Domů
Obnovitelné zdroje
Portugalská EDP plánuje do konce roku 2025 vystavit 20 GW v OZE a úložištích
Pevninská větrná trubína Cypress

Portugalská EDP plánuje do konce roku 2025 vystavit 20 GW v OZE a úložištích

Portugalská společnost EDP plánuje, že do konce roku 2025 vystaví 20 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie a energetických úložištích. Investice budou směřovat především do USA a Evropy. Do roku 2030 si dává za cíl být uhlíkově neutrální.

Portugalská společnost EDP hodlá ve velkém investovat do výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE) a energetických úložišť, mezi lety 2021 až 2025 plánuje investovat okolo 19 miliard EUR.

Společnost plánuje do roku 2023 roční přírůstek instalovaného výkonu dle informací zahraničního portálu Montel na úrovní 3,5 GW, poté jej chce navýšit na následující dva roky na úroveň okolo 4,6 GW/rok. Z toho má podíl onshore větrných elektráren činit 46 %, v případě fotovoltaických elektráren má jít o 40% podíl, u offshore větrných elektráren pak 5% podíl, 7% podíl zaujímají zdroje v blízkosti spotřeby a zbývající 2 % mají připadnout na energetické úložiště.

Akumulace energie

Společnost vytvořila dvě nové divize, které se mají orientovat na skladování elektrické energie a výrobu zeleného vodíku. Jejich cílem je vybudovaní bateriových úložišť v USA o celkovém výkonu 400 MW a elektrolyzérů o celkovém výkonu 250 MW.

Zdrojem elektrické energie pro výrobu vodíku pak mají být, dle vyjádření nedávno jmenovaného výkonného ředitele společnosti – Miguela Stilwella de Adnradeho, obnovitelné zdroje o výkonu mezi 0,5 až 1 GW.

Evropské aukce, PPA a uhlíková neutralita

EDP plánuje do roku 2025 přibližně zdvojnásobit instalovaný výkon svých větrných a fotovoltaických elektráren. Co se týče předpokládaného rozdělení investic, 40 % by mělo putovat na americký trh, 40 % na evropský, 15 % investic do Latinské Ameriky a na zbytek světa připadá 5 %.

Společnost uvedla, že se hodlá v USA zaměřit na prodej elektrické energie formou PPA (Power Purchase Agreement – dohoda o dlouhodobém nákupu elektřiny). V Evropě se pak zaměří na aukce.

Celkové investice společnosti do roku 2025 se odhadují na 24 miliard EUR. Podíl investic společnosti do OZE tak činí přibližně 80 %. I vzhledem k plánovaným investicím zvýšila společnost EDP svůj emisní cíl a do roku 2030 chce být uhlíkově neutrální. Předchozí cíl společnosti byl na stejné období 30 g CO₂ na vyrobenou kWh.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(17)
Milan Vaněček
27. únor 2021, 17:43

Firmy s velkými zkušenostmi z instalace fotovoltaických a větrných elektráren budou mít výborný exportní artikl do celého světa. Evropské státy jako Německo, Dánsko či zde popisované Portugalsko budou z toho těžit.

Technický pokrok nezastavíš.

Josef
27. únor 2021, 22:12

FV panely jsou jednoznačně o výrobních nákladech. EU je v tomto případě mimo hru. Komponenty pro VTE se také čím dál tím více vyrábí mimo EU. Evropské firmy zabývající se VTE propouští zaměstnance. Jediné co nás drží nad vodou jsou auta zatím.

Jan Veselý
28. únor 2021, 09:09

A víte jaký je rozdíl mezi fotovoltaickým panelem a fotovoltaickou elektrárnou?

Josef
28. únor 2021, 22:34

a tím chcete říct co ?

Lukas
28. únor 2021, 11:19

Zatial auta, ale za par rokov sa ukaze ako katastrofalne EU zaspala oproti cine vo vyvoji a produkcii elektroaut, ktora nas prevalcuje v produkcii a v dovoze svojich elektrickych aut, niektore modely sice nestoja ani za slovo ale niektre su take, ze by som si vedel vybrat a este aj po dovoze su o nieco lacnejsie ako tie europske modely.

Carlos
28. únor 2021, 13:01

EU zaspala? No nevím mě to přijde že si automobilky vydupaly že to nebude tak rychlé. Pamatuji si ještě jak před deseti lety petrlheadi křičeli že baterková auta jsou na nic a podobně.

Jediné kde EU jaksi zaspává je tlak na nové členské státy s tím aby hnuly zadkem a starali se o tratě TEN-T a doplňkovou síť kolem která třeba v ČR zdaleka není elektrifikovaná a která je třeba dodnes zaseklá z poloviny na značně nedostatečném systému 3kV. Pokud se má v EU přecházet na elektrifikovanou dopravu, tak by bylo třeba aby se prvně investovalo do železnic. Jednak do kapacity tak do rozvoje elektrifikace dalších tratí a úseků.

Carlos
1. březen 2021, 10:46

Asi 1/3 nákladů v USA přepraví železnice. V Evropě je problém přílišná roztříštěnost a neochota dát ji dohromady. Ano, nemá cenu aby vlak co 400 km měnil strojvedoucího a čekal hodiny na jinou mašinu, pokud toto odstraníte a na jednoho člověka a jednu mašinu přejedete cca 800km, tak to bude o něčem jiném.

