Komerční využití zeleného vodíku opatrně startuje, možnosti ukazuje nový projekt v Napajedlech

V Česku vznikl první elektrolyzér na výrobu zeleného, tedy bezemisního vodíku, který najde využití v tuzemském průmyslu či dopravě. Ekologicky vyráběný vodík má sehrát důležitou roli v dekarbonizaci českého průmyslu a ekonomiky.

Elektrolyzér, který vyrábí vodík za pomoci energie ze slunce a částečně z větru, v pondělí spustila firma Solar Global v Napajedlech na Zlínsku a stala se pionýrem této technologie v Česku. Firma, která je předním tuzemským producentem fotovoltaických elektráren, zajišťuje výrobu ekologického vodíku pomocí fotovoltaiky umístěné na střeše a stěně svého firemního sídla za podpory větrné elektrárny.

Jako zeleným se označuje vodík, který vzniká elektrolýzou vody za použití elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie. Elektrolyzér v Napajedlech doplněný o bateriové úložiště vyrobí ročně 8000 kilogramů bezemisního vodíku. Na takové množství by podle firmy ujelo osobní auto na vodíkový pohon, které v současné době vyrábí například Toyota nebo Hyundai, 800 tisíc kilometrů, vodíkový autobus 80 tisíc kilometrů.

Byť trh na odbyt zeleného vodíku je zatím v plenkách, podle majitele Solar Global Vítězslava Skopala jej poptávají například firmy, které mají dekarbonizační cíle a chtějí jím nahradit fosilní paliva. Skopal také věří, že jednou budou v jeho areálu tankovat vodíkové autobusy. „Města o ně mají zájem, ale nekoupí si je, dokud je nebudou mít kde plnit,“ vysvětluje Skopal s tím, že plnicí stanice pro osobní i nákladní auta na vodík by měla v areálu vyrůst do dvou let.

Trh se teprve rodí

Solar Global chce ale zelený vodík využít zejména pro akumulaci energie. Přidružený tlakový zásobník dokáže uchovat 400 kilogramů tohoto plynu, což představuje ekvivalent velkokapacitního bateriového úložiště o kapacitě 13 MWh. Celkový potenciál akumulace fotovoltaické energie je 246 MWh ročně. Vedle vodíku bude elektrolyzér vyrábět i bezemisní kyslík využitelný v průmyslu, potravinářství nebo zdravotnictví.

Investici v hodnotě 35 milionů korun firma financovala částečně bankovním úvěrem, devět milionů tvořila dotace. Návratnost je podle Vítězslava Skopala zatím v nedohledu, což je dáno tím, že technologie je na samém začátku a trh pro ni se teprve buduje.

„Návratnost není teď úplně ideální, ale je to jen otázka času. A někdo s tím prostě začít musí. My doufáme, že se na tomto projektu výrobu zeleného vodíku naučíme a v budoucnu nám to přinese konkurenční výhodu, věří.

Firma podle něj už chystá další projekt v Kolíně, kde chce postavit fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 9 MW, která bude napájet elektrolyzér o výkonu jedné MW, tedy čtyřikrát větší projekt než je ten v Napajedlech.

Palivo budoucnosti

Vodík se má stát klíčovým pro dekarbonizaci české energetiky a ekonomiky. Vedle zajištění dlouhodobého skladování energie z čistých zdrojů má také pomoci nahradit část dovážených fosilních paliv a dekarbonizovat ty průmyslové sektory, které není možné elektrifikovat a snižování uhlíkové stopy je u nich problematické.

„Jde zejména o chemický nebo metalurgický průmyslu, případně těžkou nákladní dopravu. Výroba tohoto paliva budoucnosti doposud v Česku probíhala jen v malých pilotních projektech, ale energetický komplex v Napajedlích je důkazem, že zelený vodík zvládneme v Česku vyrábět i v průmyslovém rozsahu,” uvedl Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka počítá nedávno schválený Energeticko-klimatický plán ČR s tím, že se v tuzemsku bude do roku 2030 vyrábět zhruba 30 tisíc tun zeleného vodíku, obdobné množství by se pak mělo dovážet. To však představuje pouze jednotky procent českého energetického mixu.

„Nicméně mezi lety 2030 až 2040 by měl podle propočtů zelený vodík nahradit zemní plyn jako takový a čekáme jeho masivní nárůst jak v průmyslu, tak v dopravě, uvedl Hladík s tím, že obdobných projektů se nyní v Česku připravuje víc.

Evropská unie plánuje do roku 2030 vyrobit deset milionů tun zeleného vodíku a dalších deset milionů tun dovézt v rámci dekarbonizačního cíle snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent.

Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.