Domů
Obnovitelné zdroje
Ceny v aukcích pro střešní FVE se v Německu drží stále okolo 90 EUR/MWh
Střešní solární elektrárna
Zdroj: Piqsels

Ceny v aukcích pro střešní FVE se v Německu drží stále okolo 90 EUR/MWh

Na začátku června v Německu proběhlo druhé letošní kolo aukcí na podporu výstavby fotovoltaik na střechách a protihlukových bariérách. Druhé kolo se neslo ve velmi podobném duchu jako to první, a to jak z pohledu objemu přihlášených projektů, tak i vysoutěžených cen. Průměr vysoutěžených cen dokonce nepatrně vzrostl, stále se drží na téměř dvojnásobku oproti pozemním instalacím.

V druhém letošním kole pro fotovoltaiky budované na střechách a protihlukových bariérách německý regulátor nabídl celkem 258 MW výkonu. Ve srovnání s prvním kolem byl velmi podobný i objem přihlášených projektů, a to téměř 362 MW. Podobně jako v předchozím kole panovala relativně zdravá konkurence, kdy objem podaných nabídek převýšil objem aukce o přibližně 100 MW. 19 nabídek nicméně regulátor musel z aukce vyřadit.

V aukci tak nakonec uspělo 119 projektů o celkovém instalovaném výkonu 258,6 MW. Developeři si zajistili minimální garantované ceny v rozmezí od 79,5 do 101,9 EUR/MWh. Vážený průměr vysoutěžených cen činil 89,4 EUR/MWh, což je ve srovnání s 89,2 EUR/MWh z únorového kola téměř stejná hodnota.

Oproti aukcím pro pozemní fotovoltaiky, kterým jednoznačně dominují projekty v Bavorsku, je situace trochu odlišná. Nejvíce úspěšných projektů připadalo na spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko (83 MW) a Dolní Sasko (31 MW). Bavorsko se tak stejně jako v minulém kole umístilo až na třetí příčce (23 MW).

Podle regulátora se aukce mohly účastnit projekty o velikosti od 1 do 20 MW. Přibližně dvě třetiny z úspěšných projektů pak tvořily zdroje s výkonem do 2 MW. Největší projekt, který byl do aukce přihlášen, podle regulátora počítal s instalovaným výkonem 10 MW.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(32)
Petr Hariprasad Hajič
25. červenec 2024, 04:57

Koukám, že v Německu se vysoutěžila úplně stejná cena za MWh FVE (90€) jakou u nás vláda slibuje za MWh v JE. Je tady ale jeden malý rozdíl. Realizace projektů FVE v Německu proběhne zřejmě tímto rokem, zatímco cena za elektřinu JE u nás garantovaná není. Je to zatím na úrovni, jedna paní povídala. Obávám, se, že než se v roce 2029 kopne v Dukovanech do země, tak bude cena mnohem výš a to se ani nebavíme o tom, jaká cena bude po dokončení a ani otom, jakou cenu budou mít vysoutěžené FVE v té době v Německu, protože podle všeho se cena a množství FVE pořád pohybuje po dolní části logistické S křivky, tj. množství instalací exponenciálně roste, cena exponeciálně klesá.

Emil
25. červenec 2024, 07:49

Tak to koukáte špatně, za MWh v JE se slibuje, že "bude to méně než 90 eur za megawatthodinu, přitom se bavíme o cenové úrovni někdy za dvanáct třináct let."

Navíc v Německu se nesoutěží pevná výkupní cena jako v ČR, ale pouze plovoucí tržní prémie, takže jde pouze o omezení ceny zdola.

V Německu cena elektřiny z aukcí rozhodně neklesá a už vůbec ne exponenciálně, naopak je vyšší než se soutěžila před třemi a více lety.

