Domů
Obnovitelné zdroje
Německo loni přidalo rekordní výkon v OZE. Tempo však musí ještě zrychlit
Zdroj: National Grid: Obnovitelné zdroje energie
Zdroj: National Grid

Německo loni přidalo rekordní výkon v OZE. Tempo však musí ještě zrychlit

V Německu i v loňském roce pokračoval intenzivní rozvoj obnovitelných zdrojů, přičemž právě loni dosáhl nového rekordu. Podle dat tamního regulátora celkový instalovaný výkon meziročně vzrostl na 170 GW, především díky novým fotovoltaickým a větrným elektrárnám. Pokud však chce Německo dosáhnout svých cílů pro rok 2030, bude muset tempo růstu ještě znásobit.

Loňský rok nebyl pro Německo rekordní pouze z pohledu podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. Zatím nejsilnějším byl také v celkovém meziročním růstu instalovaného výkonu, který dosáhl 17 GW. Tato hodnota je podle německého síťového regulátora Bundesnetzagentur očištěná o výkon zdrojů, které byly loni vyřazeny z provozu.

Silný rok loni zažila v Německu především fotovoltaika, kdy přírůstek instalovaného výkonu dosáhl 14,1 GW, meziročně téměř dvojnásobku. Nejvíce fotovoltaiky bylo tradičně nainstalováno v Bavorsku (3,5 GW), celkově instalovaný výkon v celé zemi vzrostl na 81,7 GW. Rozmach zažívaly loni i balkónové systémy, kterých regulátor evidoval na 260 tisíc, trojnásobek oproti roku 2022. Na růstu celkového instalovaného výkonu se loni podílely s 0,2 GW zhruba 1,5 %.

Přestože se přírůstek výkonu loni zdvojnásobil, v následujících letech bude muset Německo ještě přidat. Pokud bude chtít podle regulátora dosáhnout do roku 2030 cíle 215 GW, bude muset ročně instalovat v průměru 19 GW.

"Učinili jsme významný krok vpřed, zejména v oblasti rozšiřování fotovoltaických systémů. Přidaný výkon se oproti předchozímu roku téměř zdvojnásobil. Tyto investice jsou hnacím motorem energetické transformace – v loňském roce Německo poprvé vyrobilo více než polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů," uvedl Klaus Müller, prezident německého síťového regulátora.

V případě větru je nutné tempo zdvojnásobit

S loňským růstem instalovaného výkonu o 2,9 GW si Německo oproti roku 2022 polepšilo. Nicméně s přírůstky z let 2014 až 2017, které přesahovaly i 4 GW, se stále jedná o slabší hodnotu. Celkově instalovaný výkon větrných elektráren na pevnině loni v Německu dosáhl 60,9 GW.

Nejvíce výkonu bylo zprovozněno ve Šlesvicku-Holštýnsku (1,1 GW), naopak na jihu země Bavorsko a Bádensko-Württembersko přidaly pouhých 80 MW. Loni však podle regulátora vzrostl celkový objem vydaných povolení o 80 %.

"V oblasti větrné energie na pevnině ještě nejsme tam, kde bychom chtěli být. Jsem však optimistou, protože v roce 2023 bylo vydáno podstatně více povolení. To se nám vyplatí v rostoucích číslech růstu výkonu," dodal Müller.

V sektoru offshore větrné energetiky nebyl loňský rok nijak silný, kdy provoz zahájil jeden menší park s výkonem 300 MW. Loni tak Německo disponovalo takřka stejným instalovaným výkonem na moři jako v roce 2022, tedy zhruba 8,5 GW. Do roku 2030 by Německo přitom chtělo navýšit instalovaný výkon na moři na celkem 30 GW.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(79)
Petr Hariprasad Hajič
10. leden 2024, 13:23

Pro srovnání. Čína za rok 2023 nainstalovala asi 230GW PVE a VtE. To je víc, než olik má souhrnně Německo od počátku Enegiewende. Celkový instalovaný výkon OZE v Číně je kolem 1,5TW! Zrychlit a to výrazně, se tedy zřejmě dá. Technologicky a ani kapacitně tomu nic nebrání.

Jiří Švarc
10. leden 2024, 13:47

Srovnání, které není nesmyslné:

Čína za rok 2023 nainstalovala asi 13,5 GW PVE a VtE na stejný počet obyvatel jaké má Německo.

Německo instalovalo 14,1+2,9 = 17 GW PVE a VtE.

Petr Hariprasad Hajič
10. leden 2024, 14:21

To je také slušné. Mně šlo hlavně ale o to, že výrobní apacity jsou dostatečné na to, aby Německo nainstalovalo tolik OZE kolik potřebuje. Pár GW +- se do vytíženosti výroby nijak výrazně nepromítne.

Jiří Švarc
10. leden 2024, 13:41

Země s průměrnou spotřebou 60 GW (denní fluktuace někde mezi 30 a 90 GW) chce mít v roce 2030 instalovaný výkon 215 GW FVE + 100 GW onshore VTE + offshore VTE 30 GW + 20 GB voda a biomasa.

To bude ještě srandy kopec, zvlášť až přijde účet za tu "nevýrobu".

Milan Vaněček
10. leden 2024, 14:03

To samé nás čeká s Dukovany 2, ať již to bude přes CfD nebo jiný mechanizmus zaručující minimální cenu. A u jádra to bude hooodně dlouhé, moc desetiletí (anebo to zavřou).

Dotace by mohly být jen investiční,

provozní jen tehdy, kdy stanovíte nepřekročitelný limit peněz na tu konkrétní dotaci, (ne jako to je v solárním tunelu 2010).

Emil
10. leden 2024, 14:22

CfD není mechanismus "zaručující minimální cenu" ale mechanismus zaručující přesnou cenu, stejně jako dlouhodobý PPA kontrakt, který je navržený pro Dukovany 2. A ten není žádnou dotací, zvlášť když je jeho očekávaná výše nižší než aktuální tržní ceny elektřiny.

hlpb
10. leden 2024, 17:06

Už úroveň aktuální ceny 90 €/MWh znamená pro nový blok problém. A s velkou mírou jistoty bude cena z nového bloku vyšší než 90 €/MWh. Navíc cenová hladina silové elektřiny v důsledku rychlého odstavování uhelných zdrojů bude nadále klesat a tak výhodnost nového bloku JE bude stále horší.

