Větrné elektrárny nezlevňují, sektor navíc zažil nejhorší rok za dvacet let, tvrdí analytik z HSBC

Ano, přírodě se polopravdy rozkazují těžko. Zařízení využívající takový zdroj primární energie, který je v prostoru a v čase řidší než jiné, vyžadují relativně velkou měrnou investiční spotřebu materiálů a prací, a budou tedy i citlivější na změny jejich cen. I když třeba "jen" beton a železo, vztaženo k instalovanému výkonu to bude proti koncentrovanějším palivům pořád hodně železa a hodně betonu.

Tak nam pane novaku laskave prozradte, kolik betonu, oceli a medi se spotrebuje na vzorovou elektrarnu se ctyrmi reaktory treba vver1200. protoze pokud to nevite, tak polopravdy sirite hlavne vy. Vtipne je to, ze seriozni kalkulaci cenovych nakladu na jednotku vykonu, se zapocitanim inflace vstupu se muzeme docist od VTE, ohledne JE dohledat nic nejde. To jsou totiz ceny, jake svet nevidel. Uhli a plyn zamerne neuvazuji, takovych elektraren je v cele evrope vice nez dost, ty opravdu stavet neni treba.

Např. u oceli je běžná spotřeba u reaktorů kolem 40 tun na instalovaný MWe:

world-nuclear. org/information-library/energy-and-the-environment/energy-return-on-investment. aspx

U větrných elektráren třeba zdroj níže uvádí 115 tun na instalovaný MW, tj. skoro třikrát více. Pokud budeme hodní a započteme jen dvakrát nižší roční koeficient využití a dvakrát nižší životnost, dostáváme se přibližně na 12× vyšší spotřebu oceli na jednotku vyrobené elektřiny. U betonu a mědi to asi nebude příliš odlišné číslo.

freeingenergy. com/math/wind-turbine-weight-pound-mwh-gwh-m148/

Z toho je dobře vidět, že citlivost na zdražování materiálů je úplně někde jinde, než ji níže maluje Bláha.

To Pavel : selský rozum pane. Proč myslíte , že VTE jsou tak investičně náročné no protože potřebují velké množství materiálu a kabelů . Proto se VTE zvětšují, protože výkon roste s 2 mocninou průměru rotoru kdežto velikost VTE roste lineárně. / viz výpočet obsahu kruhu/. Výhodou VTE je samozřejmě to, že nepotřebují palivo největší nevýhodou je zatím nízká životnost 20 let je prostě málo. Je to polovina toho , co vydrží moderní FV panely typu N.

K době života FV panelů.

Rád bych ty FV panely po 40 letech viděl jak vypadá krycí průhledná plocha a změřil, kolik % původního instalovaného výkonu jsou schopny dodat (při kolmém nastavení vůči slunci v poledne v červnu a bezmračné obloze). A totéž po 5 (nebo po 2) letech postupně zpátky. Myslím, že to nebude žádná sláva. Výrobci se podobným měřením, pokud vím, nechlubí. :-)

A to je samozřejmě vlastnost, která celou investici znehodnocuje s přibývajícím časem. Firma, která panely namontuje, už po pár letech nemusí existovat. ;-)

A že během doby života FV panelů se nevyskytne žádný exces počasí, který je poškodí nebo zcela zničí, mi připadne dost nepravděpodobné.

U fofrníků je to podobné. Vidět zničenou sadu fofrníků na pobřeží, které se chaoticky zmítají ve větru nebo se ani nehnou, není nic pěkného. Možno vidět v dokumentu Planet of the Humans (2019) - dosažitelný na YouTube a dokonce je tam i s automatickými titulky předkládanými nejspíš z anglických - v mnoha jazycích - i v češtině. Nejsou dokonalé, ale jsou použitelné. Přece jenom strojové překladače zaznamenaly za posledních 10-15 let významný pokrok v kvalitě překladu.

U fotovoltaických panelů po 40 letech teprve končí záruka na garantovaném minimálním výkonu 88,3%, například Maxeon. A záruční doba i garantovaný výkon s vývojem stále roste.

A co se týče excesu počasí, tak život na zemi měl velké štěstí že to tornádo minulý rok nešlo o kousek blíže k Temelínu nebo Dukovanům.

Žádám o odkaz na panel Maxeon se zárukou 40 let, např. tady mají v produktových listech záruku jen 25 let:

solsol. cz/technologie?vyrobce%5BSUNPOWER%5D=SUNPOWER&vykon%5Bmin%5D=265&vykon%5Bmax%5D=490&title=&page=%2C%2C0

A na život na zemi by to tornádo minulý rok o kousek blíže k Temelínu nebo Dukovanům vůbec žádný vliv nemělo.

