Domů
Energetika v zahraničí
Německo: Obnovitelné zdroje pokryly v první polovině roku téměř 60 % spotřeby elektřiny
Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova
Zdroj: Mainova

Německo: Obnovitelné zdroje pokryly v první polovině roku téměř 60 % spotřeby elektřiny

Podle předběžných údajů zveřejněných německým Úřadem pro životní prostředí (UBA) pokryly obnovitelné zdroje energie v první polovině roku 2024 přibližně 57 % hrubé spotřeby elektřiny v Německu. Pro splnění cílů v oblasti klimatu a energetiky však Německo musí urychlit rozvoj větrných a solárních elektráren.

Celková výroba obnovitelných zdrojů energie v Německu dosáhla 147 TWh a ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku vzrostla o 9 %. Vzhledem k tomu, že spotřeba elektřiny byla v letošním roce zhruba stejná jako v roce předchozím, podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny v první polovině roku 2024 výrazně vzrostl. Podle výpočtů Pracovní skupiny pro statistiku obnovitelných zdrojů energie se tento podíl pohyboval již kolem 57 %.

"Je úspěchem, že podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny stále roste," uvedl šéf UBA Dirk Messner.

Německo však stále potřebuje urychlit rozšiřování obnovitelných zdrojů energie, aby splnilo své klimaticko-energetické cíle, zejména v oblasti fotovoltaiky, upozornil Messner. Messner vyzval k pečlivému dalšímu rozvoji dotačních mechanismů a včasné informovanosti umožňující plánování rozvoje obnovitelných zdrojů. Stejně tak je podle něj nezbytné najít způsob, jak udržet pod kontrolou síťové poplatky v oblastech s vysokým podílem obnovitelných zdrojů energie.

V prvních šesti měsících roku 2024 se na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů nejvíce podílely větrné elektrárny (přibližně 51 %), následované fotovoltaikou (24 %), biomasou (15 %) a vodními elektrárnami (8 %).

V porovnání s prvním pololetím roku 2023 vzrostla výroba elektřiny z větrných elektráren o 10 %, a to zejména díky větrným zimním měsícům a nárůstu instalovaného výkonu větrných elektráren. Také nárůst výkonu fotovoltaických elektráren vedl k 13% nárůstu výroby těchto zdrojů. Výroba elektřiny z vodních elektráren vzrostla o 12 % díky neobvykle vysokým srážkám v první polovině roku.

Německo si stanovilo cíl do roku 2030 pokrývat 80 % hrubé spotřeby elektřiny výrobou elektřiny z OZE. Rostoucí elektrifikace odvětví, která jsou dosud závislá na jiných zdrojích energie, zejména vytápění a doprava navíc pravděpodobně v příštích několika letech zvýší celkovou spotřebu elektřiny.

Země tak bude muset zrychlit výstavbu větrných a solárních elektráren, aby do roku 2030 navýšila výkon solárních a větrných elektráren o plánované stovky GW.

Německo navíc bude muset zajistit, aby výstavba přenosových vedení, která doposud stagnovala a nabrala několikaleté zpoždění, udržela s rozvojem OZE krok. Přenos elektřiny z větrného severu země do průmyslových oblastí na západě a jihu země tvoří již dnes velký problém a vyžaduje zásahy provozovatelů přenosové soustavy kvůli úzkým místům v přenosové soustavě. V loňském roce si opatření na stabilizaci přenosové soustavy vyžádala náklady přesahující 3 miliardy EUR.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(52)
Miloslav Černý
21. červenec 2024, 11:21

Z hlediska časového hlediska do budoucna už je to jen co by kamenem dohodil při využívání nově vznikajících poznatků v celém tomto složitém resortu. Tato nemalá, ale smysluplně ekonomická investice se jim bude spolehlivě vracet. A co je nejdůležitější na této nezávislosti, bez kontraverzního jádra, kterého se nemusí obávat, že je bude pronásledovat. A cenově budou moci spolehlivě konkurovat našim nově plánovaným jader. mamutům, jejíž produkci, abychom je nemuseli odstavit budeme sanovat ze státního rozpočtu, jestli se je vůbec povede uvést do provozu. Za nějakých 10 let a více bude klesat poptávka z jádra jako nechtěného špinavého zdroje a přechodný zdroj v nouzi budou pro vykrytí nedostatku levnější záložní zdroje.

