Německo bude potřebovat uhelné zdroje v záloze do jara 2031, tvrdí regulátor
Německo se minimálně do začátku příštího desetiletí zřejmě neobejde bez uhelných zdrojů. Podle tamního síťového regulátora budou nezbytné k zajištění bezpečnosti dodávek a stability soustavy. Výroba elektřiny z uhlí v Německu sice za posledních 10 let výrazně klesla, pro pokrytí špičkového zatížení a stabilizaci soustavy je však stále nezbytná.
Německá cesta za obnovitelnou energetikou je spjatá s ukončením provozu uhelných zdrojů. Země si před několika lety stanovila jasnou strategii spolu s nástroji, které mají pomoci k jejímu dosažení. Tím bylo například i zřízení bezpečnostní rezervy, do které bylo v minulých letech převedeno několik hnědouhelných bloků. Provozovatelé uhelných bloků dostávají i další kompenzace za předčasné uzavření svých zdrojů.
I tak se však země bez uhlí ještě řadu let s největší pravděpodobností neobjede. Konvenční zdroje v Německu rovněž pomáhají s nedostatečnou kapacitou přenosové soustavy, kdy země vynakládá významné finanční zdroje na redispatching. Podle spolkového síťového regulátora tak Německo bude potřebovat uhlí minimálně do března 2031. Informaci přinesl server Clean Energy Wire s odvoláním na německý deník Die Welt.
"Poběží pouze ve velmi ojedinělých případech, takže nebudou mít žádný zásadní dopad na naši uhlíkovou stopu. Záměrem stále je, aby nebyla na trhu aktivní žádná uhelná elektrárna po roce 2030," sdělil Die Welt mluvčí německého regulátora.
Po ponechání uhelných zdrojů v záloze po delší dobu, než se plánuje, dlouhodobě volají někteří provozovatelé německé přenosové soustavy.
"Je to nezbytné pro udržení stability soustavy dnes a v následujících letech," uvedl mluvčí společnosti TransnetBW, jednoho z provozovatelů soustavy.
Termín vypnutí uhlí je nejistý
Německo si podobně jako některé další země stanovilo termín pro ukončení využívání uhlí v energetice. Ten je aktuálně stanoven na rok 2038, nicméně s možností posunutí termínu na rok 2030. To je však podmíněno pokračující výstavbou obnovitelných a plynových zdrojů, stejně jako rozvojem tamních přenosových a distribučních sítí.
Možné posunutí termínu na rok 2030 podle CLEW opakovaně odmítají regionální vlády ve východní části země. Podle nich by totiž mohlo ohrozit bezpečnost dodávek elektřiny. K provozu uhelných aktiv po roce 2030 se nedávno vyjádřila i společnost LEAG, která jej vidí optimisticky.
Mohlo by vás zajímat:
Jde o záložní zdroje, které nebudou provozované 24/7/365. Nemyslím si, že zrovna tyto backupy by měly takový dopad do životního prostředí, aby bylo nutné je předčasně vyřazovat. Podobnou strategii má i Čína, která sice masívně investuje a staví OZE, ale současně i zavírá staré a buduje nové uhelné elektrárny, které mají stejný účel - OZE backup. Je to takový zvláštní tanec mezi zdroji, kdy je potřeba co nejvíc omezit fosilní zdroje a současně co nejníc využívat čistou energii. Není pravda, že je potřeba mít zálohu k intermitentním zdrojům 1:1, protože bateriová úložiště jsou vhodná pro krátkodobé výpadky (reagují v řádu ms) a vodík je vhodný pro středně a dlouhodobé ukládání. V průměru nejsou intermitentní zdroje využívané asi ze 20% (Čína), takže podobné přebytky pro vodíkovou energetiku jsou nejspíš všude.
Co se týče energetiky Číny , pak zde OZE nepokryjí ani růst poptávky po elektřině - zatím , takže ty uhelné el. se staví ne jako záloha, ale jako výroba. Čína se snaží ze všech sil omezovat svojí závislost na dovozech a odpovědí je domácí uhlí a v posledních letech i rozvoj těžby plynu. Ve skutečnosti Čína plánuje vytěžení velké většiny svého levně těžitelného uhlí, ropy i plynu. Přitom Čína dnes těží cca 3% svých zásob uhlí a 5% svých zásob ropy ročně rezervy má jen zemní plyn tam těží 2,5% a těžba může stoupat ,ale jinak jsou na svém vrcholu, proto tolik rozvíjí OZE a mimo jiné připravují největší hydroprojekt na světě s celkovou výrobou 300TWh ( 3x 3 soutězky) . Ten zlom u nich přijde asi okolo roku 30 , kdy už jejich míra elektrifikace dosáhne bodu, kdy budou každoročně snižovat spotřebu uhlí a ropy díky rozvoji OZE a jádra. Mohlo by to nastat i dříve , kdyby stavěli více OZE . 300GW výkonu ve větru a slunce ročně zhruba to je ale 2,3GW na zemi velkosti ČR , Něco takového dokázalo třeba Švédsko ,které mezi lety 2021 a 2022 naistalovalo dokonce 3GW výkonu FVE+VTE z fosilních paliv používá nejvíce ropu , přitom její spotřeba každoročně klesá.
A proč teda zavřeli jádro? To místo toho uhlí mohli použít jádro a používat je až do toho roku 2031...
Jádro (a zejména ten šrot, co měli Němci) není vhodný pro vyrovnávání výkonu OZE.
1) Němci neměli žádný "šrot" ale naopak jedny z nejspolehlivějších elektráren vůbec, s dostupností přes 90 %.
2) Německé reaktory Konvoi samozřejmě na vyrovnávání výkonu vhodné jsou, jsou projektované na 12 tisíc cyklů v režimu 100-40-100 %, nebo 15 tisíc cyklů v režimu 100-60-100 %, viz zde: oecd-nea. org/ndd/reports/2011/load-following-npp. pdf
Zkuste místo té své neustálé dojmologie taky někdy napsat nějaká fakta, milý Petře.
Stačilo použít jádro místo OZE a neměli problém a nestabilitou výroby a nové JE mohly stavět pro provoz v regulačním režimu, nějaké přečerpávací el. a mohly mít lacinou bezemisní výrobu el. energie
Jádro místo OZE? Nepište nesmyly.
Prej šrot... podle mě Vy budete přesně ten člověk, který uznává jedině VVER-1000 V320. Mám ho sám rád, ale to neznamená, že vše ostatní je špatné.
...Poběží pouze ve velmi ojedinělých případech, takže nebudou mít žádný zásadní dopad na naši uhlíkovou stopu......za to ve vaší peněžence zanechají stopu velice výraznou.
Provozování takových zdrojů jenom občas je mimořádně drahé, to by zelení eurosoudruzi měli otevřeně přiznat.
Takovéto řešení je přijatelný kompromis.
No a co bude mít potom, odhadem tak 80-100 GW v plynu? Nebo vysavač na zbytek EU?
stabilizace německé rozvodné sítě stojí za 3 roky jako nový reaktorový blok 1,2GW. Transformace německé energetiky energiewende stojí stokrát více než mezinárodní projekt tokamaku ITER, a nepočítá se že by někdy byla uhlíkově neutrální. Teplárenství už vůbec nelze založt na OZE, bude možné spalovat vodík z přebytků OZE, účinnost tohoto cyklu je ale pouhých 12%. Počítají snad Němci že tuto šílenost musí vydržet dočasně dokud nebude komerčně dostupná energie s termojaderné fůze? to se načekají..
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se