Domů
Obnovitelné zdroje
Než objednáte solární elektrárnu pro váš rodinný dům či firmu (2. díl)
Zdroj: EDF
Zdroj: EDF

Než objednáte solární elektrárnu pro váš rodinný dům či firmu (2. díl)

aneb další díl minisérie o tom, nad čím je třeba se zamyslet před investicí do výstavby vlastní solární elektrárny. V předchozím článku byly naznačeny háčky skryté v nabídkách dodavatelů střešních fotovoltaických elektráren a základní fakta o množství elektřiny, které panely vyrobí a jejich účinnosti. Dnešní článek bude věnován mj. zamyšlení nad významem solárních tašek nebo nad smysluplností bateriových úložišť kombinovaných se střešní solární elektrárnou a také nad dalšími možnostmi akumulace.

Má smysl uvažovat nad solárními taškami?

Solární střešní tašky jsou dnešním hitem na sociálních sítích a v médiích, zejména zásluhou Elona Muska a jeho firmy TESLA. V reálu se však oproti klasickým solárním panelům používají velmi málo, a to především kvůli přibližně šestkrát vyšší ceně – 1 kWp vyjde asi na 50 tisíc korun, zatímco klasické solární panely pořídíte asi za 8 tisíc. Komplikací také může být to, že pro FV tašky neexistuje žádný standard. Pokud se vám tedy za 5 let po instalaci nějaká taška rozbije a nemáte v zásobě původní jako náhradní, stejný typ a rozměr již pravděpodobně neseženete.  Na druhou stranu, solární tašky mají i zásadní výhody:

  • Mohou přímo tvořit jedinou vrstvu střešní krytiny stejně jako pálená taška.
  • Oproti klasickým páleným nebo betonovým střešním taškám jsou velmi lehké, váží asi 12 kg / m2. To je přibližně stejně, jako váží solární panel, který ale pod sebou potřebuje ještě běžnou střešní krytinu.
  • Vzhledově se velmi podobají běžné střešní krytině, proto jsou často tolerovány v památkových zónách a chráněných objektech.
  • Na rozdíl od solárních panelů je lze pořídit v mnoha velikostech, tvarech i barevných variantách dle požadavku investora (černé, červené, šedé, stříbrné, zelené, oranžové…).
  • Lze je na jedné střeše dobře kombinovat s klasickými krytinami
Ukázka instalací využívající solární tašky.
Ukázka instalací využívajících solární tašky.

Co je tedy při výběru solárního panelu či tašek klíčové?

Je to prostší, než by se dalo čekat. Pokud se panely nebo tašky pořizují u odborné firmy s historií, tradicí a dobrými referencemi, stačí si vybrat podle aktuální dostupnosti, ceny za Wp, rozměrů a požadovaného vzhledu.

I pár milimetrů šířky solárního panelu může ve výsledku rozhodnout o tom, kolik se jich na střechu vejde. Za zvážení stojí také estetičtější celo-černé varianty panelů, které nejsou o moc dražší než černo-bílo-stříbrné šachovnice.

Celo-černé solární panely

Pokud je při výběru klíčovým faktorem vzhled a elegance, nebo je instalace prováděna na prostorově hodně členitou střechu pak dává smysl uvažovat nad pořízením solárních tašek. V takovém případě je však třeba mít k dispozici dostatek finančních prostředků a nevyžadovat od investice ekonomickou návratnost. Solární tašky jsou zárukou krásné a lehké střechy, jejich instalace navíc bývá výrazně jednodušší a rychlejší než kotvení panelů.

Proč není možné připojit elektrické spotřebiče přímo do solárního panelu?

Součástky, které dokážou přizpůsobit napětí ze solárních panelů na napětí v baterii a domovních zásuvkách se nazývají regulátor a střídač. Někteří výrobci integrují střídač, regulátor i baterii do jednoho uživatelského zařízení. Na trhu jsou nejpopulárnější právě tato centrální all-in-one zařízení, která mají integrovaný jeden či dva regulátory, střídač a pracují s vysokým vstupním napětím v řádu stovek voltů. Obecně ale výrobky s tímto konceptem nelze doporučit z důvodů popsaných v úvodu seriálu.

