Vattenfall prodá téměř polovinu svého obřího plánovaného offshore větrného parku
Energetická společnost Vattenfall oznámila prodej 49,5 % podílu ve svém nizozemském projektu offshore větrného parku Hollandse Kust Zuid (HKZ). Ten by se po úplném zprovoznění měl stát největším offshore větrným parkem na světě, a také prvním realizovaným bez dotací na vyrobenou elektřinu.
Kupcem podílu na projektu HKZ má být koncern BASF. Podle smlouvy má BASF za 49,5 % podíl na projektu zaplatit 0,3 miliardy EUR. Do nákupní ceny má být promítnut i aktuální stav projektu. S příspěvkem na financování samotné výstavby HKZ tak celkový závazek BASF k projektu vzroste na 1,6 miliardy EUR. Uzavření obchodu se očekává po odsouhlasení příslušnými orgány ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku.
Výstavba projektu HKZ má začít již v příštím měsíci. Po úplném zprovoznění se projekt podle Vattenfallu má stát největší offshore větrným parkem na světě. Celkový instalovaný výkon má činit 1,5 GW a park se má skládat z celkem 140 větrných elektráren.
Bude se zároveň jednat o první komerční projekt svého druhu, který nebude dostávat žádné dotace na vyrobenou elektřinu. Podle aktuálního plánu by park měl být uveden do provozu v roce 2023.
Samotná projekt se má skládat ze čtyř částí a má být realizován 18 až 36 kilometrů od pobřeží. Celková rozloha činí 225 km². Pro projekt mají být využity 11MW turbíny od společnosti Siemens Gamesa. Elektrická energie má být na pevninu přiváděna skrze dvě 700 MW offshore trafostanice.
Schéma propojení offshore větrného parku Hollandse Kust Zuid s pevninou. Zdroj: Tennet
Podstatná část vyrobené elektrické energie je rezervována pro nizozemské zákazníky Vattenfallu. Naopak BASF chce svůj podíl na vyrobené energii využít pro své evropské chemické závody. To má v nich následně umožnit implementaci inovativních nízko-emisních technologií.
„Tento větrný park bude důležitým stavebním blokem pro zásobení našeho závodu v Antverpách a dalších lokalitách po celé Evropě obnovitelnou elektrickou energií. Jedná se o první významnou investici BASF do OZE. Díky této investici si zajišťujeme významné množství energie z obnovitelných zdrojů, což je klíčovým prvkem pro transformaci směrem ke klimatické neutralitě.“ - Martin Brudermüller, předseda představenstva společnosti BASF
"Zelená" energie pro chemický průmysl
Nejvíce má z obnovitelné energie z projektu HKZ těžit závod u Belgických Antverp, který je největším chemickým závodem v Belgii a druhým největším závodem v držení koncernu BASF. Závod, který sdružuje celkem 50 výrobních zařízení, se mimo jiné specializuje na výrobu základních a speciálních chemikálií. Produkty jsou následně využívány v prakticky všech zpracovatelských sektorech – od automobilového průmyslu, po papírenský a farmaceutický.
BASF má aktuálně pracovat na rozšiřování nízko-emisních technologií pro průmyslové využití. Po roce 2030 koncern očekává implementaci technologií pro bezuhlíkovou výrobu vodíku či parní krakování využívající elektřinu pro výrobu tepla. Jejich implementací dojde k výraznému nárůstu spotřeby elektrické energie v chemických závodech.
Parní krakování přitom hraje klíčovou roli při výrobě základních chemikálií. Rozklad uhlovodíků na olefiny a aromáty probíhá při vysokých teplotách a tlaku a vyžaduje tak velké množství energie.
Mohlo by vás zajímat:
KHZ ovlivní počasí na značné části kontinentu Střední Evropy a vyčerpá kinetickou energii ovzduší, sníží nasávání vlhkosti z oceánů do kontinentu, omezí velký koloběh vody a kde máme kompenzace?