Josef
25. červenec 2024, 08:48

Několik faktů webu:

Problémem je to, že státní obchodník bude prodávat elektřinu na trhu, a pokud ji prodá za nižší cenu než je ta garantovaná, společnost Elektrárna Dukovany II mu ji musí dorovnat. Pokud ji naopak prodá dráž než za garantovanou cenu, bude se o něj muset dělit s Dukovany II. A dorovnávání mezi společností a státním obchodníkem bude probíhat až s časovým odstupem. To má fungovat jako „motivace“ pro Dukovany II, aby elektrárna přerušila výrobu, když budou ceny elektřiny na trhu nižší, než za kolik vyrábí ona sama. To znamená v té době roku, kdy budou ceny na trhu srážet dolů obnovitelné zdroje. To znamená, že na tom bude prodělávat a náklady ponese daňový poplatník.

financování by mělo proběhnout formou třicetileté půjčky od státu s po dobu výstavby nulovým úrokem pro společnost Elektrárna Dukovany II, což je dceřiná společnost ČEZ, která má nové bloky stavět. Následně by mělo jít o úrok, který nemá být nižší než dvě procenta, odvijí se ale od toho, za kolik si půjčuje stát. Jenže už na onu „bezúročnou“ půjčku si bude muset stát půjčit.

To znamená že si je půjčí prostřednictvím státních dluhopisů a náklady na jejich splácení ponese daňový poplatník. Pokud by dál rostlo zadlužení státu, mohou růst i úroky na dluhopisech, protože investoři chtějí rizikovou přirážku. A lze čekat, že zadlužení poroste právě kvůli tomu, jak velkou investici Dukovany představují. Ze zkušeností u jiných jaderných projektů lze vyčíst, že finanční náklady jsou nakonec násobně vyšší než náklady, do kterých je započítána samotná stavba a použité technologie. Pokud má být podle vlády cena za dva bloky 400 miliard korun, lze vzhledem k růstu úroků na státních dluhopisech počítat minimálně s dvojnásobnou konečnou cenou.

Emil
25. červenec 2024, 09:06

1) Ne, to neznamená, "že na tom bude prodělávat a náklady ponese daňový poplatník", to jste si vymyslel. Nejde o fakt ale jen spekulaci.

2) Aby se elektrárně vyplatilo úplně přerušit výrobu, musela by být cena několik dní v kuse pod jejími marginálními náklady, které jsou v jednotkách €/MWh. Což je dost nepravděpodobné.

3) Bezúročná půjčka po dobu výstavby je kompenzována tím, že ČEZ bude naopak prvních 30 let provozu zdroje splácet s úrokem minimálně o jeden procentní bod vyšším než za kolik si stát půjčuje. Jde prostě o úvěr s odloženou splatností. Takže to neznamená, že náklady ponese daňový poplatník.

4) "lze čekat, že zadlužení poroste právě kvůli tomu, jak velkou investici Dukovany představují" - další spekulace, nikoliv fakt.

5) Jaké budou celkové náklady je další spekulace, nikoliv fakt, každopádně v případě hypotetické situace, že by to bylo skutečně dvojnásobek 400 miliard, jak uvádíte, projeví se v ceně jedné MWh částkou přibližně 64 €/MWh.

Milan Vaněček
25. červenec 2024, 09:32

To, co píše Emil Novák je naprostý nesmysl, cituji: "Tak to koukáte špatně, za MWh v JE se slibuje, že "bude to méně než 90 eur za megawatthodinu, přitom se bavíme o cenové úrovni někdy za dvanáct třináct let."

Nikdo nemá křišťálovou kouli aby viděl a mohl tvrdit co bude. Můžeme jen předvídat, jak cena investice a cena zajištěné elektřiny přes CfD bude růst, jaké budou důvody tohoto růstu, budoucí inflaci neznáme. Jen insideři vidí skutečná velká rizika.

Ekonomové vidí budoucí výdaje i rizika. Tady je názor z včerejšího Twittru od zástupce drobných investorů v ČEZu:

"400 mld. Kč je papírová iluze, dnešní cena holé technologie a stavby tzv. overnight cena, zajišťující rentabilitu pro soukromý subjekt ČEZ a jeho byznys, rentabilitu projektu. Daňový poplatník = spotřebitel zaplatí skokovým navýšením státního dluhu, přes úroky, a skrz garance (rizika státního obchodníka) násobek této ceny. Cena elektřiny 90 eur/MWh je imaginární cenou, bude násobná. Ve finále 2 nové bloky nahradí 4 staré…."