Bob
21. červenec 2024, 11:35

Ano, tahle ideologická investice do OZE se jim bude spolehlivě vracet v podobě vysokých cen elektřiny se započítáním všech podpor státem a pomocí zvláštních poplatků.

Mají už poplatky za redistribuci, na podporu OZE, na budování bateriových úložišť, nově na podporu záložních vodíkových elektráren.

Už i bohaté Německo s tím má problém a nestačí jim na to rozpočet.

Jakub Sevcik
21. červenec 2024, 17:34

Proc ideologicka? Je racionalni. Podivejte se na parametr LCOE. OZE patri k nejlepsim.

Emil
21. červenec 2024, 18:19

I k nejhorším. Záleží, co a jak do toho započítáte. V principu porovnávat cenu intermitentního a disponibilního zdroje nedává smysl. Je to jako porovnávat náklady na bydlení v bytě a ve stanu.

Milan Vaněček
21. červenec 2024, 23:47

Smysl má porovnávat cenu zboží-komodity. Když mohu koupit v daném okamžiku (nechci skladovat) tu levnou, tak ji koupím. Když zrovna nemohu, tak musím koupit tu drahou (z jádra)

nebo tu levnou, kterou jsem si ale musel na svoje náklady uskladnit (těch možností je mnoho).

Porovnávání bytu a stanu je naprostá pitomost.

Aby výrobní podnik dobře prosperoval, musí nakupovat (nebo si sám vyrábět) levnou energii.

Emil
22. červenec 2024, 00:00

Ne, Vaněčku. U elektřiny nemá smysl porovnávat jen cenu zboží-komodity, elektřina nejsou brambory, takže je vám houby platné, že je levná v létě v poledne, když ji potřebujete hlavně v zimě večer.

Takhle opravdu prodej elektřiny z jaderných elektráren nefunguje, že si elektřinu z nich koupíte, jen když si zrovna nemůžete koupit žádnou jinou. Jaderné elektrárny pokrývají základní zatížení, takže se elektřina z nich prodává a kupuje typicky na celý rok dopředu, a ne jen když vy si zrovna vzpomenete. Je celkem fascinující, že ani takovou základní věc jste za ta léta diskusí zde nebyl schopen pochopit.

Bingo, porovnávání bytu a stanu je naprostá pitomost", stejně jako porovnávání ceny elektřiny z intermitentního a disponibilního zdroje.

Aby výrobní podnik dobře prosperoval, musí nakupovat nejen levnou ale hlavně za předvídatelné ceny elektřinu, která přesně odpovídá jeho spotřebě v každém okamžiku. Proto v první řadě nakupuje právě ten baseload, který nejlevněji nabízejí vodní a jaderné elektrárny. Nikdo další se jim v tom ani neblíží.

Milan Vaněček
22. červenec 2024, 11:47

Emile co to tvrdíte za nesmysly. Informujte se ve Škodě energo a nefabulujte zde o (v současnosti velmi drahém) baseloadu.

Emil
22. červenec 2024, 11:53

Nesmysly tu tvrdíte jedině vy, Vaněčku, což dokazuje i tradiční absence jakýchkoliv protiargumentů. Měl byste se naučit rozlišovat mezi tím, co elektrárna nabízí a co nakonec dostane, protože na burze neplatí systém pay-as-bid ale pay-as-clear.

Bob
21. červenec 2024, 18:53

Podívejte se na parametr LCOLC jednotlivých zdrojů a to tam ještě nejsou OZE připočteny všechny náklady. Nebo parametr LFSCOE.

Něco k tomu v odkazech:

medium.seznam.cz/clanek/milan-smutny-bank-of-america-bofa-atom-je-nejlevnejsi-druh-energie-ke-splneni-bezemisnich-cilu

Doporučuji i přímo zdroj z BOFA.

oenergetice.cz/elektrina/ceny-obnovitelnych-zdroju-klesaji-naklady-na-vyrobu-elektriny-ale-nadale-porostou

koumák
21. červenec 2024, 12:06

Jak můžete psát o " nemalé investici" . Vždyť to dodnes způsobuje průmyslu problémy a nekonkurenceschopnost za světem? A bez provozních dotací- klidně tomu říkejte podpora OZE či příspěvek na stabilitu sítě to je neživotaschopné. Už nyní Němci platí za distribuci 70% ceny elektřiny a s přibývajícímu OZER ta částka bude jen narůstat.

