Německo by se mělo vzdát cíle vyřadit uhelné zdroje do roku 2030, řekl ministr financí
Německo by se mělo vzdát cíle ukončit provoz uhelných elektráren do roku 2030, pokud nebude schopné zaručit dostatek levné elektřiny. V rozhovoru, který zveřejnil list Kölner Stadt-Anzeiger, to dnes řekl německý ministr financí a šéf jedné z koaličních stran Christian Lindner. Podle liberálního politika je žádoucí posílit investice do obnovitelných zdrojů i těžby plynu v Německu.
Lindner v rozhovoru nepřímo kritizoval dotace, které pro průmyslové podniky chystá jeho vládní kolega, ministr hospodářství a přední představitel Zelených Robert Habeck. Ty by měly firmám pomoci se vyrovnat s důsledky přechodu na nízkoemisní hospodářství. Podle Lindnera nakonec dotace stejně musí firmy nebo občané zaplatit.
„Jednoduše řečeno, energie je drahá, když je jí málo. To je důvod, proč není vhodný čas pro zastavení elektráren,“ řekl v rozhovoru ministr financí.
Podle něj by se Německo mělo „vzdát snu“ o vyřazení uhelných elektráren z provozu do roku 2030, pokud nebude dostatek cenově dostupné elektrické energie.
Sociální demokraté, Zelení a liberálové se v koaliční smlouvě dohodli, že se budou snažit uspíšit konec používání uhlí pro výrobu elektrické energie z roku 2038 na rok 2030, připomíná stanice Deutsche Welle.
Podle Lindnera by odklad konce používání uhlí pro výrobu elektřiny pravděpodobně neměl dopad na životní prostředí. Emise, které by nevyužilo Německo, by podle Lindnera mohla využít jiná členská země, například Polsko. Podle něj to umožňují unijní pravidla.
Lindnerovy výroky kritizovali ekologové i představitelé ostatních vládních stran. Mluvčí Zelených uvedl, že německá vláda stále pracuje na dřívějším konci využití uhlí v energetice. Podle místopředsedy poslaneckého klubu sociálních demokratů Matthiase Miersche pak vláda musí připravit opatření, která umožní rychlejší růst využití obnovitelných zdrojů.
Podle německého statistického úřadu v roce 2022 představovalo uhlí třetinu elektrické energie vyrobené v Německu. Jednalo se o nejvýznamnější zdroj elektrické energie v loňském roce.
jkh mka
Mohlo by vás zajímat:
Německo nemůže vyřadit uhelné el. v roce 30 pokud nepostaví dostatek plynových el. , jenže to je vytloukání klínu klínem. Rozvoj OZE je v Německu pomalý za 10 let zvýšilo Německo výrobu el. energie z OZE o 115TWh to je 11,5TWh ročně , jenže uhlí vyrábí 164TWh ročně ( 2022) takže pokud by se uhelné el. měli vypnout na konci roku 2029 pak by Německo muselo každoročně vyrobit o 23,4 TWh el. energie z OZE více navíc zajistit odpovídající rozvoj sítě a záložní zdroje což je prakticky nemožné. Nakonec mezi lety 2012-2022 se zvýšila výroba bezemisní elektřiny jen o 16TWh, protože byly vyřazeny jaderné el. Německo díku tomu nemá už žádný přebytek el. energie , přitom plánuje růst její spotřeby to ovšem vylučuje odstup od uhlí. Další velký problém je ,že hlavní OZE v Německu vítr je už na většině území Německa vyčerpán , zbylé lokality jsou většinou v moři a na souši bude zvyšovat výrobu především náhrada starých elektráren moderními většími stroji to jde ovšem pomalu. Volné jsou především plochy pro FVE na střechách budov jenže tím nahradit uhlí není možné ne celoročně.
Energetický přechod k novým zdrojům výroby elektřiny (čistším, levnějším, obnovitelným), jako následek obrovského vědeckého a technického pokroku, nejen v energetice, je nevyhnutelný.
„Jednoduše řečeno, energie je drahá, když je jí málo. To je důvod, proč není vhodný čas pro zastavení elektráren,“ řekl v rozhovoru ministr financí.
To jsou dva elementární poznatky.
