Domů
Uhlí
Ani rekordně nízké ceny plynu nestačí k přechodu asijských zemí z uhlí na plyn
Vlak vezoucí uhlí
Vlak vezoucí uhlí. Zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Union_Pacific_Coal_Train_Douglas_WY.JPG

Ani rekordně nízké ceny plynu nestačí k přechodu asijských zemí z uhlí na plyn

Uhlí
16 komentářů
23. červen 2020, 07:11
Jan Budín

Zatímco současné rekordně nízké ceny zemního plynu poznamenaly americkou či evropskou poptávku po uhlí, v asijských zemích panuje i kvůli omezeným možnostem pro flexibilní přechod z uhlí na plyn jiná situace. Výjimku může podle analytiků částečně představovat Japonsko. 

Spotové ceny zemního plynu pro asijský cenový benchmark JKM (Japan-Korea-Marker) se od počátku roku propadly o 60 % na 2,2 dolarů za MMBtu (zhruba 6,7 EUR/MWh). Ani rekordně nízké ceny plynu a dopady onemocnění COVID-19 však nezpůsobily podle zahraničního serveru Platts výraznější propad poptávky po uhlí v asijských zemích. Důvodem je mimo jiné omezený potenciál pro flexibilní nahrazování spotřeby uhlí a plynem.

„Japonsko nabízí určitý potenciál pro přechod z uhlí na plyn. Celkové objemy nicméně budou spíše nižší, jelikož japonské energetické společnosti jsou hodně závislé na dlouhodobých kontraktech na dodávku uhlí a plynu,“ řekl hlavní analytik pro uhlí v S&P Global Platts Analytics Matthew Boyle.

Infrastrukturní překážky a nové uhelné elektrárny

Platts upozornil, že přestože například Indie činí kroky pro zvýšení podílu zemního plynu ve svém energetickém mixu, jeho spotřeba nebude pravděpodobně růst takovým tempem, jaké by si představovala tamní vláda, jelikož infrastrukturní a cenové překážky omezují jeho konkurenceschopnost ve srovnání s levnějšími palivy, jako je uhlí.

V případě Číny zase proti zásadnějšímu poklesu spotřeby uhlí hovoří mimo jiné skutečnost, že země v posledních letech zprovoznila řadu nových uhelných elektráren a nové elektrárny jsou i nadále budovány a plánovány.

„Instalovaný výkon uhelných elektráren [v Číně] bude i nadále růst, je klíčový pro udržení nízkých cen elektřiny,“ uvedl konzultant ze společnosti Wood Mackenzie Frank Yu.

Podle dat Platts Analytics dosáhl import uhlí do Číny v období leden-květen 148,7 mil. tun, což je meziročně o 17 % více. Výrazný propad importu uhlí není v letošním roce i přes opatření proti šíření koronaviru očekáván ani v případě Indie, která by mohla dovést kolem 180 mil. tun uhlí. V loňském roce činil import uhlí do Indie kolem 200 mil. tun.

Robustní poptávka v ostatních asijských zemích

Analytici dále očekávají, že rekordně nízké ceny plynu výrazněji neovlivní poptávku po uhlí ani v Jižní Koreji či Taiwanu, a to z důvodu omezení na straně importních kapacit pro LNG.

V případě zemí jihovýchodní Asie, jako jsou Thajsko či Vietnam, byla v posledních měsících zaznamenána robustní aktivita v oblasti nákupu uhlí.

Vietnam importoval podle předběžných dat v květnu rekordních 7,5 mil. tun uhlí, meziročně o 105 % více. Thajsko dovezlo mezi lednem a dubnem 9,3 mil. tun uhlí, což je o 18 % více ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(16)
Josef
23. červen 2020, 08:00

Samozřejmě selský rozum radí když je krize je třeba se držet ekonomicky výhodných řešení to jen bláznivá EU se chce z krize zeleně proinvestovat. Nebo spíše pokračovat v likvidaci vlastní energetiky a dovážet plyn....

Carlos
23. červen 2020, 09:06

Pokud chcete hledat ekonomicky výhodné řešení, tak do něj musíte započíst i externality a cenu peněz, jinak je to ekonomistické řešení. Pokud k ceně elektřiny z uhlí musím připočítat dalších 1000Kč na MWh za škody, které napáchá, tak ta elektřina není levná, jenom se dost velká suma, cca dalších 40€ platí přes zdravotní pojištění, poškozený majetek, nebo škody ze změn klimatu.