Martin Prokš
21. červenec 2024, 12:13

Nedobrý den,

Váš hymnus na téma německé OZE skvělé, nezávislé energetice bych jen tak trošičku hnidopišsky podotknul, že Německo není energeticky nezávislé. Německo se za poslední rok a půl stalo naprosto energeticky závislé na svém širokém okolí. Bez přeshraniční pomoci by Německo téměř každý den zažívalo v čase proměnlivé energetické stupně s omezováním spotřeby a odpojováním celých segmentů sítě. Německo je naprosto závislé na svých sousedech ohledně výkonové regulace své sítě. Stačí se podívat na grafy denní a týdenní výroby, exportu a importu na hodinové bázi.

A s rostoucím podílem OZE se tyto problémy stále více prohlubují. Čím dál více mě překvapuje, že to energetici/přenosáci dlouhodobě ustávají a zvládají bez větších výpadků. Klobouk dolů.

Jan Veselý
21. červenec 2024, 15:36

Máme tady dalšího mistra logiky, který si plete pojmy a dojmy. On je totiž sakra rozdíl mezi mírně zápornou bilancí export-import (někde na úrovni cca 2% celkové spotřeby) a nebýt schopen pokrývat poptávku z vlastních zdrojů.

Až pojedete zítra do práce třeba autem, neznamená to, že byste tam neuměl dojet jinak.

Matoo
21. červenec 2024, 16:33

Tak mistr logiky tu jste spis vy. To ze nekdy mam obrovsky prebytek vyroby a jindy obrovsky nedostatek sice v souctu muze znamenat ona vase zminena 2%, ale zaroven skryva obrovske problemy nemecke site, protoze elektrina je potreba porad a ne kdyz zrovna dobre fouka nebo sviti. Navic ty prebytky vice mene nikdo nepotrebuje a musi se slozite, draze a zbytecne regulovat stabilni zdroje v okolnich statech.

Jan Veselý
21. červenec 2024, 20:26

Aha, takže těch 50% současné výroby elektřiny v Německu, které nejsou závislé ani na větru ani na slunci asi neexistují, že? A ty desítky GW elektráren, které by v Německu mohly vyrábět mnohem více, ale nedělají to, protože teď se to zrovna nevyplatí, to je asi jenom nějaké takové mámení, že?

Jiří Ing.Linda
21. červenec 2024, 16:56

Asi moc dobře nechápeš, nebo nechceš, že jsou řiditelné zdroje a okamžité náhodné zdroje. A oboje je nutno kombinovat tak, aby byla trvalá rovnováha výroby a spotřeby. A čím více náhodných zdrojů v síti, tím větší zajištění řiditelnými, tedy větší náklady na záskoky. Výsledek muže být i opačný, než se jeví laikovi.

Milan Horak
22. červenec 2024, 14:47

Pisete o budoucnosti, ale na soucasnost jste ucelove pomlčel. OZE se sanuji z rozpoctu porad a nevypada to na to, že by se v dohledné době obešly bez dotací. Trpíte selektivní slepotou jako všichni, kteří vidí jen OZE.

Zbyněk Poisl
21. červenec 2024, 11:53

Člověk s elementární inteligencí moc dobře ví, že efektivitu těchto procesů je možné vyjádřit graficky křivkou, která má tvar hyperboly! Na počátku je při relativně malé investici velká efektivita. Následně křivka přechází do pásma, kdy se efektivita pomalu snižuje a investice stoupají. Následně křivka "končí" v nekonečnu, kdy investice vysoko překračují efektivitu. Přiblížit se tak 100% pokrytí spotřeby z OZE bude stát ještě řádově násobky toho, co do této absurdní ideologie bylo investováno doposud. Současný stav technologií to více méně vylučuje. Nehledě na to, že s narůstající drahotou technologií, klesá jejich ekologičnost! Takže se blížíme bodu, kdy se OZE stanou ekologicky i ekonomicky naprosto neudržitelnou ideologií! Což je mimochodem věc, kterou mnozí tvrdí už dlouhá léta.

