Větrné elektrárny v Česku: Zablokují je překážky, nebo přijde změna?
Po energetické krizi v roce 2022 se v České republice začala věnovat větší pozornost rozvoji obnovitelných zdrojů energie a transformaci energetiky. Mediálně největší prostor ovládla fotovoltaika. Mnohé firmy, energetické komunity i developeři však upírají naděje také k oživení větrné energetiky, která v České republice dlouhodobě stagnuje. Nadějí na změnu může být nový Stavební zákon, avšak zásadní roli bude hrát především změna přístupu obyvatel.
Ke konci roku 2023 bylo na území krajů nainstalováno celkem 352 MW instalovaného výkonu větrných elektráren, přičemž od roku 2007, kdy došlo k největšímu rozvoji výstavby, bylo instalováno pouze 236 MW. Pro srovnání, například sousední Rakousko nainstalovalo jen za minulý rok 331 MW a nyní disponuje přibližně desetinásobkem instalovaného výkonu České republiky.
Silně vzestupný trend je vidět i v Polsku, kde větrná energetika až donedávna rovněž stagnovala. Minulý rok ale přibylo více než 1 150 MW a podle kroků tamní vlády se zdá, že rozvoj bude nadále pokračovat. Výjimkou je Slovensko, kde pojem větrná energetika prakticky neexistuje.
Z těchto čísel vyplývá, že Česká republika zaostává, kromě Slovenska, nejen za svými sousedy, ale i za evropskými trendy. Evropa v roce 2022 nainstalovala 18,3 GW větrných elektráren a podle očekávání organizace WindEurope by v letech 2024–2030 mělo být v Evropě instalováno 260 GW nového výkonu větrných elektráren.
Dnes to vypadá, že s opětovným zájmem o obnovitelné zdroje energie by se mohlo blýskat na lepší časy i pro větrné elektrárny. Podle dat České společnosti pro větrnou energii obdrželo v minulosti více než 1,5 GW větrných elektráren souhlasné posudky EIA. Zdá se, že v šuplících developerů leží stále spousta projektů, které by bylo možné realizovat. Otázkou zůstává, nakolik různá omezení umožní přiblížit se plnému potenciálu, který se odhaduje na přibližně 2,5 GW.
Nefouká jak v Dánsku, ale...
Je pravda, že Česká republika může ve větrné energetice jen tiše závidět přímořským zemím, jako je Dánsko nebo Nizozemsko, které patří mezi evropské velmoci. Koneckonců, například v Nizozemsku mají větrné mlýny dlouhou tradici, a proto není divu, že se větrné energetice daří i dnes.
Česká republika takovou tradici nemá, nedisponuje mořem ani rozsáhlými nížinami s ideální rychlostí větru. Přesto zde existuje mnoho nevyužitých lokalit s potenciálem. Asi nejznámější jsou větrné parky v Krušných horách nebo Jeseníkách. Kromě těchto regionů má relativně dobré podmínky také kraj Vysočina. Zde se nachází více lokalit, kde se pohybuje rychlost větru ve výšce nad 100 metrů v průměru okolo 6 m/s. To je hranice, která umožňuje ekonomicky efektivní provoz elektráren.
Technický potenciál však značně omezují další faktory, které brání realizaci staveb. Mezi nejvíce zmiňované patří chráněná území, která často nabízejí ideální rychlosti větru. Do roku 2016 bylo v ČR vyhlášeno 26 chráněných krajinných oblastí o celkové rozloze 10 761,11 km², což je 13,6 % rozlohy ČR. Na seznam by se navíc měla přidat CHKO Krušné hory, která by měla být největší s rozlohou až 1 200 km². To by investorům a developerům při přípravě projektů rozhodně nepomohlo.
Pokud k těmto omezením připočteme nemožnost stavět v dobývacích prostorech (necelých 1 259 km²), vojenských újezdech (823 km²), leteckých prostorách nebo v dosahu vojenských radarů, množství vhodných ploch pro větrné elektrárny se rychle snižuje.
V neposlední řadě je tu překážka, která se v České republice často skloňuje – vzdálenost od obydlí. Právě tato podmínka často vede k tomu, že projekty zůstávají jen na papíře. Hustota zalidnění je přitom velmi podobná jako v Rakousku, kde se větrným elektrárnám daří, a přibližně třikrát nižší než v Nizozemsku, kde větrné elektrárny minulý rok vyrobily 29 TWh elektřiny. To je přibližně stejný objem elektřiny, jaký v roce 2023 dodaly do sítě české jaderné elektrárny.