Milan Vaněček
10. leden 2024, 17:29

Ano, je to tak jak píše hlpb. A jestli ještě němečtí sedláci, vybavení selským rozumem ukončí v Německu to hlásání apokalypsy "planeta hoří", "bez vysoké ceny uhlíkových povolenek na všechno" tady shoříme,

tak se předčasné zavírání staré energetiky zpomalí

a místo uměle vytvářeného nedostatku zdrojů výroby elektřiny bude opět (jako byl v letech 2016-18) přebytek zdrojů a rozumně nižší cena.

hlpb
10. leden 2024, 18:12

Zavírání uhelných elektráren půjde obrovským tempem, jen letos nové OZE zdroje v EU nahradí cca 120 TWh/rok. Drtivá většina toho nahradí uhelné zdroje, menší pak plynové a jaderné. Z uhlí se loni vyrobilo v EU už jen 306 TWh letos tato výroba klesne k 200 TWh/rok (jen v ČR dojde ke snížení o několik TWh) současným tempem do tří let budou uhelné zdroje sloužit jen jako záložní zdroje.

Emil
10. leden 2024, 18:13

Takže další dva absolventi VŠŽ, kteří si myslí, že cenová hladina klesá omezováním nabídky. Ve světle podobných "hlubokých" myšlenek jsou ty ničím nepodložené věštby a výrazy jako údajná "velká míra jistoty" poněkud směšné.

Milan Vaněček
10. leden 2024, 19:52

Co to píšete za nesmysly? Úplně obracíte to co jsem napsal a pak tvrdíte že je to nesmysl. Ano, je to Váš nesmysl.

Už řadu let zde píši: nízké ceny energií v letech zhruba 2015-8 byly především následkem přebytku výrobních kapacit, neboť neustále byly přidávány nové OZE zdroje a staré většinou zůstávaly.

To se prudce změnilo v této dekádě, jedním z faktorů byl i silný růst ceny uhlíkových povolenek. A silný útok klimatických aktivistů na zavírání fosilních (a v Německu především jaderných) elektráren. Uměle vytvářený nedostatek (zavírání či ve Francii masivní opravy výrobních kapacit), zesílený válkou na Ukrajině a věcmi okolo, způsobil obrovský růst cen elektřiny.

To však narazilo a kyvadlo cen se začalo velmi pomalu vracet do rovnovážnější polohy.

Emil
10. leden 2024, 20:15

Já nic neobracím, Vaněčku, já reaguji na Bláhovo tvrzení "cenová hladina silové elektřiny v důsledku rychlého odstavování uhelných zdrojů bude nadále klesat", a jelikož vy jste k tomu napsal "Ano, je to tak jak píše hlpb", zjevně si to myslíte taky.

Milan Vaněček
11. leden 2024, 01:02

Moje "Tak to je" se týkalo prvých 2 vět pana hlpb, o to jste snad mohl poznat a nepsat nesmysly. To je nevyhnutelné. To víte.

Proto se o ceně z Dukovan 2 zatím nemluví...

Jak to bude s rychlým zavíráním uhlí, to se teprve rozhoduje v Německu, na demonstracích.

Ale samozřejmě. Než něco zavřete (rychle či pomalu) musíte mít plnohodnotnou, nebo ještě vhodnější (pružnější) náhradu ve výrobní kapacitě. O tom pan Bláha "zapoměl napsat", ale ví, že jádro to není.

Emil
11. leden 2024, 07:10

Nesmysly tu píšete jen vy s Bláhou, Vaněčku, čeho se to vaše "tak to je" týkalo jste neuvedl a proti evidentnímu nesmyslu jste se nijak neohradil, takže se to logicky vztahuje na celý příspěvek. Pokud jste chtěl napsat něco jiného než jste ve skutečnosti napsal, tak to je váš problém a ne můj. Na vaše dojmy co je údajně "nevyhnutelné" vůbec nejsem zvědavý, natož abyste mi podsouval co prý "vím", když je to úplný nesmysl.

hlpb
11. leden 2024, 08:33

Pane Vaněčku, zdrojů je v EU velký přebytek. Německé uhelné elektrárny jely v loni tak na 1/3 svého možného výkonu. Také v ČR došlo k velkému útlumu , kvůli nezajmu o českou uhelnou energii. Jen v ČR se loni vyrobilo o 6 TWh méně z uhelných elektráren, protože o jejich energii nebyl zájem. Letos tento propad bude dále pokračovat. Instalace OZE nabraly v EU velké tempo během jednoho roku OZE nahradily cca 5-6%. Letos tak tyto nové instalace nahradí dalších cca 120 TWh/rok. Většinou to odskáčou uhelné elektrárny, něco plynové a něco jaderné. Klesající cena EE na burzách i v nejhorším zimním období, kdyby měly ceny být nejvyšší, dělá další vrásky na čelech ČEZ a vlády. Protože čím nižší cena na burzách EE je tím horší je to pro nový blok v Dukovanech. ČEZ dnes hovoří o garantované výkupní ceně EE mezi 70-100 TWh. Brzy uvidíme kolik přesně to bude. Jen lehký propočet aktuálně je cena 90 €/MWh, tzn. že při garantované ceně pro nový blok 100 €/MWh by občané při předpokládané výrobě 8 TWh/rok doplácely cca 2 miliardy/ročně na EE z nového bloku. Při burzovní ceně 60 €/MWh by to už bylo 8 miliard/rok, při zamýšlených 4 nových blocích by to znamenalo 32 miliard/rok.

Emil
11. leden 2024, 09:53

Typický příklad rčení "garbage in - garbage out", Bláho. Nový jaderný zdroj bude spuštěný v době, kdy tu dávno žádný přebytek uhelných zdrojů nebude, takže v tom výpočtu nemůžete vycházet ani z vámi vymyšlené výkupní ceny ani ze současných cen elektřiny, které mimochodem ještě před pár měsíci ukazovaly pravý opak toho co vy tvrdíte, a pokud nemá být současný hospodářský útlum trvalý, brzo zase budou.

hlpb
11. leden 2024, 11:16

Emile, přesně tak, když byly ceny silové elektřiny na burze 150 €/MWh ekonomicky to vycházelo pro budoucí nový blok super. I politické rozhodnutí bylo jednoduché. Ale dnes už to tak super nevypadá a hlavně silová elektřina klesá dál, i když jsme v období roku, kdy je spotřeba nejvyšší a tak logicky by měla by být nejvyšší i cena. V letních měsících může cena klesnout díky velkému nárůstu FVE ještě výrazněji. A co se týče budoucnosti tak tam se cenové zlepšení rozhodně čekat nedá. V roce 2030 bude v ČR nainstalováno cca 15 GW FVE a v poledních hodinách v létě a na jaře vyrábět mnohem více jak 100% spotřeby ČR. V roce 2038, kdy je reálné spuštění nového bloku bude instalovaný výkon přes 30 GW. A co je hlavní většina spotřebitelů bude mít svojí FVE. Miliony domácností nejen, že budou půl roku v ostrovním systému, ale dokonce budou obrovské přebytky dodávat levně do sítě. A co se týče firem, tam bude situace následující a už dnes to tak funguje. Firma má svojí FVE, ráno v 6:00 odebírá energii ze sítě , postupně jak roste samovýroba snižuje odběr ze sítě, a kolem 10:00 už neodebírá nic, kolem poledne pak přebytky naopak dodává do sítě. A takto budou fungovat desetitisíce firem. Vzhledem k budoucímu velkému růstu cen distribuce, která se stane hlavní položkou v konečné cenně EE, bude růst motivace pořídit si svojí FVE. Na tento proměnlivý systém odběru EE je JE absolutně nejhorší možný zdroj.

