Německo: Rozvoj OZE si v příštích 15 letech vyžádá 79 mld. EUR v investicích do přenosové soustavy

Ať se na mě nikdo nezlobí. Ale pokud by se jen zlomek toho co se promrhalo v dotacích do OZE, investovalo do JE tak máme EE za babku, takřka bez starostí a v pohodě. No za víru se platí a "zelený" sen prostě něco stojí.

Hlavne prenosová sústava smer CZ a Francúzsko, aby počas neprajného počasia pre OZE mali ako odoberať el. energiu z atomiek, aj to príde keď bude na väčšine územia inverzia a bezvetrie.

A proto nelogicky budují HVDC spoj na Norsko. Asi budou na hlavu padlí, ne?

Někteří lidé trpí utkvělou představou že jsou Němci padlí na hlavu a že je bude zachraňovat těch pár starých špinavých verglů v ČR a starých JE ve Francii. Potvrzují si tak mýtus výjimečnosti a utvrzují se v tom že se nic měnit v energetice ČR nemusí. Psychologická věc, bohužel s příliš drahými následky.

Pane Carlos psychologické věc bohužel s příliš drahými následky je bezmezná víra v OZE. Nikdo netvrdí, že Němci jsou padlí na hlavu. Moc dobře ví co dělají. Moc rádi nám budou přeprodávat ruský plyn a pokud nebudeme mít skutečně nezávislou energetiku tak budou nejen nás ovládat skrz dodávky EE.

Ono je to opravdu geniální nápad nahradit stabilní zdroje nestabilními, udělat z dostupné komodity nedostupnou a přitom si krásně mastit kapsy.

Správně jste pane St uvedl, že ovládat budou Vás. Mne tedy ovládat nebudou. O mou nezávislost nemějte péči, postarám se sám. Na Vaši ale nemám chuť, prostor ani náladu. Musíte se snažit lépe. Nejlépe za své.

Pane pr gratuluji Vám. Jste nesmírně šikovný člověk. Protože jak Vás poslouchám, tak máte dům s dostatečně velkým pozemkem i kapitálem. Takže Vás vysoké ceny energií trápit nebudou. Bohužel já nejsem tak schopný jako Vy a mám hypotéku, omezený příjem, takže ceny energií mne velice zajímají, stejně jako konkurenceschopnost našeho průmyslu. Jinak mne můžete inspirovat v tom jak se stát energeticky i ekonomicky zcela soběstačným. Předem Vám velice děkuji.

HVDC je nič moc, celkom vysoké straty a myslím, že jedno podobné s kapacitou 700mw už do nórska je, ale to je nemecký kábel po ktorom posielajú prebytky do Nórska a neskôr si ich nechávajú posielať naspäť skrz prečerpávanie vody v nórskych priehradách a v celom tomto cykle počítajú až s 25% stratami :D

Ty ztráty srovnáváte s jakou jinou technologií?

Anebo jít cestou lokálních distribučních soustav a vrátit se tam kde distribuce elektřiny začínala.

HVDC kabel je dobrá věc ale příšerně drahé, ztráty při přenosu 20% a distribuci 50% nejsou malé. Provozovatele to ale nezajímá protože spotřebitel to zaplatí.

Náklady na údržbu distribuční a přenosové sítě jsou taky téměř astronomické.

Mohl byste poslat link na studii kde se dá najít že při použití HVDC se vybabrá 70% energie?

Myslím, že byste tu studii našel ve učebnicích fyziky pro střední školy :-).

Ztráty jsou přímo úměrné délce vedení, takže vám může vždycky odpovědět: "Ale já jsem přeci myslel vedení o délce 3759 km a 135 m" :-D

No právě ten kvadrát proudu, odpor... a nepřijde mi že by vedení o "sdruženém" napětí 1MV mohlo mít takové ztráty. Vedení stavěné podle slušných norem. A pokud uvažuje s nějakým "edisonovským" zapojením pro město, tak to moc nejde.

Jinak v případě masivního rozšíření FVE na domech, akumulace, si umím představit návrat DC do budov o nanětí nějakých 160V. Většina dnešní elektroniky má spínaný zdroj kterému takové napětí nevadí a je s to s ním pracovat. Poradí si s tím třeba bojlery, odpadla by tak konverze na střídavý proud která je celkem zbytečná.