Emil

tak nejlépe snad u výrobce

sunpower.maxeon.com/int/solar-panel-products/warranty

nebo vyhledávače nefungují? Stačí napsat "maxeon 40 years warranty"

Za posledních 10 let udělali panely velký kus cesty. Dnes máte oboustranné panely typu N ,které dávají ze zadní strany 80% výkonu. Dáte je kolmo orientace V/Z a máte z nich roční výrobu jako při orientaci na jich a minimální zábor plochy. U nás díky 3 měsícům špatných světelných podmínek a klesající účinnosti dávají panely málo a nejde je využít pro zajištění energetických potřeb státu, ale pro Indii . Egypt , Austrálii a další státy s teplým klimatem to je nejvýhodnější celoroční zdroj el. energie. To co je pro nás jádro tím jsou pro ně solární panely. Nicméně k té životnosti dnes mají panely po 30 letech 84-87% původního výkonu pokud koupíte ty lepší životnost cca 40 let.

Re: Rejpal 26. květen 2022, 00:57

Jistěže fotovoltaika urazila velký kus cesty k praktickému využití, ale to, co z ní udělal hysterický klimatizmus a Green Dealové šílenství, je spíš katastrofický vývoj.

Samozřejmě, že v zemích s malou hustotou osídlení a průmyslu i s nízkým pokrytím rozvodnými sítěmi el. energie, kde ještě neproběhla klasická elektrifikace jako u nás před 100 lety, má využití fotovoltaiky (zvláště v sub- a tropických oblastech s nejvyšší intenzitou slunečního záření) a ostrovní provoz úplně jiný smysl, než totéž u nás, resp, v celé EU.

A ať už máte FV panely jaké chcete, přes maximální TEORETICKÉ využití dopadajícího záření (udává se 34% max.) se nedostanete, takže známé využití instalovaného výkonu FVE 10-15% ročního času je omezeno především dobou, kdy slunce svítí a záření ze slunce má dostatečnou intenzitu. Jistě se najde i trouba, který mi bude tvrdit, že i při měsíčním světle v noci se dá něco málo získat, ale to už jsme v oblasti fotovoltaického humoru a ne v energetice.

Pořád je zásadním problémem jiný než kolmý dopad slunečního záření na FV panely ( i ta slunečnice a spousta dalších druhů rostlin se za miliony let evolučního vývoje naučila otáčet za sluncem, a není to pro parádu :-), což vyplývá z fyzikálních zákonů šíření elmg. záření, a rozptýlené záření je energetickou hustotou úplně jinde, než přímé sluneční záření v pravé poledne.

Záruka (pokud opravdu existuje) na FV panely, je nejspíš po pár letech provozu nevymahatelná. Pochybuji, že by vám firma, která montáže provádí, takovou záruku smluvně zaručila. To si sotva někdo riskne... :-P A zkuste se obrátit přímo na výrobce do Číny... :-)

Aha, ale jen ve vybraných zemích, ke kterým Česká republika nepatří...

Pan Novák zde nedávno psal následující, cituji ho:

"Zkuste mě nachytat na neznalosti základů fyziky a ekonomie, která se týká energetiky a OZE. Jsem k dispozici. Máte slovo! :-P" jako reakci na mé nařčení, že nerozumí ani fyzice ani ekonomice.

Tak tady máte důkaz:

teď tvrdí například tuto pitomost, cituji ho:

"A ať už máte FV panely jaké chcete, přes maximální TEORETICKÉ využití dopadajícího záření (udává se 34% max.) se nedostanete".

Jo "velký TEORETIK" pan Ladislav.

Naprosto mu uniklo, že existuje spousta panelů multispektrálních, složených ne z jednoho p-n přechodu, ale ze dvou (tandemové články, já na nich dělal se Švýcary už před více než 25 lety),

ze tří přechodů p-n různých materiálů, polovodičů A3B5- typické články pro použití v kosmických družicích,

až po rekordní multispektrální články s 5 či 6 přechody) a účinností okolo 50%.

a těch naprostých fyzikálních nepravd (desinformací, pitomostí) napsal do svého příspěvku

z "25. květen 2022, 22:45 "

mnohem více,

přečtěte si to ať vidíte tu nevyčerpatelnou studnici hlouposti...