Ztracenou situaci může zlepšit nový zákon, klíčový je ale názor veřejnosti
Nový stavební zákon, novela liniového zákona, novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a kombinace s takzvanou novelou Lex OZE 1 – to je výčet zákonů, které mají pomoci s rozvojem výstavby obnovitelných zdrojů v ČR. Jednou z očekávaných novinek je například možnost stavět obnovitelné zdroje za určitých podmínek v zastavěné oblasti bez změny územního plánu, nebo bez povinnosti EIA u menších větrných parků do tří turbín.
Na první pohled se zdá, že by se rozvoj větrných elektráren díky změnám mohl dát do pohybu. Problém spočívá v tom, že to je možné jen za předpokladu, že elektrárny nebudou umístěny v chráněných lokalitách nebo méně než tři kilometry od jiných elektráren. Vzhledem k tomu, že v oblastech CHKO často leží značný potenciál, je otázkou, jak účinná tato opatření v praxi budou. Pravidlo vzdálenosti více jak tří kilometrů od jiných elektráren navíc limituje development větších parků v lokalitách nabízejících ideální podmínky.
Určitý posun by mohlo přinést zavedení tzv. akceleračních zón, které fungují v celé řadě evropských států. O jejich zavedení by však mělo být zveřejněno více informací až v následujících dvou letech.
"Pro zrychlení rozvoje je potřeba obcím - na celém území ČR, nikoliv pouze v připravovaných akceleračních oblastech - umožnit vyšší míru autonomie. Obce by měly mít možnost překonat překážku plošných zákazů "shora" a měly by mít jistotu části výnosu od provozovatelů i v případech, kdy se nedohodnou s provozovateli přímo," řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.„Potřebujeme rovněž konkrétní, jasná pravidla pro stavbu obnovitelných zdrojů, především větrných elektráren, v lese a transparentní, nediskriminační přístup pro využití státních lesních pozemků. Nový zákon o zrychlení OZE je někdy chybně chápán jako zákon o akceleračních oblastech, ale takový výklad je nepřesný a soustředit se jen na pár procent území Česka by zbrzdilo rozvoj energetiky,” dodal Štěpán Chalupa.
Ani změna všech zákonů však neřeší hlavní důvod, proč se větrným elektrárnám v České republice nedaří, a tím je přetrvávající odpor veřejnosti a municipalit. Tento trend potvrdila i nedávná referenda, ve kterých obyvatelé obcí ve většině případů zamítli výstavbu elektráren ve své blízkosti. Je tudíž otázkou, jak zvýšená aktivita velkých značek, jako je Skupina ČEZ nebo Pražská energetika, pomůže na poli větrné energetiky posunout veřejné vnímání směrem kupředu.
Mohlo by vás zajímat:
Jsem rád, že v této magořině zaostáváme. Rád se dívám na živý les a ne na les větrníků. Po přejetí hranic do Rakouska je to děs a hrůza. Toto chceme? Jen proto, že nás do toho ženou zelení ideologové?
@Milan Horak 23. září 2024, 12:04
A jaké jiné řešení navrhujete, pokud tedy chcete i elektřinu?
Řešením je jádro a také ne bezhlavá likvidace uhlí. Náhrada za uhlí nejsou OZE. Zvláště VTE je u nás marginální zdroj, tak to tlačit na sílu, jen abychom vyhověli pomateným závazkům, je zhůvěřilost.
Tak cesky odchod od uhli je vsechno jen ne bezhlavost. V tom mame zpozdeni asi 30 let.
Český odchod od uhlí je hovadina naoktrojvaná z EU, konkrétně z Německa. A Němci, jak známo, nedělají malé chyby a svých blbostí se drží co enóno košile - jak předvedli svou oddaností "národnímu socialismu" i když jim na hlavu padalo samo nebe...
Ta já nevím, když to porovnáte s tím, jak vypadá okolí Ledvic, Bíliny, Chomutova a dalších měst, tak je to lepší? Vypadá to v krajině líp?