Při úvaze DC v domácnosti zapomínáte na dva fakty z praktického života:

- vůči AC významně obtížnější rozpínání DC obvodu pod proudem

- co motory? V případě DC by tedy každý domácí spotřebič s motorem musel být vybaven DC/AC měničem.

Proto těch nějakých 160V, navíc, pokud vím, se to řešívá pomocí kondenzátorů přes spínač a pružinového mechanismu, který máme i ve vypínačích na AC.

Motory, mimo indukčních jsou v domácnostech univerzální, tedy schopné pracovat jak na AC, tak na DC. (Teď pominu že v ČR je takový menší nešvar - mít doma průmyslové motory na 3F, ve světě to tak běžné není) a kde je to nějak regulované tak se už myslím dává PWM místo triaku, eventuálně něco složitějšího ještě. Myslím že i ledničky a pračky už mají dnes výkonovou elektroniku.

Uvažoval jste také o tom, kolik mědi navíc by bylo potřeba pro DC rozvody 160V?

A jaké by byly lokální rozvody v obcích? Taky DC 160V? Nebo v každém domě převod z AC 400V na DC 160V?

A co stávající spotřebiče? Všechny vyházet?

V obchodě spotřebiče dvojmo jednou na 380/220 AC a druhé na 160V DC? Nebo univerzální složitější a dražší?

Varná deska, bojler, apod. na DC 160V?

Bobe,

těch 160V je k přímému rozvodu z FVE v budově která jí je vybavena, ne k rozvodu po obci. Ano, ten systém bude v případě připojení k síti vyžadovat ještě paralelní zdroj, ale ten bude výrazně levnější než měnič pro nějaké rozumné využití výkonu FVE.

Bojlery na takové napětí se právě pro FVE systémy dělají.

I ty stávající spotřebiče by měly být s to si s tím poradit, záleží na zapojení toho spínaného zdroje, ale všechny jsou v zásadě stejné, na vstupu je nějaký usměrňovač, za ním je nějaká kapacita a pak VF trafo, pak usměrňovač, stabilizátor a to je celé. Tam se nic moc měnit nemusí.

Navíc se bavíme o situaci kdy taková možnost může nastat jako volba majitele objektu, ne o tom že by se v celé republice předělávaly rozvody.

To Carlos:

Ona stačí ta vysoká spotřeba mědi do každé zásuvky v domě.

V případě FVE se ta DC vedení délkově minimalizují kvůli spotřebě mědi (a ceně kabelů) jen na nejnutnější délku ke střídači. S tím, že výkonnější FVE používají pro vedení ke střídači vyšší DC napětí, než 160V (třeba i 1 000V).

I pro napájení bojlerů z FVE se spíše používá střídavá elektřina z měniče, protože je stejně potřeba MPPT, které je jeho součástí. Pokud je přece jen bojler ohříván DC, pak se opět vedení délkově minimalizuje a stejně je potřeb mít dražší bojler s ohřevem DC + zálohou AC (nebo teplovodním výměníkem).

Pro napájení DC by mnoho spotřebičů muselo být složitější, dražší a koneckonců i s nižší účinností (vyšším odběrem). Zvláště, když by musely být uzpůsobeny pro napájení DC, nebo AC a různým napětím.

Carlosi, snažíte se vyjadřovat fundovaně, ale Váš komentář z 10:08hod a vůbec úvaha o 160V DC v šiřším pojetí jako náhrada AC nízkého napětí tu Vaši "fundovanost" těžce zboural.

- snížením napětí z 230V na 160V pro stejný výkon zvednete proud 1,44 krát (cosfí=1), takže ztráty máte rázem dvojnásobné

- problém rozepínání DC obvodu vůči AC je v oblouku, který se chová jinak. Zatímco u AC má tendenci při průchodu nulou zhasnout, u DC tomu tak logicky není. Žádný kondenzátor a pružinový mechanismus, který zmiňujete, to neřeší (nepletete si to náhodou se spínáním 1f motoru s pomocnou rozběhovou fází?) Vypnout elegantně DC můžete pouze tak, že elektronicky snížíte proud na nulu a při nule proudu mechanicky rozepnete vypínač (oddělovač)

- co je za nešvar na 3f motorech? V asynchronní verzi s odlitou klecí, jsou to ty nejjednodušší a nejspolehlivější motory - žádný problém s komutátorem a uhlíky. Takže jestli elektronika ke každému motoru - pak 3f asynchron a měnič DC/3fAC. Z principu je to vlastně dnes tolik populární brushless motor (elektronicky komutovaný motor - zde ale synchronní). A pozor PWM je zase něco úplně jiného.