Miloslav Černý
21. červenec 2024, 13:54

S pokrokovou efektivní akumulací se tyto Vaše předpoklady razantně změní. Co platilo ještě dnes, zítra bude úplně jinak. I takové razantní veletoče historie pamatuje. Nyní je Německo také velkým příjemcem, ale nic netrvá věčně, že je nejprůmyslovější, nejekonomičtější země Evropy není náhoda. Jednou se ten jejich příjem snadno změní v stále převažující výdej po postupném splacení větších počátečních investic. Je to běh na dlouhou trať a mají velkou odvahu, kterou jim můžeme jenom závidět, kdy se nám mnohdy nedostává ani ta malá, při převládajícím našem věčným nikdy nekončícím hašteření.

Filip Kopa
21. červenec 2024, 14:19

Rostoucí decentralizace tlačí na požadavek růstu počtu odborných pracovníků kterých se nedostává ( obzvláště v Německu) to tlačí na raketový růst mezd, to tlačí náklady nahoru, to zvyšuje konečnou cenu. V Německu jsou firmy které ve výrobě komponent a poskytování služeb v tomto segmentu už nestačí, protože nejsou při dané situaci zaplatit odborně zdatný personál. To se týká třeba SMA, v Rakousku Froniuse, Schneider Electroc, ABB, Siemens. Jejich místo sice nahrazují čínští výrobci jenže i ti už začínají bojovat s obrovskou fluktuací pracovníků a utrženými náklady z rozumných mezí.

Jan Veselý
21. červenec 2024, 15:52

Ale prdlajz, třeba ABB, o které tady mluvíte, vám klidně nasadí systém, kde můžete automaticky řídit třeba tisíce elektráren najednou. Utáhne to vcelku nic moc výkonný počítač. Říká se tomu virtuální elektrárna a umí to, kromě ABB, desítky různých firem.

BTW, o ABB jsem psal, protože jsem je to nedávno viděl prezentovat. Udělali řídící SW pro největší virtuální elektrárnu v Německu (www . next-kraftwerke . com), která je dále škálovatelná. Udělala to prý partička inženýrů napůl z Mannheimu, napůl z Ostravy.

A oproti těm obřím peněžním tokům, které tam jsou, stojí tyhle aplikace úplné buráky.

Zbyněk Poisl
21. červenec 2024, 14:21

Pohádka o pokrokové zemi, kde zítra znamená včera. Básníte tu o budoucnosti a budoucích technologiích, jejichž existence je ve hvězdách. To je typické pro idealisty. Taky bych se mohl ohánět jadernou fůzí, ale nedělám to, protože její komerční využití je zatím v nedohlednu,stejně jako ty Vaše zázračné technologie na akumulaci a výrobu zelených energií.

Jan Veselý
21. červenec 2024, 15:54

Z čeho jste tenhle text psal? Vsadil bych se, že ze zařízení, kde akumulace energie normálně běží. Technologie dávno existuje, jde jen o výrobní kapacity a nasazování do praxe.

Bob
21. červenec 2024, 16:30

No pokud Vám nevadí náklady a pár dalších "drobností" tak je to možné.

Dnes není problém skutečně vyrobit hodinky s vodotryskem, ale je to účelné?

Mimochodem, když technologie dávno existují, proč už tu dávno nemáme OZE energetický ráj?

První FV panely dnešního typu 1958, první FVE 1876. První akumulátor 1859. Větrné turbíny jsou ještě starší.

Zbyněk Poisl
21. červenec 2024, 17:21

Psal jsem ho z normálního stolního PCčka, kde žádná akumulace neběží. Nehledě na to, že je obrovský rozdíl mezi akumulací několika Wh a několika tisíc GWh! Stejně tak je obrovský rozdíl v tom, jestli mi zhasne mobil nebo celá republika'!

Jan Veselý
21. červenec 2024, 20:31

@Poisl: Tím jen dokazujete svou neznalost, ani PC bez baterie na motherboardu neumí správně fungovat.

A jaký je prosím tak zásadní rozdíl mezi 4 Wh baterií ve smartfonu a třeba 1 GWh baterií v síti? Platí snad pro Li-ion články v nich jiné fyzikální zákony?

Bob
21. červenec 2024, 21:37

Veselý: Tím jen dokazujete svoji neznalost. Na motherboardu PC není žádný akumulátor. Tam je primární chemický článek. Chcete snad takto napájet distribuční soustavu elektřinou?

Jan Veselý
21. červenec 2024, 15:43

1) Efektivita čeho? A jak to měříte?