Emil
11. leden 2024, 12:01

1) Vychází to i při současných cenách, Bláho, a hlavně to vychází v době, kdy nebude k dispozici uhlí, a zemní plyn bude stejně sprosté slovo jako je dnes uhlí.

2) Cena silové elektřiny klesá hlavně kvůli současnému hospodářskému útlumu, který nebude trvat věčně.

3) To v jakém jsme období roku na cenu celoročních kontraktů nemá žádný vliv, takže logické na tom není vůbec nic.

4) Vaše věštby levné elektřiny jsou úplně mimo, stačí se podívat do zemí kde jsou v té instalaci FVE napřed, žádná levná elektřina se tam nekoná. Přes poledne v létě sice levná bude, o to dražší ale bude ráno a večer, a navíc to nijak neřeší druhou půlku roku. Takových poklesů ceny už jste věštil několik a žádný se nekonal, takže tyhle vaše věštby žádnou relevanci nemají.

5) Jestli něco nedává smysl stavět, tak jsou to další a další FVE a VtE do jimi již nasycené soustavy, které vyrábějí právě hlavně ve chvíli, kdy už elektřina nemá skoro žádnou hodnotu a tyto elektrárny tak nic nevydělají. Zatím tam sice ještě nejsme, ale brzo tam budeme. Naopak stavět zdroje které vyrábějí kdykoliv je potřeba smysl dává velký, protože takové budou rychle ubývat a bez nich se neobejdeme.

6) Ani s cenou distribuce pravděpodobně nemáte pravdu, protože už teď se mluví o dynamické ceně distribuce, případně o částečném přesunu plateb od variabilních k fixním, což může tu výhodnost rychle změnit.

7) JE je naopak spolu s vodními elektrárnami absolutně nejlepší možný zdroj, protože vyrábí čistou elektřinu kdykoliv je potřeba a ne jen podle rozmarů počasí.

hlpb
11. leden 2024, 12:24

Emile, na všech 7 tvých nesmyslů nemá cenu reagovat.

Stačí na dva největší: to jestli to vychází i při těchto cenách nikdo zatím neví a rozhodně to nevíš ty. Jediné co víme, že ČEZ v minulosti mluvil o garantované výkupní ceně 60 €/MWh. Tento nesmysl už opustil, dnes vedení ČEZ zmiňuje cenu 70-100 €/MWh. Už brzy uvidíme jaká bude realita. A to znamená jediné, i při horní hranici této garantované ceny, to při současných cenách to rozhodně ekonomicky nevychází a za každou vyrobenou kWh by musel občan ČEZu doplácet.

Ten největší tvůj omyl je v nepochopení jednoduché skutečnosti. Samovýrobce občan nebo firma za svojí vyrobenou a spotřebovanou elektřinu neplatí nic 0,-Kč/kWh. Nejen, že neplatí za silovou elektřinu, ale neplatí ani za distribuci či podporu OZE. To je hlavní motivace lidí a firem. U firem je návratnost investice cca 4-6 let u RD je to 6-8 let. I kdyby elektřina z nové JE stála 10 €/MWh pořád bude mnohem výhodnější pro firmy a občany vlastnit svojí FVE. Proto vloni bylo V ČR nainstalováno 82.000 FVE, v Německu to bylo 1 mil. Motivace je všude stejná, úspory za energii.

Milan Vaněček
11. leden 2024, 12:33

Emile, investice do JE Dukovany 2 nedává smysl, když ceny na burze jsou na 90EUR/MWh a ještě mají potenciál dále klesat.

To nelze oddiskutovat,

to lze jen ovlivnit manipulováním veřejného mínění.

Jsou zde 2 tlaky, jednak současné protesty v Německu mohou vést k zastavení (zpomalení, k zredukování) uhlíkových daní a k zlevnění elektřiny.

Současných fosilních kapacit je stále dost, v tom má pan hlpb pravdu.

Na druhou stranu tlak současného vedení EU na zavádění všech možných uhlíkových daní ničí ekonomiku EU a způsobil (drahé energie) vysokou inflaci, v ČR dokonce obrovskou. To většina lidí v EU nechce.

V energetice rozhodne o cenách energií v našem regionu Německo. Držme Němcům palce jednak s ukončením "klimatické apokalypsy", ta nemá s opravdovou vědou nic společného, z bojem za vítězství seldského rozumu, a s pokračováním v zavádění technického pokroku v energetice, v dopravě, i jinde.

Emil
11. leden 2024, 13:02

1) Samozřejmě že ta investice dává smysl, Vaněčku, i při současných cenách 90 €/MWh, což navíc nijak neimplikuje ceny za 10+ let.

2) Ceny mají potenciál i dál stoupat, záleží na mnoha faktorech, které se nedají předvídat. Kdyby se předvídat daly, tak ta cena už klesla. "To nelze oddiskutovat, to lze jen ovlivnit manipulováním veřejného mínění."

3) Snít o zastavení uhlíkových daní sice můžete, ale s realitou to nic moc společného nemá. Proč nepálit dál uhlí o 106, hlavně kdyby to nějak zpomalilo investice do jádra, účel světí prostředky, že?

4) Současné fosilní kapacity jsou pro zdroj který nebude spuštěn dřív než za deset let úplně irelevantní, zvlášť když sám Bláha píše o "rychlém odstavování uhelných zdrojů".

hlpb
11. leden 2024, 13:44

Uhelné elektrárny skončí ,mnohem dřív než se čekalo.

V roce 2015 v EU vyrobily 610 TWh.

V roce 2023 to už bylo jen 305 TWh.

A co je ještě důležitější uhelné elektrárny prakticky využívají jen 4 státy:

Německo 115 TWh

Polsko 100 TWh

ČR 30 TWh

Bulharko 15 TWh

Pro zbylé státy EU + Norsko + Švýcarsko uhelná energetika není téma.

Milan Vaněček
11. leden 2024, 13:46

Emile, chápu že to co píšete je ve Vašem osobním zájmu, musíte to psát, ale argumenty nemáte, jen svoje opakovaná tvrzení.

