Uhelné elektrárny pod drobnohledem. Satelity umožní kontrolu jejich využívání

Díky využití detailního satelitního snímkování země a technologii strojového učení lze podle think-tanku Carbon Tracker sledovat využívání fosilních elektráren po celém světě. V EU lze získat informace o výrobě elektřiny v hodinovém rozlišení pro jednotlivé výrobní bloky, v Číně jsou však provozní data výrazně nedostupnější. Právě pro takovéto trhy byla vyvinuta nová metoda pro odhad využití výkonu jednotlivých elektráren.

Z celkového počtu 1800 satelitů na oběžné dráze jich k srpnu loňského roku bylo 596 využívaných k pozorování zemského povrchu. Komerční poskytovatel dat společnost Planet, jejíž snímky Carbon Tracker využívá k odhadu výroby elektráren, pak disponuje 175 satelity na oběžné dráze. Snímky z těchto satelitů jsou průběžně analyzovány počítačovými programy, které jsou z nich schopny odhadovat míru využití každé z elektráren.

V souvislosti s Čínou se očekává, že podíl fosilních zdrojů této země na celosvětové produkci skleníkových plynů výrazně poroste. Data získaná ze satelitního pozorování tak umožní kontrolu dodržování dohod souvisejících s ochranou klimatu i státy, jako je právě Čína.

Přesnost modelů Carbon Trackeru založených na datech ze satelitního snímkování se v USA a EU pohybuje mezi 91-92 %. Konkrétně pak přesnost modelu závisí především na míře oblačnosti nad kontrolovanou elektrárnou, četnosti průletu satelitu nad oblastí, kde se zdroj nachází, používanou chladící technologií a velikosti elektrárny.

Další využití satelitních snímků

Satelitní snímky mohou využívat také akcionáři pro ověření toho, jak moc jsou vyjádření společností, do kterých investovali, v souladu s realitou. Pod drobnohledem satelitů tak byla mj. výstavba nevadské Gigafactory společnosti Tesla.

Satelity umožňují i detailně sledovat, jak se vyvíjí množství těžebních plošin, pokrok při budování ropovodů, plynovodů nebo to, jak se mění morfologie terénu v souvislosti s těžbou v povrchových dolech. Vzhledem k rostoucímu počtu satelitů na oběžné dráze i stále kvalitnějším snímkům, které pořizují, lze předpokládat, že analytické nástroje zpracovávající tato data naleznou v budoucnu ještě širšího uplatnění. Satelitní snímky se tak postupně budou stávat jedním z účinných nástrojů sloužící k ochraně klimatu i podkladem pro investiční rozhodování.