Siemens Gamesa představila první recyklovatelné větrné lopatky
Společnost Siemens Gamesa vyrobila prvních šest recyklovatelných 81 metrů dlouhých větrných lopatek RecyclableBlade. Výrobce plánuje jejich nasazení příští rok v pilotním provozu v offshore větrné elektrárně Kaskasi společnosti RWE. Siemens Gamesa chce dosáhnout plné recyklovatelnosti svých větrných turbín do roku 2040.
Výrobce větrných turbín Siemens Gamesa oznámil, že ve svém dánském závodě Aalborg vyrobil prvních šest recyklovatelných větrných lopatek. Nové 81 metrů dlouhé lopatky RecyclableBlade jsou vyrobeny ze speciální pryskyřice, jejíž chemické složení umožňuje její účinné oddělení od ostatních materiálů. Právě díky separaci jednotlivých materiálů použitých při výrobě lopatky je možné jejich opětovné využití.
První recyklovatelné lopatky budou nainstalovány v Německu v offshore větrné elektrárně Kaskasi, jež patří společnosti RWE. Podle plánu by pak výroba elektřiny v turbínách s novými lopatkami měla začít v příštím roce. Siemens Gamesa se již domluvila na použití svých recyklovatelných lopatek i se společnostmi EDF Renewables a wpd.
"Jsme velmi nadšeni ze spolupráce s průmyslovými hráči, jako je například Siemens Gamesa, abychom přispěli k pokroku v řešeních technologie recyklace ve větrném průmyslu. Tým EDF Renewables je plně mobilizován k rozvoji této průkopnické technologie se svými dodavateli s cílem neustále zlepšovat environmentální udržitelnost našich projektů," uvedl Bruno Bensasson, předseda představenstva a generální ředitel společnosti EDF Renewables.
Plně recyklovatelná větrná turbína do roku 2040
Společnost Siemens Gamesa představila ambiciózní cíl, aby do roku 2040 byly její větrné turbíny plně recyklovatelné. V současné době je již zhruba 85 % součástí, jako jsou části věže a gondoly recyklovatelných. Lopatky turbín však až doposud tvořily odpad, který se nedá dále využít."Naší snahou je vyrábět větrné turbíny, které dokáží produkovat obnovitelnou elektřinu po dobu 20-30 let. Když dosáhnou konce své životnosti, můžeme materiály oddělit a použít je pro nové relevantní aplikace. RecyclableBlade je v tomto směru skvělým krokem k našemu cíli do roku 2040,“ řekl Gregorio Acero, vedoucí managementu kvality a zdraví, bezpečnosti a životního prostředí ve společnosti Siemens Gamesa.
Mohlo by vás zajímat:
Teď jsem poněkud zmaten. V diskuzích zde opakovaně zaznívají tvrzení, že problém s recyklováním lopatek je už dávno plně vyřešen. A teď čtu, že "je to v plánu do roku 2040"...
Mě to také hlava nebere. V článku je , že vyrobí první kusy a tedy už by to mělo být vyřešeno . Proč až rok 2040 ? To budou tak dlouho ty vrtule testovat než udělají velkovýrobu ?
To máte z toho, že nečtete ten text pozorně. V současnosti jsou větrné turbíny recyklovatelné z nějakých 90%. Novinka je to, že velká část zbytku, kde s recyklací problém je, by mohla být vyřešena změnou materiálů na výrobu lopatek turbíny VtE.
Termín do roku 2040 znamená jen to, že ty poslední procenta jsou obtížná, ale asi nějak řešitelná.
Myslím, že číst byste se měl naučit vy - viz první odstavec: "V současné době je již zhruba 85 % součástí, jako jsou části věže a gondoly recyklovatelných. Lopatky turbín však až doposud tvořily odpad, který se nedá dále využít."
Z lopatek turbín se dělají prolézačky na dětská hřiště, horolezecké stěny, lehké mosty a přístřešky na kola.
Akorát že jen v Německu očekávají ve 30. letech ročně 70 tisíc tun odpadu z lopatek turbín. Ale aspoň se tam nikdo nebude muset ptát - co děti, mají si kde hrát?
ad Emil) Dobrý kšeft, ne? Proti stovkám milionů tun spáleného uhlí by bylo i 70 tisíc tun lopatek VtE na skládkách velmi výrazné vylepšení. A ony na skládkách skončit nemusí.
Výborný, akorát ten "kšeft" bude muset někdo zaplatit. Německá Federální agentura pro životní prostředí odhaduje, že budou chybět stovky milionů Eur. Kde se asi tak vezmou...
Dobrý kšeft z hlediska produkce odpadů a škodlivin, Emile. A ty "stovky milionů EUR mají být na co?"