Jedno není alternativa k druhému, takže to ani porovnávat nemá smysl.
Tak jednom jaderkama (velkýma i malýma), případně jen plynovkama je nenahradíme. Jaderky chvíli potrvají, plynovky by byly rychlejší, ale taky to asi není reálné stihnout v termínu vše postavit. Vítr v některých lokalitách smysl dávat může a tak proč tomu bránit, když to splní veškerý hygienický podmínky? Nepostavíme na tom naši energetiku, ale "pár" MW výkonu z toho dostat můžeme.
Nikdo taky nepsal že vítr v některých lokalitách smysl dávat nemůže, řeč byla o lese větrníků a srovnávání s okolím "Ledvic, Bíliny, Chomutova a dalších měst".
Jaký termín máte na mysli? Co celou EU tlačí dlouhodobě ke dnu jsou nesmyslné svazácké závazky, kterých se někteří drží jako klíštata. I kdyby na chleba nebylo.
Bydlet blízko uhelky a dýchat to sviňstvo celý život musí být podle logiky některých diskutujících pro zdraví mnohem prospěšnější, než koukat z okna na vice než kilometr vzdálený větrník. Tihle se umí vážně ohánět jen "krajinou zničenou větrníky", ale když zmíníte krajinu naprosto zdevastovanou těžbou uhlí, najednou je ticho po pěšině.
Odstrašující je hlavně ten graf, ze kterého vyplývá, že jsme zatím na podporu fotovoltaiky, která dává tak 5% výroby elektřiny, vyhodili tolik peněz, za které by byly dva jaderné bloky, které by dodávaly 5x tolik a navíc nezávisle na počasí.
a dokonce se mezi diskutujícími najdou tací "odborníci" co tvrdí že fve vyrobí více energie než uhelné zdroje, nejspíš ještě nestačili vstřebat podstatu rozdílu instalovaného a dodávaného výkonu fve
V EU v letošním roce k dnešnímu dni vyrobily FVE 200 TWh a hnědouhelné elektrárny 105 TWh a černouhelné elektrárny 71 TWh. Do konce roku je sice nejspíše uhelné elektrárny v celkové výrobě předběhnou, ale ten rozdíl bude zase o kus menší. BTW, ve Španělsku vyrobily uhelné elektrárny 10x méně elektřiny než ty solární.
Ne všude jsou FVE spojovány se zmršeným managementem ze strany státu a do nebe volajícími zlodějinami.
No hlavně bychom si měli uvědomit, co je vlastně cílem a k čemu jsme se zavázali. Pro p. Veselého a Vaněčka jmenovitě to "překvapivě" není co největší výroba elektřiny v OZE, ale snížení produkce CO2. Dokonce to ani není jen o tom, které elektrárny kolik za rok vyrobily. Prvoplánově vidíme, kolik CO2 se uvolní výrobou jednotky elektřiny v konkrétní (konkrétní typu) elektrárny, ale měli bychom si též uvědomit i související produkci CO2. Třeba na stavbu a s tím související životnost a všechny související potřeby (zálohy, akumulaci, rozvody, aj.). A samozřejmě, vše je to o penězích, takže to nás také velmi zajímá.
Něco o snižování produkce CO2, doloženo čísly, v odkazu:
Myslíte, že stejná věrchuška, která má na svědomí tu obří zlodějinu s fotovoltaikou, by zvládla jadernou výstavbu bez zlodějin, skandálů a zmršeného managementu? Já ne.
Souhlasím s Vámi. Ale ještě je naděje, že se ti tři uchazeči o stavbu mezi sebou poperou o tu tučnou kořist.
A budou se napadat, soudit, .... Protože ten nový tunel by byl ještě více drahý a delší pro české daňové poplatníky.
Nakonec stejně technický pokrok zvítězí, ale chce to čas, každý stát EU ať to dělá svým tempem, jsou obrovské rozdíly ve finanční a technické způsobilosti nezi jednotlivými státy EU, ČR by měla vydržet se starou, funkční a robusní energetikou nejen tuto, ale i další dekádu 2030-40, možná i déle.
Jen je potřeba aby v energetice zvítězila racionalita a aby skončil hysterický aktivismus na jedné straně, ale i ignorance nejnovějších výsledků vědy a techniky na straně druhé.
Oba extrémy vedou ke drahé elektřině.