Plyn je přechodové palivo, k tomu aby došlo později k jeho výrazné redukci v používání je třeba ještě mírný pokles ceny FVE a pak následně růst instalovaného výkonu přečerpávacích elektráren. Tři zde mnou často zmiňované PVE v Krušných horách by například umožnily provoz elektrizační soustavy po 4-6 měsíců bez většího podílu parních elektráren. Spolu s existujícími by totiž umožnily napojení velkého výkonu FVE a zajistily dodávku proudu v noci. Tedy asi nějakých 50GWh denně. Podíl čisté elektřiny by tak mohl narůst velmi rychle na >25%, relativně levně.

Samozřejmě je u toho nějaká cena navíc, ale neměla by ani v prvních letech překročit cenu za kterou se na 25 let plánují JE které budou potřebovat ale po 20 letech poměrně velkou reinvestici, jako to vidíme na současných.

St
23. červen 2020, 21:27

Tak nějak. Dovezeme čínské panely, necháme je smontovat ukrajinskými či moldavskými dělníky a když budeme potřebovat EE nebo teplo, tak to vyřešíme ruským plynem dovezeným z Německa.

Do toho si chemií zaneřádíme pole, páč řepka a kukuřice musí z něčeho vyrůst. Do toho nějaký ten větrníček, aby se ptáčkům hned lépe létalo a lidé si užili hučení. Budoucnost jak malovaná.

Josef
23. červen 2020, 10:13

Ty externality z důvodu využívání uhlí v energetice jsou naprostý nesmysl. Zelený výmysl , který má ospravedlnit náklady na drahé zdroje. Věk dožití v mor. slezkém kraji , kde je největší znečištění v ČR je stejný jako v Karlovarském kraji, kde je minimální. Současné úrovně znečištění ovzduší mají na lidské zdraví jen omezený vliv prokazatelně neovlivňují věk dožití.Navíc dnešní uhelné el. neznečišťují prakticky vůbec. Roční spotřeba uhlí je 41mil tun při 15MJ výhřevnosti/kg a 40 eur škody za 1MWh energie by roční škoda byla rovna většině nákladů na zdravotnictví v ČR ? Zkuste občas používat vlastní hlavu než něco napíšete a tupě nepapouškovat zelenou ideologii.....

Carlos
23. červen 2020, 10:36

Najděte si tu studii na stránkách Centra pro otázky Životního prostředí Univerzity Karlovy. Přímé škody na zdraví nejsou kompletní externality, ale jedna z částí. Do naděje na dožití musíte brát také sociální faktory, které budou v obou krajích podobné, ale hlavně je třeba srovnávat délku života ve zdraví a tam mohou být rozdíly. Další problém těch map je jejich granularita na úroveň kraje, kdy prostě nelze srovnávat Opavu a Ostravu, budou tam roli hrát další věci atd. Další věc co by bylo třeba srovnat je množství předepsaných léků na osobu a rok... Vyjádřit ty škody nelze jenom jedním číslem. To je pitomost a jsem si celkem jistý že si s tím na UK dali práci.

Samozřejmě, mohl bych napsat na ÚZIS o data, ale udělat takovou analýzu je tak na rok práce pro více než jednoho člověka na plný úvazek. Bude třeba prvně stanovit diagnózy které nás zajímají, k nim předepisované léky, pak to nějak pošolichat poměrně, protože nemáme teď asi data kolik bylo čeho napsané na jakou diagnózu a ta vazba je u léků a diagnóz N ku N. Pak se budou muset udělat mapy znečištění udělat korelace s tím. Bude se muset najít způsob jak do toho zahrnout sociální aspekty...

Navíc to znečištění nefunguje tak že by z toho byla akutní nemoc, ale jedná se o chronické stavy, takže se bude muset nějak faktorovat pohyb obyvatel po republice kdy se třeba 20 let života v Ostravě projeví až někdy za dalších 20 let života jinde...