Takže jak už napsal Bob - DC "v chalupě" má logiku pouze v případě, že jedete ostrovně na baterky - ušetříte DC/AC měnič. Ale nemá smysl snižovat napětí - takže klidně 230 DC, případně vše co snese střídač spotřebiče (omezení ztrát ve vodičích). Každý "těžší" spotřebič musíte vypínat elektronicky nebo speciálním DC vypínačem. Motory jedině BLDC, tzn. elektronika všude. Pokud jste připojen na rozvodnou síť AC a trváte na DC "uvnitř" pak Vám nic nebrání nabíjet baterky AC/DC měničem a máte hotovo.

A poslední poznámka - DC síť distributora a DC/DC měniče (viz koment Omega). Z principu je to možné, ale otázkou je bezpečné napětí ve vztahu ke ztrátám. Pokud připustíme síť distributora např. 10kV DC a DC/DC měnič (dolů) na "každém baráku" pak to má logiku. O ceně ale radši neuvažuji.

K. Š.

Ne, nepletu si to. Ve vypínačích, minimálně některých, je pružinový mechanismus jehož účelem je a bylo zabránit tahání oblouku při rozpínání tím že se kontakty oddálí tak rychle aby se vytvoření oblouku minimalizovalo. Je klidně ale možné že se to řešení tady nepoužívá a nabral jsem to někde od Anglosasů.

To zapojení s kondenzátorem, o kterém mluvím se používá třeba u relé.

sound-au. com/articles/relays2. htm (sekce 4.1)

Hodnotu napětí někde kolem těch 150-160V jsem si buď zapamatoval z nějakého katalogu FVE, jakožto "vnitřní" napětí systému, nebo jakožto horní mez kdy se dají používat standardní AC prvky. Vzhledem k tomu kdy jsem to hledal, tak je klidně možná ta druhá možnost. Každopádně o kolik vzrostou ztráty na těch pár metrech?

Nevím kde vidíte že bych mluvil o DC rozvodu po městě, nicméně pokud už budete investovat do FVE s baterií a DC rozvodu, za předpokladu že bude standardizovaný v budoucnu, tak se obejdete s menším a levnějším zdrojem napojeným na síť. Zdroj 1600W dodá za den asi 38kWh a stojí mnohem méně než měnič který by byl s to dodat špičkový výkon rovný nejmenšímu rezervovatelnému. Na druhou stranu je zase otázka co s tím bude dělat nástup EV. Ten může a asi půjde přímo proti tomuto trendu trochu.

Tím "nešvarem" jsem myslel to že to není jinde zase tak běžné, podívejte se že většina nářadí pro domácí dílny není 3f a to ani pro Evropský trh. A mám pochybnosti že se v něm používá cokoliv chytřejšího než univerzální motor. A bude to spíš svět který bude určovat trendy návrhu, než ČR. Takže si nemyslím že by se měly začít objevovat domácí pily a brusky na 3 fáze. A pokud jde o běžné spotřebiče v domácnosti, jako různé vysavače, tak tam nepředpokládám nějaké složitosti nad úroveň základních způsobů regulace. A vzhledem k trendu "smartizace" domácností a všeho se regulační elektronika už bude objevovat úplně všude. To že by musela být elektronika všude jaksi už není moc problém, ona už skoro všude je.

Střídavý proud se před 100 lety prosadil z důvodů jednoduché změny napětí. Při zvýšení napětí 10x poklesly ztráty vedení 100x což umožnilo dlouhé přenosové trasy. Taky to umožnilo přímé napojení elektromotorů.

Dneska už umíme udělat převody na vysoké napětí i stejnosměrně - takže HVDC (HighVoltageDirectCurrent) přenosům nic nebrání.

A převést domy na stejnosměrné napětí vlastně nic nebrání - když se nad tím zamyslíte, tak prakticky každé zařízení co doma používáte jede na stejnosměrný proud

Bože, ty to vidíš, totálně ujeté tvrzení, že ztráty jsou 70%, tak to určitě, vy budete mezi těmi "chytrými", co si myslí, že Země je placatá, že?

Spíše bych to viděl na "chytráka", který dodnes považuje středoškolské vzorečky a přímou úměru za vrchol lidského poznání.