Tvrdí Vaněček, který tu hysterický aktivismus předvádí takřka denně.
Vaněček, na rozdíl od Studničky, rozumí a dělá ve vědě a technice. To je ta racionální cesta lidstva a technického pokroku.
Studnička a spol jsou součástí toho marného úsilí, které neustále tvrdí o energii ze Slunce, větru a vody: to néééjde.
Zase jiní (asi většinou mladí, bez technického vzdělání, kteří umí jen prohlížet internet a chtějí "zachránit Zemi" od katastrofálního oteplení) tvoří druhý extrém.
Ale nakonec je vše o penězích: různí velcí hráči mají různé, protichůdné zájmy. A vítězí ti, co říkají: budujme toto anebo něco zcela jiného, ale jen když nám to přinese největší finanční zisk.
Nakonec v té hiearchii vítězí, už přes 200 let, vědecký a technický pokrok.
Vaněček na rozdíl od Studničky dokázal, že v minulosti sice dělal ve vědě, ale absolutně nerozumí reálné energetice a neustále tu popírá své tvrzení: "ševče drž se svého kopyta".
Že to néééjde je další Vaněčkova doména, viz jeho postoj k vlastní FVE. Já např. vlastním jak solární ohřev TUV, tak FVE s bateriovým úložištěm.
Pane Studničko, ano dělal jsem v tom jako zaměstnanec, teď v tom pokračuji jako svobodný soukromník (IČO).
Tu FVE na střeše a akumulaci a fototermální ohřev vody, to mají mé děti na svých domech (a budou mít má vnoučata, už se začínají ke mě do našeho velkého domu stěhovat).
Fotovoltaické elekrárny opravdu nezačínaly jako velká energetika. Kosmický výzkum, kalkulačky, spotřební elektronika, to byly začátky (podobně jako je tomu s bateriovou akumulací).
Ale když si přečtete co jsem psal v roce 2000 do Čs. čas. fyz. o fotovoltaice, tak už lidé z oboru věděli, že čas VELKÉ energetiky pro PŘÍMOU fotovoltaickou přeměnu sluneční energie v energii elektrickou přijde.
No a je to tady: koncem roku 2022 už byl nainstalován 1 Terawatt výkonu slunečních elektráren. To zatím nestačilo výrobou na jadernou energetiku s výkonem okolo 400 GW. Ale v roce 2025 už budeme mít ve světě přes 2 TW výkonu FVE a tím fotovoltaika předčí svojí roční výrobou celosvětovou roční výrobu JE. Stačilo 25 let.
A růst výkonu FVE pokračuje, roční tempa přírůstku 25-30%. To je něco, o čem se žádné klasické, ani jaderné energetice ani nesní. To je pro ně nemožné. Čistá, levná elektřina.
Tady vidíte v přímém přenosu jak se z vědy stává technika, průmyslová velkovýroba a nakonec nejrychleji rostoucí zdroj výroby čisté elektřiny.
Něco jako když se z ševce Baťi stal velkokapitalista. Držel se svého kopyta, ale uměl něco navíc, viděl dopředu...
Nic z toho co jste napsal nevyvrací můj předchozí příspěvek Vaněčku. Někdy méně je více.
Jsme tu každý za sebe, tak se neschovávejte za děti a vnoučata.
Mýlíte se pane Studničko, vyvrací vše z Vašeho příspěvku. Čtenáři posoudí sami.
Ano samozřejmě, čtenáři posoudí sami.
Nicméně já zde nemám přívlastek hysterického aktivisty.
Kterou věrchušku to myslíte?
V parlamentu (který schválil parametry toho "solárního tunelu" a pak včas neschválil snížení podpory)? Ti už tam dávno nejsou, včetně zelených v čele s Bursíkem, kteří tenkrát "drželi vládu pod krkem".
Nebo ty pány ze Solární asociace, sdružení Calla a Duha a dalších vlivných organizací, kteří ještě ve 2010 tvrdili, že se nic neděje a podporovaných FVE je stále málo i když už byla zveřejněna zpráva o tom, jaký to bude průšvih a jsou tam pořád?
Nebo myslíte třeba Jihočeské matky protestující proti Temelínu financované z Rakouska?
I ti anonymní majitelé FVE narychlo připojených 31.12. už své FVE většinou dávno prodali a mají nyní "čisté ruce".