Obnovitelné zdroje mají omezený potenciál zejména Německo nemůže počítat ,že nahradí svojí spotřebu pomocí OZE. Navíc čeká nás prudká změna klimatu směrem ke chladnějšímu. Aktivita slunce už dosáhla bodu , který předpověděla Zharková , vědci se teď diví , proč aktivita slunce dále neroste - je to proto ,že začíná malá doba ledová. Její nástup začne už v příštím roce bude nejdříve pozvolný ,ale v roce 2030 bude na zemi panovat zcela jiné klima než dnes. Ani ti nejstarší z nás nebudou nepamatují tak chladné roky , jaké nás čekají.
Zatím se tedy jen otepluje a pokud je oteplování způsobeno hlavně větším podílem tmavších ploch, takže se méně energie odrazí zpět do vesmíru, tak na tom sluneční aktivita nic nezmění.
Pane Vaněčku, třetí elementární poznatek je, že průmysl potřebuje elektřinu pořád, ne jen když zrovna svítí nebo fouká.
Pane Hájku, souhlas s bodem 3, a nejen pro průmysl.
Pamatujete se na to jak jste se dohadoval se mnou o instalacích fotovoltaiky ve světě, že těch 100 GW instalovaných za rok ještě nedosáhli,
hle, čas pokročil, v 2022 již bylo dosaženo 1 TW instalované fotovoltaiky a roční výroba jen v Číně je 300 GW panelů ročně, v USA teď taky každý bývalý importér musí mít svou americkou fabriku na fotovoltaické panely, jen Evropa zaostává. To je realita.
A teď si uvědomte, že Vaše děti a moje vnoučata už nevědí co je to telefon s pevnou linkou. Každý má chytrý mobil. Co ho pohání neustále? No přece Li baterie. Tím to začalo, teď je to všude. Píši to na notebooku, zase bez připojení na síť, pohání ho Li baterie.
Okolo mne na předměstí Prahy je spousta elektromobilů. Co je pohání? Zas Li baterie.
A baterie postupují a vítězí všude.
A je spousta dalších typů baterií, které jsou lacinější pro energetiku.
A baterie jsou stále levnější a více rozšířené.
Za 10 let uvidíte baterie všude. Nabíjené z OZE. Protože kdyby na Zeměkouli slunce nesvítilo a vítr nefoukal, umřeli bychom všichni zimou, hladem a suchem.
Slunce, voda, vítr a trochu CO2=život na planetě Zemi. (a technický pokrok, ten umožňuje život nejen pro miliony lidí ale i pro miliardy lidí).
Tož tak.
ale no tak.
O ukladani elektriny do baterii sme sa tu uz bavili velakrat. Zatial je to velmi neekonomicke
Ty miliardy baterií v mobilech, PC, nářadí, autech, v energetice, ty byly prodány se ziskem. Je to velmi ekonomický biznis. Velmi ziskový. A úžasný vědecký a technologický pokrok po 100 letech stagnace.
tak sa zda, ze p.Vanecek prepol na PR rezim .. porovnavat baterky v mobiloch s utility scale akumulaciou je vyslovene smiesne a nehodne "vedca" vaseho formatu (teda aspon podla vasej prezentacie) ... a ked uz ich porovnavate aj s nasadenim v elektromobiloch, tak to len ukazuje ze je to stale draha technologia ..
ALE nic z vyssie spominaneho nepredikuje nasaditelnost a ekonomicku opodstatnenost pri utility scale nasadeniach, kde uz teraz v EU chybaju TWh dostupnej kapacity len na riadenie siete ..
Pane Hájku, přátelsky jsem Vám odpověděl, souhlas s bodem 3,
ale teď to prověřují, zda moje odpověď (a vysvětlení) Vám může být zveřejněna. Tak prosím, si ještě počkejte.
Jo, některé průmyslové podniky si platí šikovné inženýry, aby jim zařídili, aby podíl těch levných zdrojů závislých na počasí byl co největší. Některé průmyslové podniky si platí všelijaká sdružení, která mediálně prezentují myšlenku "to néjdé".
A abych nezapomněl. Potřeba mít trvalý přísun elektřiny se nerovná potřebě mít zdroj elektřiny, který vyrábí pořád. V tom se často chybuje.