2) Proč je to zrovna reprezentováno hyperbolou a ne žádnou jinou z nepřeberného množství křivek?

3) A jak víte, kde má ta hyperbola asymptoty?

4) A víte, že OZE, nejen v případě Německa, znamená minimálně 4 svým charakterem výroby vzájemně značně odlišné zdroje? Všiml jste si vůbec, že se o nich v článku píše?

Zatím to vypadá jen jako blábol, než něco, co se má pochopit pomocí elementární inteligence.

Zbyněk Poisl
21. červenec 2024, 17:27

Tak tohle je masakr! Vám cokoliv vysvětlovat nebo s Vámi o čemkoliv diskutovat, je naprosto nemožné, protože nechápete a neznáte naprosto elementární ekonomické, matematické a fyzikální principy. Hypebola je to proto, protože jako jediná vyjadřuje reálnou souvislost mezi veličinami na osách podle kterých je konstruována. Vaše otázka je stejně absurdí jako kdybyste se ptal, proč zrcadla reflektorů mají tvar paraboly nebo proč sopečný kužel má tvar rotačního hyperboloidu! Je to dáno přírodními zákony, které Vy ignorujete a vůbec nechápete.

Jan Veselý
21. červenec 2024, 20:40

A jaké že to ekonomické, matematické a fyzikální principy nechápu? Zatím tady jen blábolíte o hyperbolách. Když mluvíte o matematických principech, dodržujte základní principy zacházení s matematikou, tj. že přesně definujete co jednotlivými pojmy myslíte a máte tolik slušnosti, že ukážete jak jste k nějakému výsledku dospěl. Ani jedno jste neudělal.

Richard Vacek
21. červenec 2024, 14:00

Německo v praxi ukázalo, že čím víc OZE, tím vyšší cena elektřiny.

Petr Hariprasad Hajič
21. červenec 2024, 15:36

Samozřejmě v raném stádiu tomu tak bylo. Ale všechno se mění. Z drahé elektřiny je dnes elektřina levná a když připočítáme i stále se snižující cenu úložišť která také klesá exponenciálně, tak staré dokríny už dávno neplatí. Německo už nemá nejvyšší cenu za elektrickou energii a jeden čas jsme my měli vyšší ceny, než byly v Německu.

Richard Vacek
21. červenec 2024, 15:57

U nás ceny elektřiny kopírují ceny německé, protože to tak naši politici rozhodli.

A levná OZE elektřina? Na příkladu Německa vidíme, že to neplatí. Dnes už se totiž tyto zdroje navzájem kanibalizují, tedy když postavíte další fv zdroj, tak ten bude potřeba jenom v noci nebo když bude zataženo, protože jinak elektřina není potřeba. A snad tušíte, že v noci ta nová fotovoltaika moc nevyrobí a je nesmysl ji budovat, i když Čína nám ty komponenty prodá levněji.

Richard Vacek
21. červenec 2024, 16:03

Snad odkaz na eurostat, kde si můžete nastavit kolik kde platí domácnosti za elektřinu (2023, včetně daní a poplatků). Od nejvyšší ceny:

Německo: 0,4 EUR/kWh

Irsko 0,38

..

..

Česko: 0,31

..

Maďarsko: 0,11

https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/nrg_pc_204/default/table?lang=en

Emil
21. červenec 2024, 16:24

Podle dat Eurostatu mělo Německo za loňské druhé pololetí (novější data zatím nejsou k dispozici) nejdražší elektřinu v EU celkem s přehledem.

Milan Vaněček
21. červenec 2024, 23:40

Ovšem my jsme těsně za nimi, bohužel ne s platy. Takže vzhledem k platům je u nás elektřina více než dvojnásobně drahá vůči Němcům.

A průmyslu (který žije v mezinárodní konkurenci) je Němci dotují mnohem více než my, takže nakonec občané i průmysl v ČR jsou na tom mnohem hůře než v Německu, to je realita, kterou může zpochybňovat jen slepý a hluchý.

Emil
21. červenec 2024, 23:49

Nejsme "těsně za nimi", Vaněčku, podle dat Eurostatu mají české domácnosti v nejběžnějším pásmu spotřeby o 22 % nižší ceny než Německo. A ani vzhledem k platům není elektřina dvojnásobně drahá, už si zase vymýšlíte, vy "realito".