Od svého dodavatele proto vyžadujte takový projekt solární elektrárny, který používá oddělené nízkofrekvenční a nízkonapěťové transformátorové střídače či mikrostřídače. Předávka elektřiny z panelů do baterií a střídače by měla být řešena odděleně pomocí jednoho nebo více regulátorů. Díky odděleným regulátorům snadněji eliminujete problém nestejnoměrného zastínění, protože solárních panely/tašky můžeme rozdělit na libovolný počet samostatných stringů dle orientace, sklonu a polohy.

Na trhu jsou dostupné také trojfázové asymetrické střídače, které dokážou elektřinu ze solárních panelů distribuovat nerovnoměrně do všech třech fází dle jejich skutečného zatížení. To je zdánlivě skvělé řešení, nicméně vždy se dodavatele ptejte, jak moc je konkrétní střídač asymetrický, tedy kolik ze svého nominálního výkonu (většinou jen 1/3) dokáže směrovat do jediné fáze. V případě 5 kW měniče tedy pouze 1,7 kW do jedné fáze, což je opět méně než příkon rychlovarné konvice.

Zdroj: Solarcentury

Baterie aneb jak nejlépe uchovat elektrickou energii ze solárních panelů?

Ponechme nyní stranou rozdíly mezi jednotlivými druhy baterií, ty jsou dostatečně vysvětleny a popsány v publikaci o bateriích, která je dostupná na webu www.gwl.eu v českém a anglickém jazyce (https://shop.gwl.eu/battery-guide/). Zaměřme se na to, co by baterie měla umět v případě, že ji využíváme jako součást domácí solární elektrárny.

  • Baterie by měly používat nehořlavé a neexplodující typy článků známého původu a parametrů,
  • i při malých kapacitách do 3 kWh poskytovat vysoký okamžitý výkon nejméně 3 kW,
  • po 3000 cyklech 80% DoD (Depth of Discharge – hloubka vybití) mít ještě nejméně 80% původní kapacity,
  • být vybavena dokumentací a servisním manuálem, který umožní baterii v budoucnu opravit, repasovat či využít jiným způsobem.

Co je naopak méně důležité, ale často se zbytečně zdůrazňuje:

  • Záruka 5 či 10 let, kterou je ale nutné aplikovat u subjektů ze třetích zemí. Typicky v Shenzenu v Číně. Taková záruka je pro českého spotřebitele nevymahatelná a proto bezcenná.
  • Chytrá elektronika řídícího systému baterie tzv. BMS, která neustále sleduje, kolik je v baterii energie a průběžně komunikuje se střídačem. Takovéto řešení pak umožňuje různé vizualizace provozních stavů na dotykových displejích a propojuje baterii do ostatních chytrých zařízení v domě. Je však dobré si uvědomit, že solární elektrárna a baterie nebývají pořizovány jako technologická hračka, ale jako průmyslový produkt. Měly by především šetřit životní prostředí, peníze, spolehlivě pracovat a nevyžadovat pozornost majitele. To vše je však v rozporu s komplikovanou elektronikou a softwarem, který tyto chytré systémy obsahují. Sledování baterie přestane být po čase zábavné a chytrost baterie pak může být časem spíš na obtíž.

Jak velkou baterii zvolit?

Záleží na tom, zda baterii plánujeme pro ostrovní provoz (objekt nebude připojen do distribuční sítě 230 V) a bude se tak jednat o jedinou zásobu energie nebo bude baterie jen pomocníkem a budeme se moci spolehnout na pomoc distribuční sítě.

Ostrovní provoz

Zde baterii plánujeme z principu vždy dle spotřeby, abychom s energií vystačili v době, kdy ji nebudeme moci dobíjet. Začínáme soupisem všech spotřebičů v objektu, jejich výkony a předpokládanou dobou provozu během dne. Výsledným výkonem vynásobíme dobou, po kterou chceme být nezávislý na nabíjení. U ostrovního domu to může být týden zatažené oblohy, u karavanu dva dny strávené mimo kemp a bez spuštěného motoru.

Síťová instalace

Zde baterii plánujeme naopak podle výroby, protože prvotní motivací je spotřebovat všechnu energii, kterou jsme v objektu vyrobili a nenechat ji prakticky zadarmo odtékat do sítě distributora.

Podle instalovaného výkonu solárních panelů/tašek si spočítáme průměrnou denní výrobu. Ta se samozřejmě liší podle ročního období. Měsíce listopad až únor můžeme ve střední a severní Evropě zanedbat, protože slunce je v těchto měsících nízko nad obzorem a počet slunečných hodin je nízký. Na měsíce březen až říjen pak připadá většina slunečných hodin a slunce je již vysoko nad obzorem.