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.

Pane Energetik 007,

zkuste si spočítat ztráty vedení - 1000km, při napětí 800kV střídavě a stejnosměrné. Výsledek mě překvapil.

U HVDC jediný problém jsou ztráty při převodu napětí nahoru a dolů, ale ne u vedení.

Z jakého důvodu by měl být omezován výkon OZE ve špičkách? Jde přece energii využít na uložení do bateriových, nebo vodíkových systémů. A kdy někdo napíše článek o tom kolik bude stát zadní palivový cyklus jaderných elektráren. Kdo zaplatí po dobu sto tisíc let zabezpečení jaderného odpadu?

to nespočítá nikdo, kdyby se o to jen někdo pokusil, museli by se všechny JE hned uzavřít, protože by to bambiliony, zatím ve světě neexistuje trvalé úložiště jaderného odpadu, asi nejblíž jsou ve Finsku, ale musíme si uvědomit, že je i toto úložiště jen dočasné, protože životnost tohoto "trvalého úložiště" bude max. stovky let, ale rozhodně ne tisíce

To si nemusíme uvědomit, protože to není pravda. Životnost hlubinného úložiště je stovky tisíc let a spočítané to už dávno je, náklady jsou kolem dvou Euro na vyrobenou MWh.

Emile děláš si zase srandu, že. člověkem zatím nevymyslel technologii a už vůbec ne materiál, který by měl životnost stovky tisíc let, jsme schopni garantovat materiály max. desítky let, to jsi mě při pátku zase pobavil, vše co Fini dnes staví jako trvalé úložiště bude za pouhých 100 let zcela rozpadlé

Nedělám si srandu, člověk nemusel ani žádný materiál vymýšlet. Žulový masiv, ve kterém se úložiště buduje, má životnost už teď stovky milionů let. Možná by bylo dobré si o tom nejdřív něco zjistit.

Emile, ty jsi vážně komik, nejde přece o žulový masiv, ale o schránky a kontejnery, v kterých bude odpad uložen, a samozřejmě o celou vybudovanou infrastrukturu vzduchotechnika, elektřina atd. atd. V tvém virtuálním světě to vypadá tak, že vezme jaderný odpad vysype se někam do jeskyně a na dalších stovky tisíc let je hotovo a nikdo na to nesáhne CHACHACHA. Realita je úplně jiná, ten JE odpad, je ve speciálních kontejnerech, který má omezenou životnost tzn. že za každých několik desítek let se bude muset s tím odpadem manipulovat. Dále bude potřeba neustále opravovat celou infrastrukturu. A v neposlední řadě je možné, že třeba za 3000 dojede v oblasti úložiště k zemětřesení a vše bude jinak. To už vůbec nikdo není schopen předpovědět.

Krásně ukazujete, že princip hlubinného úložiště vůbec nechápete. Po naplnění úložiště se celý prostor (ukládací vrty i obslužná chodba) vyplní bentonitem, žádná vzduchotechnika ani elektřina ani žádné atd. atd. tam nebude, zůstanou jen superkontejnery, žulový masiv a bentonit v půlkilometrové hloubce. K té "infrastruktuře se tudíž nikdo nedostane, natož aby tam něco neustále opravoval. Pro základní seznámení s problematikou doporučuji např. toto video, kde je vše názorně vidět:

youtube. com/watch?v=06o-EcFhlHU

HVDC vedení má obecně i stálé ztráty a ne malé.

Osobně jsem pro LDS v každé vsi KGJ s akumulací tepla kombinace FVE VTE s PVE tam kde to jde - kopců je v ČR dost.

A zrušit ČEPS - do šrotu, OTE a ERÚ rozpustit propustit a distribuce EON ČEZ RWE taky za dodávku elektřiny a případně i tepla si odpovídá každá obec.

jasně HVDC má podle tebe ztráty 70%, a mě zase na zahradě právě přistáli UFONI jdu jim nabídnout pivo :)

HVDC 800kC 3% kabel a 1% konverze na 1000km při 1GW to je 40MW skoro Metro v Praze - to se Vám zdá málo?

Dost málo na to aby se to řešilo.

Čísla, která jsou uvedena v tomto plánu (strana 25, scénář B 2040):

Instalovaný výkon konvečních zdrojů má klesnout ze současných 100 GW na zhruba 60 GW. Je tam konec uhlí a jádra, topný olej ze 4 GW na 1 GW, hydro zůstává zachováno 10 GW, plyn se zvedá ze 30 na 42 GW.

