Domů
Rychlé zprávy
Ústecký kraj zjišťuje, zda je možné zachovat obří rypadlo v lomu ČSA na Mostecku
Korečkové rypadlo v lomu ČSA. Autor: Jirka Dl
Autor: Jirka Dl

Ústecký kraj zjišťuje, zda je možné zachovat obří rypadlo v lomu ČSA na Mostecku

Rychlé zprávy
2 komentáře
23. květen 2024, 09:13
ČTK

Ústecký kraj chce zjistit, zda bude možné zachovat obří těžební velkostroj, který je odstavený v lomu ČSA na Mostecku. Náklady na přesun a údržbu vyplynou ze studie proveditelnosti, která bude podkladem pro rozhodnutí politiků o rypadle. Řekl to náměstek hejtmana Jiří Řehák (Spojenci pro kraj). Vlastníkem je skupina Sev.en Česká energie, jejíž mluvčí Eva Maříková ČTK řekla, že skupina je připravena s krajem spolupracovat.

Korečkové rypadlo RK 5000 je dlouhé 155 metrů a váží 5500 tun. Pokud by se celé rozebralo, cena šrotu by podle Řeháka byla 30 milionů korun. O dotaci kraj bude žádat Evropskou unii z Operačního programu Spravedlivá transformace. „Je to skutečný unikát, na revitalizovaném území po těžbě hnědého uhlí by mohl být lákadlem pro turisty společně s barokním zámkem Jezeří a národní přírodní památkou, kterou se má stát část lomu ČSA,“ uvedl Řehák.

Chráněné území by mělo pokrýt přibližně 12 kilometrů čtverečních. Zbytková jáma se přemění v jezero. Těžaři plánují, že na část vodní hladiny instalují plovoucí solární panely, počítají i s výrobnou zeleného vodíku. Fotovoltaické panely budou také na střechách domů, které kolem jezera vzniknou. Celé území, nad nímž se tyčí zámek Jezeří, má rozlohu 5000 hektarů.

Zámek Jezeří v těsné blízkosti dolu ČSA v pozadí. Autor: Jirka Dl
Ilustrační foto

Odstavené rypadlo bylo krátkou dobu součástí prohlídkového okruhu po lomu pro veřejnost, tzv. Uhelného safari. V letošním roce se konat nebude kvůli přerušení těžby na dole ČSA. Kolos byl vyroben v roce 1983, v roce 2016 byl vyřazen.

Ministerstvo kultury už dřív rozhodlo, že se nebude zabývat možnou památkovou ochranou obřího rypadla. Podnět k tomu dostalo počátkem roku 2022 od akademiků z Českého vysokého učení technického (ČVUT).

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(2)
Miloslav Černý
23. květen 2024, 12:42

Jestli jde o náklady za demontáž, tak za přispění našich spoluobčanů, by byly nulové. Oni by si dokázali ohlídat i tu bepečnost. Ušetřilo by se i na nutné udržitelné nákladovosti. Tou nezapomenutelnou památkou tady zůstane to samotné jezero, které tady vznikne i tím přirozeným zavodněním. Přijde velká voda a dostaneme se na původní úroveň hladiny jezera i mimo lidského přičinění. Mělo by se s tou výstavbou také tak nějak počítat, aby nedošlo k dalším zbytečným škodám.

Petr Hariprasad Hajič
27. květen 2024, 03:55

Akademici na ČVUT vymýšlejí nesmysly. Rypadlo udělalo svojí práci, nebudu hodnotit, jestli dobrou nebo špatnou, v té době kdy bylo vyrobeno mělo smysl z důvodu ochrany životního prostředí klást větší důraz na jaderné zdroje než na uhelné. Dnes je z toho hromada šrotu. Nechť si rypadlo akademici odkoupí za zbytkovou cenu a mohou si ho umístit v kampusu a Praze Dejvicích. Třeba se jim tam někam vejde.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se