Re: Milan Vaněček 26. květen 2022, 08:18

Řeč je o hromadně vyráběných křemíkových panelech, které se běžně montují jako Občasné Zdroje Energie ve snaze dominovat pozemské energetice. :-)

Až se budou montovat ty vaše speciální a extrémně drahé FV panely, určené pro využití v kosmu, kde je odlišné spektrum slunečního záření a lze získávat i energii ze složek záření, které ochrannými vrstvami pozemské atmosféry neprojdou, dejte vědět. :-)

Jinak děkuji za klasickou ukázku demagogie a míchání hrušek s jablky vofotovoltaice. Většina čtenářů - laiků totiž netuší, že úplné spektrum záření v kosmu a při trvalém nastavení do optima vůči zdroji záření a jeho automatické korekci má významně větší energetický obsah, než jeho zbytek dopadající na zemský povrch. Takže má smysl používat kombinované přechody i na složky, které jsou využitené jenom na oběžné dráze Země nebo obecněji ve Vesmíru. Nicméně i ve vesmírném výzkumu a dalekých cestách družic se používají zdroje na slunečním záření nezávislé. I extrémně drahá vesmírná fotovoltaika má své zjevné fyzikální meze. :-P

Pane Ladislave Nováku, 15:52, prosím, už se raději neztrapňujte.

cakam na vyjadrenia insitnych ekonomov, ktori mi vysvetlia, ako som ten clanok zle pochopil. Cena materialov, energii a prace nikdy nepojdu dolu, to, co insitni ekonomovia mohli vidiet, bol pokles marze az do minusu, nic z vyssie uvedeneho dolu neslo.

Dobre rano, stara mama.

No, tak jednoduché shrnutí.

Ceny energií díky násilím státu prosazovaným OZE prudce rostou, protože nákladová cena (včetně dotací) je nejvyšší ze všech dostupných zdrojů. Navíc spějeme k nedostatku energie, proto se nám prudce zdražují přednostně stavební materiály a komodity náročné na spotřebu energie včetně uhlí zatěžovaného vysokým zdaněním. "Uhlíková neutralita" je extrémně drahý špás.

No a jestli silně dotované výrobky mají zápornou marži, pak to znamená, že jejich výroba ekonomicky nedává smysl. Řešením bude jen energetický komunizmus (energie na příděl :).

Stačí takhle nebo ještě víc po lopatě? :-)

Ceny surovin jsou aktuálně na vrcholu boom-bust cyklu. Ale nebojte, je jen otázkou času než se dají do pořádku dodavatelské řetězce a producenti výrazně zvýší produkci nebo se rozběhne ekonomická recese a klesne poptávka. V každém z obou případů to bude mít za následek tu druhou fázi cyklu, tj. bust, neboli, že cena surovin "padne z výšky na hubu".

Problém se surovinami pro VtE totiž rozhodně není v tom, že by je nešlo dělat levněji.

Problém s cenami je především v tom, že pokud "klimatický byznys" dokáže ovládnout vlády významných průmyslových zemí a strhne tisíci-miliardové dotační státní podpory do vlastních kapes, lhostejno v jakých měnách, prudce vzroste poptávka a řada vzácných surovin s omezenými nebo těžko těžitelnými zásobami na planetě Zemi roste cenově (vyššími násobky) přes všechny meze. Že by se tento cenový vývoj dal zastavit, silně pochybuji. Zastaví ho jen poznání, že investice do fotovoltaiky "za každou cenu" jsou peníze vyhozené do kanálu. Pak poptávka může klesnout. :-)

Pořád čekám na ty vzácné zeminy, teoretiku. Klidně ale piš o těch vzácných látkách. Buď konkrétní a rozděl je podle technologií.

Zkuste letošní dubnový Vesmír, články na s. 224 (Boháček) a s. 239 (Šolcová, Gruber). Nenašel jsem elektronickou verzi, jistě se k ní dá dostat, asi jsem málo hledal.

Díval jsem se na ty články. Šolcová je o recyklaci. Boháček (v té viditelné části článku) řeší materiálové toky různých skupin prvků. Vzácné zeminy (resp. správně kovy vzácných zemin) tam, podle jím převzatého grafu, jsou zásadní pro elektromotory a větrné elektrárny. To není nic překvapivého, obojí používají silné neodymové permanentní magnety. takže jsem dal všem Novákům za pravdu? Nedal, je tam totiž jeden háček. Ty neodymové magnety třeba v polovině větrných elektráren vůbec nejsou, protože používají jiný typ generátoru, který si vystačí s mědí nebo hliníkem. To samé platí pro elektromotory.

