Domů
Větrné elektrárny
Svazy: Větrná energetika v Česku dlouhodobě stagnuje
Energiewende - větrná elektrárna

Svazy: Větrná energetika v Česku dlouhodobě stagnuje

Větrná energetika v Česku dlouhodobě stagnuje, a to jak z hlediska instalovaného výkonu, tak z pohledu výroby. Nové větrníky až na výjimky nevznikají. Vyplývá to z vyjádření oborových svazů a dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Podle odborníků je důvodem ukončení podpory oboru obnovitelných zdrojů po takzvaném solárním boomu na přelomu desetiletí. Tento týden je to deset let od zahájení provozu farmy větrných elektráren Kryštofovy Hamry v Krušných horách na Chomutovsku, největší svého druhu v ČR.

„Potenciál máme nezanedbatelný, odhaduji, že v Česku je reálné získávat z větru zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny. Při zohlednění aktuálního technického vývoje to v praxi znamená postavit asi 1300 větrných elektráren. Ty se přirozeně shlukují ve skupinách, takže někde bude větrných elektráren více a jinde nebudou vůbec. V průměru to vychází na asi jednu elektrárnu na šedesát kilometrů čtverečních,“ uvedl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Tento scénář podle něj odpovídá nynějšímu využití krajiny v jižní polovině Německa.

Objem výroby elektřiny z větru v Česku až na výjimky meziročně mírně stoupá, loni dosáhl podle dat ERÚ 609,3 gigawatthodiny (GWh), meziročně o 3,1 procenta více. Z celkové výroby elektřiny jde stále ale pouze o 0,7procentní podíl.

Potenciál větrná energetika v ČR nevyužívá, uvedl analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

„Problémem je především negativní naladění značné části veřejnosti a tím i municipalit, rozhodujících pro příslušná stavební povolení. A tento problém bude zřejmě dlouhodobý, i po zavedení státní podpory ve formě aukcí od roku 2021,“ řekl ČTK Gavor.

Podle dat České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) bylo na konci minulého roku nejvíce megawattů větrných elektráren instalováno v Ústeckém (86,8 MW), Karlovarském (53,3 MW) a Libereckém kraji (50 MW). Naopak v Jihočeském kraji žádné větrné elektrárny nejsou.

„Nové projekty v Česku prakticky nikdo nepřipravuje. Do provozu jsou uváděny projekty, které získaly nárok na finanční podporu v minulosti tím, že si sehnaly určitá povolení. Jde o jednotky větrných elektráren ročně,“ předseda ČSVE Michal Janeček.

Nula u Jihočeského kraje je podle něj způsobena malým větrným potenciálem regionu a pravidly Národního parku Šumava, kde větrníky postavit nelze.

Ilustrační foto

Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa míní, že velký rozdíl mezi Českem a západní Evropou je ten, že na Západě se na větrné elektrárny lidé dívají jako na něco, co jim pomůže snížit riziko dopadů klimatických změn.

„Česká situace je velmi podobná se situací na Slovensku, v Maďarsku a do určité míry i v Polsku. V mnohém to připomíná Rakousko před pětadvaceti lety. Někteří z tamních politiků tehdy označovali svou zemi za ´zemi, kde nefouká´. Dnes tam každoročně staví víc elektráren, než kolik se – s výjimkou Polska – podařilo postavit v každém ze států Visegrádu za posledních 25 let,“ dodal Chalupa.

Výroba elektřiny v ČR z hlediska jednotlivých zdrojů v roce 2018 (v GWh)

Větrné609,3
Jaderné29.921,3
Parní45.070,8
Paroplynové3690,9
Plynové a spalovací3690,4
Vodní1628,8
Přečerpávací1050,6
Fotovoltaické2339,7
Celkem88.001,8

Zdroj: ERÚ

Souhrn Souhrn instalací větrných elektráren v ČR (v MW)

RokSouhrnRoční čistý přírůstek
200528
20065426
200711662
200814832
200919244
201021523
20112172
201226043
20132699
201428314
20152830
20162830
201730926
201832012

Zdroj: ERÚ, ČSVE

větrný park
Ilustrační foto

Instalace větrných elektráren podle jednotlivých krajů v ČR v MW (k 31.12. 2018)

Ústecký86,8
Karlovarský53,3
Liberecký50
Olomoucký45,2
Moravskoslezský28,2
Pardubický19,2
Vysočina11,8
Královéhradecký10
Jihomoravský8,3
Středočeský6,0
Plzeňský0,8
Zlínský0,2
Jihočeský0
Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(15)
Martin Hajek
11. červen 2019, 14:25