Graf slunečných hodin v ČR – nejvýznamnější měsíce.

Při instalovaném výkonu 1 kWp znamená jedna hodina slunce přibližně 0,5 až 0,8 kWh vyrobené elektřiny. Velmi totiž záleží na úhlu naklonění panelů – ne vždy je možné panely instalovat v ideálním sklonu 45° a ještě ke všemu přesně na jih. Pokud vydělíme měsíční počet slunečných hodin průměrným počtem dnů v měsíci (30) a vynásobíme koeficientem 0,5 až 0,8, získáme průměrnou denní výrobu. Na jaře a podzim tedy asi 4 – 5 kWh denně, v létě pak spíše 6 – 7 kWh.

Část z této výroby se samozřejmě ihned spotřebuje v objektu a do baterie se nedostane – záleží na denním režimu. Něco jiného je firma, která je nejaktivnější přes den a kde bude stačit baterie menší a něco jiného rodinný domek, který je přes den prázdný a kde by se nám spíše hodila baterie větší. Více informací k dimenzování baterie se dozvíte v tomto videu:

Závěrem lze tedy říct, že každá instalace je jiná a nelze definovat přesné, a přitom jednoduché pravidlo. Málokdy se ale spletete, pokud budete na 1 kWp instalovaného FV výkonu projektovat LiFePO4 baterii o kapacitě 2–3 kWh. Spodní hranici volte, pokud se jedná o objekt s vysokou denní spotřebou. Větší baterii pak do objektů, kde bude většina spotřeby čerpána brzy ráno a pozdě odpoledne (rodinné domky).

Pomocí těchto pravidel lze v kombinaci s ohřevem vody dosáhnout dostatečné akumulační kapacity, která téměř eliminuje přetoky energie do distribuční soustavy.

Další způsoby, jak uchovat elektrickou energii

Kromě baterie na bázi chemické přeměny (tedy lithiové, gelové, VRLA, olověné…) lze pro uchování energie použít i baterie na principu daleko jednodušším. Nejpoužívanější z nich je horká voda. Solární panely lze přímo zapojit do některých ohřívačů vody (solární ohřívače od společnosti DZD Dražice) a obejít se tak téměř bez elektroniky. Nevýhodou je nízká účinnost takového řešení, tedy takové zapojení dobře funguje jen při přímém slunečním svitu.

Solární ohřev DZD. Zdroj: https://www.dzd.cz/
Solární ohřev vody. Zdroj: https://www.dzd.cz/

Aby se účinnost zvýšila a panely byly schopné ohřívat vodu i při částečně či zcela zatažené obloze, nebo i v zimě, je nutné mezi panely a ohřívač přidat stabilizátor (nebo také regulátor) napětí. Ten přizpůsobí charakteristiku proudového zdroje solárního panelu charakteristice konstantní odporové zátěže topného tělesa.

Výhodou tohoto řešení je určitě cena a jednoduchost. Voda je totiž nejlevnější baterie na světě. Ohřátím 160 litrů vody z 55 na 75 °C uložíte více než 3,5 kWh elektřiny. Baterie o takové kapacitě a střídač by vás vyšly na nejméně 120 tisíc korun, zatímco 160 litrový bojler i s regulátorem nestojí ani čtvrtinu.

Nevýhodou je to, že z horké vody už nelze zpětně elektřinu vyrobit. V létě sice budete mít plný bojler či akumulační nádobu horké vody, ale nebudete pro ni mít žádný užitek, zatímco hned vedle poběží klimatizace či bazénová filtrace, pro kterou budete kupovat elektřinu ze sítě.

Jak zajistit celkovou rovnováhu elektrické energie?

Toky energie v objektu by měly být řízeny tak, abychom se vyhnuli zcela evidentní neefektivitě. Baterie nám v tom sice trochu pomůže, ale není všespásná, je investičně náročná, má omezenou kapacitu a většinou se dokáže nabíjet jen z jedné fáze.

Pokud teprve řešíte projekt novostavby či celkové rekonstrukce, důrazně doporučujeme spojit projekt solární elektrárny s projektem silnoproudé instalace celého objektu. Odděleným řešením různými nekoordinovanými dodavateli si způsobíte obrovské komplikace, které mohou být v budoucnu složitě řešitelné a finančně velmi nákladné.

