Domů
Německo
Německo chce do roku 2030 zdesetinásobit dodávky tepla z geotermálních tepláren
Výstavba geotermální teplárny v německém Geretsriedu. Zdroj: Eavor
Zdroj: Eavor

Německo chce do roku 2030 zdesetinásobit dodávky tepla z geotermálních tepláren

Německo
29 komentářů
1. září 2023, 09:17
Jan Budín

Německý kancléř Olaf Scholz při návštěvě budované geotermální teplárny v Bavorsku uvedl, že geotermální energie by měla v budoucnu hrát v Německu významnější roli, než tomu bylo doposud. Objem tepla dodaného z geotermálních tepláren do soustav zásobování teplem by podle něj mohl do roku 2030 vzrůst na desetinásobek. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire.

Scholz podpořil rozvoj využívání geotermální energie při návštěvě nově budovaného hlubinného geotermálního zdroje v bavorském Gerestriedu. Za projektem, který by měl po dokončení být schopen vyrábět 64 MW tepelné energie a 8,2 MW elektrické energie, stojí kanadský start-up Eavor.

"Geotermální energie může podpořit transformaci energetiky. V budoucnu by měla hrát významnější roli, než tomu bylo doposud. Pokud dáme těmto novým nápadům a projektům na využití geotermální energii šanci, přijde úspěch," uvedl Sholz.

Na obrovský potenciál hlubinných geotermálních zdrojů v Německu upozornila mimo jiné loňská studie Fraunhoferova institutu, která odhadla, že by tyto zdroje mohly ročně dodávat až 300 TWh (1 080 PJ) tepelné energie. Pro srovnání, dodávka tepla do německých soustav zásobování teplem činila v roce 2018 zhruba 400 PJ a do roku 2050 by podle institutu mohla vzrůst na 615 PJ.

Rozvoj teplárenství má pomoci s plněním dekarbonizačních cílů

Podle Scholze by se objem tepla dodávaného do soustav zásobování teplem z geotermálních tepláren mohl v Německu do roku 2030 zvýšit až na desetinásobek. Uvedený růst by měl Německo posunout k naplnění cíle v oblasti růstu podílu energie z obnovitelných zdrojů v těchto soustavách. Německá vláda původně navrhovala cílit na 50% podíl v roce 2030, nicméně byla nucena tuto ambici zmírnit a nyní cílí na 30 %. Loni tento podíl činil asi 20 %.

Podle informací zveřejněných ministerstvem hospodářství bylo v roce 2022 připojeno v Německu k soustavám zásobování teplem asi 14 % německých domácností. V příštích letech lze přitom v této oblasti očekávat poměrně prudký růst. Ministr Hospodářství Robert Habeck totiž v červnu prohlásil, že země plánuje k soustavám zýásobování teplem ročně připojovat na 100 tisíc budov.

To, v jakých lokalitách má docházet k rozvoji soustav zásobování teplem, mají určit plány jednotlivých municipalit na dekarbonizaci vytápění. Města s více než 100 tisíci obyvateli by tyto plány měla předložit do poloviny roku 2026. Menší města a obce potom do poloviny roku 2028.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(29)
Miloslav Černý
1. září 2023, 09:47

Tato varianta hledá zastoupení bohužel pomalejšími krůčky, jak už to bývá obecně zvykem i u nás. Zcela jistě se to rázně rozhoupe po vyřešení nejpalčivějšího problému komerční verze, na které se usilovně pracuje jako ekonomicky snadnější a rychlejších technologii proniknutí do hlubších vrstev podloží o vyšší teplotě. Následně by polemika o dostupné a levné energii ztratila podstatného smyslu.

miro novak
1. září 2023, 11:29

neskutocny blabol.

Miloslav Černý
1. září 2023, 11:30

K čemu nám pak budou ty velká nová jaderná monstra joko JEDU, s kterými podporovatelé počítají provozně na dlouhá desetiletí po uvedení do provozu koncem nejistých třícátých let. Jako muzejních kousků budou přebývat ty stávající.

Emil
1. září 2023, 11:45

Budou nám k výrobě velkého množství čisté elektřiny v režimu 24/7, k čemuž zatím žádná jiná alternativa neexistuje, natož aby byla levnější.

Miloslav Černý
1. září 2023, 12:14

Vaše odpovědi jsou dopředu známé. Budete přeci vědět, jak je to s tou husou (proti ní osobně nic nemám spíš na opak)

Michael Sanitrnik
1. září 2023, 12:44

Velké jaderné elektrárny nejsou kompatibilní s OZE. Doplňkem nestabilních zdrojů není z principu stabilní zdroj, ale zdroj flexibilní, příp. flexibilní spotřeba. Pokud někdo říká, že chce OZE a zároveň jádro, tak buď lže, nebo nechápe jak to funguje.