Při vší úctě k panu Hanslianovi z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. I kdybychom v Česku postavili 1300 nových větrných elektráren a každá měla výkon 3 MW, tak z nich nepokryjeme čtvrtinu spotřeby elektřiny. Také by bylo dobru upozornit, že nárok na podporu (a to více než slušnou) mělo zhruba 350 MW větrných projektů (termín definitivně vyprší letos na podzim), realizoval se jen malý zlomek. Většinou se nepodařilo získat stavební povolení (kterému předchází EIA atd.). Tohle se nezmění, soutěžit nebude co, protože projekty nebudou připravené. Stagnace větrné energetiky v ČR bude dlouhodobá. A samozřejmě větrníky už stoplo jak Dolní Rakousko tak třeba Bavorsko, to je také potřeba pro úplnost dodat. Není tedy úplně spravedlivé líčit ČR nebo východní Evropu jako nějakou výjimku, je to dnes ve střední Evropě v podstatě pravidlo.

David Hanslian
11. červen 2019, 17:12

Dobrý den, ten scénář počítá s většími elektrárnami, reflektuje aktuální technologický vývoj. Proto je to skutečně čtvrtina spotřeby (po zohlednění všech ztrát). Jde ale samozřejmě o scénář závisející na "měkkých" kritériích - naprosto rozhodující je postoj společnosti (tedy i úřadů) k větrné energii. Pokud budeme trvat na tom, že větrné elektrárny jsou fuj, tak se žádné stavět nebudou (to je zhruba současný stav). Pokud budou silné restrikce výstavby, bude jich méně. Naopak pokud budou mít větrníky velkou (morální) podporu, může jich být i více. Je to v zásadě politické rozhodnutí. Ale je potřeba to férově pojmenovat a nechovávat se za to, že zde pro větrnou energii nejsou podmínky.

Martin Hajek
11. červen 2019, 22:36

A jaké jednotkové výkony s jakou výškou stožáru jste měl tedy na mysli? Realita je taková, že na místo určení nepůjde v podmínkách ČR dopravit zpravidla ani lopatku 3 MW elektrárny, natož větší. To by již vyžadovalo zásahy do komunikací (poloměry zatáček, výškový profil). Fuj nejsou jen větrné elektrárny, fuj je jednoduše cokoliv, co chce někdo někde postavit, stožáry elektrického vedení jsou na tom úplně stejně.

David Hanslian
12. červen 2019, 14:16

Uvažována je v rovinatých oblastech výška 160 m, průměr rotoru 180 m. V členitějším terénu méně (výšky 120-140, rotory 140-160). Výkony kolem 5 MW. Časem snad vyjde kompletní zpráva, kde to bude podrobně. Tohle je "optimistický" scénář: technologicky odpovídá tomu, co lze v příštích cca 10 letech pro onshore elektrárny zřejmě očekávat, otázkou je spíš, zda to bude umožněno. Doprava může být někdy problém, ale nečekám, že by to mělo být plošně limitující. Úpravy komunikací jsou skutečně někdy nutné.

Martin Hajek
13. červen 2019, 02:08

Něco málo o tom vím a rotory 140-160 m prostě do hor až na naprosté výjimky dnes nedostanete. Úpravy komunikací jsou samozřejmě obrovský problém, který jak vidím, opět zásadně podceňujete. Navíc tyto elektrárny stejně nebudou schopné konkurovat mořským parkům s jednotkovými výkony věží 12-15 MW a využitím výkonu blížícím se 6000 hodin. Výstavba větrníků na souši bude dávat smysl jen tam, kde jejich výroba nebude významně korelovaná s výrobou v Severním a Baltském moři a to není případ ČR.

Petrik
12. červen 2019, 08:58

Jakou spotrebu elektriny mate na mysli,tu co nekdo spocital od boku+ ztraty ve vedeni?? Musime zacit od uspor!!!Nasmlouvane odbery,penale u mest obci zavodu,kolik % z nich setri energiemi???

JVr
12. červen 2019, 17:37

Problém je skutečně u úřadů, je otázkou, zda skutečně toto odráží představy občanů.

Asi jde jen o to, jak zní otázka, protože v zásadě je pokládána špatně.

Pokud se zeptám, chcete mít blízko domu větrník, většina lidí řekne ne.. proč by to měli chtít, co z toho mají?

Pokud se zeptáte, chcete mít za barákem větrník nebo fotovoltaiku nebo tepelnou elektrárnu nebo dokonce jadernou, zjistíte, že vlastně ten větrník na tom není tak špatně ????. A tu elektřinu jaksi chtějí.