Ano ale ten zdroj co je schopen vyrábět pořád existovat musí, někdo ho musí postavit a zákazník ho musí zaplatit, ať už vyrábí nebo ne (viz vaše oblíbené dieselgenerátory v nemocnicích, že?)
Ano, pan Veselý má pravdu. A pane Mikeš ty zdroje jsou už postavené, jen je musíte udržovat a ne předčasně uzavírat. A k tomu stavět nové čisté zdroje=OZE.
Ano, pane Vaněčku máte pravdu, ale já je udržovat nebudu a jejich majitel je zadarmo také udržovat nebude a pokud mu někdo nezaplatí bude je předčasně uzavírat, hádejte kdo mu to zaplatí? Ano bude to zákazník, takže zákazník si koupí OZE na střechu a k tomu bude platit někomu poplatky aby udržoval někde horkou zálohu, ve výsledku to bude dražší než jeden zdroj.
Pane Mikeši, v současnosti u nás zákazník platí jištění Temelínského reaktoru (největší zdroj v síti). Prkotina, ani nikdo nekřičí že je to drahé....
Přesně, Vaněčku, těch 182 MW navíc oproti dalšímu největšímu bloku (paroplyn v Počeradech) je opravdu prkotina oproti zajištěnému výkonu, který by bylo potřebovat udržovat jako záloha těch občasných zdrojů.
ad Jan Veselý 2. listopad 2023, 12:48
A abych nezapomněl. Potřeba mít trvalý přísun elektřiny se nerovná potřebě mít zdroj elektřiny, který vyrábí pořád. V tom se často chybuje.
tak to prosim popiste trochu detailnejsie ako si take riesenie predstavujete a to ako po technickej/technologickej stranke, tak aj ekonomickej .. aby sme vedeli o com mozeme diskutovat, inak su to len prazdne reci
ten váš nevyhnutelný následek pokroku je ve vzduchu už v listopadu cítit, elektřina i plyn podražily takovým způsobem že se dost lidí vrací k vytápění uhlím
Měli by topit dřevem, to je lepší a levnější než uhlí.
Máte pravdu, že přechod na jiné technologie výroby energie je nevyhnutelný... mě se zdá, že tento ministr jen zpochybňuje plány Německa toto stihnout zajistit do roku 2030 (btw je to 7 let).
S čímž lze souhlasit, protože to vidí pragmaticky. Uvidíme jestli má pravdu za 7 let :)
Ano vidí to pragmaticky. Osobně si myslím, že Německo by to možná i stihlo do 2030, za cenu obrovských dotací do energetiky (a přímých dotací do ceny elektřiny pro průmysl, aby byla zase taková jako před 5 lety).
Ale my (ČR) na to peníze nemáme. My to nemůžeme stihnout ani do 2040. Ale to nevadí, i Čína to nestíhá i do pozdějšího data a to je hlavní uživatel uhlí. A současně staví nejvíc OZE na světě.
Jak stále píši a realita ve světě to každý rok víc a víc podporuje:
že je energetický přechod celosvětově v běhu a je nezvratný, to je jasné, tak mluví celosvětová fakta.
Jde jen o to rozumné TEMPO REALIZACE. Ideologie a hysterie tomu jen uškodí,
Obrovské dotace do energetiky dává Německo už teď a stejně nestíhá. Asi jste myslel ještě obrovštější dotace než obrovské...
Pro Němce je důležité, že už mají rozběhnutý proces, který jim umožňuje průběžně zvyšovat podíl OZE na výrobě elektřiny. Pár let ukončení provozu uhelných elektráren dříve nebo později, resp. čarování s podílem plynu x uhlí, je v podstatě irelevantní.
Irelevantní to není, mj. protože na organizačním a hlavně technickém řešení přiměřené náhrady setrvačnosti synchronních točivých strojů se má dál pracovat, neboli dosud není známo.
(Je tam i anglické executive summary. Chtějí na to jít obchodní stimulací. Zatím je zadarmo dostupné setrvačnosti v regionální síti zřejmě dost, ale to má rychle mizet. Skandinávci už na to narazili taky: https://www.fingrid.fi/contentassets/6457e50d0dee45a38d69f709d9cd4c87/svk_ngpd2023_a4_korr4.pdf
)
No bóže, tak se to bude dělat pomocí demand response/baterek/setrvačníků. No a co?
