Experti vydali návod, jak zrychlit povolování obnovitelných zdrojů. Inspirovat se můžeme i v Česku

Agentura IRENA vydala doporučení, jak urychlit povolování offshore větrných elektráren. Povolování projektů obnovitelných zdrojů energie se v posledních letech ukazuje jako podstatný problém pro jejich rychlejší rozvoj a přechod k uhlíkově neutralitě. Ačkoliv jsou doporučení primárně mířena na větrné elektrárny na moři, převážnou část lze aplikovat i na povolovací procesy v České republice.  

Na větrné elektrárny na moři (offshore větrné elektrárny) spoléhá řada přímořských států. Přestože se tyto státy snaží jejich výstavbu co nejvíce podporovat, v posledních měsících ze sektoru zaznívá jedna negativní zpráva za druhou. Tyto zprávy ukazují, že budoucnost offshore větrných elektráren nemusí být tak přímočará, jak se mohlo na první pohled zdát.

Developeři bojují kromě zvýšených nákladů na výstavbu také se zdlouhavými povolovacími procesy. Není výjimkou, že povolování offshore větrných elektráren zabere i vyšší jednotky let.

Britská offshore větrná elektrárna Hornsea 2, Zdroj: Ørsted

Agentura IRENA proto vydala doporučení s celkem osmi opatřeními, které mají výstavbu větrných elektráren na moři urychlit. Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že pro Českou republiku jsou tato opatření zcela bezvýznamná, opak je pravdou. Níže jsme vybrali pět opatření, která lze využít pro zrychlené povolování projektů obnovitelných zdrojů také v České republice.

1. One-stop-shop: Jeden úřad pro vyřízení všech povolení

Jedním z hlavních problémů, který experti z IRENA zmiňují, je komplexita povolovacích procesů. Developeři bojují často s tím, že musí vyřídit desítky povolení, a to často na jiných úřadech.

Ačkoliv se může zdát, že jde o minimální problém, roztříštěný povolovací proces vede v praxi k častým problémům. Požadavky různých úřadů mohou být nekoordinované a i protichůdné. Pokud takové požadavky odhalí až v pozdější fázi povolování, může se proces zpozdit nebo dokonce vrátit o několik kroků zpět.

Povolování obnovitelných zdrojů energie by proto měl zajišťovat jediný úřad. To přitom neznamená, že tento úřad bude všechna povolení sám připravovat a vydávat. Jediný úřad může vydání dílčích povolení pouze koordinovat tak, aby developer měl pouze jedno kontaktní místo, které je za proces a jeho řádné dokončení odpovědné. Dílčí povolení může tento jediný úřad i nadále vyžadovat od odborných státních orgánů.

Offshore větrný park Riffgat, Německo. Zdroj: EWE

Tento požadavek je již nyní také ve směrnici Evropské unie o obnovitelných zdrojích energie (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001). Ta stanoví České republice povinnost zřídit nebo určit jedno kontaktní místo, které vede a usnadní povolovací řízení obnovitelných zdrojů energie. Developer by přitom měl být v kontaktu pouze s tímto místem.

Výše uvedenou směrnici částečně transponovala do českého právního řádu novela energetického zákona označená jako Lex OZE I. Další část bude transponována prostřednictvím Lex OZE II.

2. Maximální lhůty pro vydání konečného povolení

Podle expertů z agentury IRENA by mělo být povolení vydáno nebo naopak zamítnuto v předem stanovených maximálních lhůtách. Pro offshore větrné elektrárny IRENA navrhuje maximálně tři roky.

Povolování pevninských větrných a solárních elektráren je podstatně méně komplexní, a proto by i lhůta pro jejich povolení měla být zřejmě kratší. Například směrnice o obnovitelných zdrojích energie (která se uplatní mimo jiné také na Českou republiku) stanoví lhůtu pro jejich povolení dva roky a v jednodušších případech dokonce pouze rok.

Solární elektrárna. Zdroj: Pixabay

V praxi povolovací procesy obvykle zaberou mnohem déle, ne vždy jsou ovšem důvody na straně povolovacího úřadu. V takovém případě by neměla být doba prodlení, které není způsobeno úřadem, započtena do povolovací lhůty.

3. Zrychlené vyřešení sporů

Povolovací řízení je často opožděno kvůli právním sporům. Ty jsou často iniciovány ze strany osob nebo sdružení, které brání environmentální zájmy. Nejde o problém pouze offshore větrných elektráren, ale prakticky jakýchkoliv staveb veřejné infrastruktury.

V České republice je příkladem výstavba ZEVO Chotíkov. Ta sice získala stavební povolení a na jeho základě byla postavena, následně ale došlo k jeho zrušení ze strany správních soudů.

ZEVO Chotíkov, Zdroj: Plzeňská teplárenská

Experti z IRENY navrhují, aby obdobné případy byly vyřízeny prioritně a ve zkrácených lhůtách. Takový systém přitom již v Česku existuje, a to pro výstavbu energetické a dopravní infrastruktury (zákon č. 416/2009 Sb.). Pokud kdokoliv žalobou napadne stavební nebo územní rozhodnutím, soud má v řízení rozhodnout ve lhůtě 90 dní.

4. Digitalizace - souhrnná databáze projektů a vhodných lokalit

Pro urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie by měla existovat souhrnná databáze, do které by byla zahrnuta všechna povolení pro již realizované projekty. Stejně tak by databáze měla obsahovat podmínky pro umístění obnovitelných zdrojů energie v lokalitě, místní vyhlášky a jiné předpisy, které stavbu obnovitelných zdrojů mohou ovlivnit.

Databáze umožní investorům získat informace o již realizovaných projektech a o posouzení vlivů na životní prostředí, které jsou důležitou součástí povolovacího procesu.

Výstavba větrné elektrárny. Zdroj: WindEurope

Pokud je v některé lokalitě známý odpor místních obyvatel, je možné údaje z databáze z dřívějších povolovacích procesů využít k přípravě opatření, která včas reagují na podmínky obyvatel.

5. Zrychlení povolování související infrastruktury

Neméně důležitá je výstavba související (zpravidla technické) infrastruktury. Přestože v České republice zatím k většímu rozvoji OZE nedošlo (a teprve podle navýšených cílů Evropské unie dojít má), už nyní si developeři stěžují, že jejich projekty nemohou být z kapacitních důvodů připojeny do soustavy.

Povolování technické infrastruktury v České republice přitom zabere vyšší jednotky let (častěji spíše kolem deseti let). Příkladem z dopravní infrastruktury je stavba silnice D35, na kterou místní čekají přes dvacet let. Před dvěma týdny bylo ovšem napadeno její stavební povolení a čekání místních se tak dále prodlouží.

Stejný problém je i při výstavbě venkovních vedení. Zatímco povolovací proces zabere vyšší jednotky let, samotná výstavba je pak otázka v řádu spíše měsíců.