ČR je nad unijním průměrem podílu OZE jen ve výrobě tepla. V elektřině a dopravě zaostává

Podíl energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v EU vzrostl od roku 2004 na více než dvojnásobek a v roce 2022 dosáhl hodnoty 23 %. V sektoru výroby elektřiny činil tento podíl 41 % a v sektoru vytápění a chlazení necelých 25 %. Nejnižší podíl je dlouhodobě v dopravě, v roce 2022 to bylo 9,6 %. Česká republika je nad průměrem EU pouze v sektoru vytápění a chlazení.

Jak jsme informovali v minulém týdnu, podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie v EU v roce 2022 vzrostl o 1,1 procentního bodu a po vůbec prvním meziročním poklesu, který byl zaznamenán v roce 2021, se vrátil k růstovému trendu.

Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie. Zdroj: Eurostat

Kromě celkového podílu OZE je zajímavé podívat se i na jednotlivé sektory, ve kterých se podíly i tempo růstu OZE poměrně značně liší.

Nejvíce "zelené" elektřiny z vody a větru

Podíl výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny v zemích EU vzrostl od roku 2004 z necelých 16 % na 41 % v roce 2022.

Větrné a vodní elektrárny stojí za více než dvěma třetinami výroby elektřiny z OZE s 38%, respektive 30% podílem. Necelá pětina "obnovitelné" elektřiny je vyráběna ze solárních elektráren, 7 % z elektráren spalujících pevná biopaliva a zbylých zhruba 8 % z ostatních obnovitelných zdrojů.

"Solární elektrárny jsou nejrychleji rostoucím zdrojem: v roce 2008 měly pouze 1% podíl. To znamená, že růst byl vskutku dramatický, a to z 7,4 TWh v roce 2008 na 210,3 TWh v roce 2022," uvedl Eurostat.

Mezi státy s největším podílem výroby elektřiny z OZE patří Švédsko (83,3 %), Dánsko (77,2 %) a Rakousko (74,7 %). Naopak nejnižší podíl mají Česká republika (15,5 %), Maďarsko (15,3 %) a Malta (10,1 %).

Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny. Zdroj: Eurostat

Téměř čtvrtina tepla a chladu z OZE

Podíl OZE na energii spotřebované v sektoru vytápění a chlazení v zemích EU vzrostl mezi lety 2004 a 2022 zhruba na dvojnásobek (z 12 % na 25 %). Podle Eurostatu stojí za tímto růstem zejména rozvoj využívání OZE v průmyslu, službách a domácnostech.

Nejvyšší podíl v této oblasti má stejně jako v případě výroby elektřiny Švédsko, a to necelých 70 %. Následují Estonsko (65,4 %), Lotyšsko (61 %) a Finsko (58,5 %). Na druhé straně pomyslného žebříčku se nacházejí Belgie (10,4 %), Nizozemsko (8,6 %) a Irsko (6,3 %).

Česká republika je s necelým 26% podílem nad unijním průměrem, a to zejména díky hojnému využívání biomasy jak v individuálním, tak v centrálním vytápění.

Podíl OZE na spotřebě tepla a chladu. Zdroj: Eurostat

Doprava pod 10 %

Podíl OZE na energii spotřebované v sektoru dopravy vzrostl mezi lety 2004 a 2022 z 1,6 % na 9,6 %. Obnovitelná energie v této oblasti zahrnuje podle Eurostatu biopaliva, vodík, biometan či "zelenou" elektřinu.

Stejně jako v předchozích dvou oblastech je i v této oblasti na čele Švédsko s téměř 30% podílem. Následují Finsko (18,8 %), Nizozemsko (10,8 %) a Malta (10,5 %). Menší než 5% podíl mají Řecko (4,1 %), Lotyšsko (3,1 %) a Chorvatsko (2,4 %).

Česká republika se s 7,2% podílem nachází stejně jako v sektoru výroby elektřiny pod průměrem zemí EU.

Podíl OZE v dopravě. Zdroj: Eurostat