Ty stovky milionů Eur mají být na likvidaci právě těch lopatek rotorů, protože prostředky, které jsou provozovatelé ze zákona povinni na likvidaci odkládat, se jeví jako nedostatečné: "the reserves set aside by operators could fall short of covering the financial needs by hundreds of millions of euros by 2038"
cleanenergywire. org/news/mass-dismantling-old-wind-turbines-could-overburden-germanys-recycling-capacities
A není to 70 tisíc tun na skládkách, ale 70 tisíc tun ročně.
Tak, abych to shrnul. Mezi lety 2024-2038 se MŮŽE naakumulovat dluh ve stovkách milionů EUR kvůli recyklaci lopatek větrných turbín. Možností řešení je samozřejmě několik. Během příštích 17 let může klesnout cena recyklace (technologie se mění a zdokonalují), může se ukázat, že výpočet byl přehnaný, může se vyměřit nějaký drobný recyklační poplatek nebo to zatáhne někdo jiný. A k velikosti problému, stovky milionů EUR během 17 let, to jsou v německé ekonomice/energetice naprosté buráky, šum na pozadí.
Z toho se nikdo hroutit nebude.
Thank you Captain Obvious. Během 17 let se skutečně může ukázat, že ten odhad byl příliš vysoký, stejně jako se může ukázat, že byl příliš nízký. To tak u odhadů chodí.
Nepsal jsem, že se z toho někdo bude hroutit, jen že to bude výborný kšeft, který někdo bude muset zaplatit.
Captain Obvious je citlivý na manipulace pomocí čísel. Proto se musí ozvat, když nějaký Emil Novák dělá cost-benefit analýzu jen s náklady a bez benefitů. To je jako by někdo fňukal, že ho v obchodě "pumpli" o tisíc korun a taktně zamlčel, že si z něj odnesl tašku plnou jídla.
A druhá vaše manipulace, Emile, spočívá v uvádění čísla "stovky milionů EUR" bez kontextu. Pro mou rodinu by platba téhle velikosti byla likvidační, pro pražský magistrát významnou položkou v rozpočtu, pro český státní rozpočet vcelku marginální částka, pro německou energetiku by to byl nepodstatný šum na pozadí. Jednotky procent z obratu větrné energetiky samotné, možná ani to ne.
Recyklace německých větrníků je zcela jistě zajímavá a udávaný dluh na recyklaci ve výši několika miliard Kč asi taky. Což v poměru k velikosti německé ekonomiky jsou nižší stovky milionů k české ekonomice. Nás by spíš mělo zajímat, kdo zaplatí trvalé úložiště odpadu v ČR, které má dle odhadů stát cca 150-200 miliard Kč. Na účtu SÚRAO bylo ke konci roku 2020 pouhých 32 miliard Kč, tzn. že zde chybí desítky miliard, které bude muset dodat stát. Je zcela zjevné, že producenti JE odpadu platí nedostatečnou částku. Proti tomu je německý problém s financováním recyklace vrtulí úsměvná epizoda.
Emil Novák tu žádnou cost-benefit analýzu nedělá, takže tím kdo tu manipuluje jste opět jedině vy, pane Veselý. Emil Novák pouze uvádí, že ta likvidace vyřazených lopatek bude skvělý kšeft, který se podle UBA sám nezaplatí. Jestli jsou stovky milionů Eur hodně nebo málo, to ať posoudí každý sám, já jsem nic takového nepsal.
Bláho, výstavba úložiště nemá stát 150-200 miliard Kč, cena výstavby je odhadována SÚRAO na cca 30 miliard Kč, které, jak sám uvádíte, už na jaderném účtu jsou. Tato cena odpovídá i ceně dokončovaného úložiště podobného typu ve Finsku. To co případně zvedá cenu nad 100 miliard Kč, je dlouhodobý provoz úložiště, který se plánuje minimálně na 100 let, a který se plánuje proto, že se po tuto dobu počítá s dalším vytvářením jaderného odpadu a tím pádem i s dalším navyšováním prostředků na jaderném účtu. Pokud by se čistě hypoteticky rozhodlo do doby dokončení hlubinného úložiště ukončit i veškeré generování jaderného odpadu pro toto úložiště určené (což je nereálné), tak by ta částka nebyla o moc vyšší než oněch 30 miliard Kč. Žádné miliardy tedy nechybí a stát tedy nic dodávat nemusí.
Emile, tak to určitě, na na tvoje nereálné ceny a předpoklady nemá cenu vůbec v diskuzi pokračovat. Celý tvůj příspěvek jde s klidem označit jako 100% DEZINFORMACI.