Další věc je že ani současné pomalé řazení není fyzikální vlastností železnice, vlastně skoro žádný z problémů až na adhezi ve sklonu, není její fyzikální vlastností. Obrovský rozdíl v rychlosti sestavování udělá přechod ze šroubovek na automatická spřáhla. Další velký skok udělá pokud ji lépe provážete s ostatními systémy dopravy. Tomu se třeba dost pořád brání, z nepochopitelného důvodu. Honit autonomní vozidla světa kraj z Gdaňsku do Barcelony je blbost, tam by bylo lepší hodit návěs na nějaký roadrailer, nebo tak něco a poslat to vlakem.

Lukas
28. únor 2021, 13:08

To je pravda, zeleznice by sa mali viac elektrifikovat a tam by sa mal prenies vacsi podiel carga a este k tym autam, ked sa mam opravit...EU zaspala, ale rychlo sa zobudza no kamen urazu bude v bateriach, tie sa vyrabaju a dodavaju pomalsie nez auta a nejedna automobilka ma s tym problemy, zatial stihaju len tak tak.

Carlos
28. únor 2021, 14:38

Problém je že na rozdíl od Rakouska, nebo Německa je u nás zasekaná v myšlení někdy na konci 80. let bez schopnosti se racionálně rozvíjet. Už teď má třeba rozvoj kapacity zpoždění asi 10-15 let. Projekty jsou mnohdy počítané na špatných základech atd. a kašle se na transevropské vazby. Což pak dělá problémy. Třeba není vyřešená oblast Třebovska, vazby Brno-Mezilesí, nebo Mezilesí - Hradec. Nebo chybí spojení Hradec-Lubawka pod drátem... Což pak omezuje úplně všechno. Jak do rychlosti, tak do kapacity. Při rekonstrukcích se napočítá se zlepšením spojení a vazeb na o něco logičtější. Například součástí rekonstrukce Brno-Veselí není spojka do Bzence Přívozu, se Slovenskem se nedojednává, pokud vím, elektrifikace z Holíča do Sudoměřic. (Následně veselí a Staré Město)

Bohužel se čeká na velký třesk, pokaždé, místo toho aby se šlo cestou soustavného vylepšování a přidávání kapacity. Četl a slyšel jsem o stavbách, které by měly smysl ale prostě jim nevychází ekonomika, Jenže pokud by se udělaly jiné tak by provoz třeba narostl a efektivita by vyšla. (Nebo mají strach že by jim nevyšel pak nějaký megaprojekt)

Je to systémový problém uvažování které je svázáno memy státního plánování a velkých projektů, propletení státu a soukromého kde to nemá být a naopak tlustou dělicí linií tam kde by naopak stavby soukromého a státního velmi vhodně koexistovaly. To je třeba případ hydroenergetiky a vhodní dopravy. Nebo třeba kombinace protipovodňových opatření a hydroenergetiky. Nebo třeba železniční dopravy a energetiky kdy existuje poměrně dost míst kde jsou menší elektrárny, ale měnírny a napájecí stanice se nacházejí někde jinde místo toho aby se nalezla dohoda (jako je tomu třeba u elektrárny Moorburg) a napájecí technologie se umístila tam.

Další věc která se nějak nepodporuje a myslím by mohla dost pomoci je právě kombinace, jak jsem psal výše, protipovodňových opatření a energetiky kdy by třeba bylo možné, tam kde jsou elektrárny s náhony větší délky, po domluvě upravit objekt tak aby za ním začínal polder který by se v případě povodně naplnil a při poklesu hladiny byla voda postupně zpracovávána elektrárnou.

Josef
28. únor 2021, 22:41

Železnice je dobrá pro dopravu těžkých věcí - surovin, výrobků těžkého průmyslu a nebo na dopravu na velké vzdálenosti. V zásadě těžké nepříliš sofistikované zboží. V moderní ekonomice vyspělého státu má proto železnice pro nákladní dopravu podružný význam, rozhodně v ní není budoucnost , ta je v elektrifikovaných autonomních nákladních vozech.

Miloslav Černý
28. únor 2021, 08:53

Jejich nadměrné používání spojené s jejich větší výrobou, ale také nemusí být tím, co by přispívalo nějak k tomu lepšímu klimatu.

Karásek
28. únor 2021, 18:19

Civilizované země investují do OZE a rozvojové do jaderné energetiky. Ke komu se přikloníme my v ČR?

St
1. březen 2021, 19:20

Pane Karásku, my každý rok podporujeme OZE cca 45 mld. Kč. To se Vám zdá málo?

Pavel K
1. březen 2021, 19:52

Pardon, ale to nepodporujeme OZE, ale tehdejsi politiky a jim spratelene osoby, pro ktere se zdrzovala aktualizace podpory, jak tomu spravne bylo v Nemecku. Stejne tak se planuje podpora JEDU2. JE by byly dobre, jen je pro ne moc lacina elektrina. Mela bys e zdrazit tak na dvojnasobek, rozthl by se pak pytel i se soukromymi investicemi do OZE.

Petr
1. březen 2021, 21:29

I kdyby to byla pravda, tak se stejně nikdy nepřiřadíme k jižním nebo přímořským státům, i kdyby se zelení ideologové třeba přetrhli.

Zato k zemím s významným podílem vyspělé jaderné elektřiny patříme tradičně a nezrušitelně budeme i v jakékoliv dohledné budoucnosti.

Carlos
28. únor 2021, 19:34

Vzhledem k tomu že bohužel teď do pozdních let se dostává velká šedivá masa normalizačních lidí a představy politiků zamrzly na počátku 50. let, tak hádejte. Můžete třikrát.

Jiří
28. únor 2021, 20:41

Doufám, že k obojímu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se