Jaroslav Studnička
25. červenec 2024, 10:50

"Nikdo nemá křišťálovou kouli aby viděl a mohl tvrdit co bude. Můžeme jen předvídat, jak cena investice a cena zajištěné elektřiny přes CfD bude růst, jaké budou důvody tohoto růstu, budoucí inflaci neznáme"

Tu tvrdí ten samý Vaněček, co se zde neustále dopouští věštění z křišťálové koule.

Emil
25. červenec 2024, 11:03

Ne, to co píše Vaněček je naprostý nesmysl. Citát, který Vaněček vytrhl z kontextu, se týkal tvrzení o tom co "vláda slibuje", na to nepotřebujeme žádnou křišťálovou kouli, to víme co vláda slibuje. Navíc jsou ty sliby podloženy závaznou nabídkou od dodavatele těch bloků.

Jestli je něco věštěním z křišťálové koule, navíc ještě prokazatelně rozbité, tak tento Vaněčkův citát: "400 mld. Kč je papírová iluze, dnešní cena holé technologie a stavby tzv. overnight cena, zajišťující rentabilitu pro soukromý subjekt ČEZ a jeho byznys, rentabilitu projektu. Daňový poplatník = spotřebitel zaplatí skokovým navýšením státního dluhu, přes úroky, a skrz garance (rizika státního obchodníka) násobek této ceny. Cena elektřiny 90 eur/MWh je imaginární cenou, bude násobná. Ve finále 2 nové bloky nahradí 4 staré…."

O tom jak se tento "insider" spletl prakticky ve všem, ať už ohledně notifikace, ohledně vítěze tendru nebo nabízené ceně, jsem tu psal včera.

Milan Vaněček
25. červenec 2024, 12:36

Ano souhlas, na sliby nepotřebujete žádnou křišťálovou kouli, něco slíbíte a pak to stejně nesplníte, tyhle zkušenosti s vládou mají občané již mnohokrát zažité.

Pro cenu jsou důležité uzavřené smlouvy.

Ty ještě nejsou. A zda a jaké budou, uvidíme.

Ale obrovská rizika s nimi spojená ("nový tunel, tentokrár jaderný") by se měla diskutovat

Emil
25. červenec 2024, 13:15

Akorát že zde jsou ty sliby podpořeny závaznou nabídkou, na rozdíl od těch vašich tradičních z prstu vycucaných věšteb, které se nakonec většinou ukážou nepravdivé.

Jaroslav Studnička
25. červenec 2024, 13:23

Vy se opravdu v reálné energetice nepohybujete, když nevíte, co znamená "závazná nabídka".

Milan Vaněček
25. červenec 2024, 14:29

Mám podezření že je to právě naopak. Já jsem osobně podepisovat koupi milionových vědeckých investic ve výběrových řízeních, Vy o tom svoji osobní zkušenost zřejmě nemáte.

Zatím je jen cenová nabídka od dodavatele, doporučená výběrovou komisí, není žádná závazná smlouva podepsána.

Finanční a právní otázky nejsou vyřešeny, vždyť Vám to říká i Staňura. Vy jen papouškujete tiskovky a novinářské zprávy. Přemýšlejte.

Bob
25. červenec 2024, 14:55

Pane Vaněčku, já také připravoval výběrová řízení a smlouvy na milionové investice (ne, já nepodepisoval, odsouhlasovala rada, nebo zastupitelstvo obce, podepisoval vedoucí odboru, milionové pak starosta). Mimo jiné na FVE.

A tak dobře znám postup:

Výběrové řízení, kde na základě cenové nabídky se určí vítěz. A s vítězem se podepíše smlouva, ale jen za podmínek a cenu dle výběrového řízení.

Ta smlouva standardně obsahuje různé sankce, třeba za nedodržení termínů. Platba zásadně až po podepsání konečného předávacího protokolu. Výjimečně velké zakázky jsou rozděleny na etapy, ale platba vždy jen po podepsání předávacího protokolu za etapu.

Pokud se v průběhu stavby objeví změny, vždy je nutný oboustranně podepsaný dodatek smlouvy.