Při dotované a zaručené ceně 3000 Kč/MWh pro výrobu v hodinách, kdy nebude nikdy nedostatek (téměř jistě) levnější elektřiny, je těžko najít legitimní důvod, proč odběratele zatěžovat dalším zdražením.
Jen aby bylo jasno. Článek je o větrnících, nicméně některé paralely se solární podporou by se našly. Těch 3000 Korun za MWh jsou vloni vysoutěžené ceny, za které nám budou větrníci prodávat elektřinu. Dlužno podotknout, že budou vyrábět převážně v době, kdy elektřiny bude dost, protože budou zároveň ve stejnou dobu vyrábět ohromné větrné výkony v Německu a SZ Evropě. Ceny z naší podprůměrné produkce budou pro srovnání skoro 2x dražší, než ceny placené odběrateli v Německu jejich výrobcům, jsou výrazně dražší než aktuální tržní cena měřená pásmem a jsou rozhodně dražší než elektřina koupená na trhu, která by nahradila jejich produkci. Tak by bylo zajímavé vidět nějaké oficiální odůvodnění, proč za veřejné peníze budeme vykupovat takto nehospodárně.
Kdyby nová JE dokázala vyrábět elektřinu jen když je jí nedostatek a cena vysoká, jako to dokáží plynové elektrány,
a kdyby i přes to že bude mít vytížení okolo 30-50% byla finančně výhodná (a ne naopak výroba elektřiny ještě 2x či 3x dražší než je současná, velmi drahá, projektovaná cena z nových JE), pak by mohla být nová jaderná energetika hospodárná.
Ale jak vidíte, to není za současného stavu vědy, techniky i průmyslu možné.
Není to možné. Byl by potřeba nějaký vědecký průlom zde. Zatím není.
Navzdory tomu co tvrdí Milan "to néééjde" Vaněček, jaderná elektrárna ve skutečnosti právě prodává elektřinu v době kdy je jí nedostatek a cena vysoká, konkrétně je to elektřina se zajištěným výkonem a zaručenou cenou 24/7. Takové elektřiny s garantovanou dodávkou 24/7 je čím dál větší nedostatek a její cena je vysoká, na rozdíl od té náhodně chrlené do sítě podle rozmarů počasí. Jde totiž o dvě kvalitativně zcela odlišné komodity, za tu první se platí vysoké ceny, tu druhou často nikdo nechce ani zadarmo.
Souhlasím, že cena z nových JE bude vysoká, garantovaně vysoká. Ale jak je vidět, z úspěšného rozvoje střešní fotovoltaiky v EU, lidé nechtějí vysokou cenu elektřiny, ale chtějí mít (aspoň po většinu času) elektřinu levnou.
A podniky už taky na to přecházejí, pro ně je životně důležité mít svoji elektřinu levnou pro svoji výrobu. Bude to zase návrat ke starým časům průmyslové revoluce, kdy se podnik musel postarat o levné energie pro svoji (ziskovou) výrobu.
Navzdory tomu co si mysí pan Emil Novák.
Nakonec bude odběratelem té drahé jaderné elektřiny jen stát (=daňoví poplatníci to zaplatí).
Jako obvykle Vaněček díky neschopnosti chápat psaný text "souhlasí" s něčím co nikdo netvrdil, a jako bonus přihodí ještě několik svých nevyžádaných věšteb...
Vaněčku:
V době nedostatku elektřiny určují její cenu elektrárny s nejvyšší cenou elektřiny = plynové. Tedy drahou elektřinu nezpůsobují JE, ale plynové, které tam jsou jako náhrada především za FVE a když v zimě nefouká, tak i VtE.
Ještě více se to projeví, až (v Německu za 8 let) budou ty záložní elektrárny poháněny zeleným vodíkem.
cituji E. Nováka: "Takové elektřiny s garantovanou dodávkou 24/7 je čím dál větší nedostatek a její cena je vysoká"
a výjimečně s ním souhlasím. Proto nakonec nejen domácnosti, ale i podniky se budou muset o levnou elektřinu postarat samy.
Drahou bude nakupovat jen stát pro státem financované podniky a služby.
