Polsko vyžaduje kompenzace za souhlas s uhlíkovou neutralitou, uhlí se totiž jednoduše nezbaví

Polsko dle vyjádření premiéra požaduje výměnou za souhlas s klimatickými závazky EU, které spočívají v dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, výrazné finanční kompenzace. Polsko bylo hlavním členským státem EU, který blokoval přijetí závazku uhlíkové neutrality, o kterém se hlasovalo v minulém týdnu.

Evropská unie, která v minulém týdnu neschválila kvůli nesouhlasu některých členských zemí závazek uhlíkové neutrality do roku 2050, bude zřejmě schopná tento závazek prosadit pouze za cenu tučných kompenzací pro nesouhlasící země. Alespoň tak se vyjádřil premiér Polska Mateusz Morawiecki.

Polsko, jehož energetika je vysoce emisně náročná, patří dlouhodobě mezi odpůrce jakýkoliv závazků, které směřují ke snížení emisí CO2. Polský průmysl již nyní zatěžuje, mimo jiné, vyšší cena emisních povolenek, která se výrazně promítá do cen elektřiny a tím i nákladů průmyslu na výrobu.

Odpor Polska je přitom dán především charakteristikou energetiky a průmyslu. Oproti jiným členským státům je Polsko, zejména v energetice, na emisích závislejší, a proto je pro něj přechod na uhlíkovou neutralitu výrazně složitější než například u skandinávských zemí.

„Polsko patří mezi ty země, které potřebují znát zcela konkrétní kompenzační opatření – musíme vědět, jaký objem prostředků dostaneme výměnou za modernizaci našeho průmyslu,“ řekl Mateusz Morawiecki k návrhu EU na dosažení uhlíkové neutrality.

Podle názoru premiéra je klíčové, aby případné změny a potenciální nové závazky reflektovaly aktuální stav ekonomiky a rizika, která splnění takového závazku obnáší.

Investiční plány: Ve výrobě elektřiny bude nadále převažovat uhlí

I vzhledem k sílícímu tlaku na omezení emisí CO2 a dalších oxidů by se dalo očekávat, že výroba z uhlí v Polsku bude postupně nižší a bude nahrazována čistšími zdroji elektřiny. Nicméně uhelná energetika bude ustupovat pouze velice pomalu.

Podle poslední zprávy polského regulátora z konce letošního ledna sice bude mezi lety 2018 a 2032 odstaveno cca 11,8 GW instalovaného výkonu, nicméně 11,9 GW bude uvedeno do provozu, přitom cca třetina z této hodnoty má být opět v elektrárnách uhelných (převážně černouhelných).

Oproti tomu bude ubývat instalovaného výkonu prakticky výhradně v uhelných elektrárnách – celkem 94 % uzavřených výrobních kapacit bude uhelných. Převažujícím důvodem je dosluhování elektráren, nicméně celých 22 % bude odstaveno z důvodu nesplnění emisních norem. Dle průzkumu polského regulátora investičních plánů energetických společností tak lze do roku 2032 očekávat snížení instalovaného výkonu v uhelných zdrojích pouze o cca 8 GW.