Nejen komunitní energetika. Zákon otevřel cestu vodíku v plynovodech
V popředí diskuse kolem novely energetického zákona stojí zejména téma tzv. komunitní energetiky. Novela však přinesla také zásadní milník v procesu ozeleňování tuzemského plynárenství. Vodík je od nového roku zasazen do stejného právního rámce jako zemní plyn a lze ho tak distribuovat plynovodní sítí až k odběratelům. Skupina GasNet se na vodík dlouhodobě připravuje a už nyní zvládne distribuovat 20% příměs vodíku k zemnímu plynu.
Skupina GasNet je českou jedničkou v distribuci zemního plynu a svou pozici lídra potvrzuje i v otázce distribuce obnovitelného vodíku, který má do budoucna zajistit energetickou udržitelnost a bezpečnost České republiky. Jako největší český distributor stojí GasNet dlouhodobě v čele celého plynárenského sektoru, který tuto změnu prosazuje, a která pomůže české ekonomice zůstat i nadále konkurenceschopnou.
„Energetický zákon poprvé uvádí vodík mezi plyny, které lze distribuovat plynárenskou soustavou. Vodík je tak nyní zasazen do stejného právního rámce jako zemní plyn. Je to jasný signál státu pro všechny hráče na trhu, že se s vodíkem počítá a že je možné začít s výraznějšími investicemi do využívání tohoto nízkoemisního plynu, bez kterého se v dlouhodobém horizontu zkrátka neobejdeme. Plynná paliva zůstanou kvůli svým nenahraditelným vlastnostem nedílnou součástí českého energetického mixu. Právě vodík představuje společně s biometanem zelenou budoucnost plynárenství,“ říká Pavel Dočekal, který má v GasNetu na starosti legislativní záležitosti.
Vodík je stabilní nosič energie, který lze prakticky beze ztrát přepravovat a distribuovat i na velké vzdálenosti. Pro průmysl nebo teplárenství, které pracují s technologií přímého spalování, je plyn v podstatě téměř nepostradatelný.
První krok k zelenému plynárenství a udržitelné ekonomice
Dlouhodobá strategie GasNetu stojí na postupném zvyšování podílu vodíku v distribuční soustavě. Začínat by se mělo postupně plynovou směsí zemního plynu a vodíku. Podíl vodíku se má ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zvyšovat až na konečných 100 %. Už teď ale zvládnou plynovody 20% příměs vodíku k zemnímu plynu.
„Vodík v energetickém zákoně je důležitý milník, od kterého se odrazí příprava nezbytné navazující legislativy. Bude se dál pracovat na prováděcích předpisech a technických normách například v oblasti připojování výroben vodíku a kvality plynu,“ doplňuje Pavel Dočekal.
Energetický zákon počítá jak s plynovou směsí (tzv. blend), tak s čistým vodíkem. Zatímco směs do 20 % nepředstavuje velkou změnu v technologii, nad 20 % už je nezbytná další úprava plynárenských zařízení. Na tom GasNet společně s dalšími českými plynaři intenzivně pracuje.
GasNet razí cestu vodíku
„Chceme stabilní budoucnost. Máme 2,3 milionu odběratelů, ke kterým denně distribuujeme našimi plynovody energii. Uvědomujeme si obrovskou odpovědnost za to, abychom v těchto bezpečných a spolehlivých dodávkách dokázali pokračovat i ve světě nízkoemisní a bezemisní energetiky. Prosazujeme transformaci plynárenství a dlouhodobě se na ni připravujeme. Česko plyn potřebuje a jeho nízkoemisní budoucností je právě vodík. Ve vodíkové revoluci v Česku chceme i nadále hrát klíčovou roli,“ říká Pavel Dočekal.
GasNet na tom spolupracuje i s dalšími plynárenskými firmami v rámci Českého plynárenského svazu nebo České vodíkové technologické platformy (HYTEP). Aktivní je i na mezinárodním poli – například v platformě Ready for Hydrogen, která sdružuje evropské distributory plynu a společně připravuje propojený evropský trh na nástup zeleného vodíku.
V českých plynovodech by se už brzy mohly objevit první molekuly vodíku. GasNet jako lídr této zelené změny aktuálně připravuje první pilotní projekty vstřikování vodíku do místní sítě. Vodík by se v těchto případech měl vyrábět z obnovitelné elektřiny přímo v Česku, čímž by měl i přispět k posílení energetické bezpečnosti země. Vodík ale může v příměsi přijít i z přepravní soustavy, protože přimíchávat se bude k zemnímu plynu i za hranicemi, například v Německu.
