BDEW: Německo plní své emisní cíle v energetice
Uhlíkové emise z německého energetického průmyslu letos klesly díky nárůstu obnovitelných zdrojů a zvýšení výroby elektřiny v plynových zdrojích o 16 %, tedy o 51 milionů tun. Podle dat německého Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW) tak Německo překonalo svůj cíl snížení emisí pro rok 2020.
Emise z odvětví energetiky letos podle svazu klesly na 260 milionů tun, což značí 44% pokles od roku 1990. Německo tak překonalo cíl o snížení emisí do roku 2020.
Německý zákon o ochraně klimatu nastavil cíl snížit emise z energetického odvětví do roku 2020 na 280 milionů tun, do roku 2022 poté na 257 milionů tun a 175 milionů tun do roku 2030.
Nová vedoucí BDEW Kerstin Andreae tak potvrdila, že průmysl je na cestě k dosažení svých cílů v oblasti energetické transformace a “nehodlá upouštět z tempa,” uvedla podle serveru Montel na tiskové konferenci v Berlíně.
Snížení emisí bylo zapříčiněno především redukcí výroby elektrické energie z uhelných elektráren, která meziročně klesla o 57 TWh na 171 TWh, tedy o 25 %.
V letošním roce klesla celková hrubá výroba elektřiny z loňských 636 TWh na 607 TWh, přičemž podíl hnědého uhlí ve výrobě poklesl z téměř 23 % na 19 % a podíl černého uhlí z 13 % na 9 %.
Obnovitelné zdroje se 40 % tvoří společně největší podíl na výrobě. Výroba z plynových elektráren stoupla z 13 % na 15 % a jaderná výroba zůstala stabilní na 12 %.
Uhelné elektrárny se snaží přežít
Přestože uhelný průmysl stále usiluje o svou pozici na energetickém trhu, vzestup cen CO2 a nízké ceny zemního plynu na úrovni desetiletých minim zapříčiňují jeho tržní propad.
Využití černého uhlí se v Německu letos propadlo o téměř 21 % na rekordně nízkých 1134 petajoulů. Příčinou je právě zvýšená výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů a plynových elektráren, uvedla ve středu německá skupina AGEB, která vyhodnocuje statistiky energetického průmyslu.
V plánu země nadále zůstává do roku 2038 ukončit výrobu elektřiny z uhelných elektráren a dosáhnout tak svých klimatických cílů.
Mohlo by vás zajímat:
Tak se jim to přece povedlo. Gratulujeme.
jj. Německo jde správným směrem a v konečném součtu to bude i ten nejlevnější.
Být seriózní, moc by se těmi čísly neoháněli. Vlivem vysokých cen emisních povolenek a starších (dlouhou dobu nevyužitých, a proto problematických) investic došlo k jednorázovému přechodu od obchodně bezrizikového černého uhlí k ruskému plynu. Čím jiným bude kompenzován konec JE po r. 2022, než obrácením salda z exportu na (občas nedostupný) import, neví ani křišťálová koule.
Změny ve výrobě:
hnědé uhlí - -31 TWh
černé uhlí - -26 TWh
zemní plyn - +9 TWh
OZE - +18 TWh
exportní bilance - -12 TWh
hrubá domácí spotřeba - - 20 TWh
Takže pokles výroby uhlí byl způsoben (v pořadí podle významu):
1) Poklesem domácí poptávky.
2) Produkcí OZE.
3) Poklesem exportu.
4) Vyšší produkcí z plynu.
QED. příště vycházejte z dat, ne ze svých (chybných) předpokladů.
Tak vydávat pokles domácí spotřeby, způsobený hlavně outsourcingem energeticky náročného průmyslu do zahraničí, za snižování emisí, je čisté žonglování s čísly. Atmosféře je úplně jedno, jestli se ty splodiny vypustí v
Německu, Číně nebo Indii.
Umíte to nějak doložit? 20 TWh je něco jako odstěhování se celého průmyslového odvětví. Které to bylo? Nebo to jsou zase jenom něčí předpoklady?
Vždyť ano, právě, že mi nešlo o jednorázová čísla. Měl jsem na mysli "trvale udržitelné" trendy, nikoli změny vlivem neopakovatelných příčin.
Uvědomte si, že NSR čeká zavírání JE , prakticky všechny větrné el. nahradí jádro. Dále pak , cena el. energie v NSR je díky dotacím do OZE taková , že spotřeba el. energie nestoupá a mimo el. energii se uplatňují téměř výhradně fosilní zdroje. Výsledek je poměrně tristní celkový podíl OZE je v Německu podobný jako u nás, celkové měrné emise CO2 na obyvatele také a ceny el. energie enormní.
No pokud chtějí vyhrát soutěž s Dánskem o to kdo bude mít nejdražší el. energii na světě pak správným směrem skutečně jdou...
Na to stačí vysoké daně jako mají na elektřinu v Dánsku.
Nechejme bohaté Německo, ať ukáže, že to jde. Chudšímu Česku by (zbytečně) vynaložené náklady chyběly mnohem víc.
Myslím, že hodně pomohlo to meziroční snížení výroby elektřiny o 5 %. To ale není normální dlouhodobě udržitelná výhoda, po 10 letech by Němci vyráběli 50 % dneška. A to nepředpokládám , i když v EU, kde stagnuje ekonomika i obyvatelstvo, bude zřejmě spotřeba energií všeho druhu skutečně klesat.
Meziroční snížení výroby elektřiny je především následkem snížení dřívějšího obrovského německého exportu elektřiny. To samé bychom měli udělat i my a vylepšit si tím svoje životní prostředí (zavřít exportní nejšpinavější hnědouhelné elektrárny).
Zřejmě už Němci zvládají lépe začleňovat intermitentní OZE do svého energetického systému a nepotřebují předimensované fosilní rezervy.
To vše je POSITIVNÍ vývoj v Německu.
Už se dočkáte příští rok se odstaví 1GW výkonu v uhlí a export poklesne o 1/3.
Vše se ukáže v plné nahotě až díky silným klimatickým výkyvům polární vortex způsobí vpád extrémně chladného vzduchu do Evropy. V USA si OZE v tu chvíli moc neškrtly, zachránily je jen konvenční zdroje.
Jinak je skvělé, že dochází k odstavovani tepelných elektráren na uhlí a k poklesu vývozu el. energie, považuji vývoz el. Energie vyrobené spalováním fosilních zdrojů za zrudnost.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se