Současný výpadek všech tří nizozemských podmořských propojení vyvolává otázku nad potřebou záložních kapacit
Nizozemsko předminulý týden zažilo nebývalou situaci, když všechna jeho podmořská kabelová propojení byla postižena výpadkem. Díky relativně vysoké výrobě obnovitelných zdrojů energie však nebyly ohrožený dodávky elektřiny. Dle odborníků však situace zdůraznila potřebu záložních kapacit.
21. ledna po téměř 16 hodin byl nizozemský trh s elektřinou vůbec poprvé současně odstřižen od Británie, Norska a Dánska z důvodu spolu nesouvisejících poruch všech tří podmořských kabelových vedení, uvedl server Montel.
V té době by Nizozemsko dováželo elektřinu z Norska a Dánska, výpadek propojení tak musel být nahrazen jinými zdroji. Naštěstí panovaly příznivé podmínky pro výrobu větrných a solárních elektráren, které tak byly schopny poskytnout dostatek výkonu navíc k výrobě z plynových elektráren. Výsledkem bylo, že událost zůstala do značné míry bez povšimnutí. V případě bezvětří a zatažené oblohy však býval mohl nastat problém.
„Podle mého názoru by to mělo být vnímáno jako varování. Import dodávek prostřednictvím propojovacích kabelů znamená, že potřebujeme za a) větší kapacitu propojení a za b) stále potřebujeme zálohu pro takové situace,“ uvedl Hans van Cleef, hlavní ekonom v nizozemské bance ABN Amro.
Ve své nejnovější zprávě o zabezpečení dodávek nizozemský provozovatel přenosové soustavy, společnost TenneT, odhadl, že dovozní kapacita vzroste do roku 2030 na 10 GW, oproti současným 7,8 GW. To podle TenneT, spolu se silným růstem instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, přinese navýšení dostupného výkonu v zemi.
„Nizozemská vláda v případě potřeby přijme cílená opatření,“ uvedl mluvčí vlády a dodal, že vláda spoléhá na hodnocení výkonové přiměřenosti a bezpečnosti dodávek elektřiny společnosti TenneT, aby určila, zda je třeba zasáhnout. Dodal také, že v souvislosti s výpadky kabelových vedení z předminulého týdne nevznikly obavy o zabezpečení dodávek.
Výpadek všech tří podmořských propojení
Kabelové propojení Nizozemska s Norskem o délce 580 km, NorNed, s přenosovou kapacitou 700 MW, bylo odpojeno 18. ledna a kvůli opravám zůstane v odstávce až do 11. dubna. Nizozemsko-britské 260 km dlouhé propojovací vedení BritNed o kapacitě 1000 MW je kvůli poruše mimo provoz od 8. prosince, do provozu by mělo být uvedeno 7. února.
Kabelové vedení COBRAcable s přenosovou kapacitou 700 MW propojující Nizozemsko s Dánskem bylo mimo provoz kvůli poruše kabelu od září loňského roku do 8. ledna, kdy byly opravy dokončeny. 21. ledna však došlo k další prozatím blíže nespecifikované poruše.
Společnost TenneT uvedla, že je proti finančním dopadům neplánovaných poruch kabelových vedení pojištěna.
„Minulý týden to byla pro Nizozemsko celkem extrémní situace. Určitě to ukazuje, že i podmořské kabely mají určitá rizika, která je třeba vzít v úvahu při určování tzv. snížené kapacitu propojovacích vedení,“ uvedl nizozemský manažer v oblasti obchodování s energií.
Tzv. snížená kapacita je hodnota přenosové kapacity propojovacího vedení, která udává dlouhodobě očekávanou importní kapacitu vedení v době vysokého zatížení soustavy.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT
Mohlo by vás zajímat:
energetiku řídí-li klany = VtE + FVE, či uhlobaroni a nevyvažují-li se jednotlivé energetické zdroje přes EPS, skolabují celé státy i kontinenty!!! Zhroucení EPS celé Evropy nakonec helmutům dokáže jejich omyly s EW (EnergieWende). ČR odnese průsery i s helmuty a oni to přehodí na své řetězce v ČR, všichni zaplatíme jejich EW!!!
Plný souhlas, bohužel greendeal za nás v evropském parlamentu odkejvali zlodějští progresivisté tj. piráti, top, stan, část socanů a samozřejmě zelení.
Jim to je jedno. Je to likvidace evropy a jejich vymožeností. Z evropy se stane kolonie ruska a číny. I turci si z evropy dělají dobrý den...
Nutné zvyšování nákladů k udržení bezpečnosti systému.
Rychlá expanze decentralizovaných nebo těkavých napaječů(FvE, VtE) byla dlouho podceňována, protože se již dávno ztratila ve víru velkoplošného systému. Mezitím však bylo dosaženo úrovně výkonu, která je systémově relevantní popř. může být proto také systémově nebezpečná(brownout,blackout).