Emil
11. leden 2024, 13:58

Vaněčku, chápu že argumenty k věci opět došly, tak nezbývá než se uchýlit k takovýmto zoufalým a ničím nepodloženým osobním útokům. Já nic psát nemusím, o mých osobních zájmech víte kulové, píšu co psát chci, nikdo (natož vy) mi neurčuje a určovat nebude, co budu psát. Přestaňte opakovaně psát podobné hlouposti jako v tomto vláknu a nebudu vám je opakovaně vyvracet, takhle je to jednoduché.

Emil
12. leden 2024, 07:22

1) Bláho, jestli to jak tvrdíte "nikdo zatím neví", tak je zvláštní když vy sám zároveň tvrdíte, že to "znamená pro nový blok problém". Jak to může znamenat problém když to "nikdo zatím neví"?

2) ČEZ nic neopustil a ani to nebyl žádný nesmysl, kdybyste si totiž zjistil co ČEZ ve skutečnosti tvrdil, tak říkal že je to v cenách roku 2020, což odpovídá tomu co říká teď o tom kolik to bude v současných cenách. Takže nesmysly tu píšete vy sám.

3) Jaké jsou současné ceny je úplně irelevantní, rozhodující je jaké ceny budou za 10+ let, takže věštit jestli to ekonomicky vychází na základě současných cen je úplně nesmyslné, zvlášť když jste se bůhví proč upnul na horní hranici intervalu. Navíc ještě dva měsíce zpátky to bylo naopak i při té horní hranici a za další dva měsíce to může být zase úplně jinak. To nikdo neví.

4) Vaše laické představy o tom jak "samovýrobce občan nebo firma" ovlivní cenu baseloadu jsou docela komické, zvlášť ve světle dalších vašich věšteb. Většinou se stane pravý opak toho co tvrdíte, což ani není divu, když vycházíte z předpokladů typu omezení nabídky povede ke snížení ceny.

Antonín Mikeš
12. leden 2024, 08:58

hlpb promiňte ale vaše tvrzení: "Samovýrobce občan nebo firma za svojí vyrobenou a spotřebovanou elektřinu neplatí nic 0,-Kč/kWh. Nejen, že neplatí za silovou elektřinu, ale neplatí ani za distribuci či podporu OZE. To je hlavní motivace lidí a firem. U firem je návratnost investice cca 4-6 let u RD je to 6-8 let." je úplný nesmysl.

Statek, který je zdarma nemůže mít návratnost, respektive jeho návratnost je 0 let, protože je zdarma. Kde se prosím rozdávají FVE zdarma, zašel bych si pro ni.

Petr Hariprasad Hajič
10. leden 2024, 14:24

Bez dostečné kapacity v akumulaci to nepůjde. To je jasné i Němcům. Musejí to vybalancovat jak ekonomicky, tak i kapacitně.

Jiří Švarc
10. leden 2024, 15:19

Kapacita 360+ GW znamená, že když pojedou na půlku max. výkonu, že bude přebytek výkonu 100+ GW. Za 10 hodin je to 1 TWh, což je plánovaná globální(!) kapacita úložišť v roce 2030, tzn. kapacita úložišť pro 100x větší počet obyvatel, nebo-li pro Německo vychází, že takové přebytky bude schopné ukládat tak 5 minut. Elektrolyzéry v řádu přinejlepším stovek MW vůbec nemá smysl ani zmiňovat.

Michael
10. leden 2024, 17:15

Co to znamená pro Německo je celkem nepodstatné, podstatné je, co to udělá na propojeném trhu. Velkou většinu času bude panovat naprostý přebytek elektřiny s občasnými chvílemi nedostatku. Do této situace se trefit se stabilním zdrojem je ekonomický nesmysl. Když sousedovi na pozemku vytryskne gejzír, nemá smysl kopat vlastní studnu, ale je potřeba chystat pořádný džber.

Jiří Švarc
10. leden 2024, 18:41

Spíš bych řekl do této situace se trefit jakýmkoli zdrojem je ekonomický nesmysl.

Řekněme, že máte zátěž 50 GW a nainstalováno 100 GW ve FVE, jaký bude ekonomický přínos dalších 20 GW FVE (a myslím tím jen a pouze těch dalších 20 GW, ne, že se to rozpočítá do celku)?

Součet výroby, kdy FVE jedou na méně než 40 % peaku bude tak pětina. Po vynásobení aukčních cen FVE v Německu pěti je uhlí i třeba s 200 € povolenkou za hubičku.

intfor
10. leden 2024, 20:56

Jenže takový džber prostě nyní vyrobit neumíme.

Jiří Švarc
10. leden 2024, 15:22

Když OZE pojedou na půlku výkonu, bude přebytek výkonu přes 100 GW.

Plánovaná globální kapacita úložišť v roce 2030 je 1 TWh. Pro Německo (na počet obyvatel) by to vystačilo asi na 5 minut.

Milan Vaněček
10. leden 2024, 17:44

Těch kapacit Němci v roce 2030 nedosáhnou, vše půjde trochu pomaleji, i včetně zavírání uhlí. A teď si uvědomte: za pár let už budou Němci mít 2 miliony elektromobilů= 100 GWh skladovací kapacity pro velmi levnou elektřinu. V roce 2030, 2035, 2040 jich budou mít mnohem více a i ty auta budou mít vyšší kapacitu baterek. A to je jen malá část akumulace...

Petr prochaska
10. leden 2024, 20:21

Akumulovat se dá i TUV. Na plyn se budou platit emisní povolenky, takže bude výhodnější si bojler ohřívat elektřinou v době kdy svítí a fouká. Tak se dá spotřebovat hodně elektřiny a ušetřit hodně plynu.

Petr
10. leden 2024, 17:36

Jestli bude něco skutečně zatěžujícího, tak to budou po většinu roku zastavené jaderky. Jádro v síti založené na OZE nemá místo.

Emil
10. leden 2024, 18:18

To by k tomu zastavení "po většinu roku" musel být nějaký důvod, a ten není. Jádro místo samozřejmě má, protože má marginální náklady s vodními elektrárnami ze všech disponibilních zdrojů nejnižší, a bez disponibilních zdrojů se síť provozovat nedá.

Milan Vaněček
10. leden 2024, 20:10

Pane Švarc, pro pochopení německé snahy výhledově zhruba ztrojnásobit svoji výrobu VtE+FVE se podívejte na ten to graf za loňský rok

agora-energiewende.de/daten-tools/agorameter/chart/today/power_generation/01.01.2023/31.12.2023/monthly

Vidíte, jak se v našich přírodních podmínkách solární a větrná energie skvěle doplňují (v měsíčním průměru, akumulace lěto-zima netřeba).

Důležité jsou jen rychle reagující, krátkodobé, levné vykrývací zdroje (viz stejný graf, ale dejte si denní průměrování). Vidíte, že do jejich koncepce jádro nepatří, nové JE pro ně nedávají žádný smysl, i kdyby se změnila německá obava z atomu.

