Spolkový úřad: Recyklace mnoha větrných turbín může být nad možnosti německého průmyslu
Německo se v nadcházejících letech zřejmě bude muset vypořádat s novou výzvou v podobě recyklace materiálů z velkého množství starých větrných turbín, kterým bude končit provozní podpora. Podle studie německého spolkového úřadu recyklační kapacity německého průmyslu nemusí stačit a na recyklaci budou v nadcházejících desetiletích chybět provozovatelům stovky milionů eur.
V Německu je v současnosti v provozu více než 27 tisíc onshore větrných elektráren, což je řadí mezi obnovitelnými zdroji z pohledu jak instalovaného výkonu tak i výroby elektrické energie v zemi na první příčku. Od roku 2021 první z těchto turbín začnou přicházet o provozní podporu, a jejich další provoz je tak nejistý.
Jelikož v Německu je výstavba nových větrných elektráren vzhledem k odporu části veřejnost a regulacím obtížná, staré elektrárny mohou být nahrazeny výkonnějšími stroji s vyšším výkonem a vyšší výrobou (tzv. repowering). V závislosti na technicko-ekonomických podmínkách však mohou staré elektrárny rovněž zůstat v provozu.
Od roku 2021 se vzhledem ke konci podpory prvních elektráren nicméně očekává vyšší objem vyřazených elektráren z provozu. Podle studie německého Spolkového úřadu pro životní prostředí by recyklace lopatek tisíců starých větrných turbín mohla představovat obtíže pro německý průmysl, jehož kapacity by na takovýto objem nemusely vystačit.
„Spolková vláda a státy musí rychle přijít s pokyny pro demontáž větrných turbín. Potřebujeme jasná pravidla pro rozsah a postup ochrany lidí a životního prostředí a recyklace cenných materiálů,“ říká předsedkyně spolkového úřadu Maria Krautzbergerová.
Zatímco ocel tvořící tubus elektrárny, beton v základech, hliník, měď a další materiály mohou být relativně snadno recyklovány, v případě lopatek větrných turbín se jedná o jiný případ. Podle úřadu by již do 5 let mohl objem vyřazených lopatek dosáhnout 70 tisíc tun ročně. V zemi přitom podle úřadu funguje pouze jeden závod na recyklaci sklolaminátu, který je běžným materiálem pro jejich výrobu.
Přestože provozovatelé větrných elektráren si musí část svých výdělků odkládat na jejich budoucí demontáž, podle studie úřadu nejsou rezervy dostatečné. Již od poloviny příští dekády hrozí nedostatek financí, přičemž v roce 2038 by deficit měl dosáhnout 300 milionů eur.
Mohlo by vás zajímat:
Řešení existuje, je nutno zavést cyklus "cradle to cradle", jako je to už ve fotovoltaice v EU. To znamená: to co vznikne po předem předplacených nákladech likvidace je vstupní surovinou pro novou výrobu.
Věřím že i větrné elektrárny to vyřeší, zatím je to ("od kolebky ke kolébce") nezvládnutelné a o mnoho řádů dražší pro jaderné elektrárny, než pro VtE či FVE.
To v Německu je a u nás bude obrovský problém. Vždyť ješte nebyla zlikvidována havarovaná československá jaderná elektrárna A1 v Jaslovských Bohunicích a to už trvá skoro 50 !! let.
Sebelepší systém bude k ničemu pokud investice do OZE budou díky dotacím lákat jen podvodníky, kteří po jejich vytěžení položí svá s.r.o. a jednoduše nebudou, nebo budou oficiálně bez prostředků. Pak nastane "druhá vlna jejich podpory" a jejich likvidace budou platit obce na jejichž katastru se nacházejí a znovu spotřebitelé elektrické energie.
Ten, kdo vidí likvidaci třeba VTE jako příležitost si vydělat je čistý naiva. Trochu to přiblížím na jednom příkladu:
během devadesátých let se v mém bydlišti likvidovala přeshraniční přenosová linka 220kV. Likvidaci tehdy prováděly Elektromontážní závody Liberec a v tehdejších cenách jim ČEPS platil 240 000kč za demontáž jednoho portálu, demolici jeho základů a likvidaci příslušného úseku vedení. K ceně patřil i výnos z prodeje druhotných surovin. Nevím kolik na tom EMZ Liberec vydělaly, ale zanedlouho na to zkrachovaly a zanikly.
