Šance také pro Česko – ukrajinský biometan místo ruského plynu

Ukrajina se může v časovém horizontu dvou až pěti let stát významným dodavatelem biometanu do Česka. V rozhovoru pro Export.cz to uvedl Grigorij Mazur, generální ředitel ukrajinské skupiny MNC Group, která se zabývá rozvojem biometanových projektů v zemi. Dovoz z Ukrajiny by tak mohl i v Česku přispět ke hledání náhrad za ruský zemní plyn. Biometan je očištěný bioplyn, který je možné vtláčet přímo do plynového potrubí. Ve světě bývá označován i za „obnovitelný zemní plyn“.

Potenciál Ukrajiny ve výrobě biometanu je obrovský – jde o velkou agrární zemi, jejíž farmáři mají zájem o energetické využití slámy, zbytků kukuřice po žních a dalšího zemědělského nebo komunálního odpadu. Ruská agrese na jedné straně vývoj tohoto odvětví brzdí, na druhé straně zemědělci podle Grigorije Mazura v době rozbombardované infrastruktury hledají vlastní energetická řešení. „Obilná sila a mlékárenské závody investují do výstavby bioplynových a biometanových stanic, aby získaly elektřinu, teplo a biometan pro potřeby vlastní výroby,“ vysvětluje šéf MNC Group, která sídlí v Charkově.

Ukrajinský biometan bude pravděpodobně putovat do Evropské unie také ve zkapalněné podobě – tedy ve formě takzvaného Bio-LNG. Jak uvedla v článku pro Euractiv.com Olga Bělkova z ukrajinského provozovatele plynovodů GTSOU, exportní potenciál má i vtláčení biometanu do potrubí ještě před jeho vývozem za hranice. Země totiž může svým evropským partnerům nabízet zemní plyn s příměsí biometanu a výhledově také vodíku. Ukrajinci se kromě rozvoje produkce bioplynu a obnovitelných zdrojů hodlají zaměřit také na nové projekty těžby zemního plynu. Do těchto projektů se mimo jiné zapojila česká společnost MND ze skupiny KKCG.

Evropská unie ve svém plánu REPowerEU počítá, že do roku 2030 dosáhne spotřeby až 35 miliard metrů krychlových biometanu ročně, což je zhruba čtvrtina dřívějšího dovozu ruského plynu. Olga Bělkova zdůrazňuje, že EU by měla při plnění svých cílů počítat i s ukrajinských dovozem a umožnit zapojení tamního biometanového odvětví do Jednotného vnitřního trhu EU.

Nahrávka Čechům?

Grigorij Mazur se nicméně domnívá, že pro Česko by bylo nejvýhodnější, kdyby převzalo iniciativu a začalo samo budovat stanice pro vtláčení biometanu do plynovodů. Češi by tak mohli využívat jak vlastní biometan, tak ten dovezený ukrajinský. Produkce biometanu ale zatím v tuzemsku pokulhává, funguje zde jen jedna biometanová stanice, i když těch bioplynových pro výrobu elektřiny a tepla má Česko stovky a patří v jejich počtu k evropské špičce.

Pokud nabízející se šanci nevyužijí české společnosti, zamíří sem podle Grigorije Mazura během příštích dvou let velké německé a rakouské koncerny. Ty už plánují aktivity na Ukrajině. „Česko se přitom nachází mezi Ukrajinou a Rakouskem,“ připomíná Grigorij Mazur.

Ukrajinská MNC Group spolupracuje s německou společností Technik BG. „Nabízíme nejnovější německé technologie pro produkci biometanu i jeho zkapalňování,“ dodává šéf charkovské skupiny. Poptávka po těchto zařízeních je podle něj na Ukrajině navzdory válce velká. Ruská agrese přináší značné potíže s financováním projektů, už dříve se do nich ale zapojila například Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Olga Bělkova se domnívá, že i v současné situaci na Ukrajině je výroba biometanu jedním z mála odvětví, které může lákat i soukromé investory. Vyhlídky vývozu do Evropy se ale budou přirozeně odvíjet od dalšího vývoje války proti ruskému agresorovi.

Olga Bělkova očekává, že se produkce biometanu na Ukrajině bude pohybovat kolem jedné miliardy metrů krychlových ročně, čímž se země víceméně vyrovná Německu jako současnému největšímu evropskému dodavateli. Podle Grigorije Mazura je ukrajinský potenciál výhledově mnohem vyšší a může dosáhnout až 9,7 miliard metrů krychlových ročně.

Na řadu přijde také vodík

Plány poválečné obnovy Ukrajiny naznačují, že se v dlouhodobějším horizontu může stát i hlavním dodavatelem vodíku do EU. Součástí rekonstrukce má být podle Kyjeva a jeho zahraničních partnerů dynamický rozvoj obnovitelných zdrojů, které nabídnou elektřinu také právě pro výrobu zeleného vodíku. Instalovaný výkon elektrolyzérů pro produkci vodíku na Ukrajině by mohl podle představ ministerstev energetiky v Berlíně a Kyjevě dosáhnout už do roku 2030 osmi gigawattů – tedy na úrovni více než sedmi bloků temelínské jaderné elektrárny. Základem pro distribuci se stane existující rozsáhlá plynárenská infrastruktura, kterou bude nutné v rámci obnovy země tak jako tak zásadně modernizovat.