V projektu vyžadujte především hospodaření s elektrickou energií mezi jednotlivými síťovými fázemi. Pečlivě zvažte, zda vám postačí jednofázová instalace nebo skutečně potřebujete třífázovou elektrárnu a rozvody, které vše trojnásobně prodraží.

Do objektu je tedy dobré nainstalovat PLC (Programmable Logic Controller) prvek, který bude znát aktuální spotřebu objektu na všech fázích zvlášť a podle toho (a podle známého časového rytmu objektu) bude jednotlivé spotřeby optimalizovat a energii posílat tam, kde je to zrovna nejvýhodnější. Jedním z takových PLC je například WattRouter Mx od české firmy Solar Controls.

Ilustrativní schéma zapojení WattRouteru. Zdroj: https://solarcontrols.cz/
Ilustrativní schéma zapojení WattRouteru. Zdroj: https://solarcontrols.cz/

Další možností je použít kvalitní asymetrický třífázový střídač. Ten však instalaci v naprosté většině případů prodraží, a přitom jen minimum instalací skutečně vyžaduje třífázové točivé pole připojené na solární elektrárnu. Kromě tepelných čerpadel, které ale od jara do podzimu pracují jen minimálně, se v běžných domácnostech a malých společnostech trojfázové spotřebiče příliš nevyskytují.

Závěr a shrnutí

Ti investoři, kteří chtějí co nejvíce energie ze střešní solární elektrárny spotřebovávat v místě výroby, by rozhodně neměli zapomenout na:

  • vhodné rozdělení připojení spotřebičů do jednotlivých fází,
  • moderní vysokovýkonné LiFePO4 baterie odpovídající kapacity,
  • PLC modul (například WattRouter),
  • akumulaci do horké vody
  • řízené spínání dalších spotřebičů (chlazení, filtrace a ohřev bazénu, nabíječka na elektromobil atd.)

Kombinací těchto bodů lze dosáhnout toho, že (téměř) všechna vyrobená energie ze solární elektrárny bude vždy spotřebována v objektu a prakticky nedojde k žádným přetokům do distribuční soustavy.

U většiny rodinných domů či administrativních objektů ve střední Evropě lze i s malou elektrárnou dosáhnout elektrické soběstačnosti nejméně během 6 měsíců v roce. To proto, že průměrná denní výroba solární elektrárny je přibližně shodná s průměrnou denní spotřebou. Lze konstatovat, že projekt s akumulací na denní bázi (na sezónní bohužel ne) lze většinou vyřešit ještě v mezích ekonomické racionality.

  • Jako základní parametr takového projektu požadujte od svého dodavatele nejméně 75% spotřebu produkované elektřiny v místě výroby. Tento poměr by měl být dodavatel schopný dokázat výpočtem na denní bázi, nikoliv jen celoročním nebo měsíčním souhrnem.
  • Pokud bude v projektu baterie o významné kapacitě, není možné bez dotací a podpor dosáhnout ekonomické návratnosti. Bez baterie vychází návratnost nejčastěji od 5. roku provozu.
  • Preferujte takového dodavatele, který v projektu použije oddělené regulátory se stringy do 150 V a nízkonapěťový transformátorový střídač (Studer, Victron, Steca…).
  • Pokud jste se rozhodli pro baterii, preferujte nízkonapěťovou (<100 V), modulární, snadno opravitelnou baterii se servisním manuálem.
  • Baterie se musí být schopná nabíjet alespoň 70 % nominálního výkonu solárních panelů a musí zvládnout vybíjení výkonem nejméně 3 kW (rychlovarná konvice a něco navíc).
  • Vždy raději předpokládejte, že dodavatel již nebude za 5 let existovat a elektrárna s baterií bude vyžadovat nějakou opravu či servis od třetí firmy. Vyžadujte proto od dodavatele všechny výkresy, schémata zapojení, servisní manuál, záložní soubory s konfigurací, použité verze firmwaru atd.
  • Nejlevnější akumulace je horká voda a ta je vždy potřeba. Požadujte, ať je v projektu využitá v maximální míře.