Nevěřím tomu, že by jenom cena druhotných surovin zaplatila likvidaci jakéhokoli OZE. Bude to problém. Je to vidět i na příkladu dávno neprovozované a rozpadající se příšerky u Božího daru. Stojí tam bez užitku jako mrcha už více jak dvacet let, nicméně do její likvidace se nikdo nehrne.
Samozřejmě to cena druhotných surovin nezaplatí, je nutno vybírat předem poplatek za likvidaci, jako je to u nás uzákoněno pro fotovoltaické elektrárny.
A je nutno co nejvíce výrobců panelů tlačit do koncepce cradle to cradle, zatím je to dobrovolné a hlásí se tam jen největší (čínští) výrobci pro vylepšení svého PR.
Tak určitě... Jenom mi není jasné proč už to tedy není dávno otestované a ta recyklační zařízení nejsou ve výstavbě. Přece se ví leta, že v roce 2021 bude končit první vlna Německých větrných elektráren a je úplně jasné, že ty staré verky, které jsou z dnešního pohledu morálně naprosto zastaralé nemá smysl udržovat v provozu. V lepší případě se udělá tzv. repowering, což v praxi znamená, že se místo 5 elektráren postaví na stejném místě jedna komplet nová. Ale stará vrtule se bude likvidovat v každém případě. Ale je dobře, že pan Vaněček dávno vyřešil problém, se kterým si Němci zbytečně lámou hlavu :-).
Nebojte se, všechno bude. U OZE zdrojů jsou některými diskutujícími předpokládány řešení, která jsou jen v laborkách a nebo se s nimi teprve začíná. Kdežto takové jádro (zdroj s dekádami zkušeností, ano, i těch negativních) je odepisované jako neperspektivní zdroj, u kterého se vývoj a vylepšování už nepředpokládá. O energetických vstupech na pořízení a o tom, že ten zdroj poběží 2x-3x déle, se kulantně pomlčí.
Ale vždyť píší, že jsou provozovatelé povini si odkládat prostředky na likvidaci. Jenže to nestačí. Možná se předpokládalo, že bude likvidace levnější, nebo, že větrníky vydrží déle.
Ono nestačí něco pojmenovat třeba cradle to cradle. Je potřeba taky realistcky vše propočítat. Pravděpodobně se na věc dívali přes růžovo-zelené brýle...
Jedna věc je určit výši odkládaných prostředků, drhá je, jestli to vlastník a provozovatel skutečně dělá či prostředky nevyužívá k něčemu jinému. Když vidím burany cpoucí se do segmentu OZE pouze pro vidinu příjmu dotací aniž by měli v oboru nějaké znalosti a zkušenosti, mám oprávněné pochybnosti, že opravdu nějaký takový fond vytvoří a naplní.
Kde to vedení bylo?
JE Niedereichbach je už přes 20 let zlikvidovaná na zelenou louku, ne že to nééjde. Z A1 je palivo pryč (sice v Rusku, což možná nebyl 100% přírodně ohleduplný způsob jeho likvidace, ale podstatné je, že jaderné palivo z každé JE má ve srovnání se všemi odpady všech druhů průmyslové výroby elektřiny tak malou hmotnost a malý objem, že může být relativně lacino pod kontrolou po libovolnou dobu), zbytek je jen hra o co nejdelší čerpání peněz, včetně bruselských.
Co dělat se sklolaminátovou štěpkou užitečně jiného, než ji skládkovat, se neví, i když se ten materiál používá už desítky let (v malé koncentraci to lze přimíchávat při výrobě cementu, to ale problém VtE neřeší).
Pane Novák, likvidace sklolaminátové štěpky je krásný projekt pro plasmové technologie, v plasmatu rozložíte/spálíte tu organiku (pryskyřici) a zbudou Vám čisté oxidy (sklo).
Němci na to vypíší pár vědeckých projektů a do 3-5 let máte z některého Fraunhoferova institutu technické řešení. A tu potřebnou energii na to si vezmete z nadbytečné elektřiny, když moc fouká.
Tak určitě... Jenom mi není jasné proč už to tedy není dávno otestované a ta recyklační zařízení nejsou ve výstavbě. Přece se ví leta, že v roce 2021 bude končit první vlna Německých větrných elektráren a je úplně jasné, že ty staré verky, které jsou z dnešního pohledu morálně naprosto zastaralé nemá smysl udržovat v provozu. V lepší případě se udělá tzv. repowering, což v praxi znamená, že se místo 5 elektráren postaví na stejném místě jedna komplet nová. Ale stará vrtule se bude likvidovat v každém případě. Ale je dobře, že pan Vaněček dávno vyřešil problém, se kterým si Němci zbytečně lámou hlavu :-).