Jakub Sevcik
22. červenec 2024, 12:56

Cenotvorba na burze je dano cenou uzaverove elektrarny. Kdyz je to OZE, je vemi nizka. Plynove jsou nejdrazsi.

Bob
22. červenec 2024, 13:35

Bingo

Plynové elektrárny jsou, nebo budou závěrnými elektrárnami skoro celý rok ve večerní a ranní odběrové špičce a po většinu zimy. Jedině, když bude hodně foukat, mohly by to být VtE za předpokladu, že pokryjí veškerou spotřebu.

A počkejte si na tu cenu elektřiny z plynových elektráren, až budou muset spalovat zelený vodík. V Německu za 8 let.

Petr Hariprasad Hajič
21. červenec 2024, 19:12

Když se dívám na leden 2024 (Ember), tak Polsko 105€, ČR 76€, Německo 73€, Dánsko 64€ za MWh. A to mělo Dánsko ještě před několika lety jednoznačně nejvyšší cenu. Přitom má v OZE naistalováno ve výrobě el.e. asi 90%. Že by se přece je už začala projevovat nízká cena VtE a dotace přestávaly cenu tak ovlivňovat? Některé procesy se projevují se zpožděním. Německu cena el.e. bude postupně klesat, nám poroste.

Emil
21. červenec 2024, 20:08

Tak to se ale díváte jen na jednu složku koncové ceny elektřiny, mnohdy ani ne tu nejvýznamnější, kterou ani Německo ani Dánsko nikdy nejvyšší nemělo. Když se podíváte na celkovou cenu se všemi daněmi a poplatky, tak je Německo stále suverénně nejdražší.

Nefi
21. červenec 2024, 19:28

Struktura konečné ceny elektřiny dle Verivox:

42,5 % silovka vč. marže

28 % sítě

16 % DPH

5,5 % daň z elektřiny (v podstatě má funkci spotřební daně)

4,5 % koncesní poplatek (platí se municipalitám za to že mohou zakopat kabely pod silnice)

1,8 % odvod na náklady s offshore instalacemi

1,1 % TSO poplatek pro přenosovky

0,7 % poplatek pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla

Poplatek za OZE byl zrušen.

Nefi
21. červenec 2024, 19:49

Opět v údivu sleduji, jak Češi radí Německu, co dělá špatně s OZE.

A přitom jediní diletanti jsme my.

Německo má výkupní ceny OZE z aukcí vesměs 60-70EUR/MWh, což je při současné ceně cca 90 EUR/MWh naprostá pohoda.

Zato čeští myslitelé vymysleli v roce 2005 garantované a pravidelně navyšované ceny , které jsou letos 17234 Kč/MWh (soláry z roku 2009) nebo 16042 (z roku 2010).

682 EUR/MWh a 635 EUR/MWh no to mě po..

Za tohle přece nemůže Německo, EU, Green Deal, OZE nebo kdokoliv jiný než jen my sami.

OZE prý můžou za drahou elekřinu.

Emil
21. červenec 2024, 20:11

To ale není výkupní cena, je to pouze výše plovoucí tržní prémie, která zajišťuje, že pod tuto cenu výkupní cena neklesá. Navíc jen pro nové zdroje, větrné se do toho intervalu stejně nevejdou, o biomase ani nemluvě.

Bob
21. červenec 2024, 21:30

Ovšem ty garantované ceny FV elektřiny mají Němci skoro stejné. Za 2009 a 2010 u nás trochu větší, za 2011 a dále u nás podstatně menší. Navíc u nás mimořádná daň. Takže Němci platí za ten průšvih s provozní dotací celkově ještě více.

Vše se to dělalo podle vzoru Německa.

Už i v bohatším Německu jim nyní všechny ty podpory OZE, včetně potřebné akumulace (které tak rádi příznivci OZE do ceny elektřiny z OZE nezapočítávají) "přerůstají přes hlavu".

Milan Vaněček
21. červenec 2024, 23:36

Nelžete s tím "skoro stejné". Ty rozdíly dělají již stovky miliard CZK. Mít ty Německé ceny v 2010 (a samozřejmě jako chudší stát jsme je měli mít nižší) tak jsme sem bleskurychle nepřitáhli ty investiční peníze z celého světa které po 20 let jim obrovsky (na nás všech) vydělávají. Samozřejmě, i místní šíbři si přišli na své.