Ano OZE je méně centralizované takže se ptáte častěji a většího obecenstva. Pokud bychom otázku položili tak, jako "chcete větrník, nebo být bez elektřiny?", asi by zněla odpověď jinak...

Martin Hajek
13. červen 2019, 02:15

Ve skutečnosti bude ekonomika časem koncentrovat výrobu větrníků do oblasti Severního a Baltského moře, což bude daleko více centralizované než jsou dnešní tepelné elektrárny. Menší centralizace OZE je v tomto případě naprostá pověra.

David Hanslian
14. červen 2019, 13:18

Já myslím, že ekonomika povede různými směry. Na moři je slušný potenciál a silný vítr, ale elektrárny prodražuje technická náročnost a při velkém množství začne být problém integrace do sítě a vzájemné ovlivnění elektráren. To je například v Česku mnohem menší problém (i do budoucna), což dovoluje využít i méně větrná místa. Takže bych očekával spíš vývoj po všech liniích - na moři i ve vnitrozemí (pokud úřady dovolí). Ohledně té dopravy, zmíněný potenciál už počítá s tím, že mnoho míst nebude z dopravních důvodu reálných. Také neberte ty rozměry jako vytesané do kamene - někde se třeba postaví více elektráren menších. Někde se zase kvůli velkému projektu vyplatí provést i poměrně nákladné úpravy silnic či jiné skopičiny. To nelze do detailu předem odhadnout.

Martin Hajek
14. červen 2019, 13:44

Uvidíme, každopádně větrné elektrárny na souši mají masivní problémy už i v Německu, takže moc prostoru pro optimismus nevidím: https://www.euractiv.com/section/energy/news/germanys-wind-industry-in-bad-health/

Milan Vaněček
14. červen 2019, 17:30

Každopádně v Německu větrné elektrárny dávají často více elektřiny než ty uhelné, to samé může být u nás. Je řádový rozdíl v hustotě větrných elektráren u nás a uvnitř Německa.

Zda se lidem větrníky líbí nebo ne je věc názoru, v Holandsku a Španělsku se líbí moc, jinde zatím míň. Ale hlučnost musí být minimalizována, staré (před 20 lety) větrné elektrárny dobrou reklamu nedělaly.

Milan Vaněček
14. červen 2019, 17:30

Každopádně v Německu větrné elektrárny dávají často více elektřiny než ty uhelné, to samé může být u nás. Je řádový rozdíl v hustotě větrných elektráren u nás a uvnitř Německa.

Zda se lidem větrníky líbí nebo ne je věc názoru, v Holandsku a Španělsku se líbí moc, jinde zatím míň. Ale hlučnost musí být minimalizována, staré (před 20 lety) větrné elektrárny dobrou reklamu nedělaly.

Martin Hajek
14. červen 2019, 17:54

Německo je velká země s velmi odlišnými větrnými podmínkami v různých částech. Ohledně větru lze přibližně srovnávat Českou republiku a Bavorsko. V Bavorsku je instalováno 2,5 GW v 1159 větrnících, které kryjí 1,3 % čisté spotřeby elektřiny této spolkové země. Takže asi tak.

David Hanslian
17. červen 2019, 09:43

Musíte porovnávat výkon/výrobu na km2, ne podíly na spotřebě, to je zavádějící. Spotřeba je v Bavorku (v přepočtu na km2) vyšší než v ČR, proto je výsledné procento tak nízké. Navíc je v Bavorsku objektivně těžší umístit elektrárnu než v ČR (vyšší hustota zalidnění) a v celkovém pohledu jsou tam i horší větrné podmínky. Pokud porovnáte porovnatelné, tak nemají té větrné energie úplně málo.

Novak
20. červen 2019, 13:41

"chcete větrník, nebo být bez elektřiny?" - Pokud použiju tuto logiku, tak můžu otázku postavit třeba tak - Chcete elektřinu nebo být v EU?, to je úplně stejné

Nevím, jestli je to česká rarita, ale JE mají největší podporu právě v regionech, kde stojí, což asi není nic divného, když zaměstnávají tisíce lidí a tím živí i navazující služby v (převážně chudém) regionu, mnohdy i mimo něj, nemluvě o sponzoringu okolních obcí. Z větrníku nic z toho mít nebudou. Mimochodem na rozdíl od větrníků JE nebudete mít hned za barákem z důvodu ochranných pásem a pokud budu chtít její výkon vyskládat z větrníků, tak před nima neuteču nikam. Další věc je, že o skutečném vlivu větrníků na všechno se toho zatím taky moc neví, jednak není žádné zadání to nezávisle zkoumat a jednak je to technologie moc mladá, takže se to všechno teprve ukáže.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se