Samozřejmě to Němci už řeší, zřejmě chtějí další peníze na výzkumné granty. A pro toho kdo pracoval s plasmatem (podívejte se na můj seznam publikací o PE CVD a patentů) je řešení nasnadě.
A když to bude zatím někde ležet, nevadí, vždyť odpad z jaderných elektráren budeme přece prý likvidovat až někdy po 2065, i když ho máme už nyní ....
A jsme zase u toho naprosto rozdílného množství toho odpadu na vyrobenou jednotku elektřiny.
tedy jak vyrobit z radioaktivního odpadu třeba podobné konstrukční desky z odpadů, jako jsou dřevotřískové nebo sádrokartonové, to opravdu nevím . Z vrtulí to jde, viz odborná diskuse a odkazy úplně na konci.....
Plus ještě efekt toho, že ten odpad je jen použité palivo a můžete z něj vytřískat ještě skoro 20x tolik a tím i srazit kapacitu podzemního úložiště a snížit riziko úniku do ŽP o tisíce let.
Tak to nevím také, a obávám se, že to neví nikdo na světě, stejně jako nikdo na světě neví, jak naopak vyrobit z vysloužilých vrtulí nové jaderné palivo. Otázka je, jak to souvisí s rozdílným množstvím odpadu, o kterém jsem psal. Zřejmě jako obvykle nijak...
v Německu dávají větrné elektrárny více TWh elektřiny ročně než elektrárny jaderné
Pane Vaněčku ono srovnávat vrtule s vyhořelým jaderným palivem nejde. Zajímavější je srovnání likvidace vysloužilých VtE s likvidací radioaktivních částí z primárního okruhu JE.
Ano, letos už třetím rokem. To ale opět nemá žádnou souvislost s tím co jsem psal, tedy s množstvím odpadu na vyrobenou jednotku elektřiny.
Nedalo mi to a opět jsem se musel podívat na tento zajímavý dokument. https://youtu.be/46Ftu42kqjc
Zajímavý a poučný odkaz. Měl by to zhlédnout každý, nás to taky čeká.
Nemám sice zrovna čas 52 minut sledovat "poučné" dokumenty, ale vzhledem k tomu, že už titulek obsahuje zjevnou lež, asi jsem o moc nepřišel.
Vydržel jsem do poloviny Michalova odkazu. Když ti žabaři neukázali žádné dvouhlavé tele nebo delfína, nechal jsem toho. Některá dílka z ČT série Nedej dělají dramatičtější zvuky.
Vtip ukládání do solného pně spočívá v tom, že v suché soli (kde mohou vznikat trhliny) chybí nosič, který by případně uvolněné nuklidy předal do biosféry, a vlhká sůl je plastická, v ní se zlomy nedělají. Difúze je vždy pomalá. Důvody pochybností o Asse neznám, možná opravdu nebylo to 40 let staré geologické hodnocení širších vztahů dostatečné, ale hledal bych za nimi spíš přetahovanou lokálpolitiků a vyhlídku na dotace.
Pro zájemce o dějiny manipulace veřejným míněním doporučuji přečíst si třeba něco o Emžské depeši (tam to vedlo ke konkrétnímu výsledku).
Musím se zapojit do této diskuse, nedá mi to.
Pane Vaněčku, už jste se někdy dostal k ekonomice "plasmového spalování". Asi nikdy, to byste jinak nemohl zde šířit, jak to nějaký vědecký projekt spasí. Plasmové spalování je jistě možné - a už dávno vyzkoušené, ale "hodí se" jen pro skutečně velmi specifické a velmi nebezpečné odpady, kdy ekonomika nehraje roli a ekologie - nebo chcete-li rizika pro člověka, jsou velmi vysoká (například vysoce karcinogenní látky). Nedokážu si představit v plazmové peci spalovat lopatku jedné větrné elektrárny natož stovky (nebo vlastně tisíce) lopatek.
Ale jinak jste trefil hřebíček na hlavičku s tím vědeckým projektem.
To bude tak:
1. Na EU úrovni Němci vygenerují "vědecký" problém, že je třeba najít (přirozeně vyzkoumat, jak jinak...) jak likvidovat "mávadla" větrných mlýnů
2. Bude na to "výzva" a přihlásí se mezinárodní konsorcium, které to vyřeší - a zapojí se do toho týmy pokud možno z více EU zemí
3. Pak bude třeba výzkum dokončit : … tzv. "demonstrační jednotkou". Ta se přirozeně postaví - za výzkumné peníze - v Německu... Vždyť je tam tolik lopatek...