Zatím v nejpokročilejší fázi se GasNet nachází v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji, které spojuje společné vodíkové memorandum, a kde se připravují připojení prvních výroben vodíku. Ať už je to projekt Vodíkového klastru na Ostravsku, jehož je GasNet členem, nebo průmyslová zóna Triangle na Žatecku, GasNet bude schopen připojovat tyto výrobny stejně, jako to dnes dělá v případě výroben obnovitelného biometanu.
Záměna zemního plynu za vodík se svým rozsahem blíží k další úspěšné změně v českém plynárenství, která byla dokončena v roce 1996. Tehdy Česko definitivně opustilo svítiplyn a přešlo na těžený zemní plyn. Robustní a spolehlivá infrastruktura distribuce plynu tento přechod zvládla, stejně jako se dnes připravuje na vodíkovou éru tuzemské energetiky.
Mohlo by vás zajímat:
Přimíchávat drahý vodík do levného zemního plynu může je dotační zelený socialista.
Elektrolýzou vznikající H2 lze zefektivnit při spalování O2, jakožto vedlejšího produktu. S takovými hořáky by si technici zcela určitě poradili. Při stavbě elektrolyzérů je třeba na to pamatovat, aby nebylo třeba stavět nové produktovody.
Spalování O2? To jde? A už vyřesili pronikání vodíku do anodového prostoru elektrolyzérů?
(Opakované psaní) Fakt píšete „spalování O2"? Co vznikne spalováním kyslíku?
Tak přesně to bude zavedou se kvóty pro vodík a tím se zdraží zemní plyn , od roku 27 povolenka. Topit plynem v běžných domech přestane být ekonomicky únosné odběratelé přejdou k tepelným čerpadlům a spotřeba plynu klesne. Topit vodíkem bude nejméně 6x dražší než tepelným čerpadlem.
Vodík z přebytků oze bude za hubičku.
Jo OZE produkují elektřinu zadarmo už jsme slyšeli....
A ne? Elektřinu nyní zlevňují zejména OZE. Fakt takto nepůsobí nějaké jaderné vzdušné zámky přestárlých energetiků z minulého století.
Tak proč ta potřeba všemožných dotací a regulací ve prospěch OZE? Kdyby to bylo tak levné, tak se to prosadí samo.
A ne. Existuje naopak docela pěkná korelace mezi cenami elektřiny a podílem občasných zdrojů. ibb. co/cxWmg6B
OZE zlevňují komoditu neboť jsou všechny náklady v distribuční části.
Emile, nauč se OZE konečně nazývat správně jako HLAVNÍ ZDROJ elektrické energie v EU. Nejen, že z OZE pochází nejvíce EE, ale v budoucnu podíl rychle poroste. Ostatní zdroje jsou jen doplňkové.
Rok 2024 podíl dle zdrojů:
1. OZE = 44%
2. fosil = 30%
3. JE = 26%
Pod heslem: Však my Vám ten ZP zdražíme tak, abyste přešli na OZE. A plynové kotle pro jistotu zakážeme (pardon, nezakážeme, ale zdroje budou muset mít 115% účinnost).
Problém Vaší konstrukce je, že velká část elektřiny pro ta TČ bude muset být vyráběna též z vodíku a tedy bude patřičně drahá. S tím rozdílem, že ZP lze snadno a levně skladovat a máme kapacitu. Na rozdíl k tomu se skladováním vodíku bude problém.
V podstatě návrat původního stavu. Ve svítiplynu bylo okolo 50 % vodíku.
Rozsah výbušnosti zemního plynu je bezpečnější než u svítiplynu či směsí s vodíkem. Už jsme to tady měli a všichni byli rádi za přechod na zemní plyn.
Energetická hustota v 1m3 u zemního plynu je nesrovnatelně větší. S růstem koncentrace ztrácíte výhřevnost vztaženou na objem plynu.
Růst koncentrace mění Wobbeho číslo. Pro starších spotřebiče s koncentrací nad 10% hrozí zhasnutí plamene. Koncentrace 20% je úplný úlet a znamená recertifikaci všech komponent na plynovodech. Dále s ohledem na různé typy LNG plynu vzniká problém s adaptací. Každý kotel bude muset mít adaptabilni řízení směsi dle přebytku kyslíku.
Můj kotel už tu adaptaci má.
Předpokládám, že než tam bude podstatnější část vodíku, většina starších kotlů bez adaptace už bude mimo provoz.
Problém svítiplynu nebyl ani tak ve větší výbušnosti, ale v obsahu jedovatého CO.
Vodík má menší výhřevnost než zemní plyn.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se