Emil
10. leden 2024, 20:21

Žádné skvělé dopňování tam vidět není, naopak tam jsou vidět značné rozdíly v desítkách procent z měsíce na měsíc, a i ukládání elektřiny v rámci jednoho měsíce je zatím v oblasti sci-fi.

intfor
10. leden 2024, 20:55

Přepněte si to z vyhlazených měsíců na dny. Pak je tam vidět, že jsou tam denní, ale i týdenní úseky, které je potřeba akumulací pokrýt. Třeba 4.-16. února moc dobře nevypadá...

Milan Vaněček
11. leden 2024, 01:15

Pokrýt zcela akumulací je obtížné a zbytečbé,

mnohem levnější je pokrýt to pružným zdrojem - plynem. No a to Němci udělají, to byl jejich původní plán, pokrýt to levným plynem. To válka zmařila, ale bude to pokryto nyní pomaleji, již ne tak levným plynem. O tom se přesvědčujeme právě nyní.

A zda se cena zastaví okolo 90 EUR/MWh či půjde ještě níže, o tom rozhodne rychlost (pomalost) v odstavování uhlí.

To je elementární věc, číňanům či američanům či protestujícím Němcům zcela jasná.

Přechod k OZE nikdo nezastaví, jen vyvolávání apokalypsy "planeta hoří" hýbe šíleně s cenou....

Jiří Švarc
11. leden 2024, 01:21

Co sem zas taháte JE? Můžete se jednou držet tématu?

Jinak děkuju za ten graf, pěkně jste mi nahrál na smeč. Exportoval jsem si výrobu po dnech a seřadil od největší produkce. Problém ukážu na onshore VTE:

27 nejsilnějších dnů - 20 % roční výroby

52 nejsilnějších dnů - více než třetina roční výroby

88 nejsilnějších dnů - polovina roční výroby

Řekněme, že maximum, co lze využít z onshore VTE je 1000 GWh denně, tzn. pokud zdvojnásobíme výkon VTE, bude sice 293 dnů využito naplno, jenže těch 293 dnů dá jen 57 % roční výroby, zbylých 72 dnů bude nutné výrobu omezit. Třeba v nejsilnějším dnu by bylo potřeba uskladnit 1000 GWh a to snad uznáte i vy, že neexistuje možnost, jak takové množství uskladnit ani přeměnit (v roce 2030)

Takže zdvojnásobení onshore VTE + 3,5x víc offshore VTE + 2,5x víc FVE způsobí ohromné množství nevyrobené energie a já se opět ptám, kdo zaplatí tu nevýrobu? A rád bych věděl konkrétně na instalce OZE zdrojů mezi 2028 a 2030, jejichž využití bude třeba třetinové. Vychází vám ty počty i když současnou elektřinu z OZE vynásobíte třemi?

Jiří Švarc
11. leden 2024, 01:57

Tak jsem si ještě pohrál, vzal jsem poměrově instalované kapacity v roce 2030 s loňským výkonem a sečetl OZE dohromady a odečetl od celkové poptávky po elektřině po dnech:

196 dnů v roce by byl přebytek elektřiny! Ve skutečnosti to bude ještě více, protože toto vyžaduje ideální stav distribuce elektřiny všude kam je potřeba.

158 dnů v roce bude přebytek >100 GWh

68 dnů v roce bude přebytek >500 GWh

5 dnů v roce bude přebytek >1000 GWh

Suma přebytků je 77 TWh

169 dnů nevyrobí OZE dost

137 dnů bude potřeba dovyrobit >100 GWh

42 dnů bude potřeba dovyrobit >500 GWh

7 dnů bude potřeba dovyrobit >1000 GWh

Celková poptávka po elekřině je 503 TWh, celková výroba OZE je 519 TWh, ale jen 442 TWh se kryje s poptávkou, čili efektivně jedou všechny OZE na 85 %. Všechny, tj. ty co měly dosud 100 % to těch pár posledních stáhne o 15 %, tedy těch pár posledních let musí mít efektivitu mizivou.

Znamená to, že suma přebytků poroste s každým rokem exponenciálně. Pokud se bude pokračovat dál, bude v roce 2030 efektivní využití vyrobené elektřiny nově instalovaných OZE zdrojů hluboko pod 50 %, až dosáhne až někam ke čtvrtině.

A ještě připomínám jednu důležitou věc, výpočet už počítá s dokonalou jednodenní zálohou. Jedná se o denní výkony, tedy například počítá s tím, že co FVE vyrobí za těch pár hodin přes den, to se do poslední Wh spotřebuje až do dalšího rána. Bez tohoto předpokladu to dopadne celé ještě mnohem hůř.

Na závěr - v žádném případě nejsem proti OZE, ani proti nadpolovičnímu podílu OZE v energetickém mixu. Jsem proti >90% podílu, což povede k obřímu plýtvání a ne, 100 GW elektrolyzéry fakt mít Německo za 6 let nebude.

hlpb
11. leden 2024, 12:38

O přebytky bych se nebál, je zcela jasné, že třeba z ČR se po roce 2030 stane silným exportér EE. A hlavně od roku 2025 začnou fungovat první velké elektrolyzéry v Německu, které budou z přebytku vyrábět H2. Ten se pak bude místo zemního plynu spalovat v průmyslových podnicích nebo v noci a při bezvětří v plynových elektrárnách. Už letos budeme sledovat v létě obrovské přebytky solární elektřiny v našem regionu. Na jaře a v létě budeme dovážet ve velkém OZE elektřinu nejen z Německa, ale i z Rakouska. A to je pořád jen začátek už v roce 2025 budou od 12-15:00 vyrábět u nás naše FVE více EE než obě naše jaderné elektrárny dohromady. Bude fakt to rychlý.

Milan Vaněček
11. leden 2024, 02:25

ad "FVE způsobí ohromné množství nevyrobené energie a já se opět ptám, kdo zaplatí tu nevýrobu?"

Pane Švarci, víte jak funguje příroda, třeba na 50té rovnoběžce u nás?

Občas (některé dny) máte té energie ze Slunce u nás moc, jindy, máte zase nedostatek a je mráz. Podobně je tomu z větrem, jednou z jihu, jindy ze severu.

To je neživá příroda, to je fyzika. Můžeme v tom krásně žít.

Na ni reaguje živá příroda, i lidé.

Jestli FV panel vyrábí elektřinu, kterou někdo spotřebuje, nebo ji nespotřebuje, nic špatného se nestane.

Chyby můžou dělat jen lidé (a chyby jedněch bývají velkým ziskem pro některé z nich). Třeba teď už snad každý ví, že neomezená provozní podpora (výkup za vysoké ceny) je špatná, že investiční podpora je lepší (ale nesmí být příliš velká, aby hospodářství státu ruinovala).

