Baltem vane příznivý vítr pro polské offshore větrné elektrárny

Do roku 2030 je očekávána instalace větrných turbín u polských břehů s celkovým výkonem 3,8 GW. Na spolupráci v segmentu offshore větrné energetiky se dohodla polská vláda se zástupci investorů.  Do konce roku by pak měl začít platit zákon o offshore větrných elektrárnách (VtE), který má umožnit jejich rozvoj.

Prvního července podepsala polská vláda se zástupci investorů do offshore větrných elektráren tzv. letter of intent (dohoda o společném zájmu) o rozvoji tohoto sektoru. Dohoda je důležitým krokem vpřed na cestě k zvyšování podílu větrné energie v polském energetickém mixu do roku 2030.

Polský Národní energeticko-klimatický plán již totiž prakticky nepočítá s dalším rozvojem pevniských větrných elektráren po roce 2021. Instalovaný výkon pevninských větrných elektráren by se měl letos zastavit na hodnotě okolo 10 GW. Následně by měly převzít štafetu právě offshore VtE.

Gigawatty na obzoru

Původní polské plány rozvoje offshore VtE byly na podzim redukovány z 10 GW na 8 GW instalovaného výkonu do roku 2040. Podle  náměstka ministerstva životního prostředí Ireneusze Zysky by i tak v Polsku mohlo do roku 2030 vzniknout až 5,9 GW offshore VtE.

„Baltské moře u polských břehů nabízí  ty nejlepší větrné podmínky, mohli bychom zde mít instalováno několik desítek GW,“ prohlásil ve středu po podpisu memoranda Zyska.

Příhodné podmínky Baltského moře jsou již dlouho velkým lákadlem nejen pro polské investory. Přípravy projektů offshore VtE v řádu jednotek GW u polských břehů společností Iberdrola, RWE nebo Equinor jsou tak již v plném proudu.

Je zřejmé, že bez rozvoje větrné energetiky bude splnění polských klimatických cílů v následujících desetiletích komplikované. Středeční podpis memoranda a nově vznikající zákon o offshore VtE tak potvrzují změnu trendu v polském přístupu k větrné energetice. Vše nyní nasvědčuje tomu, že její rozvoj by měl mít stabilnější a trvalejší charakter.