Dezinformaci na základě čeho, Bláho? Vašich nepodložených dojmů? Cenu finského úložiště si můžete ověřit třeba zde:
"The excavation of the first five tunnels is part of Posiva's approximately 500 million-euro EKA project that covers all the final disposal facilities needed, including both their construction and the equipment, as well as the start of the final disposal operation in the first deposition tunnel."
posiva. fi/en/index/news/pressreleasesstockexchangereleases/2021/excavationofworldsfirstfinaldepositiontunnelsstartsinposivasonkalofacility. html
Předpokládanou cenu výstavby hlubinného úložiště v ČR si můžete ověřit přímo z úst vedoucího úseku přípravy úložišť RAO Lukáše Vondrovice zde v čase 19:50:
irozhlas. cz/zpravy-domov/jaderny-radioaktivni-odpad-uloziste-cesko_2011150854_onz
Tak nekteri povazuji za recyklaci i spaleni...
Kteří?
Třeba zde (nebyla to sice diskuze k lopatkám VtE, nýbrž ke likvidaci kompozitních karoserií, ale lopatky jsou taky z kompozitů, ne?):
Jan Veselý 6. září 2021, 12:39
ad recyklace) Pro mě je, prozatím, naprosto dostačující, že se to dá hydraulickými nůžkami nastříhat na kousky a ve spalovně spálit tak, že z toho nezbude nic než trocha spalin. Jestli někdo vymyslí něco lepšího, budu jen rád.
A kde v tom komentáři píšu, že spálení = recyklace?
Keby sa tie lopatky dali nariediť a vypustiť do mora.
Tímto padá další argument proti obnovitelným zdrojům. Horko těžko teď bude jaderná mafie hledat nějaký další. Snad si ho bude muset vymyslet.
tak třeba ten, že v Německu teď chystá ukoncit ta větrná pole , na které končí v roce 2023 podpora...
Pro vas je mafián každý, kdo s vami nesouhlasí. A takoví, bohužel, ted určují směrování EU.
Gamesa uvádí, že "...můžeme materiály oddělit a použít je pro nové relevantní aplikace."
Škoda, že nenapsali, co jsou to ty nové relevantní aplikace.
Ještě zajímavější je slovo můžeme , že se něco může ještě neznamená že se to bude dělat. Podle mého názoru by bylo mnohem lepší než recyklace se zaměřit na zvýšení životnosti VTE, jenže tímto směrem vývoj nejde, protože po 20 letech končí dotace VTE se zbourá a za dotace se postaví nová takže výrobce staví VTE z nekvalitních komponent, aby nevydržela déle než 20 let kdy končí dotace. Ono to vede k paradoxům, pokud například Německo má dnes okolo 63GW VTE tak jen aby výkon neklesal musí každý rok obnovit cca 3GW VTE, což je většina nově instalovaného výkonu v posledních letech.....
Máte to něčím podložené, nebo jsou to jen další ničím nepodložené spekulace?
Životnost energetického generátoru bývá asi 50, let ale za předpokladu 1-2 generálek, životnost věže je asi taky tak. Lopatky zestárnou a taky se po letech objeví lepší účinnosti. Myslím, že výkonová řada do 5 MW se vyplatí recyklovat, ale vyšší výkony se asi budou generálkovat.
Nevím no, 20 let není špatná životnost, pokud to porovnám s mobilními telefony :). Popravdě většina 20 let starých VTE i kdyby fungovala dalších 30 let, tak by je asi nikdo nechtěl už provozovat - v porovnáí s těmi dnešními jsou prostě hrubě zastaralé.
VTE není jaderná elektrárna, kde nový model reaktoru vzniká tak, že se 5 let navrhuje, 30 let vyvýjí a testuje a následně 5 let staví, a tak nemá smysl jej každých 20 let měnit. Za 20 let se staví generačně novější efektivnější modely, které mají taková plus (menší hlužnost, snazší údržba, lepší výkon, vyšší spolehlivost), že se vyplatí je postavit místo těch stávajících (prozatím).
Navíc lopatky lze vyměnit a pokud to bude 2X za životnost té elektrátny není to takový problém.
Pokud ten odpad půjde trochu lépe využít než jen hodit na skládku, tak bych řekl, že je to postup kupředu.
Ono to hlavně není žádná novinka. Dvacetiletá životnost je fakticky pro výrobní technologie standard. Prakticky na čemkoliv, co jsem kde v průmyslu viděl, se každých 20 let dělá generálka a modernizace. Delší životnost by ty technologie zbytečně prodražovala a neumožňovala by adekvátně reagovat na technický pokrok.
Na větrných elektrárnách je opravitelné/vyměnitelné prakticky všechno, fakticky mohou takhle vyrábět stovky let. Jestli to opravdu nastane, je otázka ekonomické rozvahy. Jak jste správně podotknul, ZATÍM je technologický pokrok u VtE tak rychlý, že 20 let staré turbíny jsou dnes zoufale zastaralé. Prostá výměna za moderní kusy navíc podstatně zvyšuje produkci ze stejné lokality (vyšší instalovaný výkon, vyšší koeficient využití). A je klidně možné, že ty 20 roků staré turbíny se ještě prodají na second hand trhu někam do Afriky nebo tak něco.
Rozemlít to do betonu anebo asfaltové směsi snad není žádný problém.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se