A po 40 letech od postavení první (jaderné, fotovoltaické, ...) elektrárny by už neměla být podpora prakticky žádná,

pro veřejně prospěšné věci (třeba levná energie) pak jen maximálně úlevy na daních, viz třeba Amerika.

A teď si do toho dosaďte ty zdroje elektřiny (staré i nové)...

Bob
11. leden 2024, 14:29

Neodpověděl jste na otázku: " kdo zaplatí tu nevýrobu?"

Budeme za tu nevýrobu v době, kdy tu elektřinu nevyužijeme platit kompenzace, nebo bude ekonomická návratnost takové (FVE) nad sto let? A co cena takové FVE, surovinová náročnost a uhlíková stopa takových FVE. Máme investičně podporovat takové zdroje (FVE) o kterých už dopředu víme, že jejich výrobu nebudeme po většinu roku potřebovat?

Když už podpora, tak proč zrovna 40 let? (Že by to bylo kvůli tomu, že FVE déle jak 40 nevydrží?). Neměla by být podpora spíše v % doby výroby elektřiny? Třeba 50%? Např. 15 let pro FVE a 40 let pro JE?

O fungování přírody a fyzice se radši už nevyjadřujte, vypovídací kvalita této části .... (slova, které mne napadají nemohu použít). a) jsem slušný, b) asi bych dostal ban.

Milan Vaněček
11. leden 2024, 15:12

Bobe, ta "nevýroba" jak to nazýváte je v současnosti bezvýznamná vůči ostatním našim současným problémům v energegtice.

Může být významná za 10 či 20 let, proto je potřeba skončit s provozní podporou FVE, přecházet na investiční podporu (ale i to brzo skončit), na PPA, to pak je jasné kdo to platí v rámci své levné elektřiny a nakonec vyrábět přebytek elektřiny bez dotací (instalace v průmyslu i v domácnostech pro svoji spotřebu).

S to podporou max 40 let jste mě nepochopil. Já to myslím tak, že jaderná energetika jako výroba elektřiny v GW elektrárnách byla již podporována po více než 40 let intensivně všemi státy a že si tedy již další státní podporu nezaslouží.

Kdežto ve fotovoltaice první GW elektrárny vznikly před 10 lety a tedy že mají ještě 30 let (já bych jim dal jen 10) aby taky čerpaly podporu států, jako nová technologie velkovýroby (GW výkonu) elektřiny.

Co se týče přírody a fyziky, starý člověk má již hodně zkušeností a uvažuje proto jinak než většina mladých.

Emil
11. leden 2024, 15:33

Opět píšete nesmysly, Vaněčku, ve skutečnosti se tu žádná podpora jaderné energetiky "intensivně všemi státy" nekoná, jen se tu už více než 20 let intenzivně dotují občasné zdroje a konec není na obzoru. Naopak na zisky z nedotované jaderné energetiky se uvalují nejrůznější mimořádné a speciální daně a látá se s nimi státní rozpočet. Viz např. speciální daň z mimořádných zisků na jadernou elektřinu ve výši téměř veškerého zisku nad 70 €/MWh.

Ostatně zde se může každý podívat, jak moc je který zdroj dotovaný, materiál Evropské komise, str. 5, vřele všem doporučuji se na to "intensivní dotování" podívat, u jaderné energetiky se uvádí za rok 2022 4,2 miliardy Eur, u obnovitelných zdrojů 87 miliard Eur, a to v těch jaderných "dotacích" jsou ještě započtené např. kompenzace za předčasné odstavené německé JE:

eur-lex. europa. eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52023DC0651

Milan Vaněček
11. leden 2024, 16:18

Bobe, reagoval jsem na Vás. Místo toho zde Emil opět mlží a mluví o něčem zcela jiném, aby ukázal, že má pravdu.

Já psal o celkem 40 letech podpory JE v době od postavení prvé JE s výkonem okolo 1GW.

A srovnával to s prozatimní podporou FVE za posledních cca 10 let, tj opět od doby kdy začaly vznikat prvé velké (okolo 1GW) fotovoltaické elektrárny.

Bob
11. leden 2024, 19:36

Pane Vaněčku:

Takže, jak se bude platit ta nevýroba FVE se zase nedozvíme?

Začíná to být aktuální (včetně potřeby akumulace) už nyní. Viz loňské jaro. Jsem zvědav, jak to bude vypadat letos. Ono odstavit "rozjetou" elektrárnu v nízkých jednotkách hodin každé ráno a opět rozjet navečer není jen tak. A netýká je to jen jádra, ale třeba i uhlí a paroplynových. V nejbližších letech se to bude rychle zhoršovat s přibýváním FVE a to včetně samo spotřebitelů.

PPA, nebo CFD, a pod. jsou také provozní podpory. Takže provozní podpory na nízkoemisní zdroje podle Vás ano, nebo ne?

Zřejmě byste speciálně pro FVE chtěl jak dotaci investiční, tak platby za nedodanou energii (při odpojení v době přetížení DS), případně ještě zaručenou minimální cenu výkupu.

Ono taky, kdyby bylo stavba JE dotovaná 30-50% investičních nákladů podobně, jako FVE, to by stavělo. A ani by nebyla potřeba nějaká zaručená cena za výrobu.

Bob
11. leden 2024, 19:40

Má být "to by se stavělo", kdyby byly JE investičně dotovány, podobně, jako OZE.

A cena nutných záloh pro FVE:

viz Michal 11. leden 2024, 07:32

Emil
11. leden 2024, 19:51

Jediný kdo tu mlží jste vy sám, Vaněčku. Předložil jsem odkaz na zdroj, který ukazuje jasná čísla, co je dotované a jak. Jestli máte jiná čísla, ukažte je. Vy ale žádná čísla jako obvykle nemáte, jen tu neustále šíříte své ničím nepodložené dojmy bez sebemenšího důkazu jejich pravdivosti.

Až se přestanou lít desítky až stovky miliard ročně do podpory všech ostatních zdrojů, nebude potřeba nijak dotovat ani jaderné elektrárny, které však v současnosti daleko víc dávají než dostávají.

Milan Vaněček
11. leden 2024, 20:03

Bobe, Vy platíte někomu za nevýrobu? Komu? Spíš by Vás mělo zajímat, proč tak ziskový podnik jako ČEZ si na všechny své investice, především v ČR, neušetří ze svého vysokého zisku?

Vy platíte především hodně peněz za CO2 povolenky pro závěrné elektrárny, určujících v současném systému cenu.. To dřív nebylo.

A budete platit několik desítek let hooodně peněz za půjčku na stavbu a úroky pro Dukovany 2.

O to by jste se měl starat, když Vám jde o nízkou cenu elektřiny pro spotřebitele a průmysl. Anebo nejde?