Dobře navržená solární elektrárna se životnímu prostředí vyplatí vždy, protože šetří fosilní paliva v elektrárnách, a to je k nezaplacení. Věděli jste, že taková větší uhelná elektrárna spálí za jeden jediný den 8–10 plných nákladních vlaků uhlí? Tedy 16–20 tisíc tun? A každý solární panel na střeše ročně ušetří ročně asi 150 kg uhlí v tepelné elektrárně (Česko 2020, 50% mix elektřiny z uhlí).

O autorovi

Michal Klečka je jedním ze zakladatelů společnosti GWL a.s., která je aktuálně největším dovozcem a prodejcem prizmatických lithium-železo-fosfátových článků v Evropě. Poté, co v roce 2020 opustil výkonné funkce firmy, se věnuje osvětě v oboru obnovitelných zdrojů, publikování a zajímavým projektům z oboru. Společnost GWL a.s. dosud zastupuje v asociaci AKU-BAT, je členem poroty architektonické soutěže Český Soběstačný Dům, spoluautorem energetického systému Českého Ostrovního Domu a konceptu iBATT.energy.

Komerční sdělení
Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(28)
T
16. březen 2021, 14:54

Nejpv se podivejte na Cerne ovce 25.11.2019...

Thomas Shaw
16. březen 2021, 17:32

A uvidíte tam přesně to, na co se upozorňuje v prvním díle tohoto seriálu ... že je nutné správně navrhnout celý systém a vzít úvahu rozložení spotřebičů na jednotlivých fázích ... a také to, že se u nás měří a účtuje po fázích ... :)

Kamil Kubů
16. březen 2021, 21:21

Celý ten článek se dá shrnout asi takhle: Chcete li panely na střechu, ridte svůj život podle nich. Obráceně to totiž nefunguje.

hellokitty
18. březen 2021, 04:19

My sme si na to zvykli pomerne rychlo, ani to nebolelo

Josef
18. březen 2021, 09:37

a na suchý záchod už jste také přešli ?

hellokitty
18. březen 2021, 13:25

najprv nazbierajte nejake skusenosti so zivotom s FVE a potom skusajte tieto vtipy

opacim podobne, tiez este stale trhate v obchode nove pytliky na pecivo a zeleninu a nenosite si vlastne?

maso kupujete v plastovych vanickach alebo ich kupujete u reznika do vlastnych nadob?

je to iba o zmene paradigmatu, potom vam naopak pride smiesne ako ste mohli zit dovtedy podla tych starych zasad

Michal Klečka
19. březen 2021, 09:47

> Chcete li panely na střechu, ridte svůj život podle nich.

> Obráceně to totiž nefunguje.

A tak je to v celém životě :-) Ten řídíte podle toho, kde jste se narodil, jak vypadáte, na co máte talent, jaké máte sousedy, rodiče, děti, partnery a vládu. Takže zdroj energie je jen další věc z mnoha, podle kterého musíte řídit svůj život.

S. Janda
17. březen 2021, 13:09

A kupte si nízkovoltážní baterie, protože právě tyhle prodáváme. Na účinnost proti vysokovoltážní baterii se nás ale neptejte.

pr
18. březen 2021, 17:29

Prodávají, to je fakt. Závidíte?

Důvody jsou bezpečnostní - bezpečné napětí a především to co vypichuje - servisovatelnost baterie po jednotlivých článcích. Líbí-li se Vám baterie s nikoli malým ale nízkým napětím (do 1000V) pak by to kromě účinnosti (účinnost čeho?) chtělo i nějaké srovnání. Při ceně panelu kolem 2000Kč je totiž finanční nákladnost účinnosti konverze =150V > =50V > ~230V v celkové ceně FVE celkem zanedbatelná.

Pokud se dodrží článkem doporučené projektování, pak lze dokonce pro osvětlení použít přímo napětí akumulátoru atd. Dnes kdy veškerá technika již přechází na napájení stejnosměrným proudem (spínané měniče v napájecích zdrojích) je úspora ohromující.

Mimochodem i v článku zmíněná tepelná čerpadla jsou mnohdy točena frekvenčními měniči a vetnout se do stejnosměrného meziobvodu nepředstavuje neřešitelný problém.

Takže je to o tom zda se projektuje standardní typizovaný dům, či dům kde se energií šetří.