V této souvislosti těkavý znamená, že výroba EE neustále kolísá v důsledku přítomnosti větru nebo slunce, a že stabilita systému musí být zajištěna vhodnými kompenzačními opatřeními jiných (buck up) kapacit klasických elektráren. Řízení sítě se proto po léta stává stále náročnějším a nákladnějším, protože ke stabilitě přenosové soustavy je zapotřebí stále více opatření: redispatch, intradaystops, což se v DE eufemisticky nazývá „Spitzenglättung“ a již se tam připravuje zvěrstvo neboli chcete li zákon zvaný „Steuerbare-Verbrauchseinrichtungen-Gesetz“ (SteuVerG). To budou „die Pifke“ mrkat na drát, až jim tam občas během dne zakážou nabíjet elektroauta,zapínat topení či tepelná čerpadla.
opravdu máte pocit, že někdo dobrovolně tu bezpečnost bude chtít a to tak, že si ji dobrovolně bude platit? Máte na to nějaký relevantní plošný výzkum aby jste mohl stanovit cenu za takovouto službu?
NE? tak se holt investovat nebude když není co, že?
Snažím se pouze tématizovat riziko zvyšování nákladů plynoucí z růstu komplexity
1. Pokrok je třeba srovnávat se strukturálním růstem = nárůstem složitosti.
2. Růst složitosti znamená termodynamicky snížení entropie systému.
3. Zvyšování složitosti vyžaduje více fyzické práce (energie) k vytvoření a udržení této složitosti (na druhou stranu vždy existuje termodynamický rozpad, základní vlastnost vesmíru).
4. Rozhodujícím faktorem je zde faktor sklizně (EROI) použitého řetězce energetické přeměny, protože ten určuje produktivitu (a nikoli dostupné množství energie !).
5. Pokud poklesne faktor sklizně dostupného zdroje fyzické práce (energie), nelze složitost systému udržet.
6. To nevyhnutelně vede k poklesu složitosti a s ním (civilizačnímu) kolapsu, který je synonymem nižší hustoty obyvatelstva, rostoucí bídy, dramaticky snížené střední délky života a masivního nárůstu násilí.
7. A není NIC, co by tomu mohlo zabránit (kromě toho, že bude i nadále mít dostatek zdrojů fyzické práce (energie) s dostatečným faktorem sklizně).
8. Stále větší část přidané hodnoty musí být použita k zajištění hmotně-energetické základny přidané hodnoty.Takže ve fázi stagnace a následného úpadku, ve které se naše civilizace nachází již není energie, čas a levné zdroje pro efektivní přeměnu této infrastruktury.
O komplexitě je i můj příspěvek ze dne 27. leden 2021, 08:00 pod článkem: ENTSO-E: Incident z 8. ledna měl počátek v chorvatské rozvodně
O posilování propojení se ví dávno. Co se neví je, kdo je má zaplatit. Obchodníci s EE?. Vlády? Správci sítí?
Platit mají ti, kteří posílení vyžadují, tedy zákazníci. Ti se kupí kolem obchodníků, takže prostřednictvím jich. Připlatíš si za jistotu? v případě problémů budeš odpojen jako jeden z posledních.
Jednoduché, spravedlivé, ekonomické. Co si koupí, to má.
Logické, ale ještě jsem si nevšiml, že by obchodníci něco stavěli. Maximálně platí za nákup EE a daně.
Nic takového že obchodníci mají stavět jsem nepsal. Ani jste se na to neptal.
Já se ptal, kdo má stavět.
Podle vás obchodníci ne, i když oni zatěžují síť libovolným (=nejlevnějším, třeba z Turecka) nákupem nejvíce.
Majitel sítě? ale on na to nedostává peníze a neví kudy to obchodníci nasmlouvají.
AI síť, provozovaná dle představ p. Vaněčka zatím nefunguje (i když ta představa AI sítě je asi funkční).
Zákazníci fakt nejsou ti, co nekonečně touží po dovozu elektřiny třeba až z Turecka, tohle je doména obchodnických spekulantů, kteří žijí z neustálého přeprodávání tam a zpět a nejlépe přez celou zeměkouli.
Těch případů přibývá, je jen otázka času, kdy slavná EU lehne a bude mít velký problém se zvednout. Nic jiného nás už k rozumu nepřivede, tak doufejme, že to alespoň bude v létě, takže lidem sice doma vytečou mrazáky, ale neumrznou.
Ale ale, strašení Vám nefunguje.
Spíš se ze zátěže otřepe jako 8. Takže nic co by stálo za řeč. Vyjma pochvaly dispečerům, kteří škobrtnutí zvládli na jedničku. Díky jim za to.
A proč by jako měly téct mražáky? Každý kdo má za ušima má UPS.
Přidám, že jde i o praktické potvrzení rizika důležitého pro uživatele budoucích německých páteřních severojižních podzemních linií, volky-nevolky tedy i pro ČR: ve srovnání se vzdušným vedením trvají opravy kabelů o tolik déle, že se výpadky mohou překrýt, udržet soustavu odolnou za provozu proti jednoduché poruše levné nebude.
hm zaujimave, ze tam nemaju ziadne zalozne propoje a odstavuju teda celu kapacitu naraz, prenosove spolocnosti by mali investovat do technologii ukladania energie lokalne, potom by nemuseli tolko navysovat kapacitu prenosovej siete a ani robit zlozite cachry-machry pri vypadku, pretoze im to vykryje nejaka baterka, v australii uz vdaka tomu maju kludny spanok
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se