A teď ty škody lze ještě navíc vyjádřit nejenom přímými výdaji na péči, ale i ušlou produkcí a výpadkem příjmů jak firmy, tak státu. Bohužel nevím o tom že by ÚZIS, nebo ČSÚ takovou statistiku dával dohromady a že by bylo záhodno mít veřejně dostupný přehled o takových to informacích, třeba i co se operací atd. týče, kdy týden ve špitále, nebo obecně mimo je výpadek v ekonomice v řádu tisíců korun na osobu + náklady na lůžko které jsou také nemalé. Jenže tato data minimálně veřejnosti chybí a možná chybí i politikům při rozhodování.

Jan Veselý
23. červen 2020, 18:33

Na tohle téma doporučuji kontaktovat doktora Jiříka z Ostravské univerzity. Je to na tuhle problematiku na slovo vzatý odborník. V ČR by se těžko hledal větší.

Tomas Dvorak
23. červen 2020, 16:06

Kraj je příliš velká jednotka, lepší jsou okresy. Vzal jsem data o naději dožití z let 2018-2019 a seřadil okresy vzestupně podle naděje dožití u mužů. Nejnižší hodnota byla 73,1, nejvyšší 77,9.

Okresy s nejnižší nadějí dožití jsou v pořadí: Most (73,1), Teplice, Louny, Karviná, Sokolov, Bruntál, Chomutov, Ostrava (74,0). Tedy vesměs samé uhelné regiony. Tak nám tady prosím nevykládejte, že externality u uhlí jsou nesmysl.

Ale souhlasím, že se ne nutně musí jednat jen o vliv emisí z komínů uhelných elektráren, větší vliv bude mít jistě i zdraví devastující hornická profese a s tím spojený alkoholismus. Buď jak buď, těžbě a pálení uhlí je lepší se vyhnout jak je to jen trochu možné.

Josef
23. červen 2020, 10:52

cituji :

Navíc to znečištění nefunguje tak že by z toho byla akutní nemoc, ale jedná se o chronické stavy, takže se bude muset nějak faktorovat pohyb obyvatel po republice kdy se třeba 20 let života v Ostravě projeví až někdy za dalších 20 let života jinde.

-------------

Jo takže vlastně Ostraváci jsou tak zdraví, protože dříve tam bylo lepší životní prostředí než dnes ? Víte jaké tam vylo ovzduší v 80 tých letech ? nebo těsně po roce 1990 ? Nesrovnatelně horší než dnes. Jestli vy potřebujete rok na nějakou studii, pak já použiji selský rozum a vidím to hned a o zaměstnancích Centra pro otázky Životního prostředí si myslím to samé co bylo napsáno v emailu od Ano o europoslancích.

Carlos
23. červen 2020, 14:51

Ne, mícháte dohromady věci a vytrháváte je z kontextu a vaším selským rozumem z toho děláte dost možná chybný závěr. Berete jeden ukazatel velmi komplexního problému, děláte stejnou chybu jako ti co sledují jenom počet případů a mrtvých na koronavirus a ignorují všechny další důsledky a dopady. (V současnosti jsme překročili asi 4x hodnotu která se počítá v zákonech pro odškodnění za jeden zdravý život dospělého, jenom na schodku rozpočtu) Musíte brát když už tak naději na dožití ve zdraví, ne jen naději na dožití, ta totiž vyjadřuje délku kvalitního života.

Rok by trvalo, hádám, jenom dát dohromady metodiku získat data z ÚZISu, zpracovat je a následně do toho dát všechna ta ostatní. Víte jaký objem dat to bude? Navíc možná každé v úplně jiné tabulce, jinak klíčované atd.

Josef
23. červen 2020, 21:45

Podívejte se když máte někde znečištění a někde ne a máte stejný věk dožití a na to znečištění se uhelné el. podílejí minimálně, pak mi tedy řekněte co chcete rok řešit. Já vím někdo na to dá grant a pár příživníků se na tom bude rok nebo dva placatět, pak udělají fundovaný závěr, který dopadne podle nevysloveného očekávání zadavatele a tím přijdou peníze na další grant. To mi připomíná naše slavné vědce co jezdí za peníze daňových poplatníků zkoumat přírodu na Papuu Novou Guineu. Skutečně je skvělé zkoumat za naše peníze třeba takové místní mravence, jenže i osel pochopí, že daňový poplatník,který to platí z toho nic mít nebude on dávno umře na rakovinu, protože se peníze na její výzkum raději použili zcela neužitečně a to je přesně to co navrhujete. Velká část vědy je neužitná je k ničemu a dělá se jen proto, že je to z prominutím snadné sice pracné, ale zvládne to běžný doktorand. Ono totiž studovat například umělou inteligenci nebo robotické řízení a další těžké obory, na kterých stojí naše společnost je mnohem těžší a takové studium někdy i bolí, navíc chtějí po vás skutečné výstupy no tak se zkoumají mravenci někde v tropech s nulovým užitkem pro ČR a nebo se dělají studie na politickou objednávku.