Západ EU náš Východ EU vysuší a dílo klimatické zkázy dokonají TORNÁDA, pouze ROZVOJ OZE civilizaci Evropy téměř zničí a lidstvo vyhubí,,,,,,,,dobrý výsledek idiotů u koryt moci, přidají vakcinaci a je HOTOVO!!!
Slusne konspiracie, zabudli sme tabletky rano?
Nieco o chemtrails a placatej planete by nebolo?
Bude to spíš pravý opak. Odebíráním energie z větru je žádoucí, neboť pochází ze slunečního energetického přijmu země. To jsou ty silnější větry, kterými se atmosféra vyrovnává z rozdílnými většími teplotami a tlaky, které jsou důsledkem zrychleného oteplování, které si začíná lidstvo uvědomovat se zpožděním.
Dobry den, jedna se o HKZ. Pokud dochazi na vliv na proudeni z duvodu turbulenci, pak se jedna o prisne lokalni jev. Zmeny v energeticke bilanci jsou pak naprosto zanedbatelne.
S tím se dá souhlasit pouze jako z výjimkou a ne ve většině případech. Jinak je záhodno, aby právě těchto a podobných jevů bylo co nejméně do počtu a intenzity, to je ta potřeba aspoň útlumu nastartovaného zrychleného oteplování, způsobené nejenom energetickým příjmem od slunce, ale i zbytečně nadměrnou produkcí z nejméně vhodných energetických zdrojů jako je méně účinné spalování fosilních paliv hlavně jenom pro teplo spolu i s útlumem kontraverzního velkého jádra. Pro naší energetickou nezávislost by se to mělo stát národní výzvou.
Měl bych dotaz.
Jak bude chemička vyrábět, bude-li období bez větru?
Existuje na blízkou dobu již přesná předpověď. Čím větší kapacita OZ, tím snazší regulace. Společně s větší propojeností soustav, krátkodobou a delší akumulací a zapojení umělé inteligence pro regulaci se to dá ukočírovat v krajním případě nedostatku vykrýt paroplynem. I pro samotné podniky to bude řešitelnou výzvou být co nejvíce samostatnými v této oblasti.
@Miloslav Černý
ako som uz pisal k prispevku nizsie, vysvetlite mi co robia sudruhovia v nemecku zle, kedze aktualne maju instalovany vykon "renewable" (teda FVE + VTE) na urovni 170%~260% -teda uz sa asi nejedna o nejaky izlovoany OZ zdroj a napriek tomu maju co robit aby ustabilizovali svoju siet (a to aj na ukor susedov)
Ci chcete povedat ze ta kapacita OZ by mala byt este vyssia?
Ako ano kolko 300% 500% ?
To potom bude zas problem, ak budu dodavat sucasne vsetky nahodne zdroje, co s velkymi prebytkami (a to aj co sa tyka prenosu/distribucie), alebo sa budu vypinat? Nejak v tom nevidim ekonomicke zmyslanie:
- postavit niekolkonasobok potrebneho vykonu (velke investicie, velky zaber uzemia, predimenzovana distribucna siet)
- a v pripade prebytkov zas vypinat zdroje, co zas znizuje/spomaluje splacanie investicii a teda ich vlastne predrazuje.
Akumulacia je sice pekna vec, najme v malom, ale pre velke nasadenie je to zatial na urovni vzdusnych zamkov - len nemecko by potrebovalo cez 15tisic baterkovych zaloh (ekvivalent Muskovej baterky v Australii), alebo cca 1000 PVE velkosti Dlouhe Strane.
Ani jedno z toho nie je realne zabezpecit v najblizsom storoci!