A proč do toho matláte 2011, to už tunel skončil.

V roce 2000 FVE a VtE byly kuriozita, ne velká energetika.

V roce 2010 FVE byly ještě hrozně drahé a na dotacích bez omezení (jako v ČR) se na nich nechaly vydělat desítky či stovky miliard CZK.

V roce 2020 FVE již byly velmi levné, nejlevnější zdroj výroby elektřiny (intermitentní, ale není stabilnějšího zdroje v naší sluneční soustavě než je Slunce)

V roce 2022 již bylo instalováno více než 1 TW výkonu FVE ve světě.

V roce 2023 již roční výroba FVE a VtE překročila roční výrobu věech JE ve světě.

Můžete si domyslet co bude v roce 2030.

Richard Vacek
22. červenec 2024, 06:08

V roce 2030 bude slunce svítit i v noci.

A pokud náhodou ne, tak v bateriích uskladníme letní energii na zimu.

A pokud ne, tak přijde zatím neznámý vynález, který zajistí stabilní elektřinu po celý rok.

Jisté je jedině to, že v roce 2030 budeme mít dostatek levné elektřiny, což se určitě začne už brzy někde ukazovat.

Bob
22. červenec 2024, 09:21

Typický Vaněček. Vybírá si jen to, co se mu hodí. V 2010 jsme měli podporu asi o 10% větší, než Německo. Před tím a hlavně potom jsme ji měli podstatně menší.

Solární tunel po 2010 (2011 a dále) v Německu pokračoval s trochu menší intenzitou, u nás se zastavil.

Milan Vaněček
22. červenec 2024, 09:59

Pane Vacku, vítr bude foukat i v noci, voda poteče i v noci, biomasa i bioplyn se bude spalovat i v noci. To vše je OZE, ne jenom FVE.

A když to nebude někdy stačit, pomohou uhelné a plynové elektrárny, Vy je nesnášíte?

Přemýšlejte pragmaticky.

Richard Vacek
22. červenec 2024, 10:09

Pokud kvůli nestabilním zdrojům typu OZE potřebujete zálohu, tak někdo musí tu zálohu zaplatit. Postavíte paroplynovou elektrárnu a ta čeká a dodává třeba jenom desetinu své kapacity. To čekání něco stojí a kolik, to vidíme v Německu, které má pro konečného spotřebitele nejvyšší cenu v Evropě. A to je jen jeden aspekt - náklady a konečná cena.

Tím dalším máte požadavky na plochu. Potřebujete plochu nejen pro OZE, ale i pro ty záložní zdroje, které čekají.

Dále to jsou požadavky na lidské zdroje. Fotovoltaika má řádově nižší produktivitu než jaderná elektrárna, potřebujete tedy hodně pracovníků, kteří budou asi scházet jinde. A i ty čekající zálohy potřebují zaměstnance.

Milan Vaněček
22. červenec 2024, 11:44

Pane Vacku, kde berete ta čísla že fotovoltaika má řádově nižší produktivitu? To jsou asi čísla z minulého století. Podívejte se na současnost,

staví se několika GW fotovoltaické elektrárny za rok,

oproti tomu GW v jádru za 15? let nebo za kolik myslíte že budou Dukovany2?

U FVE je vše automatizované, nepotřebujete 1000 specialistů jako v Dukovanech, že ano?

Nepotřebujete protiletadlovou a protiraketovou ochranu, atd atd

Současnost ve FVE je někde zcela jinde než byla před 20 či 10 lety, teď platí pravý opak, velké FVE jsou levnější investičně (na stejnou roční výrobu), o řády levnější provozně než nové jádro, a postavíte je o jeden řád rychleji než nové jádro. A vyrábí elektřinu mnohem levněji.

A po těch 40ti letech co budou sloužit už nikdo nové jaderné elektrány třetí generace stavět nebude...

Richard Vacek
22. červenec 2024, 14:09

Amerika vydává každoročně energetickou ročenku, kde je jak množství vyrobené energie, tak počty pracovníků v daném odvětví. Před dvěmi lety tam byla fotovoltaika 20x méně produktivní než jaderná energetika.

Franta
22. červenec 2024, 16:29

Trochu bych poupravil citát G.B. Shaw o lži. Je malá lež, velká lež, statistika a statistika obnovitelných zdrojů.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se