Michal Klečka
19. březen 2021, 09:52

BTW: z našich článků (v GWL a.s. baterie moc neprodáváme) lze vyrobit jakoukoliv baterii, nízkonapěťovou i vysokonapěťovou. S účinností to však nesouvisí, ta je u Lithia vždy cca 99%. Účinnost ovlivníte spíše tím, jak poskládáte celý systém za baterií.

pr
18. březen 2021, 17:42

Zde bych autora upozornil na dvě věci:

1) rozlišujte mezi akumulátorem a baterií (viz. jakýkoli technický slovník)

2) Neprodáváte žádné dobíječky ale nabíječky, tak laskavě nazývejte ukládání energie do akumulátoru technicky správně nabíjením.

3) Ve firmě znovu projděte školením z vyhlášky č. 50/1978 Sb. abyste pojmově věděl co je malé, nízké a vysoké napětí (respektive hranice). Označení výrobce z ciziny není technicky správné překládat slovníkem.

pr
18. březen 2021, 17:43

Pardón, ne dvě ale tři.

Carlos
18. březen 2021, 18:06

1) Kontruji, je to baterie protože je to sada akumulátorových článků ;)

2) Jazyk se mění.

3) Nespíš to zadali překládat nějakému studentovi, nebo překladateli. Ten nebude prolézat obskurní českou legislativu a normy. Dávné časy se mělo v EU začít se sjednocováním požadavků a kvalifikací pro elektrotechniku a obdobné obory.

Ondra
18. březen 2021, 21:08

Diky už sem chtěl panu pr opět předložit odkazy na slovník spisovný češtiny aby konečně pochopil že baterie se daj jak nabíjet tak dobijet - každej si může vybrat podle sebe. Bohužel je asi ze starý školy a neni ochoten akceptovat jiny než svoje názory (i když jsou špatný). Podobně to je s baterie x akumulátor x primárni článek. Bohužel některý lidi tady hledaj chyby i tam kde nejsou místo toho aby dali něco podnětnýho k diskuzi :(

pr
19. březen 2021, 15:44

A já Vám znovu zopakuji, že na každé střední odborné škole je student upozorněn, že akumulátory dobíjejí pouze policisté v zimě před služebnou obuškem.

Ostatní akumulátory nabíjejí.

Sám se zařaďte do které skupiny chcete. Je mi to zcela volné.

V tom je rozdíl mezi technikem (přesné vyjadřování) a člověkem, který udělá cokoli aby mu ostatní nerozuměli (hlavně že se planě žvatlá).

Ondra
19. březen 2021, 16:54

Za prvý to že něco vtloukaj do hlavy studentům na škole nemusi znamenat že to je správně. Dám Vám přiklad kdy sem měl na střední tři různý učitelky češtiny a jedna tvrdila že se řadová čislovka sedmý píše 7-mý dalši že 7-ý protože m už ve slově sedm je a posledni že 7. - samozřejmě že pravdu měla jenom jedna - ta posledni. Taky by mně zajmalo jak víte že takhle poučujou studenty na každý střední škole :)

Jestli tim technikem s přesným vyjadřováním myslite sebe tak je to hodně úsměvný protože pěknou ostudu ste si tady udělal už před pár měsici s rezervovaným přikonem. Ale klidně pokračujte protože mi to může být jedno (jak to kolečko u trakaře). Technik se samozřejmě může vyjadřovat podle pravidel jazyka kterym mluví. Bohužel omáčku na zmateni tady vaříte pouze Vy.

pr
19. březen 2021, 23:06

Co si já myslím není důležité.

Přesně rozdíl který je mezi učiteli ČJ a těmi z technických předmětů mám na mysli. Kdejaká osoba znalá několika slov ze slovníku ČJ má pocit rovnosti s technicky vyjadřujícími se osobami. Inu jak v čem.

Ondra
20. březen 2021, 10:22

Konečně se na něčem shodnem - neni důležitý co si já nebo Vy myslime :) Bohužel Vy tady opakovaně vydávate svý ničim nepodložený názory za pravdu a opravujete chyby tam kde nejsou.

Zbytek Vašeho komentáře zaváni elitářstvim - s tim bych byl opatrnej. K učitelům technickejch předmětů můžu řict jen to že některý (předevšim ze starší generace) často použivaj termín "megawata" i když takova jednotka neexistuje. Tim samozřejmě nechci v žádným případě zhazovat jejich technický znalosti a dovednosti. Jen ukázat že se taky často nevyjadřujou technicky do pismene přesně jak Vy tvrdite. A nikdy sem necitil potřebuju je opravovat protože by to na jejich informacich nic nezměnilo a nejsem hnidopich.

pr
19. březen 2021, 15:19

Carlosi nečtete. 1) Na rozdíl od Vás pan Klečka pochopil, že akumulaci do vody (bojler) nelze nazvat baterií, není-li tam sestava bojlerů, což v rodinném domě by byla rarita a pouze to mate.