Jaroslav Studnička
25. červenec 2024, 18:11

Vaněčku, psal jsem o reálné energetice nikoliv o vědeckých investicích.

Já se pohybuji v reálné energetice, kde řešíme smlouvy za desítky až stovky milionů.

Opět jste se netrefil, jak nečekané...

Bob
25. červenec 2024, 18:31

Doporučuji panu Vaněčkovi přečíst si zákon O zadávání veřejných zakázek a taky si najít konsekvence, když se nějaký paragraf zákona nedodrží.

Bude mít čtení na dlouhé zimní večery.

Jaroslav Studnička
25. červenec 2024, 08:11

Koukám, že v tom máte pěkný chaos.

Uvádíte tu zcela mylné informace spolu s tradičním demagogickým věštěním z křišťálové koule.

Milan Vaněček
25. červenec 2024, 09:19

Petře, je obrovský a zásadní rozdíl mezi fotovoltaikou na střechcách a protihlukových barierách a JE Dukovany 2. Na těch střechách a barierách totiž žádné JE postavit nemůžete.

Tu plochu dokáže smysluplně využít POUZE fotovoltaika.

Michal
25. červenec 2024, 07:58

Velký rozdíl je v tom, že JE Dukovany II bude vyrábět elektřinu s výjimkou odstávek po celý rok, zatímco Němci budou platit vysoutěženým FVE projektům 90Eur/MWh ve chvílích, když by si zadarmo mohli mít spotovou elektřinu (v případě záporných spotových cen jim budou platit ještě více), zatímco v zimě si budou muset připlatit za dodatečný záložní zdroj.

Bob
25. červenec 2024, 10:22

Přesně.

Němci začali podporovat (výkupními cenami) VtE celkem logicky z důvodu, že oproti FVE vyrábějí o něco více v zimě, kdy je větší spotřeba elektřiny. Už jich mají skoro tolik, že když fouká, zajistí veškerou spotřebu.

Jenže nyní přicházejí na to, že nefouká vždy a nyní mají dokonce nedostatek elektřiny častěji v létě.

Tak rozjeli boom podporovaných FVE. Za chvíli jich též bude tolik, že za příznivých podmínek vyrobí veškerou potřebnou elektřinu.

Jenže se stává, že současně ani nesvítí, ani nefouká (nebo velmi málo) a to dokonce několik dní za sebou. Takže nestačí ani, když mají ty FVE, nebo VtE akumulaci v řádu 2-4 hodiny své výroby.

Takže ještě musí zadotovat záložní plynové elektrárny na vodík (povinnost spalovat vodík za 8 let).

1) V době nadvýroby, (když svítí i fouká) je nutno platit zdrojům za to, že nevyrábějí. Jinak by elektřinu zdražili na cca 2 násobek.

2) Značnou část roku, ne jen v zimě, ale třeba i v ranní a večerní odběrové špičce po celý rok budou závěrnými elektrárnami (ty určují cenu elektřiny) plynové elektrárny na zelený vodík. To teprve uvidíte ceny elektřiny!

Pochopitelně závisí také na množství krátkodobé akumulace (akumulátory, PVE), ale znamenalo by to mít je ke všem OZE typu FVE a VtE a to v daleko větším množství, než třeba u dnešních průměrných střešních FVE. A to také není zadarmo a projeví se to v ceně elektřiny.

Milan Vaněček
25. červenec 2024, 10:46

Tak už i Bob pochopil, že VtE a FVE v Německu dovedou vyrobit NADBYTEK elektřiny v průběhu CELÉHO roku. No a ty "díry, když nefouká" mohou třeba 20 let zacpávat starým levným (výrobně levným, drahým jen kvůli odpustkům) fosilem.

Bez jádra se obejdou (to bylo před lety pro přátele jádra nemožné a nepochopitelné), časy se mění.

Bob
25. červenec 2024, 12:22

Vaněčku: "nevkládejte mi do úst", co jsem nikdy neřekl.

Naopak, VtE a FVE v Německu nedokážou vyrobit dostatek elektřiny ani pro Němce nejen v zimě, ale v některých hodinách i v průběhu celého roku.

