Spuštění vedení mezi Německem a Dánskem se odkládá, Německo vyjednává výjimku z unijních pravidel
Spuštění podmořského kabelového vedení, které má skrze offshore větrné parky posílit přenosovou kapacitu mezi Německem a Dánském se odkládá, pravděpodobně na jaro příštího roku. Na vině je proces implementace nových pravidel EU pro uvolňování přeshraničních kapacit pro trh, kdy se Německo snaží pro nové vedení vyjednat výjimku.
Nové podmořské kabelové vedení Kriegers Flak Combined Grid Solution o přenosové kapacitě 400 MW má rozšířit propojení německé a dánské elektrizační soustavy. Takzvané kombinované síťové řešení je vůbec prvním projektem na světě, který umožní propojení soustav dvou zemí skrze přípojky k offshore větrných parkům – konkrétně dánského Kriegers Flak s německým Baltic 2.
Jelikož se však bude jednat o přeshraniční vedení mezi dvěma zeměmi, dle nových unijních pravidel platných od příštího roku by měli provozovatelé přenosových soustav uvolňovat 70 % jeho kapacity pro přeshraniční obchodování. To by však ve výsledku vedlo k omezení možností připojených větrných parků dodávat svou výrobu do soustavy.
Podle zástupce provozovatele přenosové soustavy 50Hertz bude potřeba pro nové propojení vyjednat výjimku z unijních pravidel, aby k těmto situacím nedocházelo.
„Německá vláda v současné době vyjednává s Evropskou komisí… Myslím, že jsou na dobré cestě. Vyřeší to do ledna,“ uvedl podle serveru Montel Frank Golletz, technický ředitel společnosti 50Hertz.
Spuštění pilotního přeshraničního propojení bylo podle serveru Montel již několikrát odloženo, podle původního harmonogramu měl být zkušební provoz zahájen již v říjnu 2018.
Přestože Německo plánuje 70% cíle dosáhnout postupně do roku 2025, podle Golletze by obě země byly nuceny do jisté míry upřednostňovat dovoz před výroby elektřiny ze svých offshore větrných farem.
Před možným negativním dopadem nových pravidel na rozvoj velkých offshore větrných parků napojených na soustavy několika různých zemí již varovala dánská společnost Orsted.
Mohlo by vás zajímat:
Raději ještě víc poškodí trh, než by zrušili platby za nevýrobu. Asi je vítr z té druhé strany byl méně zelený.
Naopak, to unijní pravidlo se ukázalo jako hloupá další regulace, mělo by být zrušeno pro všechny země, ne jen pro Německo v jednom konkrétním případě.
Pane Vaněčku, já vám závidím, Vy jste odborník na všechno, i na trh s elektřinou a přesně víte, které evropské pravidlo by mělo být zrušeno. Mimochodem to pravidlo bylo přijato proto, aby se v EU úplně nezhroutil jednotný trh s elektřinou. Jak totiž v EU přibývá elektráren s občasnou výrobou, tak si provozovatelé sítí rezervují stále větší část přeshraničních kapacity jako bezpečnostní rezervy pro řešení problémů s tím spojených (nenadálých přetoků elektřiny nebo naopak jejího nedostatku). Obchodníkům a trhu tak zbývá stále méně prostoru a pokud to takhle půjde dál, tak se trhy EU úplně rozpojí. Tak se přijalo pravidlo, že přenosové soustavy musí své jištění hledat jinde a uvolnit minimální podíl přeshraničních kapacit pro potřeby trhu. Reálně ovšem z tohoto pravidla existují výjimky, a moc by mě překvapilo, kdyby je nechtěl využít každý provozovatel přenosové soustavy.
svojí poslední větou jste mi vlastně dal zapravdu (resp. napsal jste co jsem i já myslel).
Obecně řečeno, a to nemusíte být odborníkem na trh čehokoliv, mnoho výjimek=něco je špatného v tom daném zákoně, že ano??
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se