Jinými slovy, neodym je fajn, ale není omezující podmínkou implementace větrných elektráren ani elektromotorů. Pokud by s ním byl problém, je snadno nahraditelný.

Pro jiné technologie je využívání (kovů) vzácných zemin naprosto marginální.

Děkuji, že mi pomáháte ukazovat jak tady Láďa šíří nesmysly.

P.S.: Tady dávám odkaz na článek o stejném tématu z Bulletin of Atomic Scientists.

Dneska jsem si otevřel a trochu si prostudoval tu studii, ze které Boháček přebíral ten graf. A musím říct, že kvalita té studie je dost ubohá. Jsou to takové trojčlenkové předpovědi, které vůbec neberou v úvahu to, že případný nedostatek nějaké suroviny akorát stimuluje to, že se o to více prosadí alternativy, které ji buď nepotřebují nebo jim jí stačí méně. O tom, že se technologie vyvíjí ani nemluvě.

Názorně to je patrné u baterií, kde navíc autoři toho textu vůbec nebrali v potaz existenci LFP článků, a vůbec nebrali v potaz, že prakticky všichni výrobci postupně ukončují nebo hodlají ukončit výrobu článků s obsahem kobaltu.

A strašně srandovní jsou ty odhady materiálových toků potřebných pro produkci oněch zařízení. Proti současným tokům ropy, uhlí nebo zemního plynu jsou to naprosté buráky, jsou to o nějaké 2-4 řády menší hodnoty.

Optimistický článek A. Lovinse, na který odkazujete, je z r. 2017. Graf Šolcové ukazuje, jak byla Čína od r. 2021 schopna drasticky manipulovat cenou Praseodymu, po němž, odhaduji, poptávka kvůli těm permanentním magnetům trvá. Křišťálovou kouli nemám, elektrochemik nejsem, proto jsem v tom směru opatrný.

Omlouvám se za omyl, šlo Dysprosium, ne Praseodym.

Článek od Šolcové jsem celý nečetl, nebyl jsem ochoten platit za přístup. Tak nemohu reagovat. To, že jsou globální ceny všeho dnes vysoko nerozporuji. Stejně tak nerozporuji i to, že se s cenami komodit běžně manipuluje. Ale nebojte, je jen otázkou času než ty ceny zase splasknou. Zajímavé (možná) bude jen to, komu zůstane v ruce Černý Petr.

Ga, In - na fotočlánky, Nd, Sm - magnety, např.... stačí?

ad Galipoli) To je právě to, že lidi (a vy jste jeden z nich) dost často nerozlišují mezi "používá se to na" a "bez toho to nejde udělat".

Protože mě zajímají detaily, tak vím, že galium se používá v CIGS FV článcích, co je méně než 1% prodejů a je tedy irelevantní. Indium se používá na dopování křemíku pro vytvoření P-N přechodů a kvůli ceně se od jeho používání upouští ve prospěch bóru, který je mnohem levnější a dostupnější. A výhledově by možná šel použít i hliník, což je třetí nejběžnější prvek zemské kůry.

Stejně tak vím, že cca polovina větrných elektráren nemá v generátorech ani jeden permanentní magnet a fungují naprosto spokojeně. Jestli bude problém s neodymem, bude podíl nových VtE s permanentními magnety nižší.

QED

Ocakavam, ze "experti" ako Vanecek, Blaha a dalsi nam vysvetlia, ze je to vlastne dobre.

OZE ide ako parny valec a toto je len male zakopnutie ...

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Jsou to "znalci" ... :-D

Michale K., seber své IQ přečti si článek a důvody jsou v poslední části. Tak jak se navýšuje cena FVE a VTE, tak se samozřejmě navýší díky inflaci, růstu cen stavebních materiálů a stavebních prací i cena ostatních nových energetických zdrojů. Už nabídková cena u plánovaného bloku v Dukovanech vzroste díky těmto vlivům o desítky miliard korun, navíc JE ještě bude trpět extrémně vysokými úroky financování. Z výše uvedených důvodů se FVE a VTE, které jsou na výstavbu (počet hodin, množství materiálu) a financování násobně méně nákladné než nové plynové nebo jaderné elektrárny, tzn. ekonomická výhodnost FVE a VTE v současných podmínkách neskutečně narostla. Pochopíš to za cca rok, hned po zveřejnění cenových nabídek na nový blok v Dukovanech.

Žádná "ekonomická výhodnost FVE a VTE" nenarostla. Proto, že jsou ekonomicky z principu funkce neefektivní v porovnání s jinými zdroji.