Problém z přebytku bych nepřičítal takové vážnosti, aniž bych to chtěl nějak zlehčovat. Umožní to využití tohoto zdroje pro chemický průmysl při výrobě syntetických paliv, vodíku, byla zde zmíněny i výroba hydridu mg, čpavku, metanolu a určitě přijdou další řešení podle ekonomičnosti pro vykrytí energie v časech delšího zimního nedostatku. Výsledkem by se mělo sledovat plná energetická nezávislost s příkladným přístupem pro přičinění se k řešení nežádoucího ohrožujícího pro lidstvo zrychleného oteplování, jehož příznaky stále více a častěji negativně pociťuje ekonomicky celé lidstvo.
@Miloslav Černý
"..Problém z přebytku bych nepřičítal takové vážnosti, aniž bych to chtěl nějak zlehčovat. Umožní to využití tohoto zdroje pro chemický průmysl při výrobě syntetických paliv, vodíku,.."
A prave tu je velky problem v podstate demagogickej argumentacie, pretoze to co tvrdite nie je pravda, vacsina zo sucasnych technologii vyzaduje kontinualnu cinnost/vyrobu nie "nahodne" zapinanie, ked je prave prebytok a tie ktore to aj zvladaju su natolko drahe, ze je ekonomicky nezmysel ich nasadzovat, pretoze ich "nahodna" prevadzka este viac predrazi "lacnu" elektrinu z nahodnych zdrojov. Teda je to v konecnom dosledku len malovanie vzdusnych zamkov a teda vedome zavadzanie.
odpověď (i cenová) pro pana Vinklera, počítaná pro USA, viz
cituji nadpis
"Renewables up to 90% by 2050 would cost less than current generation mix: NREL study"
zde máte odkaz na vědecký článek
sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2542435121002464
finanční odhady-shrnutí:
1) nevyhodnocují se další obrovské benefity OZE pro zdraví či klima!
"those lower system costs do not count public health, environmental, or climate benefits from increased use of renewables, say the study’s eight co-authors. Seven of the authors are with the National Renewable Energy Laboratory (NREL).
2) několik variant modelu pro různou penetraci OZE:
Assuming no new federal or state policies beyond those in effect as of June 2020, the least-cost system would reach 57% renewables by 2050, with average levelized costs of $30/MWh, or 3 cents per kWh.
Moderately higher system costs of $36/MWh would result from a requirement to reach 90% renewables a decade earlier, in 2040. Reaching 100% renewables by 2050 would be possible with existing technologies, yielding costs of $39/MWh, the study said.
The results are largely driven by the use of updated cost projections for utility-scale solar from NREL’s 2020 Annual Technology Baseline"
V takové cenové konkurenci je jádro plně závislé na obrovské podpoře státu (již nyní v USA kleslo jádro pod 20% výroby elektřiny), odhaduji že někde tak mezi 10-20% výroby elektřiny ho jaderná velmoc USA udrží).
@Milan Vaněček
zaujimave, tak mi vysvetlite co robia sudruhovia v nemecku zle, kedze aktualne maju instalovany vykon "renewable" (teda FVE + VTE) na urovni 170%~260% a ta cena elektriny - pre koncoveho spotreibtela - nielen, ze neklesa, ale stupa a taktiez vyrazne stupaju aj ceny distribucie a sluzieb siete.
Na todle jsem se p. Vaněčka ptal několikráte a nikdy to nepřiznal. Odpovím tedy za něho.
Jak tady zaznělo v jiných článcích je pro stabilitu výroby EE z FV a VT nutno postavit baterie o stejném výkonu na několik hodin a pak plynové elektrárny o stejném výkonu, včetně sítí plynu a EE.
Což je navíc 2-3x náklady na FV a VT. Celkově je to tedy 3-4x dražší než jen investice do VT a FV, no což musí zákazník zaplatit v ceně. A tohle se zatlouká a slibuje brzký veliký pokles ceny na akumulaci. Světlo na konci tunelu akumulace nevidět.
richie nechape jinou metriku FVE a VtE, keré mají intermittentní výrobu,
je třeba instalovat tolik nameplate výkonu FVE a VtE aby OZE (tj včetně vodních elektráren a biomasy a akumulace) dosáhly požadovaných 80 či 90% výroby elektrické energie.