Antonín Mikeš
1. září 2023, 13:41

Možná vy nevíte jak funguje jádro a že ho lze regulovat dle potřeby, viz Francie. A pokud se přidá flexibilní spotřeba (a teda zřejmě i flexibilní dofukovací kapacita sítě) je možné výkon JE ještě lépe integrovat.

Michael Sanitrnik
1. září 2023, 14:40

Regulovat jde nakonec všechno, ale v rámci existujících zdrojů jádro asi tak nejhůř. A kromě technické proveditelnosti to u jádra taky naráží na ekonomický charakter zdroje, kde naprosto dominuje kapitálová složka a provozní náklady jsou minimální, tj. pokud nejede neustále naplno, tak se zhoršuje rentabilita. Což může být jedno, pokud to už stojí ("sunk costs"), a proto podporuju využití existujících JE v maximální míře, ale rozhodně to není jedno v momentě, kdy se o investici teprve rozhoduje.

Emil
1. září 2023, 15:25

Vy jste myšlenkově uvězněný v současné situaci, kdy tu regulaci dělají fosilní paliva. Ve chvíli kdy budou ze hry venku, už žádný další disponibilní zdroj kromě omezeného množství vodních a bioplynových elektráren k dispozici není.

Emil
1. září 2023, 15:10

Jak to funguje zjevně nechápete vy, pane Sanitrniku (v tom lepším případě). Moderní jaderné elektrárny jsou dostatečně flexibilní, a dostatečně flexibilní jsou i mnohé starší elektrárny, typicky např. ty francouzské, přesvědčit se o tom můžete přesvědčit prakticky denně, stačí se podívat na jejich profil výroby.

Michael
2. září 2023, 21:22

V Česku se uz žádné nové reaktory nespustí, akorát škoda peněz na to předstírání že se o to snažíme. A škoda času a energie, kterou bychom mohli věnovat reálnému a funkčnímu řešení.

Emil
2. září 2023, 21:33

Ne že by mě zajímal názor nějakého Michaela co se prý nespustí a čeho je škoda, ale to "reálné a funkční řešení" má být konkrétně jaké podle vás, a z čeho jste usoudil že je reálnější a funkčnější?

Pravoslav Motyčka
2. září 2023, 19:56

Může to fungovat , ale musíte mít regulaci v podobě akumulace - vodní el. přečerpávací el. akumulátorová úložiště. Jinak ale máte pravdu je to problém ne technický ,ale ekonomický. Elektřina z mixu OZE + jádro je dražší než z čistě jaderného mixu kdy přebytky se prodávají do zahraničí - (Francie ). Ono bez fosilních paliv se v zemi jako je ČR těžko obejdete i když máte jádro bez jádra je konečná.

Josef
1. září 2023, 16:26

"Čistá" elektřina to je co?

Emil
1. září 2023, 16:37

Čistá elektřina je elektřina z nízkoemisních zdrojů (v celém životním cyklu), tj. konkrétně elektřina z jádra, vody, větru, slunce, příp. geotermální energie nebo energie z mořských vln. Někdy tam bývá zařazena i energie z biomasy, u které je toto zařazení sporné.

Pravoslav Motyčka
2. září 2023, 19:51

K tomu abyste v zimě nezmrzl a ČR plnila požadavky EU na pokles emisí CO2.

Jan Stehlik
1. září 2023, 12:22

Já nevím. A co čistota , tedy zanesení potrubí, turbín? U nás chtěli dát svoji vodu z vrtu do bazénu a byla to tmavá brecka. Po týdnu to vypustili a berou vodu z řadu.

Ono se to bude pěkně zanaset a zarustat. Často je to hodně agresivní. Tam budou dost velké technické problémy.

Antonín Mikeš
1. září 2023, 12:41

A budou tam emise CO2 (budou se platit povolenky?) a vyjádření pana Černého se opírají o zásadní zlevnění technologie vrtání ale k tomu nevidím důvod, v zemi ve vrtáme už stovky let a oblíbený Vaněčkův růstový koeficient pro sériovou výrobu zde zřejmě neplatí. Čili vůbec nevíme zda technologie bude ekonomicky dostupná.