Vlastnost soustavy, která dosud byla samozřejmostí a byla úplně zadarmo, teď bude dodávána uměle a budeme za ni platit. "No bóže"...
ale no tak. ved uz cez 20 rokov investuju do OZE. Uholne elektrarne su uz predsa zastarale a za zenitom. Neni to ziaden moderny zdroj.
Netreba sa hned vzdavat. Treba vypinat, a nie az 2030 ale ovela, ovela skorej. Ked uz sa v germanii dali na "spravnu" cestu, nech ju pekne dotiahnu dokonca
20let na energetický přechod je málo, obvyklých bývá 50 let. A Německo už není lídr v OZE, ve světě jsou noví, významnější lídři. Německo ekonomicky poškodila ztráta levného plynu, ztratilo i v klasickém automobilovém průmyslu vůči Tesle a ztrácí i vůči Čínským společnostem
Rád bych připomněl, že Francie na energetický přechod nepotřebovala žádných 50 let, za těch 20 let zvládla dekarbonizovat energetiku takovým způsobem, o jakém se Německu ani nesní. Podíl fosilních paliv na výrobě elektřiny ve Francii v roce 1979 byl 55,5 %, v roce 1988 9,5 %. Výstavba přitom začala v roce 1972, netrvalo to tedy ani 20 let.
Oproti tomu v Německu byl podíl fosilních paliv na výrobě elektřiny v roce 2022 60 %, loni byl po dvaceti letech Energiewende 44 %...
Emile, nevytvářejte svoji novou historii. Rozhodnutí Francie vydat se jadernou cestou je pevně spojeno s presidentem de Gaullem. Nemělo nic společného s dekarbonizací, v té době dekarbonizace nikoho nezajímala, v klimatologii panovaly spíš obavy z globálního ochlazení.
De Gaulle chtěl vybudovat z Francie jadernou velmoc (vojenskou jadernou velmoc). To se mu podařilo, po vybudování vojenské odstrašovací jaderné síly se úsilí přeneslo i na výstavbu jaderných elektráren. Francouzům to trvalo zhruba 30 let, navázali na svůj špičkový vojenský výzkum.
Ale: Francie je naprostá světová anomálie, má zdaleka nejvíce jaderných reaktorů počítáno na počet obyvatel, na rozlohu, na HDP....
Výstavba JE začala v šedesátých letech, nemystifikujte nás s rokem 1972. Podívejte se do Wikipedie.
A opakuji, v té době vůbec nešlo o dekarbonizaci kvůli globálnímu oteplování, klimatické teorie byly právě opačné. Nemystifikujte.
Uzavření JE v Německu už vůbec nemá nic společného s dekarbonizací :-), tak si odpusťte ty svoje moudra...
Pane Vaněčku, nezaměňujte příčinu a následek.
Ano máte pravdu příčina orientace Francie na jádro byla jiná (mimochodem stejná jakou vy tady často adorujete - je to zdroj který nepotřebuje palivo z ne vždy přátelských režimů), byla to snaha o energetickou bezpečnost ale následek byl současně i dekarbonizace a ta prostě proběhla to je fakt, žádná mystifikace.
Vaněčku, já nevytvářím žádnou svou novou historii, tu zde vytváříte jedině vy. Já pouze reaguji na vaše tvrzení o tom, jak dlouho trvá energetický přechod. Chcete snad zpochybňovat, že ve Francii šlo o energetický přechod, nebo že netrval 50 let?
Francouzská dekarbonizace nebyla z důvodu snižování emisí (což jsem ani netvrdil), ani z důvodu že "De Gaulle chtěl vybudovat z Francie jadernou velmoc", ale v souvislosti s ropnou krizí na začátku 70. let, která se promítla do značného nárůstu cen všech fosilních paliv. Reakcí na ni byl tzv. Messmerův plán, který zahrnoval výstavbu desítek reaktorů. De Gaulle abdikoval v roce 1969, tj. ještě před Messmerovým plánem a před zahájením zmiňovaného energetického přechodu.
Francie není žádná "naprostá světová anomálie", podobně se podařilo rychle snížit emise např. i Švédsku a dalším zemím.