Instalovaný výkon OZE má stoupnout ze 125 GW na 270 GW. Onshore VTE z 53 GW na 90 GW, offshore VTE z 8 GW na 40 GW, FVE z 50 GW na 125 GW, biomasa zůstává na 8 GW (!).

Spotřeba se má zvednout z 525 TWh na 653 TWh.

Akumulace:

P2H z 1 GW na 7 GW, P2G z 1 GW na 10 GW.

Menší baterie z 0,6 GW na 15 GW, velké baterie z 0,4 GW na 4 GW (?).

Takže ten směr německé cesty je zřejmý - hlavním zdrojem jsou integrované OZE, doplněné plynem a akumulací P2X a bateriemi.

A důraz se klade i na propojení s okolními soustavami (viz článek).

Kromě jiného se žádná náhrada konvečních zdrojů biomasou nekoná.

Těch zemí, které jdou podobným směrem přibývá. Kromě otázky ochrany životního prostředí jde i o:

* energetickou bezpečnost především v evropském kontextu (otázka závislosti na plynu zůstává do budoucna otevřená a obecně se mu nepřisuzuje dlouhodobá budoucnost)

* ekonomická výhodnost (postavení ekonomiky na energetických zdrojích s nízkými mezními náklady a tím zvýšení její konkurenceschopnosti, a také zvýšení její odolnosti proti volatilitě fosilních zdrojů).

Možná, že je na čase přestat poukazovat na tyto země s tím, jak jsou hloupé a jak to dělají špatně.

A místo toho si položit tu opravdu důležitou otázku.

Jaký je náš plán ?

Nevím, jaký je Váš plán. Můj plán je nebýt překvapen dražšími a méně předvídatelnými časy.

To, co nyní němečtí síťaři předložili, je podklad pro odůvodnění jejich dalších vysokých, z regulovaných poplatků hrazených investic. Nejde o studii, jak udržet soustavu vybilancovanou v každém okamžiku s nejmenšími náklady a riziky. Jistě jste si všiml nerozvitých vět o dovozu a vývozu nebo o potřebě kompenzátorů. Čísla o budoucím růstu celkové spotřeby nemají oporu ve vývoji posledních 20 roků, čísla o VTE instalacích se v posledních letech taky vyvíjejí nějak jinak. Jisté je ukončení provozu JE a zahájení útlumu uhlí, a pak se uvidí.

Za posledních 50 let jsme viděli ropné šoky díky aktivitám OPECu na začátku 70. let, v podstatě permanentní nestabilitu na Středním východě s obrovskými sumami peněz vynaloženými do zajištění bezpečnosti a kontinuity fosilního průmyslu, hořící ropné věže v Kuvajtu, nákladné ekologické havárie jako Exxon Valdez a Deepwater Horizon, hospodářské výsledky režimů v oázách klidu a ropné prosperity jako je Venezuela, Lybie, Irák apod., utáhování kohoutů na východě od Evropy, dvě jaderné havárie, které dokázaly zbrdit vnímání a rozvoj jaderné energetiky na desetiletí, dosažení vrcholu ceny za ropu těsné před finanční krizí 2008, kolaps trhu s ropou během covidové pandemie atd. atd.

Po těchto padesáti letech je možná na místě otázka, jak moc stabilní a předvídatelné bylo a je chování člověka a následků jeho činnosti oproti třeba stabilitě a předvídatelnosti slunečního svitu a větru v takovém časovém rozmezí. Nezazlíval bych některým zemím to, že tuhle hru už hrát nechtějí. Z dlouhodobého hlediska to nakonec tak špatný nápad nemusí být. A od toho se může odvíjet i stabilita a předvídatelnost ekonomická a další.

Pokud jde o předvídatelnost příštích pár let, tak Německo jako dlouhodobý největší exportér elektřiny na evropském trhu snižuje svojí bilanci. To se ví. Dá se to pochopit, protože za tuhle cenu huntování vlastního životní prostředí nestojí, zvlášť pokud je tu levnější alternativa. Jako největší emitent emisí v Evropě s tím hodlá Německo něco dělat. Možná je to signál pro ostatní země, aby se místo toho věčného okopávání, také začaly starat.