Bobe, Vy jste opravdu nepochopil, že plynové elektrárny mají vysokou cenu kvůli uhlíkovým povolenkám? Kvůli jejich vysoké ceně? Vy to nevíte?
Kdyby v USA byly taky takové povolenky na plynové elektrárny, tak by tam nebyl takový boom plynových elektráren (a boom FVE a VtE je v USA ještě větší).
Naúčtujte si ty Vaše extra výdaje za povolenky do Bruselu.
Ano, cena "elektřiny s garantovanou dodávkou 24/7" je vysoká, což je ale úplně jiné tvrzení než "cena z nových JE bude vysoká, garantovaně vysoká", které jste se mi snažil podsouvat. Vysoká je dnes totiž proto, že takových zdrojů máme málo, a tím pádem cenu určují dražší zdroje plynové nebo uhelné.
To Milan Vaněček 24. září 2024, 15:58
Vysokou cenu elektřiny z plynu způsobují jak povolenky a cena ZP, tak v budoucnu ještě vyšší cena vodíku.
To ale nic nemění na tom, že tu vysokou cenu způsobuje absence výroby OZE, když nesvítí a nefouká a nutnost nahradit je záložními PE.
Jak už jsem psal vícekrát s povolenkami si běžte stěžovat svým kamarádům, kteří pomocí povolenek protlačovali a protlačují OZE a taky je financují.
Cituji: Milan Vaněček 24. září 2024, 15:04
Souhlasím, že cena z nových JE bude vysoká, garantovaně vysoká. Ale jak je vidět, z úspěšného rozvoje střešní fotovoltaiky v EU, lidé nechtějí vysokou cenu elektřiny, ale chtějí mít (aspoň po většinu času) elektřinu levnou.
Zajímavé na jednu stranu kritizujete emisní povolenky na druhou stranu píšete o rozvoji střešní fotovoltaiky která je ale z větší části financována dotacemi které jdou z výnosu z emisních povolenek.
Jak si představujete podporu střešních FVE bez výnosu z povolenek čím by jste ji financoval?
Když té JE zaplatíte za dobu, kdy nebude vyrábět (například celé léto), podobně, jako plynovkám, tak klidně bude vyrábět třeba jen 3 zimní měsíce.
To samozřejmě možné je.
Dokonce jde s novými reaktory v zásadě regulovat i v průběhu dne stejně rychle a ve stejném rozsahu, jako s uhelnými. Jen by bylo fér, kdyby jim vícenáklady byly zaplaceny těmi, kteří tuto regulaci výroby požadují pro svůj profit (FVE).
Na tu regulaci je mnohem výhodnější postavit plynovou elektrárnu, 15x levnější, několikanásobně dříve postavená, než ta Vaše jaderná.
To je elementární ekonomická rozvaha.
Už si zase vymýšlíte, Vaněčku. Stačí se podívat kolik stála paroplynová elektrárna v Počeradech, nebyla 15× levnější ani omylem, navzdory o pětinu nižšímu výkonu než jaderná elektrárna, a to od té doby inflace zdražila všechno zhruba o polovinu.
Dále jste nějak "zapomněl" zmínit vysokou cenu plynu a emisních povolenek, i fakt že zemní plyn je fosilní palivo, které EU toleruje jen po přechodnou dobu, takže než se stihne plynová elektrárna postavit, bude přechodná doba už pomalu končit.
Vaněčku, ale elektřina z té plynové na ZP bude dražší, než z JE a navíc s emisemi.
A pokud to bude ze zeleného vodíku, bude to sice nízkoemisní, ale zase mnohonásobně dražší, než z JE.
Můžete definovat tu hospodárnost v situaci, kdy je elektřiny nedostatek? Soudím, že by elektrárna musela být konkurenceschopná s tou nejlepší výrobou v takové situaci. Pokud nezvrátíme GD, musí se jednat o technologii provozně bezuhlíkovou. Z definice se nemůže jednat o výrobu z OZE. Zkuste navrhnoout konkurenceschopnější technologicky hotovou alternativu k jádru, pokud možno s čísly. Prosím, hledám a nemohu nic najít.
@ind5ich Weiss 24. září 2024, 16:10
A já zase hledám ty další nové JE a taky je nějak nemohu najít.
Můžete mi je pomoci najít?