4. Demonstrační jednotka zjistí, že je to možné, ale je třeba to jen trochu podpořit dotacemi, protože ta ekonomika trochu pokulhává, ale proč ne.
5. Vytvoří se nějaký evropský program na podporu "recyklace" a ten to bude financovat - přirozeně nejen v Německu, ale všude....
No a kdo to zaplatí? No přece my všichni, z našich daní... Že nezbude na skutečný rozvoj?.... to už je věc jiná..
To máte z Jerevanu?
Vážený pane, v případě elektroaut je situace už naprostá katastrofa. Na světě neexistuje jediná průmyslová fabrika na recyklaci starých akumulátorů. A přesto se e-auta stále a stále vyrábějí a podporují. Co bude za deset let dnes absolutně nikdo neřeší.
Takže to, co tu už léta tvrdím, je nyní oficiální a říká to Spolkový úřad pro životní prostředí. Škoda, že na to přišli až 2 roky před termínem odstavení tisíců větrníků. Že by to dřív nikoho nenapadlo? Pochybuju, jenomže v zemi, kde soudy zakazují šéfovi průmyslové a obchodní komory kritizovat větrníky, je zázrak, že se vůbec někdo odhodlal říci, že větrný císař je opět nahý. P.S. jsem opravdu moc zvědav, jak se budou recyklovat ty betonové základy větrníků. Určitě se na to rád přijedu někam podívat :-).
Taky to už léta tvrdím o likvidaci jaderných elektráren, což je pro Němce problém tak tisíckrát dražší.
Ale vyřeší to, musí, stejně tak vyřeší i ty VtE. Musí.
A s recyklací betonových základů: to už budou mít ty tisíckrát větší a nákladnější zkušenosti z likvidace východoněmeckých JE. Zajeďte tam.
Nevidím sebemenší důvod recyklovat betonové základy. Jenom se tím zvyšuje šedá energie do zdroje vložená. Betonový základ postačí "odrbat zbíječkami", dostat 30cm pod ÚT a zahrnout zeminou. Tedy pokud není použitelný pro nový stožár.
Dtto ale i u stavebních konstrukcí jaderných elektráren. Jen s tím rozdílem, že se použité palivo a silně radioaktivní části musí uložit pod zem do úložišť. Ale to je zlomek objemu a hmotnosti ŽB konstrukcí , ty rozhodně není nutné vykopávat nebo podobně. Spíš tak akorát odstřelit chladící věže a zamezit přístupu dovnitř areálu.
To píšou v tom článku, že beton v základech větrné elektrárny může být "relativně snadno" recyklován. Já jsem samozřejmě svoje vyjádření myslel ironicky, protože kdo má tušení, jak ten základ větrné elektrárny vypadá, tak samozřejmě ví, že ho nikdo vykopávat nebude a ten beton i s tunami železa tam zůstane pohřben navždy. Jinak ovšem pokud byste dané území chtěl využívat jako ornou půdu, tak 30 cm určitě nestačí. Navíc tam budete mít suchý flek, kde stejně nic moc neporoste. Fakticky je to normální brownfield, jako každý jiný pozůstatek průmyslové činnosti.
Otázka je, která z technologií si na svoji recyklaci vydělá. Jestli JE, která je koncentrovaná na jednom místě a provozuje se třeba i 70 let, nebo tisíce větrníků, které "dokáží" JE nahradit, ale zabírají ohromnou plochu, mají menší živostnost a do toho ještě velké prostoje když nefouká.
Co se týká vyhořelého paliva z JE, jde do budoucna o surovinu, ze které je možné ještě mnohonásobně větší množství energie, než již dodala, uvolnit.
Hodí se i na jiné účely jako jsou radioizotopové zdroje pro kosmické sondy a pod. Také se některé radionuklidy využívají ve zdravotnictví. Do budoucna se jistě najdou i další možnosti zpracování a využití.
Námět pro redakci: rýsuje se tu materiál na poutavý cyklus "Realita a mýty o větrné energii". Mýty stačí posbírat zde v nedávných diskusích a konfrontovat je s realitou, jakou popisuje třeba tento článek.
Jaká je proboha životnost větrné elektrárny, že se to tu řeší?
Zhruba 20 let, proč se ptáte? V roce 2021 doběhne v Německu podpora větrným elektrárnám, které byly postavené v roce 2001. Ten čas strašně letí...