Jan Veselý
1. září 2023, 13:19

Vrty jsou stavby (s nejistým výsledkem), tam je to s produktivitou práce a jejím růstem o hodně horší než u průmyslových výrobků jako jsou FV panely, baterie nebo větrné turbíny.

Antonín Mikeš
1. září 2023, 13:55

Takže výsledek úvahy, proč vrtat do země a snažit se získat stejnou jadernou energii s nejistým výsledkem, když můžeme postavit JE s jistým výsledkem a krom tepla získat ještě elektřinu.

A co odpor obyvatelstva, až někdo přijde a řekne, že bude ekologicky vrtat kilometry do země, určitě se ozvou místní - kontaminace vod, zemětřesení, další průmyslový podnik (bude se muset budovat v místě s vhodnou geologií = nízká pravděpodobnost využití brown fields)..

Jan Veselý
1. září 2023, 14:51

Jaderné zdroje jsou, bohužel, taky stavby. Stejná bída s produktivitou práce. Dokud někdo nerozběhne průmyslovou produkci standardizovaných SMR, nebude to s nimi lepší.

Miloslav Černý
1. září 2023, 14:20

O jedné jistotě lze jednoduše vědět a to je teplota v daných hloubkách na rozdíl od vrtu za účelem získání vhodného nerostného složení. Bez prověřené levné technologie se to samozřejmě rapídně z místa nehne. Bude to velkou výzvou pro celé lidstvo pro získání co nejbezpečnějšího zdroje dostupné a levné energie. Podle mě to bude řešitelné, tak jako spousta jiných velkých projektů v minulosti, které se zdá li zprvu také jako nesmysl. Pokrok lidstva se zastavit v dosažení nového nedá, můžeme se ale přizpůsobit.

Antonín Mikeš
1. září 2023, 21:24

Tak to se dost mýlíte, teplota v hloubce se liší dle lokace a to dost výrazně, proto se pro geotermál hledá vhodná lokalita, s vysokou teplotou blízko povrchu, ideálně aby horký pramen tryskal na povrch sám. Proto je právě těžké využít Brown field a pod. JE má teplo vždy, riziko prodražení mají obě stavby.

Miloslav Černý
2. září 2023, 09:04

Nebudeme určitě volit lokality, kde je menší předpoklad růstu teplot s dosaženou hloubkou, na to máme i v naších podmínkách dobře zmapované oblasti. No v takových potřebných 20 km hloubkách s teplotou kolem 500 stupňů by se lecos mírně řečeno dělat dalo. Ona nám sama příroda nabízí bezpečnostně provozovatelný reaktor už vyrobený a bez nákladů na palivo a jeho skladování navíc s dobře regulovatelnym odběrem energie A to samo o sobě je velký impulz ve snaze pro lidstvo tuto šanci uchopit a rozlousknout ten tvrdy ořech, jelikož jsme tomu vlastně evolučně předurčeny.

Antonín Mikeš
2. září 2023, 11:15

Při volbě lokality, se obávám, že se dá jen předpokládat, že tam něco bude a dokud se tam neprovrtáte tak nevíte zda je tam dostatečné teplo nebo ne.

Víte pane Černý já vám nechci brát iluze ale ořech 20 km hluboko je prostě moooc hluboko. "Kolský superhluboký vrt dosahuje hloubky 12 261 m." Viz wiki.

Čili mírně řečeno, JE je existující ověřená funkční technologie, geotermál s energií z 20km hloubky je jen neověřený sen, který se možná jednou splní, je otázka jestli má smysl na to čekat a dál pálit uhlí.

Miloslav Černý
2. září 2023, 17:39

Pro A. Mikeše. Více info si můžete zjistit sám. Není to klasické vrtání jak máme v představách. Uvádějí, že 500 stupňů v těchto hloubkách je ve směs po celý zeměkouli.. Nějaký ten stupeň už nehraje roli, Ono v těch hloubkách už to bude asi jinak.

Antonín Mikeš
3. září 2023, 14:48

Pane Černý vy zde tu technologii hájíte, tak uveďte kde je klidně netradiční vrt s alespoň demonstračním zařízením nna využití tepla z hloubek přes 10km. Já mohu uvést spoustu příkladů nefungujících JE.

Jan Veselý
1. září 2023, 14:54

Je taky otázkou, kolik té geotermální energie bude horká voda z hlubinných vrtů a kolik bude geotermální teplo získávané tepelnými čerpadly.

jiri sekerac
3. září 2023, 03:38

co vim, tak Nemecko to jiz nekolikrat neuspesne zkouselo v GE, ale treba maji nove inzenyry

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se