A ty "díry" nebudou zacpávat levným fosilem a už vůbec ne 20 let:

1) Fosil nebude levný (ani ZP) kvůli povolenkám

2) Nejpozději za 8 let přejdou na velmi drahý zelený vodík.

Ps: bez dovozové elektřiny mimo jiné z Francouzského jádra se neobejdou nyní a pravděpodobně ani v budoucnosti.

Miloslav Černý
25. červenec 2024, 10:50

Záporné ceny z OZ je problémem pouze v počátku tohoto rozvoje, ikdyž se může zdát, že jsou častější. Samé provozovatelé to bude inspirovat k využití, aby se těch negativ zbavili a navýšíli si zisky. U těch jaderných mamutů to bude podstatně složitější, ani tak ne u nich jako ve státním rozpočtu. A co to bude obnášet pro společnost si není složité domyslet. Je to začarovaný kruh, na který není z vládní garnitůry zájem hledat odpověď a přenáší se pouze do budoucna, až se to stane vyhroceně neúnosné, jak nám to připadá už zcela normální.

Michal
25. červenec 2024, 11:14

Jenže provozovatelé FVE, kteří si v aukcích zajistili minimální výkupní cenu, nemají žádnou motivaci hledat pro "nechtěnou" elektřinu využití. Zisk mají zajištěn.

Jaderní mamuti pravděpodobně nepůjdou s nabídkou své elektřiny na spotový trh, ale budou prodávat distributorům dlouhodobé dodávky elektřiny.

Výsledkem bude, že spotové ceny budou čím dál více rozkolísané, jelikož s uzavíráním tepelných elektráren bude čím dál větší podíl spotové nabídky tvořit elektřina z FVE a VTE.

Miloslav Černý
25. červenec 2024, 12:26

Máte pravdu s tím, že se jaksi podobným dětským nemocím aspoň v počátku vyhnout úplně nedá. Rozhodně lze hledat opatření, aby se tomuto dokázalo čelit, nikdo nemůže očekávat, že se tak složitá transformace, jakou bezpochyby energetika je, se neobejde bez nedostatků. Je to o těch vysoutěžených cenách a nastavených dotačních podmínkách. Je třeba využít chyby z minulosti a dokázat se znich hlavně poučit včasnou regulací, kterou jsme po vzoru Německa před 15 lety ve fotovoltaice neudělali. Historie se opakuje. Podmínkou každé větší obecně vyspělosti, je neopakování vlastních chyb, kterých se né vždy dokáže vyhnout.

Bob
25. červenec 2024, 12:43

Jenže o problémech provozních dotací se ví nejméně 15 let.

Právě naopak: My jsme se poučili dříve a provozní dotace na nejproblémovější OZE (FVE) radikálně snížili (na rozdíl od Německa) už v roce 2011 a úplně zrušili od 2014.

Němci uvažují o zrušení provozních dotací teprve nyní.

Pouze v roce 2010, za celou dosavadní historii, jsme měli výkupní ceny z FVE o cca 10% vyšší, než Němci.

Miloslav Černý
25. červenec 2024, 15:05

Děláte z nouze ctnost. Markantně jsme byli nuceni dotace omezit, neboť se to nechalo dojít vědomě (sluneční baroni) do extrému, vymklo se to z podkontroly, čemuž se Němci dokázali vyvarovat včasnou regulací, jako by jste to nevěděl. A to nebezpečí nám hrozí opětovně jestli si nedokážeme sundat růžové brýle při pohledu na ty nové jaderné mamuty, poučit se, naučme se to konečně, jinak si z rozvojem našeho státu moc do budoucna nepomůžeme.

Bob
25. červenec 2024, 18:54

To Miloslav Černý 25. červenec 2024, 15:05

Vždy jde "až především o peníze".

Bohatší Německo tu (i když sníženou) provozní podporu zatím finančně utáhlo. Až letos "narazili do zdi" , protože jejich ústavní soud ji zakázal další zadlužení, takže na ty další podpory prostě nebudou mít.

