematiku.. Nic pro pana Motyčku.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Každý člověk zemře předčasně. Třeba proto, že si dal buřta. Kdyby si ho nedal, zemřel by o sekundu později. A pokud 10 tis. lidí zemře o sekundu dříve kvůli znečištění ovzduší, tak je to vlastně skvělá zpráva. Pokud by to bylo o deset let, tak by se s tím asi mělo něco dělat. No a pokud tyto podrobnosti nejsou uvedeny, tak se jedná o další bla bla bla s cíle lidi strašit.
Jenže oni neumírají protože to není z populace zasažené "znečištěním" vidět. To jsou prostě zelené bláboly Evropské unie. Navíc máme nějaký medián úmrtí většinou staří lidé a ti prožili v MSK život z velké části ve skutečně znečištěném ŽP v minulosti a přesto se to na jejich věku dožití nepodepsalo. Ani tato základní dedukce nevedla ty "vědce" k tomu aby pochopili, že současné dramaticky nižší úrovně znečištění nemají celospolečensky na dožití žádný vliv.... Ale chápu státní zaměstnanci....
Když něčemu nerozumíme, tak řekneme, že je to zelený blábol EU. V článku odkazovaná studie pochází z ISGlobal z Barcelony, která se ve svém textu porovnává se studií EEA, která je v článku taktéž citována: 1. odhady předčasného úmrtí jim vychází vyšší, 2. EEA byla prováděna pouze do úrovně národních států, kdežto ta Barcelonská šla hlouběji: "However, we additionally highlight local differences in the mortality burden that are not accounted for by national-level estimates." Mimo jiné ve studii najdete přímo zmíněnou Ostravu, Karvinou nebo Havířov. Čekal bych kritiku datových zdrojů, nebo použitých metod (Monte-Carlo simulace, K-means clustering), z uvedených argumentů ale tak nějak tuším, že jste ji nejspíše ani nečetl, proč taky, napsali ji "vědci".
No a co to znamená, že dle studie "zemře v Česku předčasně 10,2 tisíce lidí, protože dýchají nekvalitní vzduch"? Žili by tady o minutu déle? O hodinu? O dvacet let?
JInak obecně obdobné studie vycházejí ze špatných předpokladů a využívají špatných (bezprahových) modelů.
Předčasné úmrtí se vztahuje k očekávané délce dožití daného jedince. To, co vás zajímá je podobný indikátor počet "ztracených let života", který je v případě uvedené studie EEA odhadut taktéž. Pro ČR výchází na 101000 YLL (years of life lost) z důvodu vyšší koncentrace PM2,5.
Obecně by bylo fajn, kdyby lidi to, co kritizují, nejdříve přečetli.
No pokud je to 100 tis. let pro 10 mil. obyvatel, tak to znamená dle jejich výpočtu cca 1 měsíc na každého. Tedy v průměru bychom žili o měsíc déle. To je celkem slabota, protože takový covid nám zkrátil život o 2 roky.
zvlastne, bud nemam zaplateny premiovy obsah, alebo mi blbne prehliadac, ale tu predmetnu barcelnosku studiu neviem najst (otvara mi to len nejaky copernicus dokument co je evidentne nieco ine ako spominate - mozete ma prosim nejak blizsie usmernit?
vdaka
Mě to normálně otevřít jde, je to přímo na lancetu: thelancet.com/journals/lanplh/article/PIIS2542-51962030272-2/fulltext
dakujem velmi pekne, toto uz otvorit ide .. a kde je ten odkaz v texte prispevku?
Jak se pozná cukrovka způsobená PM2,5 od cukrovky způsobené špatným životním stylem?
Ve studii je zcela opomenuta podle mě naprosto zásadní věc - všechny ve studii zmíněné regiony s vyššími koncentracemi PM2,5 jsou průmyslové oblasti. To znamená velké množství lidí pracujících v průmyslu, vykonávajících zejména dělnické profese za nízké mzdy. Nízké mzdy znamenají méně peněz na nákup kvalitních potravin, péči o zdraví, sport, odpočinek, duševní hygienu, obecně méně zdravý životní styl. Což se zcela jistě projeví na délce života.
Aby tato studie tudíž měla nějakou vypovídací hodnotu, musela by být provedena na stejném vzorku obyvatelstva.
zial mnozstvo studii (netvrdim ze tato tam urcite patri) je postavenych na (mozno nahodnej) korelacii nejakych (mozno nesuvisiacich) udajov a zacnu to ucelovo zamienat s kauzalitou ..
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se