Emil
11. leden 2024, 20:49

Samozřejmě že platí, Vaněčku, vy taky platíte. Prostřednictvím regulovaných poplatků.

Bob
11. leden 2024, 21:49

Minulý rok nás stálo nucené odpojení výkonu 400 MW výkonu FVE na dobu 2 hodin "jednotky miliónů Kč" na odškodnění (přesnou částku jsem nedohledal). Brzo nás s velkým růstem instalací čeká odpojování v řádech dní v průběhu roku a to teprve budou sumy.

Odkaz nedávám, schvalování příspěvku by trvalo.

Milan Vaněček
12. leden 2024, 10:00

Bobe, jenom na přípravné práce (především "papírování" ) okolo výstavby Dukovany 2 je připraveno 20 ne milionů ale miliard Kč.

Porovnáváte myš a slona.....

Ten Váš odkaz vyhledávat nemusíte, uvažujte kvantitativně.

Bob
12. leden 2024, 11:40

Jenže "papírování" je jednorázová záležitost a ani papírování kvůli OZE není zadarmo.

Platba za "nevýrobu" FVE bude každoroční a hlavně bude růst geometricky (sám píšete, že instalace FVE budou růst geometricky). Brzo se nebudeme bavit o 400 MW na 2 hodiny, ale o GW na desítky až nižší stovky hodin.

Hlavně ale všechny náklady je potřeba přepočíst na jednotku elektřiny vyrobené za životnost zdroje. Pak zjistíte, že JE není tak drahá, jak se zdá na první pohled. Podobně, jako je třeba spočítáno, že na vyrobenou kWh je u JE menší náročnost na ocel, beton, a pod., než na OZE.

Michal
11. leden 2024, 07:32

Přijde mi to nějak mimo. 5. ledna tady byl článek, že Německo počítá s tím, že bude potřeba postavit až 25 GW záložních plynových elektráren, přičemž provozní podpora (dotace) má být cca 120 000 EUR/MW/rok, a to po dobu 20 let (tzn. 58 mld. Kč na 1 GW záložní elektrárnu!)

Což mimochodem znamená, že na MW instalovaného výkonu těchto záložních elektráren bude cca 5 krát vyšší dotace než na MW instalovaného výkonu jaderné elektrárny s korejskými reaktory APR1400, která by vyráběla elektřinu trvale 40, 50, nebo i více let (do toho nezapočítám to, že jaderné elektrárny by umožnily ušetřit významné částky směřující na dotace OZE a investice do rozvodných sítí).

Milan Vaněček
11. leden 2024, 13:38

Pane Michal, mýlíte se. Ta podpora je za vyrobené MWh a ty budou během roku velmi omezené, bude to třeba 1/10 nebo 1/5 roku. Ta elektrárna určitě nepoběží pořád (ale jaderná musí běžet cca 10 měsíců v roce). Takže si ty Vaše čísla vydělte pěti nebo deseti.

A investičně je ta plynová zhruba 15krát levnější než jaderná.

Emil
11. leden 2024, 13:52

To se mýlíte vy, Vaněčku, podpora prostřednictvím kapacitních plateb, jak už název napovídá, není za vyrobenou elektřinu ale právě za kapacitu, takže se nic ničím dělit nebude. Investičně není zhruba 15krát levnější, i tohle máte špatně.

Milan Vaněček
11. leden 2024, 15:24

Tady máte z toho článku citaci, kolik budou tyto VŠECHNY kapacitní platby stát, přesněji jak se to projeví na ceně elektřiny v Německu,

Cituji:

"V tomto případě by připravované opatření při předpokládaných nákladech kolem 3 miliard eur ročně a spotřebě elektřiny v Německu kolem 500 TWh/rok znamenalo příplatek v koncové ceně elektřiny ve výši 6 EUR/MWh."

Tech 6 EUR/MWh navíc k velmi nízké ceně z FVE a VtE je MNOHEM výhodnější než platit, jako v Britanii, přes 150EUR/MWh z nové JE Hinkley Point 3

a u nás to bude u Dukovan 2 taky dost přes 100 či 150 EUR/MWh.

Místo obecného povídání dávám přednost odborným studiím a smluvním faktům.

Emil
11. leden 2024, 15:45

To jste ale opět vůbec nepochopil, Vaněčku, je to příplatek "v koncové ceně elektřiny" a nikoliv k ceně silové elektřiny toho zdroje, tj. ten příplatek se rozpočítá na veškerou vyrobenou elektřinu a ne jen na tu vyrobenou těmi plynovými elektrárnami. Takže kdyby např. pokryly 10 % spotřeby, bude ten příplatek ve skutečnosti 60 € na vyrobenou MWh a ne 6. Místo "obecného povídání" hlavně dávejte přednost porozumění psanému textu který citujete.

Milan Vaněček
11. leden 2024, 16:12

Zase píšete nesmysly, užíváte metodu: překroutit či obrátit to co jsem napsal a pak to vyvracet.

Samozřejmě, v tom článku co jsem ocitoval to říkají, já nic svého neříkám jen cituji.

"....příplatek v koncové ceně elektřiny ve výši 6 EUR/MWh"

Umíte číst?

Emil
11. leden 2024, 16:36

Já číst umím ale vám to zjevně dělá problémy, když srovnáváte dopad do koncové ceny elektřiny plynových elektráren s dopadem do ceny silové elektřiny z Hinkley Point C. Tak buď srovnávejte hrušky s hruškami nebo jablka s jablky ale ne jablka s hruškami. Ale to by vám vyšel pravý opak toho co byste si přál, takže to nehrozí. On totiž dopad do koncových cen z Hinkley Point C by byl daleko nižší než těch 6 €.

Antonín Mikeš
11. leden 2024, 16:46

Ale pane Vaněčku uznejte že 6EUR/MWh násobeno roční výrobou celého státu v MWh vůbec není malá částka. Je to nějakých 150kč/MWh, náš současný polatek za OZE je 495kč/MWh z něhož asi polovina jde na FVE (tady je fér přiznat, že to platí pro domácnosti, průmysl má poplatek jiný). Tedy cca 250kč/MWh je podpora FVE z boomu v ČR, a podpora těchto plynovek je asi 60%, to mě tedy přijde pekelně drahé. Nedávno jste tu částky řešili, většina těch FVE z boomu má asi 12 kč/kWh? Pak budou Německé plynovky vyrábět asi za 7,2 kč/kWh, to je levné?

Antonín Mikeš
11. leden 2024, 17:02

Pane Emile, "z Hinkley Point C by byl daleko nižší než těch 6 €." mě to tak nevychází.

Roční výroba v UK 310 TWh, předpokládaná roční výroba HPC 25 TWh (2*1,6*0,9*8760), cena 150 EUR/MWh, když to podělím je to 12,2 EUR na každou MWh vyrobenou v UK.

