ČEZ testuje první plovoucí fotovoltaickou elektrárnu v ČR
Na pilotní plovoucí fotovoltaice o výkonu 22 kWp umístěné na horní nádrži přečerpávací elektrárny ve středočeských Štěchovicích zkouší ČEZ reálné vlastnosti konstrukce plovoucích solárních panelů pro případné nasazení v budoucích velkých parcích. Po nočním načerpání vody z Vltavy plave tato zkušební elektrárna na nejvyšší kótě hladiny. Naopak když energetická soustava vyčerpá kapacitu štěchovické „baterky“, ocitá se o téměř 9 metrů níže. ČEZ vnímá potenciál vodních ploch pro rozvoj fotovoltaiky, ale nechce stavět na číslech, která by byla „na vodě“. Proto nyní testuje, co je možné v tuzemských podmínkách realizovat. Do roku 2030 chce ČEZ přispět k transformaci české energetiky do bezemisní podoby vybudováním obnovitelných zdrojů o výkonu až 6 GW.
Štěchovická přečerpávací elektrárna, cenný pohotovostní zdroj, získává nyní na dalším významu. Skládačka v podobě čtyř řad monokrystalických fotovoltaických panelů vznikla díky spolupráci firem ČEZ Obnovitelné zdroje, PRODECO a vodních elektráren ČEZ.
Tzv. stříšky s orientací východ-západ drží nad hladinou horní nádrže více než třicet vzduchem plněných plováků o nosnosti přes 6 tun. Proti rozmarům počasí a neustálému pohybu hladiny nádrže, kterou určuje provoz přečerpávací elektrárny, je celá konstrukce fixována pojezdovými lyžinami připevněnými na stěny nádrže.
„Fotovoltaika má díky neustále se zvyšující efektivitě solárních panelů obrovský potenciál a my nechceme podcenit žádnou z oblastí jejího využití. Velká očekávání jsou od umístění fotovoltaik na vhodných vodních plochách, ale teprve realita ukáže, co si můžeme dovolit v českých podmínkách. Pokud nás pilotní instalace ve Štěchovicích přesvědčí, v létě bychom chtěli zpětinásobit její výkon a začít ho standardně dodávat do sítě. Pro případ, že by s plovoucími solárními zdroji počítaly další výzvy Modernizačního fondu, chceme být připraveni nejen teoreticky, ale především prakticky,“ říká Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ.
Dokončovací práce na plovoucí FVE Štěchovice v prosinci 2021. Zdroj: ČEZ
Štěchovická přečerpávací elektrárna, spuštěná už v roce 1947 a komplexně zmodernizovaná v roce 1996, umí najet na stoprocentní výkon za pouhé tři minuty od povelu dispečera. Od prvního pohybu hřídele do okamžiku maximálního výkonu ale uplyne jen 100 vteřin. Díky vodě puštěné na údolní turbínu z rezervoáru na kopci Homole dokáže během čtyř hodin dodat celkově 200 MWh elektřiny a pomoci tak stabilizovat českou energetickou soustavu.
Díky testovací plovoucí solární elektrárně na Homoli, horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice, energetici v reálném prostředí zjistí vlastnosti nosných plováků a solárních panelů v kombinaci s každodenním provozem přečerpávací elektrárny. V létě se pilotní instalace rozšíří do regulérní elektrárny využívající energii ze slunečního záření o výkonu 100 kWp. Celkově by horní nádrž mohla pojmout solární panely o výkonu až 2,5 MW.
Plovoucí fotovoltaické elektrárny snižují odpařování vody z vodních ploch a z krajiny, jsou alternativou k záboru pozemků a jejich demontáž je rychlejší než u pozemních a střešních FVE.
ČEZ = průkopník ve využívání čisté energie ze Slunce
ČEZ vyrábí elektřinu ze slunce nepřetržitě už 25. rokem. První elektrárnu využívající energii slunečního záření postavil roku 1998 na hřebenech Jeseníků poblíž horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Aktuálně provozuje v České republice fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 126 MW, které ročně v závislosti na přírodních podmínkách vyrobí elektřinu pro zhruba 40 tisíc českých domácností.
První solární elektrárna ČEZ v nové éře vznikla ve vnějším areálu jaderné elektrárny Dukovany na speciálně upravených střechách nových parkovacích stání. Díky svému výkonu 820 kWp pokryje roční spotřebu téměř tří stovek domácností. Elektrárna nezabírá žádnou ornou půdu a díky oboustranným panelům zužitkuje i sluneční světlo odrážející se od zaparkovaných vozů. ČEZ ESCO zase přímo na klíč pro zákazníka staví na střechách automobilky Škoda Auto solární elektrárnu o výkonu 2,3 MWp.
Mohlo by vás zajímat:
Jde o to, jak se tyto plovoucí elektrárny budou kamarádit s pohybem hladiny. Pokud nebude problém, tak je to výborná zpráva. Pokud by pak byly tyto plovoucí elektrárny vybudovány na zatopených uhelných lomech na severu Čech a tyto jezera by byly propojeny z důvodu fungování přečerpávacích elektráren a nebyl by tam problém s pohybem hladin , tak je do výborná zpráva.
aj si nam to spletou pismen chcel nieco povedat? Alebo nevies , co pohyb hladiny znamena.
Spíš jak se budou kamarádit s ledem.
Je to uplne stejny princip jako pristaviste pro mensi lode na mori s prilivem a odlivem. Sportovni lode se pres zimu stehuji na pevninu, ale nektere pristaviste musi fungovat cely rok. Treba pro lode celniku, policie a lodnich pilotu. U severniho more je rozdil hladin az 15m.
Vážený pane Karásku, nepíše se tyto jezera, ale tato jezera. Jezero je středního rodu.
Tento způsob už je vyzkoušený a funguje. Nic nebránilo s tím začít už dřív. A co takhle Dlouhé stráně, tam jsou i dobré větrné podmínky. A těch dalších vhodných vodních ploch ležící bez užitku.
Nejsou to ty jezera, ale ta jezera
to jatro, ne, ta jatra, ne, ta ledvina.
Vypadá to že ČEZ se vydal na cestu stavění snunečníkových potěmkinových vesnic za naše daně
.. asi jim vedoucí kádry dohazuje Koudelka z BIS který dostal z USA za úkol co nejvíc poškodit českou energetiku a tak co nejvíc poškodit naší konkurenceschopnost spolu se systematickým sabotováním našich ekonomických vztahů s Čínou a Ruskem
z ktereho jses oddilu, Koudelko. STS Chvojkovice Brod
...Plovoucí fotovoltaické elektrárny snižují odpařování vody z vodních ploch a z krajiny...z té vodní plochy bych to pochopil, ale z krajiny?
No mám docela obavy o ekonomiku takovéhoto projektu. 22kWp FVE - na to se pořídí panely za 200k, elektronika za dalších 50k. Ovšem samotnej plovoucí ponton na 6tun bude stát přes 300k.
Rozhodně je to dobrý nápad z hlediska enviromentálního, funkčního atd... protože ty synergické efekty jsou tam opravdu dobré, otázka zní, jestli to neskončí jako spousta takovýchto "technologických demonstrátorů", to jest tak, že někdo spočítá kolik to stojí a řekne ano funguje to, kdo si to zaplatí tomu to postavíme ale my už si další stavět nebudem.
Na takto v podstatě průmyslově využívané vodní ploše to vypadá rozumě, otázka je jaký by byl vliv na vodní život v případě že se něco takového nainstaluje někde na rybníku nebo jezeře.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se