Ako sa na to dívam, pri OZE sa vynárajú stále nové a nové problémy, ktoré ukazujú, že nie je všetko zlato, čo sa blyští. (ako už dávno vedeli naši predkovia, len to my sme na to akosi pozabudli.... Alebo "museli" pozabudnúť). Verím, že sa určite nájde spoľahlivé technické riešenie aj tohoto problému s recykláciou, lenže - kto to všetko zaplatí? Obávam sa, že v konečnom dôsledku (náklady na recykláciu, podpora výkupných cien, celková dekarbonizácia...) vystrelia ceny elektrickej energie do takých nebeských výšin, že už nebudeme hovoriť o chudobe v zmysle hladu, ale o energetickej chudobe, keď si mnohí budú kupovať domov na svietenie sviečky, lebo použiť žiarovku stojí veľa. Niekde to je už dnes: bol som v domácnosti, kde v určenú hodinu dopoludnia a určenú popoludní nepoužívajú elektrické spotrebiče, lebo v ten čas je cena elektriny privysoká. Ale to určite nebude trápiť "bojovníkov" za zelenú energiu, tí majú spravidla dostatočne vysoký príjem
..samý kecy, na úrovni toho jak kravský prdy ničí klima.
už to nehulte!
Jestli se vám má odpověď nelíbí, zamyslete se nad úrovní své odpovědi Dušanovi. Každý si o vás dokáže udělat obrázek i z vašich běžných komentářů, nemusíte se snižovat až k urážkám.
Označit něco jako "kecy" nepovažuji za urážku ale za reálný popis situace. Týká se to většiny politických keců místo odbornější diskuse.
Navrhnul jsem způsob dokonalé likvidace, ale souhlasím s panem Jiřím že by to bylo moc drahé.
Když si problematiku vygůglujete, taj zjistíte:
1) řeší se to (vypisují se projekty) už řadu let
2) zatím jsou 2 průmyslová řešení ve stádiu realizací, přečtěte si něco o americké firmě Global fiberglass solutions, viz příspěvky níže a můžete odborně diskutovat, místo "keců".
Tož tak.
"Spolkový úřad: Recyklace mnoha větrných turbín může být nad možnosti německého průmyslu" - To si nemyslím, Němci to zvládnou. Němci do toho zase nahrnou peníze, vzniknou komerčně použitelné technologie a až my začneme s vyřazováním budeme to mít levnější. Ostatně v Americe jedna firma www.global-fiberglass.com sklolaminát z vrtulí drtí a přidávají ji jako výplň do polymerů atd.
To by mohl být ekonomicky výhodný přístup, vlastně je to analogie zužitkování dřevního odpadu v dřevotřískových deskách nebo zužitkování odpadu z odsiřování elektráren k výrobě sádrokartonových desek.
Texas, kde mají provoz, má též obrovský počet větrných elektráren a řeší stejný problém jako Němci.
Pane Hájek, doporučuji k přečtení dnešní anoncovaný článek na Euro o Německu jako o největším jaderném šrotišti světa.
Problem zacina uz i u nas,zejedte si na sv. Hostyn u Prerova.Stara ,vybehana masina od oleje az dolu /hlavne hlucna/ a na novou , lepsi nemaji penize.....
Jednoduché řešení, inspekce životního prostředí má dát nejprve pokutu, pak přes soud nařídit zastavení provozu. Takové případy již existují v ČR že se lidé domohli zastavení starých křápů, nové jsou neskonale kvalitnější.
Vase odpoved stale neresi podstatu clanku ECO LIKVIDACI !!!,coz je nadpis uplne nahore...
Nemusíme chodit k vůli nedomyšleném recyklování až k německým vrtulím. Stačí se podívat na krásné žluté kontejnery plné plastů.
Donedávna bylo recyklační heslo " Odvezte to svinstvo do Číny"
Je legrační, že při dotacích na všechno možné i nemožné se na zpracování plastového odpadu nějak nedostalo... Takže se přepracuje k
dalšímu použití jenom zlomek a většina jde v lepším případě do spalovny. Asi se na řešení celé záležitosti zatím nedokáže přiživit žádná
budoucí mediální hvězda.
Co se týče několikrát zmiňované likvidace jaderných elektráren, vidím jednu nejasnost. Je opravdu nutné všechno rozmlátit na zelenou louku?
Po odstranění vybavení jsou to budovy jako každé jiné, a mohly by se využít třeba zrovna na zpracování plastů, nebo těch strašlivých vrtulí.
Že by slavná Německá důkladnost?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se