Emil
11. leden 2024, 17:18

Pane Mikeši, těch 150 €/MWh ale není příplatek k tržní ceně jako v případě těch německých plynových elektráren, příplatek bude rozdíl té strike-price oproti tržní ceně, který můžeme jen odhadovat, navíc jde o podíl na spotřebě a ne na výrobě, takže je potřeba připočíst ještě cca 25 TWh, takže při očekávaných cenách elektřiny dopad do tržních cen skutečně nižší bude.

Martin K
10. leden 2024, 20:30

Když se kouknu sem https://app.electricitymaps.com/map tak vidím, že Německo má 2. nejšpinavější energetiku v Evropě po Polsku a navíc musí importovat skoro 5 GW. Takže i kdyby letos instalovali 1000000000GW výkonu ve fve a vte, k ničemu by jim to nebylo, pokud nesvítí a nefouká.

Zajímavé, že Francie je čistá celoročně, protože má jaksi zdroje, které nevyrábí podle nálady počasí.

Lukáš Hančil
11. leden 2024, 11:03

A na to vám ortodoxní zastánci OZE neodpoví, protože nemají jak ...:-).

A špinavá výroba zůstane Německu podstatně déle, než optimisti - plánovači předpovídají.

Celkově tak Německá cesta škodí všem.

Michal K.
11. leden 2024, 12:19

to je presne problem.

keby isli cestou jadra:

- mali by nizke emisie v energetike

- stabilne dodavky ee

- nizsie ceny

Nuz, ale naco robit veci jednoducho a dobre, ked sa to da zvrzat

Karásek
10. leden 2024, 20:57

To v ČR jsme na tom daleko hůř. Díky chránění jaderné energetiky a nového tendru na Dukovany byly v ČR OZE a především větrné elektrárny coby konkurence jádru v minulých letech skoro zakázány. Přitom podmínky v ČR jsou dobré.

Jiří Švarc
11. leden 2024, 01:57

Tak jsem si ještě pohrál, vzal jsem poměrově instalované kapacity v roce 2030 s loňským výkonem a sečetl OZE dohromady a odečetl od celkové poptávky po elektřině po dnech:

196 dnů v roce by byl přebytek elektřiny! Ve skutečnosti to bude ještě více, protože toto vyžaduje ideální stav distribuce elektřiny všude kam je potřeba.

158 dnů v roce bude přebytek >100 GWh

68 dnů v roce bude přebytek >500 GWh

5 dnů v roce bude přebytek >1000 GWh

Suma přebytků je 77 TWh

169 dnů nevyrobí OZE dost

137 dnů bude potřeba dovyrobit >100 GWh

42 dnů bude potřeba dovyrobit >500 GWh

7 dnů bude potřeba dovyrobit >1000 GWh

Jiří Švarc
11. leden 2024, 01:57

Celková poptávka po elekřině je 503 TWh, celková výroba OZE je 519 TWh, ale jen 442 TWh se kryje s poptávkou, čili efektivně jedou všechny OZE na 85 %. Všechny, tj. ty co měly dosud 100 % to těch pár posledních stáhne o 15 %, tedy těch pár posledních let musí mít efektivitu mizivou.

Znamená to, že suma přebytků poroste s každým rokem exponenciálně. Pokud se bude pokračovat dál, bude v roce 2030 efektivní využití vyrobené elektřiny nově instalovaných OZE zdrojů hluboko pod 50 %, až dosáhne až někam ke čtvrtině.

A ještě připomínám jednu důležitou věc, výpočet už počítá s dokonalou jednodenní zálohou.

Jiří Švarc
11. leden 2024, 02:03

Kdo by chtěl poslat tabulku s výpočty, dejte vědět.

Jiří Švarc
11. leden 2024, 01:58

Jedná se o denní výkony, tedy například počítá s tím, že co FVE vyrobí za těch pár hodin přes den, to se do poslední Wh spotřebuje až do dalšího rána. Bez tohoto předpokladu to dopadne celé ještě mnohem hůř.

Jiří Švarc
11. leden 2024, 01:59

Na závěr - v žádném případě nejsem proti OZE, ani proti nadpolovičnímu podílu OZE v energetickém mixu. Jsem proti více než 90% podílu, což povede k obřímu plýtvání.

PS.: sorry za hromadu komentů, bylo potřeba objejít schvalovací proces.

Jiří Švarc
11. leden 2024, 02:00

Už možná tuším. Sprosté slovo bude "štěpení chemické vazby mezi vodíkem a kyslíkem za vzniku plynného vodíku a kyslíku".

Milan Vaněček
11. leden 2024, 02:40

Pane Švarci, myslím, že i Němci se spokojí s 80% elektřiny z OZE. Ale všichni potřebujeme elektřinu z levných, čistých, bezpečných a bezodpadových zdrojů.

Taky bojuji s tím, že mi odpovědi vždy spláchnou, teď jeden příspěvek čeká na potvrzení,

další, spíš filozofický, zmizel úplně. Tak už jsem rezignoval s diskusemi, zas na chvíli končím.

Jen jedna poznámka: Na to, že někdy je nám moc teplo a jindy zase je mráz, někdy fouká z jihu a jindy ze severu a někdy nefouká, taková je příroda....

a FV panelu taky nevadí, že někdy vyrábí elektřinu pro lidi a někdy ji nikdo nevyužije....

Jiří Švarc
11. leden 2024, 09:42

"taková je příroda"

S tím bych rád bezvýhradně souhlasil. Za mě pokud někdo při -15°C chce vytopit pokoj na +27°C, tak si zaslouží si zaplatit 1000 Kč za pokoj za den.

Bohužel však žijeme v době, kdy nás i týden průmyslové odstávky extémně ekonomicky zasáhne, takže jaksi proti té přírodě bojujeme, abychom mohli být zhýčkaní, pohodlní a leniví.

Milan Vaněček
11. leden 2024, 12:46

Pane Švarc, doma vytápím dům plynem na 20C, teď na chalupě mám u kamen na (vlastní) dřevo takové horko, že musím hodně větrat.

Myslím, že nakonec musí zvítězit

1) selský rozum (lidé potřebují nízkou inflaci, mír, levnou energii, fungující průmysl)

2) skutečné vědecké poznání o klimatu místo vyfabrikovaných manipulací IPCC o klimatické katastrofě

3) technický pokrok v zavádění nových, čistých, obnovitelných, bezodpadových, LEVNÝCH technologií výroby a skladování elektřiny

Nevím, zda se to podaří, musíme se o to snažit, a na kecy že to nééjde, nedbat a nenechat se ohlupovat.

Myslím, že by to měl každý z diskutujících zde zkusit.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se