Jednalo se o reakci na pana Vaněčka, který se obouval do ekonomičnosti jaderné elektrárny v článku o větru. Pro pana Lísku, pokud uvažujeme uhlíkové technologie, je nejlepší/nejlevnější kombinace OZE-staré uhelky, OZE-plyn. Pokud bychom ovšem nedotovali OZE, je nejlevnější alternativou k novým investicím prodloužení využití tuzemského uhlí. Jeho zdánlivá neekonomičnost je dána drastickým zdaněním povolenek, které jsou ale zase příjmem veřejných financí. Tragické je, že tolik preferovasný (v konečném důsledku hlavně ruský) plyn není nutně z pohedu klimatu lepší než tuzemské uhlí. No a pomoc pro Vaše hledání, které není v kontextu článku a diskuse relevantní, zkuste se podívat na nedávno dokončenou elektrárnu ve Finsku, na dokončovaný projekt s pokračováním v Turecku, podívejte se na Slovensko, zkuste si něco přečíst o projektech v přípravě a výstavbě namátkou UK, Polsko, Slovensko, Maďarsko, J.Korea... Stále nemůžete nic najít?
největší překážky co blokují stavby vte jsou hlavně v nedostatečném větru viz větrné mapy, vhodnou lokalitou jsou pouze hory na severu a severozápadě
Územní plány obcí řeší zastavěnou a zastavitelnou oblast, kde se může stavět a na ostatním území se nesmí stavět nic ! A nyní na příkaz z EU bude možné v té nezastavitelné části obce stavět stavět ty nejvyšší stavby co existují až 250 metrů vysoké větrníky ? To je naprosté popření všech dosud vyžadovaných pravidel územního plánování.
Líbí se mi, jak jedna odrůda Zelených Khmérů (ozeáši) jde proti jiné odrůdě, Zelených Khmérů, územním chráničům.
Ring volný!
Bingo ! Zabij bobra, zachráníš strom.
Autor článku úplně trpí tím, že v CHKO nelze stavět větrníky. Ale napíšu to velkým písmem, jde CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI. Takže pokud nebude většinový názor, že ty obří monstra svou krásou obohacují krajinu, tak se CHKO budou muset bez větrníků obejít.
Můj kamarád několik let bojoval se stavebním úřadem, aby mu povolil stavbu malé boudy na na jeho zahradě. Nakonec mu to nadřízený orgán povolil, protože to bylo v souladu s územním plánem obce.
Územní plánování je obrovský úřední aparát, kdy celostátní ÚP navazují na krajské a městské-obecní. A nyní bude možné toto vše přeskočit jedním velkým EU-OZE skokem a ty největší stavby postavit bez souladu s územním plánem. Z minulosti se můžeme poučit jak takové skoky dopadají. Velký čínský skok dopadl na obyvatelstvo Číny katastrofálně.
„Cíl nulových emisí se nakonec zhroutí pod tíhou své vlastní monumentální vědecké a ekonomické negramotnosti. Otázkou je, jak brzy se zhroutí, a tedy kolik z naší ekonomiky zbude poté, co se tak stane, a zda ji bude možné zachránit,“ (C) Richard Lyon
Britský ekonom varuje: Sázka na zelenou energii rozvrátí ekonomiku i penzijní systém
Vlivem drahé energie v EU začínají již nyní firmy odcházet do zahraničí. Pokud začne ekonomika klesat, tak budeme muset místo každoročního tisku několika set miliard korun začít peníze z oběhu stahovat. Jinak shoříme v pekle inflace, první ochutnávku jsme již nedávno absolvovali. Co si asi vybereme ? Košili (alespoň stabilní nerůstová ekonomika) nebo kabát (rychlý rozvoj drahých OZE na dluh).
Ekonomiku rozvrací jenom závod EU být co nejdříve v cíli bezuhlíkové energetiky. Naprosto zbytečný závod, nesmyslný,
přitom nejrychleji zavádí na světě obnovitelné zdroje státy, které současně nevylučují plyn či uhlí ze své energetiky (Čína, USA, Indie, Brazilie, ...)
Takže nejde o to, zda košile či kabát (třetí varianta je pomalý, neboť rychlý být nemůže, rozvoj té nejdražší jaderné energetiky).
Jde o to chovat se racionálně a mezi racionální chování patří i ohleduplnost k přírodě, která nás obklopuje.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se