Proč je to některým jedincům nutno opakovat stále dokola, aniž by byli schopni pochopit základní fyzikální fakta?

Modleme se zeleně! Zelená víra nad veškerý rozum a poznání... :-)

Mohl by nám pan Ladislav Novák dokázat, jak rozumí fyzice a ekonomii? Z jeho diskusních textů publikovaných zde vidím, že nerozumí ani fyzice, ani ekonomii.

Předem děkuji.

Co se týče rostoucích cen (prakticky všeho), připomínám, že se ještě extrémně zdražilo financování investic, které se začnou splácet až za desítky let. (příklad našim fandům JE uvádět snad nemusím).

Aj ja som si všimol že pán Novák by mal veľa študovať a doplniť si medzery v ekonomike a fyzike.

Zkuste mě nachytat na neznalosti základů fyziky a ekonomie, která se týká energetiky a OZE. Jsem k dispozici. Máte slovo! :-P

Tak ještě štěstí, že není potřeba prakticky žádné takové investice, které se začnou splácet až za desítky let, financovat...

Naštestí pro Občasné Zdroje Eenergie (a naneštěstí pro daňové poplatníky), stát dotuje Bilionovým tunelem do státní pokladny jejich rozšiřování a výrobu i výkup el. energie z nich. Potíž je, že zásobování el. energií a spolehlivost dodávek se nezvyšuje úměrně těmto dotacím, ale přesně naopak. Systematicky se zhoršuje.

Myslím, že podstatu problému dobře popsal pan Novák ve svém úvodním příspěvku. Výklady o "ekonomické výhodnosti FVE a VTE" čteme a slýcháme už roky, ale realita je taková, že pokud nejsou dotace, žádné občasné zdroje energie se nestaví. OZE bez dostatečně kapacitních úložišť prostě nedávají smysl. A úložiště se v podstatě nestaví. Proč? Nejspíš proto, že jsou tuze drahá ...

FVE se nestavi hlavne z toho duvodu, ze soucasne legislativni a ekonomicke prostredi je nastaveno v zajmu energetickych spolecnosti a ne v zajmu statu a jeho obyvatel. Ekonomicka navratnost je timto zcela zasadne dotcena a proto jsou nutne dotace, bez kterych do nedavne doby byla ekonomika FVE ztratova. Lobbing firem nebo hloupost statu? Pravdepodobne oboje. Zde mate jednoznacny dukaz:

https://www.cez.cz/firmy/cs/vykup-elektriny-z-decentralnich-zdroju.html

Výkup přetoků FVE s instalovaným výkonem do 100 kW je realizován za cenu OKO – 500 Kč/MWh)

Takze cez vykoupi za 500 a obratem proda za 5000. Super bussines pro CEZ. Jednoduse zlodejna za slunecneho dne.

Az stat bude schopen nastavit ferove podminky i pro male dodavatele - tak se FVE vyplati i bez dotaci.

Žádné "férové podmínky pro fotovoltaiku" neexistují, protože fotovoltaika je od schválení "Bilionového tunelu OZE" (Zák. 180/2005 Sb.) masívně dotovaná z kapes daňových poplatníků a rozhodně nelze říct, že by to byl zájem občanů ČR. Je to zájem EU věrchušky obsazené zelenými aktivisty jako Ursula von der Leyen a Frans Timmermans. A firem, které z dotovaného a legislativou vynuceného byznysu bohatnou.

ČEZ je v rukou státu, musí tedy plnit "klimatické závazky vůči EU", přijaté českým parlamentem a vládami. Tak to státem dosazený ředitel prostě dělá, stát jej za to dobře platí. :-)

neviem, preto sa spytam: su nejake JE, ktore boli postavene cisto sukromnym subjektom bez ucasti statu? to len aby sme mali nejake porovnanie s tymi dotaciami do OZE

"Porovnanie s támi dotáciami do OZE" je jednoduché. Dotace investic do OZE (až na pár užitečných výjimek) žádnou reálnou návratnost nemají. Investice do JE už jsou dávno zaplacené dodávkami levné elektřiny a slouží a vydělávají dál.

Výstavba nových JE je riziková především z politického hlediska - vzorový příklad viz Rakousko a Německo. Takže pokud hrozí, že stát pod vlivem různých angažovaných šílenců zakáže výstavbu, dokončení či provoz už existujících JE, nikdo JE bez státních záruk stavět nebude. Za peníze promarněné v Bilionovém tunelu OZE už jsme mohli mít nových JE několik a levné energie dostatek i na vývoz za vysoké ceny do Německa. :-)