Zvlášť jeden menší východní soused, který v podstatě deset let spal.

A k tomu, aby se to dlouhodobě nějakým směrem hýbalo, je potřeba mít alespoň hrubý plán s nějakými čísly a termíny. A ten plán musí přežít několik volebních období a alespoň rámcově by se měl plnit.

Takže otázka zní pořád stejně.

Jaký je náš plán ?

Pokud Vám jde o stabilitu a předvídatelnost ceny, tak na to existuje studie Agory EW.

A u otázky budoucí spotřeby je důležitá spíše schopnost pružně na ní reagovat. Což proces výstavby velkého jaderného zdroje v Evropě s délkou 10 - 15 let dnes neumožňuje. Není tím řečeno, že by nebyl potřeba, ale rychle nám teď nic nevyřeší, protože se rychle nepostaví.

Navíc po poznávací výpravě v tomhle volebním období jsme dospěli k poznání původnímu, že jádro dnes v podstatě musí financovat stát. Tím vyvstává otázka jakou míru rizika může krýt ze státních peněz malá země, pokud těch bloků chce do budoucna stavět několik a jakou jí tohle přinese ekonomickou stabilitu.

Agora je zřetelně zeleně zaujatá, její čísla o budoucnosti nutno takto vnímat.

Pokud jde o financování JE, příliš se neobávám, že by se tu do toho kdokoli doopravdy pustil. Reference dodavatelů z přípustného světa, česká schopnost efektivně organizovat složité investice ... a zatím máme elektřiny dost, a de facto je velmi levná. A až bude drahá a občas (málokdy) vůbec, zjistí se, že je pohodlnější s tím žít, než to změnit.

Jasně, takže nedělat nic.

Taková ta naše moudra "Kdo nic nedělá, ten nic nezkazí" a "Proč zabíjet slepici ...".

Tady je možná na místě si připomenout ten deset let starý rozhovor s tehdejším ministrem ŽP:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/ekologicky-ministr-slunecni-elektrarny-uz-nepodporime/r~i:article:673466/

Především ten konec rozhovoru.

Zajímavé by bylo vědět, jestli by po tom desetiletém vývoji, a na základě exponenciální zkušenosti od té doby, skončil ten rozhovor znovu bez komentáře a s úsměvěm.

A ještě zajímavější by to možná bylo za deset let.

Oni si ty Němci moc dobře uvědomují, že nejbezpečněji se budou cítit bez velkých JE, proto tomu dávají prioritu. A jestliže si zatím budou cílevědomě stát, tak to dokáží. A že to bude mít pro ně následně výhody, je zjevné.

němci jsou fakt vizionáři tisíciletá říše to začali v 1938 - 39 obsazením Československa skončilo to 1945 Berlínem v rozvalinách a zničenou Evropou.

Přehlížíte ale fakt, že technologicky v té době předčili svět a dali základ vývoji nových technologií s kterými se běžně setkáváme v současnosti i včetně toho jádra, kdy jejich výzkumný pracovníci dál pokračovali v poválečných dobách.

Kouzlo nechtěného:

Zrovna v době, kdy jste dal svůj příspěvek běžel na Prima Zoom dokument o továrnách řízených Německem za okupace.

Ano Němci technologicky předčili ostatní (tanky, rakety, zpočátku letadla, aj.). Jenže jich nikdy nevyrobili dostatečný počet. Protože jejich dokonalé výrobky byly příliš složité, náročné na údržbu, poruchové a drahé. Spojenci vyráběli sice zbraně o něco méně vyspělé, ale díky jednoduchosti spolehlivé, levné a vyráběné sériově v obrovských počtech. Příkladem buď T34 versus Tiger.

Co je však podstatné, svým řízením úplně zlikvidovali třeba u Francie před válkou největšího výrobce letadel jejich produkci na minimum. Jestli si pamatuji dobře tak za tři roky vyrobili ve Francii 74 letadel. Podobně třeba klesla výroba nákladních aut v Peugotu a Citroenu pro německou armádu asi na polovinu.

Jestliže byli po té válce na opětovné startovací čáře, tak musíme před jejich houževnatostí a cílevědomostí smeknout, když vidíme, kde jsou dneska a oni v tom stále pokračují na rozdíl od nás, kdy jsme zcela rozpolcený a nedokázali jsme ani vytvořit reálnou energetickou koncepci odpovídající světovému trendu.