2) nepopírám, češtinář ať si mluví jak chce, technik se má vyjadřovat precizně.

3) také se bojím, že debilita "západního střihu" doputuje i do ČR. Zmatení pojmů je ideálem jak rozeštvat lid poddaný, kterému se posléze lépe vládne (čti: "manipuluje se s ním")

Carlos
19. březen 2021, 16:09

1a) Krok bokem, vyjadřuji se k Vašemu baterie X akumulátor.

1b) Spolužák to doma měli.

2) Podívejte se, je to komerční sdělení. A jazyk se vyvíjí tak jako tak i v technice. Taky dnes používáte routery a ne směrovače. Navíc obchodní sdělení je zaměřeno na laickou veřejnost a pro tu je dnes daleko běžnější to co tam je použito. Stejně jako původní označení mnoha zařízení, než jejich podivným českým pojmenováním.

3) Co má co společného obskurní česká legislativa (a obecně obskurní nastavení pravidel v mnoha oblastech v EU) se "západním" zmatením pojmů? A co tím vlastně přesně myslíte? Mě přijde že daleko efektivněji lidi rozdělují AB a MZ. Navíc jsou to snahy o počešťování technického názvosloví které vedou zejména u moderních technologií ke zmatení pojmů.

pr
19. březen 2021, 17:11

Pokud se vyjadřujete a nevíte o čem jsem psal, není to má vina. Ten pro koho bylo určeno pochopil a to že Vy reagujete a ani po upozornění netušíte souvislosti na co reagujete, je Vaše vizitka.

Carlos
20. březen 2021, 00:43

Pr, nebudu řešit kontext přes pět úrovní, hrabání se v šestnácti úrovních dědičnosti mám dost v práci. Napsal jste co jste napsal, to jsem Vám kontroval, teď uhýbáte a zkoušíte argumentačním klamem o mé neznalosti zakrýt co jste napsal. To spíš vypovídá víc o Vás, než o mě.

pr
20. březen 2021, 09:45

Když nebudete, tak se nedivte, že jste za toho který seno žere. Stačilo si článek přečíst a pochopit psaný text. Jenže ne, vy budete dál psát nesmysly o tom že reagujete na něco o čem jsem nepsal. Vaše ego nezná mezí. Gratuluji. Kalousek hadra.

Michal Klečka
19. březen 2021, 09:55

Velmi děkuji autorovi "pr" za připomínky. Doufám, že mé nedostatky v pojmenování věcí neznehodnotily celé sdělení článku.

pr
19. březen 2021, 15:34

V pohodě, důležitá je osvětová funkce článku. Zvlášť v dnešní době, kdy mimo města při návratu v těchto zeměpisných šířkách "normálního počasí" stoupá počet výpadků zaviněných distribuční sítí. O nenažranosti distribuce už ani popel. Prostě aby lidé kteří mají nějaký důvod proč si FVE pořídit byli informováni jak na to a na co si dát bacha, protože dcera majitele distributora rozhodně udělá cokoli aby distributorovi příjmy zajistila. A to není primárním účelem FVE. Zkrátit návratnost FVE se počítá.

Iva
3. listopad 2021, 13:00

Vážený pane Klečko,

mohl byste mi prosím doporučit společnost, která používá Vaše produkty a je schopna vyřídit také veškerou administrativu spojenou s projekcí, montáží, dotací ze Severní Moravy. Nejlépe z Ostravska?

Děkuji

Iva

T
21. březen 2021, 13:33

Bezny obcan si mysli,ze FVE usetri i v zime.Opak je pravdou. V zime zmrzne i nekolik dnu/pokud nezapne primotopy/ a jeste plati servis.

pr
21. březen 2021, 16:23

Pokud si běžný ovčan něco myslí, tak mu předložíme graf výroby po měsících kde v prosinci je výroba 1/6 max. měsíční výroby v létě.

Kdo má zmrznout? FVE?

Servis platí jako u každé elektroniky. Řekněme televize. Vždy vydržela déle než se vysílalo to co byla schopna přijímat. (ČB,barva,DVB-T). Jojo není to jednoduché.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se