Mystifikujete tu opět jedině vy sám, psal jsem o výstavbě reaktorů v rámci energetického přechodu, který způsobil tak rychlý pokles pokles spotřeby fosilních paliv mezi lety 1979 a 1988. Tato výstavba skutečně začala v roce 1972 a nikoliv v 60. letech.
Emile, a co takhle respektovat fakta, cituji:
"Jaderná Elektrárna Saint Laurent (francouzsky Centrale Nucleaire de Saint Laurent) je jaderná elektrárna ve Francii. Skládá se celkem ze čtyř reaktorů. Výstavba prvních dvou započala v roce 1963 a oba dva bloky byly spuštěny v roce 1969. "
Opakuji: nevytvářejte nějakou "specielní, svoji" historii. Každý se může na internetu přesvědčit že nemáte pravdu.
Vaněčku, a ta fakta odporují čemu konkrétně z toho co jsem psal? Vůbec ničemu. V čem konkrétně nemám pravdu? V ničem. Znovu zopakuji to co jsem vám již psal a to co jste tak úspěšně ignoroval, cituji: "psal jsem o výstavbě reaktorů v rámci energetického přechodu, který způsobil tak rychlý pokles pokles spotřeby fosilních paliv mezi lety 1979 a 1988. Tato výstavba skutečně začala v roce 1972 a nikoliv v 60. letech." Můžete se to snažit překrucovat jak chcete, ale fakt že francouzský energetický přechod netrval ani zdaleka 50 let tím nijak nezakryjete.
"Specielní, svoji" historii tu vytváříte jedině vy sám, viz např. ty nesmysly o de Gaullovi, který byl v době vyhlášení Messmerova plánu už po smrti.
Nechci ti brát nadšení, ale Francii teprve energetický přechod čeká a je na úplném začátku, a proti Německu je dost pozadu. Francie chce postupně vybudovat 40 GW offshore + 150 GW FVE = 300 TWh/rok. Tyto zdroje samozřejmě postupně nahradí většinu starých JE.
Francii žádný energetický přechod nečeká, Francie ho má už úspěšně za sebou, Bláho. Teď jí stačí jen zdroje postupně modernizovat a svůj nízkoemisní energetický mix doplňovat. Na rozdíl od Německa. Občasné zdroje disponibilní zdroje nahradit nemohou, doporučuji si tento fakt zapamatovat.
pekne zhrnute cisla. cierne na bielom
Před dvaceti lety německé uhelné elektrárny vyráběly 260 TWh/rok, OZE 56 TWh/rok.
V roce 2023 německé uhelné elektrárny vyrobí cca 115 TWh/rok (změna- 145 TWh/rok), OZE 255 TWh/rok (změna + 200 TWh/rok)
Asi není potřeba výše uvedená čísla více komentovat.
A na procenta to již umíte přepočítat?
ked sa tu hrame s cislami, mozeme vyskusat este aj ine - napr. vyroba EE z ropnych produktov (v kolonke nomenklatury oznacovane ako fossil oil) vzrastla v Nemecku medzirocne viac ako dvojnasobne (aktualne su na ~204%) -> teda je to aktualne najviac sa rozvyjajuce sa odvetvie vyroby EE v Nemecku
Nemecko v 2000: 499 gCo2/kWh
Nemecko v 2022: 385 gCo2/kWh
Francuzsko v 2000: 81 gCo2/kWh
Francuzsko v 2022: 85 gCo2/kWh
Niekto nam tu cez 20 rokov nici planetu. A Francuzsko to nebude
Čr : v roce 2000 : 0,390 t CO2/MWh, v roce 2022 : 0,400 t CO2/MWh
To jste vzal kde, Josefe?
Skutečnost: Čr : v roce 2000 : 0,634 t CO2/MWh, v roce 2022 : 0,415 t CO2/MWh.
ourworldindata. org/grapher/carbon-intensity-electricity?tab=chart&country=CZE~DEU
Emile, díky za opravu, takže sviníme do vzduchu mnohem více než to Německo co si odstavilo ty čisté zdroje?
"Sviníme" zhruba stejně s nesrovnatelně nižšími náklady, Josefe, a to jsme měli mnohem horší výchozí pozici než Německo, jak je vidět z grafu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se