KeB
23. červen 2020, 16:30

Vzdejte to, tady je to marné. Jakmile se někde začne šermovat selským rozumem, je jasné že tam rozum došel.

St
23. červen 2020, 10:53

Jde vidět, že tam v Asii mají jiné experty než my tady. Taky jak vidno potřebují stabilní, levný zdroj EE, který momentálně bohužel nabízí uhlí. Z toho ekologové radost mít rozhodně nebudou. I když si myslím, že dobře odsířená uhelná elektrárna není pro přírodu zas takové zlo jak se nám snaží někteří nabulíkovat.

Bizon
23. červen 2020, 12:04

Uhlí je prasečina která prokazatelně zabije ze všech typů elektráren nejvíce lidí, ty externality jsou bez diskuze.

Ale prachy jsou prachy. Velice mně zaujalo když v Číně budovali jedno z těch nejdelších HVDC vedení, tak rozhodnutí jej postavit bylo hlavně z důvodů ekologických, PR, a naučit se technologii. Dlouhou dobu tam byl ekonomický(=levnější) proti-návrh postavit radši uhelnou elektrárnu blízko spotřeby a místo vedení položit dlouhou železnici co bude to uhlí dovážet.

Vietnam, který teď ekonomicky roste skoro nejrychleji na světě taky staví rekordní množství uhelných elektráren, potřebují hodně elektriky levně, a na nějaké externality nebo PR kašlou=/

Josef
23. červen 2020, 13:27

máte špatné informace, nejvíce lidí zabije fotovoltaika - nízká výroba el. energie a mnoho smrtelných úrazů při montážích panelů na střechách domů. Nejméně zabíjí jádro, ale je dražší než uhlí. Co se týče Vietnamu, přírůstek emisí CO2 2019 je 20%. Nejvíce na světě. Jejich hospodářství jde velmi rychle nahoru a celá země má úžasný potenciál, který je hlavně v pracovitosti obyvatel, jednou bude tato země patřit mezi nejvyspělejší země světa. Uhlí je samozřejmě základním stavebním kamenem ekonomiky Asie a každý kg, který se v roce 2019 nedovezl do Evropy nebo nevytěžil v USA. skončil v Indii, Číně, Vietmanu, Japonsku a dalších asijských ekonomikách odklon od uhlí v USA a EU dlouhodobě snížil cenu uhlí což zemím jako Vietnam pomáhá k rychlejšímu hospodářskému růstu a zvyšuje jejich konkurenceschopnost na světovém trhu. Mnozí si myslí, že to není úplně správné, k tomu lze ovšem dodat, že všechny dnešní vyspělé státy světa se při svém vývoji chovali naprosto stejně.

St
23. červen 2020, 21:30

Tak nějak. Zatímco my v Evropě budeme bojovat o kde jaký nesmysl, tak nás Asiati díky své pracovitosti a dravosti převálcují. Netvrdím, že bychom měli mít stejný postoj k životnímu prostředí jako oni, ale mít více selského rozumu a nepropadat zelenému ekofanatismu.

Bizon
23. červen 2020, 22:25

Nebojte, já chápu že energie = civilizace. Kecy o snižování spotřeby byly zatím vždy jen kecy, vždyť to jde proti principu kapitalismu a tržní ekonomiky. Taky jsu si vědom že zlatý věk Evropy vyrostl na energii z uhlí (i moje oblíbené bojové lodě na něj jezdily do WW1, pak přešly na kapalná ropná paliva).

Nijak nevyčítám Vietnamu že staví to samé na čem jsme vyrostli my. Koho ale považuji za prasata a uhlí jim vyčítám jsou Němci! Jsou tak bohatí a mohli si dovolit tolik OZE že dnes už mohli mít extrémně čistou energetiku OZE + JE + plyn! Místo toho dali přednost populismu, politikaření a hysterii, a doteď vyrobí 25% ve vraždících uhelkách.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se