Jak jsem psal ten Váš "extrém" byl pouze cca 1 rok a 10%. O problému se vědělo cca od 2008, Němci začali snižovat během 2010, my až od 1.1.2011, tedy jen o něco později, ale zase o to důkladněji. Přičemž u nás se sešlo několik důvodů.

1) Skokové snížení ceny panelů

2) Současné významné posílení koruny = další slevnění

3) Naše příslušné úřady operativně snížily výkupní cenu, ale jen o zákonem povolenou část. Pak se muselo čekat na změnu zákona v parlamentu. V Německu to měli jednodušší, tam stačilo změnit vyhlášku.

4) Padla vláda, což značně ochromilo i parlament a podávání návrhů změn zákonů.

Ne že by to snižovalo význam lobingu pánů ze solární asociace ap., kteří ještě těsně před koncem 2010 tvrdili, že se vlastně nic neděje a vysoké výkupní ceny jsou v pořádku. Přestože už na počátku 2010 přišlo oficiální varování, jaký to bude průšvih.

Milan Vaněček
25. červenec 2024, 12:32

Michale, to už ve většině světa zkončilo, i Němci si uvědomili že provozní dotace jsou špatné a omezí je.

Fotovoltaika dotace nepotřebuje, snad jen investiční dotace do nových nápadů, jako byla třeba agrovoltaika. Zdálo se to jako sci*fi, ale je vidět že ve specifických případech to výborně funguje.

Miloslav Černý
25. červenec 2024, 14:32

Dotaci jsme sice snížili, ale s křížkem po funuse, jako by jste to nevěděl. Jinak by jsme si nemuseli takovou dobu, ještě 5 let, krátit tolik již tak napnutý státní rozpočet. To snížení, o kterém hovoříte, bylo již vynucené, neboť se to úplně vymklo již z podkontroly, aby nemohlo být ještě podstatně hůře, tzv z nouze ctnost. A to podobné nám hrozí do budoucna, jestli nedokážeme najít poučení v zaslepenosti pro nadšení jaderných mamutů.

Bob
25. červenec 2024, 19:14

Odpověď máte výše 18:54

Ještě jsem zapomněl na naši speciální solární daň pro ty FVE, které byly připojeny v roce 2010. Takže i těch 10% výkupní ceny navíc za 201 oproti Německu je "smazáno".

To jen příznivci solárníků vytvořili ten fiktivní příběh, jak jsme byli o mnoho více neschopní oproti Němcům a jen u nás došlo k solárnímu tunelu.

Vždy z toho vyberou jen, co se jim hodí a ještě by rádi, kdyby se zapomnělo, že za tu elektřinu dodnes platíme:

Do 2028 - 1 346 kč/MWh zvyšovaných o inflaci od 2008

Do 2029 - 1 279

do 2030 - 1 215

do 2031 - 550 (právě od 2011 roku platí Němci podstatně více)

do 2032 - 616

do 2033 - 283

od 2014 už u nás na rozdíl od Německa už nebyly zaručené výkupní ceny z FVE.

Stále ale jsou štědré podpory investiční cca 50% (výjimečně i 75%) uznatelných výdajů.

Bob
25. červenec 2024, 19:22

Chybička se vloudila, je to sice téměř neuvěřitelné, ale ceny je potřeba ještě násobit 10:

Takže cena FVE ze zmiňovaného období je od 13 460 Kč/ MWh zvyšovaných o inflaci do 2 830 Kč/MWh zvyšovaných o inflaci.

Bob
25. červenec 2024, 19:24

Chyba!

Výkupní ceny FVE si ještě násobte 10.

Bob
25. červenec 2024, 12:32

Záporné cenu jsou jednoznačně způsobeny především provozní podporou kolísavé výroby elektřiny v době, kdy jí není potřeba.

Bez podpory přece nebudete dodávat za zápornou cenu, pokud můžete výrobu jednoduše vypnout.

A protože provozní podpora OZE je na 20 let dopředu, tak se toho brzy nezbavíme a OZE nebude nic motivovat ke zlepšení.

P.s. U nás provozní podpora FVE sice není, ale proudí k ním dotovaná elektřina z okolí, hlavně Německa.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se