To není o "súdruhovia v Německu" a podobných kydech.
A pro pana Vinklera, aby konečně pochopil ty výpočty: ty mé odkazy, to je skutečný výpočet pro budoucí USA realitu,
ne nějaké ničím neopodstaněné nástřely pana Vinklera co se týče ceny.
@Milan Vaněček
Ale je to chapem, len vy sa to stale snazite kamuflovat.
Ak to skusim prafrazovat, tak napr. Nemecku musi svoje aktualne zdroje (VTE aj FVE) navysit nasobne.
FVE odhadom 4 nasobne (ak berieme ze budu hlavny zdrojom mimo zimneho obdobia) a VTE odhadom 4-5nasobne.
To znamena 4~5nasobne vacsie zabrate (a v podstate poskodene) uzemie, dalej nasobne navysit prenosove kapacity (ktore su uz v sucasnosti nedostacujuce a maju velke meskanie vo vystavbe) a v neposlednom rade zabezpecit aj stabilizaciu siete.
A nakoniec, je tu cena "prebytkov" v casoch, ked bude priat pocasie - ci uzcena za "zmarenie" alebo cena v podobe odstavky zariadeni (teda platenie rezie,amortizacie,.. za nicnerobenie).
Nie ze by sa to nedalo, ale bude to v konecnom dosledku nasobne drahsie, na rozdiel od aktualej propagandy lacnej elektriny.
Vždy jsem vycházel z čísel zde nebo jinde na internetu. Nejde tedy o nekvalifikované a zkreslené odhady. Jen jsem vždy říkal celou pravdu, že je záměrně zavádějící uvádět náklady na FVE a VTE bez souvisejících a vyniucených nákladů.
Nutno sečíst i s náklady na akumulaci, rozvod a náhradní zdroje. Pak je teprve spolehlivý zdroj EE celý.
@richie
Vaše argumentace se dala takovým způsobem očekávat. Jakoby jste se vědomě či nevědomě (nevím) neuvědomil škálovatelnosti výroben a významu tohoto řešení. Jenom pro zjednodušení uvedu příklad. Do provozních hodin není potřeba počítat třeba odstavení točivých strojů. Je to určitě složitější, ale nic očividně neřešitelného. Všechno chce svůj čas, jsme na počátku tohoto vývoje. Ono si to dokáže najít postupem času tu správnou optimální cestu, tak jak to je u všech takových složitých projektech, kam lze tento určitě svým významem pro lidstvo zařadit.
@Miloslav Černý
To je sice pekne napisane a ak by sme abstrahovali odaktualne preberaneho problemu, tak by sa s tym dalo suhlasit, resp. aspon polemizovat .. rovnako by sme mohli debatovat o spuste dalsich "mozno raz riesitelnych" problemoch, napr. aj o tom, ze ludia by mohli "kolonizovat" moria, staci zacat s nejakymi genetickymi upravami a mozno sa nam podaria ziabre..a hned by sme mali o pekny kus priestoru na zivot, mozno pre dalsie miliardy ludi .. pekna predstava vsak?
A velmi podobne tu predstavujete aj tie riesenia v energetike, len s tym rozdielom, ze stojite na kraji utesu a presviedcate vsetkych naokolo, ze je bezpecne skocit, ved nez dopadneme do vody tak uz tie ziabre mat budeme.
Před takovým Vaším pomyslným malým či větším útesem už lidstvo nestálo poprvé a ve většině případech se to stalo jeho přičiněním a snahou o dosažení neopodstatněné moci. Já bych za sebe sázel na lidský schopnosti spojené s realitou se s touto situací a budoucími podobnými překážkami opět dokáže jako v minulosti s tím nějak vyrovnat, i když to jako v té minulosti může být někdy dosti bolestné. A jak moc bude záležet jenom na většině nás, jak se dokážeme sjednotit na nějakých společných účinných řešeních.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se